Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vývoj konzervačních metod Nespolehlivé prodlužování trvanlivosti, obvykle pro vlastní spotřebu výrobce (a jeho pána) Oheň – Čína před 500 000 lety Pečení.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vývoj konzervačních metod Nespolehlivé prodlužování trvanlivosti, obvykle pro vlastní spotřebu výrobce (a jeho pána) Oheň – Čína před 500 000 lety Pečení."— Transkript prezentace:

1 Vývoj konzervačních metod Nespolehlivé prodlužování trvanlivosti, obvykle pro vlastní spotřebu výrobce (a jeho pána) Oheň – Čína před lety Pečení chleba – př.n.l. Náhodná empirie: ukládání v chladu, sušení, uzení, solení, proslazování medem, zalévání olejem, opékání, pečení….

2 Počátek průmyslové výroby 1795 Appert začíná pracovat na své metodě 1810 Angličan Peter Durand patentoval v Anglii skleněné a kovové nádoby pro konzervovaci potravin. (cínové nádoby "canisters",  termín "can„) 1823 vynalezen konzervový obal s otvorem nahoře (podobný dnešním),po naplnění se uzavřel volným víčkem umožňujícím vyrovnávání tlaku během konzervačního záhřevu. Po záhřevu bylo víčko utěsněno Appert připravil postupy pro konzervaci 50 různých potravin Chevalier objevil autokláv Luis Pasteur popsal příčinu nemocí piva a vína jako důsledek činnosti mikroskopických organismů – kompresní chladicí stroj

3

4 Asi nikoho nepřekvapí, že konzervy dali světu vojáci. Není to ale vymoženost minulého století, ale mnohem starší. Koncem osmnáctého století nabídl Napoleon Bonaparte odměnu tomu, kdo vyřeší problémy se zásobováním hladovějících armád. Po patnáctiletém experimentování předvedl Nicholas Appert císaři skleněné konzervy - a získal slíbenou prémii. Francouzská vojska hned posílila svoji bojeschopnost - a tradiční rivalové z Britských ostrovů se nechtěli nechat zahanbit. V roce 1810 získal Peter Durand patent na plechové konzervy, které jsou pro vojáky ještě praktičtější, protože se s nimi jednodušeji manipuluje. Asi nikoho nepřekvapí, že konzervy dali světu vojáci. Není to ale vymoženost minulého století, ale mnohem starší. Koncem osmnáctého století nabídl Napoleon Bonaparte odměnu tomu, kdo vyřeší problémy se zásobováním hladovějících armád. Po patnáctiletém experimentování předvedl Nicholas Appert císaři skleněné konzervy - a získal slíbenou prémii. Francouzská vojska hned posílila svoji bojeschopnost - a tradiční rivalové z Britských ostrovů se nechtěli nechat zahanbit. V roce 1810 získal Peter Durand patent na plechové konzervy, které jsou pro vojáky ještě praktičtější, protože se s nimi jednodušeji manipuluje.

5 Roku 1795 nabízí Napoleonova vláda franků každému, kdo najde efektivní způsob uchování jídla, zejména pro potřeby armády a námořnictva. Pařížan Nicholas Appert, který postupně pracoval jako svíčkař, sládek, výrobce nálevů a vinař, dostal nápad: proč neuchovávat jídlo v lahvích jako víno? Roku 1795 nabízí Napoleonova vláda franků každému, kdo najde efektivní způsob uchování jídla, zejména pro potřeby armády a námořnictva. Pařížan Nicholas Appert, který postupně pracoval jako svíčkař, sládek, výrobce nálevů a vinař, dostal nápad: proč neuchovávat jídlo v lahvích jako víno? Na svém nápadu pracoval následujících 15 let. Jídlo částečně tepelně upravoval, plnil do lahví a uzavíral korkovými zátkami. Lahve pak ohříval ve vroucí vodě. Po těchto nesčetných pokusech došel k závěru: Jestliže je jídlo uzavřeno ve vzduchotěsném obalu, vzduch zevnitř je vypuzen a nádoba dostatečně ohřatá, jídlo vydrží. Na svém nápadu pracoval následujících 15 let. Jídlo částečně tepelně upravoval, plnil do lahví a uzavíral korkovými zátkami. Lahve pak ohříval ve vroucí vodě. Po těchto nesčetných pokusech došel k závěru: Jestliže je jídlo uzavřeno ve vzduchotěsném obalu, vzduch zevnitř je vypuzen a nádoba dostatečně ohřatá, jídlo vydrží. Appertovy vzorky (koroptve, zelenina, omáčka) byly ponořeny do moře: na 4 měsíce a 10 dní. “Po otevření byly vzorky jídla testovány,” psal Appert, “Všechny se uchovaly čerstvé a žádný neprodělal v moři nežádoucí změny.” Napoleon byl spokojen, neboť kurděje a hlad oslabovaly jeho armádu víc než bojové akce. Appert tak obdržel od Napoleona Bonaparte osobně slíbených franků. Appertovy vzorky (koroptve, zelenina, omáčka) byly ponořeny do moře: na 4 měsíce a 10 dní. “Po otevření byly vzorky jídla testovány,” psal Appert, “Všechny se uchovaly čerstvé a žádný neprodělal v moři nežádoucí změny.” Napoleon byl spokojen, neboť kurděje a hlad oslabovaly jeho armádu víc než bojové akce. Appert tak obdržel od Napoleona Bonaparte osobně slíbených franků. Napoleovova armáda byla tedy na dlouhých pochodech jídlem zabezpečena. Teď byla řada na Angličanech. Armáda Jejího Veličenstva nemohla zůstat pozadu. Napoleovova armáda byla tedy na dlouhých pochodech jídlem zabezpečena. Teď byla řada na Angličanech. Armáda Jejího Veličenstva nemohla zůstat pozadu. V roce 1810 udělil anglický král Jiří III. patent Peterovi Durandovi za jeho myšlenku uchovávat potraviny “ve skleněných nádobách, keramice, cínovém plechu nebo jiných kovech či pevných materiálech.” V roce 1810 udělil anglický král Jiří III. patent Peterovi Durandovi za jeho myšlenku uchovávat potraviny “ve skleněných nádobách, keramice, cínovém plechu nebo jiných kovech či pevných materiálech.” Durand chtěl překonat Francouzův vynález. posloužil mu k tomu pocínovaný plech: nádoba z něho mohla být vzduchotěsně uzavřena stejně jako lahve. Navíc nebyl křehký jako sklo a lépe se s ním manipulovalo. Tak vznikla klasická válcová nádoba – konzerva. Durand chtěl překonat Francouzův vynález. posloužil mu k tomu pocínovaný plech: nádoba z něho mohla být vzduchotěsně uzavřena stejně jako lahve. Navíc nebyl křehký jako sklo a lépe se s ním manipulovalo. Tak vznikla klasická válcová nádoba – konzerva. Durand však sám konzervy nevyráběl. o jejich výrobu se postarali dva jiní Angličané, kteří využívali jeho patentu: Bryan Donkin a John Hall. Po více než ročním experimentování založili konzervárnu a v roce 1813 poslali britské armádě a námořnictvu konzervy na odzkoušení. O rok později byly konzervy zaslána také na britské vojenské základny a je ironií osudu, že na seznamu byl i ostrov Sv. Helena, který byl Napoleonovi určen k exilu. Durand však sám konzervy nevyráběl. o jejich výrobu se postarali dva jiní Angličané, kteří využívali jeho patentu: Bryan Donkin a John Hall. Po více než ročním experimentování založili konzervárnu a v roce 1813 poslali britské armádě a námořnictvu konzervy na odzkoušení. O rok později byly konzervy zaslána také na britské vojenské základny a je ironií osudu, že na seznamu byl i ostrov Sv. Helena, který byl Napoleonovi určen k exilu.

6 Průmyslová výroba potravin Zvyšování produktivity, zavádění moderních způsobů Rozvoj chladírenství, mrazírenství na úkor termosterilace, obaly….


Stáhnout ppt "Vývoj konzervačních metod Nespolehlivé prodlužování trvanlivosti, obvykle pro vlastní spotřebu výrobce (a jeho pána) Oheň – Čína před 500 000 lety Pečení."

Podobné prezentace


Reklamy Google