Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Výstava fotografií Ostrava 15. 9. – 15. 10. 2003 Praha 14. 11. – 5. 12. 2003 Donna Ferrato život s nepřítelem.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Výstava fotografií Ostrava 15. 9. – 15. 10. 2003 Praha 14. 11. – 5. 12. 2003 Donna Ferrato život s nepřítelem."— Transkript prezentace:

1 Výstava fotografií Ostrava – Praha – Donna Ferrato život s nepřítelem

2  Výstava americké fotografky Donny Ferrato probíhala v roce 2003 ve dvou městech České republiky, v Ostravě a v Praze.  Tato výstava byla součástí projektu Aliance proti domácímu násilí, která usiluje o systémové řešení problému domácího násilí v České republice.  Činnost Aliance proti domácímu násilí dlouhodobě podporuje společnost Philip Morris ČR, a.s.  Od roku 2000 společnost finančně podporuje provoz non-stop linky DONA, poskytující informace a pomoc obětem domácího násilí. Společně s Bílým kruhem bezpečí iniciovala společnost Philip Morris ČR, a.s., vznik Aliance proti domácímu násilí a aktivně se podílí na její činnosti. Představení výstavy

3  Cílem výstavy bylo upozornit širokou laickou a odbornou veřejnost na problematiku domácího násilí a na bezvýchodné postavení obětí domácího násilí.  Oba termíny výstavy byly úzce spjaty s dvěma významnými projekty Aliance proti domácímu násilí. Jedním z nich bylo otevření pobočky Dona centrum v září 2003 v Ostravě a dalším projektem byl 2. seminář APDN proti domácímu násilí v Parlamentu ČR, který se konal dne 14. listopadu v Praze. Cíle výstavy

4 Tiskové konference  Součástí obou výstav byly dvě tiskové konference, které se konaly v obou městech u příležitosti vernisáže výstavy.  Na tiskovou konferenci byli, kromě redaktorů vybraných periodik, pozváni i zástupci poslanců a senátorů, dále zástupci hejtmanství a státních institucí, kteří se zabývají sociální a bezpečnostní problematikou.  Na tiskové konferenci vystoupili zástupci Aliance proti domácímu násilí a Bílého kruhu bezpečí a donátora projektu, kteří seznámili novináře s činností aliance a dále s problematikou domácího násilí v České republice.  Donna Ferrato se osobně zúčastnila pražské vernisáže a diskusních pořadů a tiskových interview a přispěla tak ke komunikaci problému domácího násilí v českých médiích. Propagace výstavy 1 ze 2

5 Reklamní kampaň  Vzhledem k limitovanému objemu prostředků na samotnou realizaci výstavy organizátoři výstavy oslovili několik vydavatelství, která poskytla v rámci mediálního partnerství reklamní prostor zdarma (AVR, Boomerang média, CP online, Kiss FM a Kiss Morava FM, TV Polar a TV Praha, vydavatelství VLP, Mladý svět).  Reklamní kampaň mediálních partnerů byla doplněna nákupem inzerce a venkovní kampaně vhodných pro komunikaci kulturních akcí (Program - kulturních přehled Ostrava, Přehled kulturních pořadů v Praze, Citylighty Praha, výlep plakátů v místních dopravních prostředcích v Ostravě a v Praze, výlep plakátů na plakátovacích plochách v Ostravě a v Praze).  Upoutávky na výstavu byly instalovány v průběhu září a listopadu taktéž na partnerských portálech (www.bkb.cz, Propagace výstavy2 ze 2

6  Výstavu „Život s nepřítelem“ navštívilo během necelých dvou měsíců více než 9660 návštěvníků v Ostravě a 2570 návštěvníků v Praze.  Průzkum, který probíhal během ostravské výstavy, ukázal, že více než 47 % návštěvníků tvořily ženy a 32 % muži. Zbývající část byla tvořena žáky škol a občany starších 55 let. Složení návštěvníků

7  Uprostřed noci zahnal Garth Lisu do rohu koupelny a vyžadoval, aby mu vrátila schovaný zbytek kokainu. Lisa ho ukryla a věřila, že tak zamezí, aby Garth dále kokain bral a nutil ji ho kouřit. Její akt „neposlušnosti“ však Gartha rozběsnil. Začal křičet: „Lžeš – chceš si ho ulít pro sebe!“ Popadl její kožich, zapálil pod ním sirku a vyhrožoval: „Byl jsem to já, kdo ti koupil všechny tyhle hadry, a když budu chtít, tak je zničím. Nezapomínej… já platím účty!“  „Když jsem poprvé uviděla, že Garth uhodil Lisu, nemohla jsem tomu prostě uvěřit. Instinkt mi velel to vyfotit. Když se však chystal udeřit ji znova, chytla jsem mu ruku a naléhala jsem, aby přestal. Vůbec mě nevnímal, nebo mu prostě nevadilo, že tam jsem. A to mě šokovalo. Teprve po mnoha letech jsem si uvědomila, že když je muž rozhodnut svou ženu mlátit, udělá to před svými dětmi, sousedy i policií.“

8  Oběti domácího násilí si policii stěžují, že na jejich žádosti o pomoc často nereaguje. I přes soudní nařízení nepřibližovat se ke své manželce, se její manžel vloupal do bytu oknem. Jindy se k ní na ulici zezadu přikradl a začal ji škrtit. Policisté jsou tradičně zdrženliví a nechtějí se zaplétat do toho, co řada z nich považuje za privátní spory. Aktivisté tvrdí, že agresivního násilníka je nutno zatknout a uvěznit. Nařízení nepřibližovat se k oběti podle nich nestačí.

9  Policista se snaží utěšit ženu, která byla napadena a kopána do hlavy. V USA je každých 11 sekund bita žena.

10  Bojuje se mnou neustále, ale nikdy před tím to nebylo tak zlé,“ vzlykala Karen, když policie zatýkala jejího přítele. Její děti byly vzhůru, když ji hodil do vany a stloukl do bezvědomí. Na jednotce intenzivní péče pak řekla advokátovi, že nechce vznést obvinění. Její přítel byl z vazby propuštěn následující ráno.

11  Bruce křičel na policistu z noční směny: „Proč jste mě zatkli? Její otec mě napadl smetákem.“ V momentě však začal brečet. Studie násilnických mužů prokázaly, že v mnoha případech uvěznění, ať už na jedinou noc, zamezuje opakovaným

12  „Nenávidím tě! Už se sem nikdy nevracej!“, řval osmiletý kluk na svého otce, když ho poté, co zbil jeho matku, zatýkala policie.

13  Když přivezli Dianu na sál nemocnice v Minneapolis, její prsa nesla černé známky po pneumatikách. Její přítel ji přejel náklaďákem. V šoku a stále ještě omámená alkoholem si snažila vzpomenout, jak se dostala pod kola. Diana se svým přítelem hádala. „Chtěl, ať vystoupím, ale já se pevně držela dveří. Pak jsem se pustila. Přes trup mi přejela černá kola.“ Nezastavil a odjel. Diana se vlekla několik mil zpět do domu své babičky.

14  25. listopadu 1993 byly ve městě Washington nalezeny Diane Hawkins, matka šesti dětí, a její třináctiletá dcera Katrina. Jejich těla byla pobodána a znetvořena. Diane byla vykuchána, její srdce bylo vyříznuto. Její dcera měla částečně uřezanou hlavu. 15. srpna 1994 byl vinným z těchto činů shledán Dianin bývalý přítel, Norman Harrell.

15  Pam čelila domácímu násilí ze strany své přítelkyně. Měla zlomená žebra. Její partnerka ji nepřestávala kopat, i když v bolestech ležela na podlaze a vyhrožovala jí smrtí, pokud o tom někomu řekne. Pam utekla do azylového domu, ale klid tam nenašla. Heterosexuální komunita ji nepřijala. Jiné oběti domácího násilí se jí smály za zády. Nakonec Pam azylový dům opustila a odstěhovala se do jiného státu. Průzkum ukázal, že domácí násilí má u homo– sexuálních i heterosexuálních párů stejný průběh.

16  Když se Rita vrátila z noční směny v nemocnici, kde pracuje jako zdravotní sestra, její manžel již na ni čekal. Stalo se to brzy ráno, kdy se děti chystaly do školy. Manžel ji znenadání obvinil, že ho podvádí a nechodí do práce. Pěstí ji udeřil do očí a telefonem jí zlomil nos. Když ji pak viděl syn, rozplakal se: „Už nevypadáš jako moje maminka.“ Manžel byl zatčen. Rita usilovala o ochranu před svým manželem a bylo mu soudně zakázáno se k ní přibližovat. Nyní, po rozvodu, si Rita nechce s muži začínat. „Sama to budu těžce zvládat, ale něco takového už nechci zažít.“

17  Matka s dítětem klidně spí poté, co dorazili do azylového domu. Ráno pak řekla: „Po velmi dlouhé době to byla naše první bezpečná noc.“

18  Ve 2 hodiny ráno se v ložnici rozsvítilo světlo. Jim a Karen se zase hádali, tentokrát ohledně Jimovy nadcházející služební cesty. Karen brečela kvůli jeho předešlým nevěrám. Nechtěla, aby ji znovu podváděl. Jim se ji snažil přesvědčit, že se změnil, že ji miluje a nemá v úmyslu ji znovu podvádět. Karen jeho ujišťování odmítla. Nakonec se ji snažil obejmout, ale Karen se pevně sevřela do klubíčka a varovala ho: „Poučili tě, že mě do ničeho nemůžeš nutit, ani abych ti byla po vůli.“ Jim ji nechal být. Světlo se zhaslo.

19  Kim si uvědomila, že napětí a stres, které v ní přetrvávalo poté, co opustila svého násilnického manžela, byly pro její dítě nebezpečné. Nekontrolovala se. „Mohla bych ho teď chytit, kdyby udělalo něco zlého a praštit s ním o zeď,“ řekla Kim o svém dítěti na setkání v azylovém domě. „V takovýchto chvílích přemýšlím o tom, že když i můj otec dělal něco takového, teď to třeba mohu udělat já svým dětem.“

20  Po traumatizující události se oběti často cítí ponížené a vyděšené. Není pro ně lehké se komukoliv svěřit. Jsou přesvědčeny, že jim nikdo nemůže pomoci. V azylových domech pak zjistí, že nejsou samy, že řada žen zažila podobné příkoří. Mají možnost si o těchto zkušenostech popovídat a jedna druhé pomoci. Rodí se nová solidarita a některá přátelství jsou na celý život.

21  Kolem půlnoci, když jejich děti již spí, si tyto ženy najdou chvíli jen pro sebe. U cigarety a kávy, při hudbě se smějí, povídají si o tom, čím prošly a jaká je čeká budoucnost. Sdílení osudů jim pomáhá vytrvat.

22  Rosalyn není zvyklá žádat o pomoc. Po čtyřtýdenním pobytu v azylovém domě propadla panice kvůli nadcházejícím narozeninám svého syna. Chtěla mu uspořádat večírek. Pracovnice azylového domu zjistila, že je Rosalyn sklíčená, protože nemá na oslavu peníze. Otec synovi neposlal ani blahopřání. Pracovnice Rosalyn ubezpeči- la, že jsou připraveni i na takovéto události a zajistí vše od dortu až po výzdobu. Rosalyn se rozplakala ještě úpěnlivěji. Řekla: „Byla jsem vychována v přesvědčení, že se o všechno musím postarat úplně sama.“ Dnes je vdaná za zmocněnce pro občanská práva a stala se bojovnicí za práva týraných žen.

23  Poradenské programy pro násilníky učí přebírat zodpovědnost za své chování. Většině je tato terapie přikázána soudem. Mnohdy sezení trvají jen několik týdnů. Bill se rozplakal, když se skupině přiznal, že násilí, které páchal na své manželce, mu připomínalo jeho otce, násilníka, který mlátil i Billa. Sám vyrůstal ve strachu z otcových nepředvídatelných výbuchů. Poté co otec hodil syna na zeď, Bill ohluchl na jedno ucho. Nyní, před terapeutickou skupinou Bill vzlyká, když si uvědomuje, že není velkého rozdílu mezi mužem, kterým se sám stal a tím, kterého se bál jako malý chlapec.

24  Ernie a jeho malá sestra Brianna jsou dětmi násilnického muže a zneužívané ženy. Sedmiletý Ernie viděl, jak otec mámu fackuje, znásilňuje a škrtí. Ernieho samotného otec také mlátil. Poté co se otec pokusil matku zabít, v době, kdy mu bylo soudem zamezeno se k ní přibližovat, byl zatčen a uvězněn na 18 měsíců. Ernie se začal chovat stejně jako se jeho otec choval k matce, avšak cílem byla sestra Brianna. Neustále ji trýznil. Vytrhl sestře panenku a začal jí vytrhávat nohy a křičel: „Vyrvu ti rozkrok!“ Pak rozmlátil panence hlavu o sedadlo. Sestra se jen bezmocně dívala a matka jela dál.


Stáhnout ppt "Výstava fotografií Ostrava 15. 9. – 15. 10. 2003 Praha 14. 11. – 5. 12. 2003 Donna Ferrato život s nepřítelem."

Podobné prezentace


Reklamy Google