Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Basel III a jeho potenciální ekonomické dopady. 2 Názory vyjádřené v této prezentaci jsou názory prezentujícího a nemusí odrážet pozici České národní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Basel III a jeho potenciální ekonomické dopady. 2 Názory vyjádřené v této prezentaci jsou názory prezentujícího a nemusí odrážet pozici České národní."— Transkript prezentace:

1 Basel III a jeho potenciální ekonomické dopady

2 2 Názory vyjádřené v této prezentaci jsou názory prezentujícího a nemusí odrážet pozici České národní banky.

3 3 Struktura prezentace 1.Úvod - proč je hodnocení dopadů změn v regulaci složité, 2.Jak vypadá nový regulatorní rámec, 3.Jaké mohou být dopady nových regulací hospodářský růst, 4.Jaké mohou být dopady nových regulací na dostupnost úvěrů pro privátní sektor, 5.Proč mohou být změny v makroekonomickém prostředí podstatnější než posuny v regulaci.

4 4 I. Úvod

5 5 Hodnotit dopady nových regulací je obtížné Mění se řada příliš mnoho věcí najednou – částečně se dají odhadnout izolované efekty jednotlivých změn, ale odhadnout kumulované účinky jejich interakce je těžké. Dlouhodobě by měly být nové regulace prospěšné, ale tranzitorní náklady mohou být při nepříznivých výchozích podmínkách vysoké. Výchozí situace v ekonomikách může zahrnovat zbytky řady nerovnováh (např. přeinvestování do nemovitostí a předluženost) – jejich odstranění může být vnímáno jako náklad nové regulace, i když půjde o přirozený a nezbytný proces.

6 6 Hodnotit dopady nových regulací je obtížné V nejbližších letech budou působit tři faktory: změny v regulaci, řešení zadluženosti (či předluženosti) vlád (finanční represe), změny v makroekonomickém prostředí jeho výrazné změny mívají mnohem větší dopad než změny v regulacích, neboť těm prvním se nedá na rozdíl od regulací vyhnout! Možné přístupy k hodnocení dopadu nových regulací: „mikroekonomická“ analýza vlivu jednotlivých prvků nového regulatorního rámce (požadavky na kapitál a likviditu), makroekonomická analýza dopadů Basel III v dlouhém období a v období tranzitorním, hodnocení dopadu na náklady kapitálu v relaci s náklady na dluh.

7 7 II. Nový regulatorní rámec

8 8 Basel III (CRDIV/CRR) - mění se toho hodně Vyšší kapitálová přiměřenost k původním mikroobezřetnostním požadavkům jsou přidány makroobezřetnostní zaměřené na systémové riziko (proticyklické polštáře, přirážky pro SIFI). Kvalitnější kapitál – většina by měla být použitelná k absorpci ztrát Omezení aktiv v relaci s kapitálem (leverage ratio) Vyšší hodnocení rizikovosti určitých tříd aktiv a operací (nemovitosti, sekuritizace, obchodní kniha, riziko protistrany …) Nové požadavky na likviditu

9 9 Požadavky mohou vzrůst významně Kapitálové požadavky budou větší než regulatorní minimum základ: 4,5 % CET1 + 2,5 % konzervační polštář proticyklický polštář až 2,5 % (někdy i více) další CET1, T1 kapitál, T2 kapitál dle požadavků trhů a regulátorů u některých bank SIFI „surcharge“ v Evropě možná polštář oproti systémovému riziku u řady bank tak bude požadovaná přiměřenost převyšovat 12 % Likviditní požadavky výrazně změní strukturu pasiv i aktiv.

10 10 III. Basel III a CRD IV/CRR – jak změní strukturu aktiv u bank?

11 11 Kapitálové požadavky Basel III - vyšší kapitálová přiměřenost založená na kvalitnějším kapitálu: budou snižovat rizikově vážená aktiva tím, že např. úvěry do realit nahradí nákupem kvalitních vládních dluhopisů? nebo se implikovaný pokles RoE budou snažit kompenzovat podstupováním vyššího rizika tím, že na místo do vládních dluhopisů budou financovat např. výnosnější realitní projekty?

12 12 Požadavky na likviditu Liquidity Coverage Ratio (LCR) poměr zásoby kvalitních likvidních aktiv k potenciálnímu čistému odlivu zdrojů po dobu 30 dní, smyslem LCR je zajistit, že banka má dostatek vysoce likvidních aktiv, díky kterým přežije akutní krizovou situaci alespoň po jeden měsíc. Net Stable Funding Ratio (NSFR) poměr dostupných zdrojů stabilního financování k požadovaným zdrojům stabilního financování, má zajistit, aby se banky financovaly svá aktiva dostatečným množstvím stabilních zdrojů. Mohou mít podobné efekty jako požadavky na kapitál.

13 13 Požadavky na likviditu LCR – dvě třídy aktiv: 1. třída počítaná v plné hodnotě - vysoce likvidní aktiva: hotovost, rezervy u centrální banky a blízké substituty hotovosti jako vládní dluhopisy se špičkovým ratingem. 2. třída počítaná ve snížené hodnotě minimálně o 15 % - vládní dluhopisy s horším ratingem, HZL nebo podnikové dluhopisy s vysokým ratingem, celkově mohou tvořit maximálně 40 % celého polštáře. NSFR: dostupné stabilní financování zahrnuje kapitál a pasiva se splatností nad 1 rok, plus část depozit a emitovaných dluhopisů se splatností menší než 1 rok, u kterých se ale dá předpokládat, že zůstanou v bilanci i v krizi. požadované financování je pak funkcí struktury aktiv v bilanci i mimobilanci - čím je aktivum likvidnější, tím menší rozsah stabilnějšího financování vyžaduje.

14 14 Požadavky na likviditu Potenciální efekt LCR a NFSR (Gomes a Khan, 2011): banky na ně mohou reagovat způsobem, který výrazně změní způsob, jakým je vytvářen úvěr a likvidita ve finančním systému. LCR - autority musí určit, za jakých podmínek a do jaké míry mohou banky existující polštář použít, tedy čerpat. bude dostupná likvidita skutečně také použitelnou likviditou? pokud budou podmínky omezující, může regulace během krize vyvolat negativní spirálu se systémovými důsledky, nebo může vyvolat nadměrnou závislost na likviditě od centrální banky. Nakonec se může ukázat, že vysoce likvidní aktiva nejsou až tak likvidní, neboť každá banka chce držet svou regulatorní výši, ale nechce s nimi aktivně obchodovat.

15 15 Požadavky na likviditu První riziko zavedení LCR a NFSR: LCR: „ideálním“ aktivem bude vládní dluh 1. třídy, který nebude vyžadovat haircuty a nebude podléhat limitům koncentrace, NSFR: držba vládních dluhopisů nebude vyžadovat velké množství stabilního financování, to vše požene banky do držby vládního dluhu namísto jiných aktiv, i když tím vznikne riziko koncentrace na straně aktiv do aktiva, které je možná jen zdánlivě kvalitní a bezrizikové, tento efekt oslabí fiskální disciplínu a sníží podnět pro vlády zrychlovat fiskální konsolidaci + může snížit dostupnost úvěru pro privátní sektor. Závěr – typický případ finanční represe ve formě regulatorně vynucených dotací pro vládu ze strany držitelů jejího dluhu.

16 16 Požadavky na likviditu Druhé riziko zavedení LCR - nastavení čerpání příslibů a kontokorentů ze strany podniků: návrh, že při výpočtu požadavků v krizi by musely být tyto facility zahrnuty ze 100 %. to by vytvořilo silný podnět pro banky takové facility neposkytovat se všemi potenciálními důsledky, pro podniky jsou takové facility jedním z klíčových prvků řízení likvidity – pokud by je neměly k dispozici, musely by se samofinancovat a držet velkou zásobu vysoce likvidních aktiv. Důsledek: za určitých okolností by podniky nevystupovaly do smysluplných projektů, pokud by neměly dostatek likvidních zdrojů...

17 17 Solvency II Solvency II – nová pravidla pro pojišťovny povedou pravděpodobně ke posunu k bezpečnějším, likvidnějším a méně výnosným aktivům, málo likvidní aktiva budou penalizována, výpočet solventnostního poměru bude odrážet požadavek, aby pojišťovny byly schopny ustát silný šok a vyplatit nároky během roku, ne během delšího období. bankovní dluh se stane pro pojišťovny méně atraktivní stejně jako dluh dlouhodobých infrastrukturních projektů, dopady na zdroje bank?

18 18 IV. Jak moc Basel III zdraží úvěry a oslabí hospodářský růst?

19 19 BCBS – LEI (dlouhodobý dopad) Basilejský výbor BCBS komunikuje reformy kapitálu a likvidity bank prostřednictvím analýzy dlouhodobých dopadů (analysis of the long-term economic impact, LEI) LEI se soustředí spíše na přínosy než na náklady Hlavním přínosem je nižší pravděpodobnost krizí a s nimi spojených ztrát výstupu Významným přínosem je i snížení fluktuací ekonomické aktivity během nekrizových období Náklady se mohou odvíjet od vyšších úrokových sazeb z úvěrů, které mohou snížit úroveň výstupu Analýza je založena na předpokladu proběhlé implementace Basel III (dále B3), tranzitorní náklady nejsou uvažovány Celková bilance je nepřekvapivě pozitivní

20 20 BCBS – LEI (čistý přínos) Červené a zelené čáry ukazují čisté přínosy, pokud jsou náklady krizí považovány za permanentní (červená) nebo dočasné (zelená). Až do 15% CAR jsou čisté přínosy pozitivní v obou případech

21 21 BCBS – LEI (čistý přínos) Předpokládané přínosy snížení pravděpodobností krizí jsou vnímány jako vysoké

22 22 BCBS – MAG (tranzitorní efekty) Makroekonomické náklady implementace posuzovala skupina MAG (Macroeconomic Assessment Group), která na rozdíl od LEI nezvažovala přínosy MAG vycházela z toho, že tranzitorní náklady jsou do značné míry funkcí rychlosti implementace – pokud by doba zavádění byla krátká, banky by mohly reagovat omezováním nabídky úvěrů Alternativní scénáře rychlosti sloužily jako vstupy do široké škály modelů centrálních bank a nadnárodních institucí (semi-structural large-scale models, reduced-form VAR-type models, DSGE models)

23 23 BCBS – MAG - předpoklady Základní předpoklad – pro banky je nákladnější financovat aktiva prostřednictvím kapitálu než depozity nebo dlouhodobým dluhem I když i v krátkém období budou reagovat na nové regulace řadou způsobů, část reakce bude spočívat ve zvýšení úvěrových sazeb a snížení nabídky úvěrů V delším období se stanou banky méně rizikovými, úrokové sazby klesnou a nabídka úvěrů se obnoví v plném rozsahu I v tranzitorním období však budou náklady vyšších kapitálových požadavků (dále KP) velmi malé a malé budou pravděpodobně i náklady zpřísněných požadavků na likviditu

24 24 BCBS – MAG - výsledky Medián všech odhadů – zvýšení CAR (poměr tangible common equity, TCE, k RWA) o 1 p.b. povede k poklesu úrovně HDP o maximálně 0.16 % po 4 letech (prům. roční pokles růstu HPD o pouhých 0.04 %!) V dalších letech pozitivní dopady výše uvedený pokles HDP ještě dále sníží

25 25 BCBS – MAG - výsledky Dopady přísnějších požadavků na likviditu jsou méně jisté: zvýšení držby likvidních aktiv o 25 % a zvýšení délky splatnosti pasiv mají mediánový dopad na růst úvěrové marže ve výši 14 b.b. a pokles objemu úvěrů o 3,2 % při implementační době 4,5 let Výsledný mediánový pokles HDP činí za celé období 0,08 %. Souhrnný dopad B3 na úroveň výstupu za dobu implementace je tak zhruba 2 x 0,16 % (růst CAR o 2 p.b.) + 0,08 %, tj. 0,4 % za celé období K podobným, i když mírně vyšším odhadům, došla studie Angelini a kol. (2011) aplikující shodné přístupy

26 26 BCBS – MAG - výsledky

27 27 Reakce industrie - IIF – přístup Industrie zastoupená Institute for International Finance (IIF, 2010) posuzovala tranzitorní náklady na vzorku bank Evropy, USA a Japonska Přínosy přísnější regulace byly zvažovány minimálně, odhad nákladů vycházel z logiky „čím více úvěru, tím vyšší HDP“ Předpoklady: Vyšší KP přinutí banky získat velké množství kapitálu, který se stane dražším Náklady na úvěr privátnímu sektoru se zvýší – klesne HDP a zvýší se nezaměstnanost Přísnější požadavky na likviditu sníží ziskové marže bank – to vyvolá sekundární potřebu získat dodatečný kapitál a zvýší dále náklady kapitálu

28 28 IIF – výsledky Pro skupinu “G3” povede zavedení B3 v průměru k poklesu ročního HDP o 0.6 p.b. během a o 0.3 p.b. během Nejvíce je zasažena eurozóna, nejméně Japonsko Rozdíly jsou dány relativním významem bankovního sektoru pro ekonomiku a rozsahem potřebného přizpůsobení bilancí bank

29 29 IIF – výsledky

30 30 IIF – výsledky

31 31 IIF vs. MAG Celkový dopad do úrovně HDP za období implementace je u IIF zhruba 8krát vyšší: MAG má roční pokles o 0,08 %, zatímco IIF o 0,6 % Příklady rozdílů a „opomenutí“ v předpokladech a metodice: IIF počítal s poměrně vysokými RoE po implementaci kvůli potřebě přilákat dodatečný kapitál MAG nepočítal s efekty redefinice kapitálu Liší se způsob výpočtu cílových úrovní kapitálové přiměřenosti a zahrnutí současných diskrečních polštářů …

32 32 OECD – cíl a přístup Cílem studie (Slovik – Cournède, 2011) je odhadnout makroekonomický dopad zvýšení minimálních kapitálových požadavků pro USA, Eurozónu a Japonsko Sledovaným obdobím je pět let po implementaci B3, a to buď v požadavcích k roku 2015 nebo 2019 Metodický přístup: dopad zvýšení KP na úvěrové úrokové sazby (resp. úvěrové marže) a následně na úroveň a růst HDP je zohledněn dosavadní nárůst kapitálového vybavení bank v letech předpokládá se zachování stávajících dobrovolných diskrečních polštářů, nepředpokládá se kompenzující reakce měnové politiky

33 33 OECD – potřebné navýšení kapitálových poměrů

34 34 OECD - metodika Nejprve je odhadnuta sensitivita úrokových měr na zvýšení KP o 1 p.b a následně je pomocí vypočtené sensitivity úrokových měr na zvýšení KP o 1 p.b. a nutného nárůstu kapitálu k RWA vypočten celkový dopad na úrokové sazby Ve druhém kroku je určena sensitivita úrovně HDP na změnu úrokových sazeb o 1 p.b. a vypočten celkový dopad zvýšení KP na úroveň HDP a jeho roční růst

35 35 OECD - dopady Úrokové sazby vzrostou o 15 b.b. v případě KP B3 platných k 2015 (4,5 % CE, 6,5 % Tier 1) a o 50 b.b. v případě KP k 2019 (7 % CE, 8,5 % Tier 1) Výsledný průměrný roční pokles růstu HDP odhadován mezi až p.b. v následujících 5 letech po splnění KP B3 podle toho, zda banky přistoupí k navýšení kapitálu podle B3 k 2015 či se v předstihu přizpůsobí KP B3 k 2019 Zásah monetární politiky v podobě poklesu měnověpolitických sazeb o 30 až 80 b.b. by měl snížit pokles růstu HDP o až p.b. Pokles růstu HDP může být též do určité míry vykoupen kontrakcí diskrečního polštáře

36 36 OECD – dopady

37 37 OECD – dopady

38 38 OECD - srovnání MAG došla k podobným hodnotám odhadnutých sensitivit, avšak při určení celkového dopadu neuvažovala zachování diskrečních polštářů držených bankami - výsledný dopad na ekonomický růst dle MAG je tudíž nižší a pohybuje se mezi p.b. a p.b.

39 39 McKinsey - metodika McKinsey (Härle a kol., 2010) se na náklady zavedení B3 dívají odlišnou optikou – stavová analýza „současný stav vs. cílový stav“ Odhady dopadů jsou založeny na 4,5 % CET1 a 6 % T1 plus 2,5 % konzervačního polštáře plus diskrečního polštáře zaručujícího 9 % CET1 a 11 % T1 (historicky drží banky v průměru 4 p.b. kapitálu nad regulatorním minimem) Dvě verze odhadů – statická založena na bilancích z roku 2010 a dynamická předpokládající růst bilanční sumy Hlavní závěr – za stávajících podmínek bude navýšení a zkvalitnění kapitálu a zlepšení likviditní situace pro banky velkou výzvou a bude mít značné dopady na jejich činnost

40 40 McKinsey – statický pohled Ve srovnání s bilancemi z roku 2010 budou evropské banky potřebovat 1100 mld. eur dodatečného Tier 1 kapitálu, 1300 mld. eur krátkodobé likvidity a 2300 mld. eur dlouhodobých zdrojů

41 41 McKinsey – dynamický pohled Pokud každoročně bilance porostou o 3 % a banky budou zadržovat 50 % zisků, KP v roce 2019 vzrostou o 1150 mld. eur Tier 1 kapitálu, o 1700 mld. eur krátkodobá likvidita a o 3400 mld. eur dlouhodobé zdroje

42 42 McKinsey - dopad do RoE Získání potřebného kapitálu a likvidity bude mít silný vliv na rentabilitu bank – v průměru by klesl RoE pro evropské banky o cca 4 p.b. Kvalita kapitálu by se na tom podílela 0,8 p.b., růst RWA o 1,3 p.b., růst KP o 1,3 p.b. Požadavky na likviditu:, 0.2 p.b. držba více likvidních aktiv a 0.6 p.b. dlouhodobé zdroje Dopad leverage ratio by měl být naopak téměř zanedbatelný

43 43 McKinsey – mitigace dopadu Banky uplatní ke snížení dopadu B3 na RoE řadu opatření, která mohou snížit negativní dopad až o 40 %

44 44 Basel III monitoring exercise (duben 2012) BSCS zveřejnil v dubnu 2012 odhad deficitů kapitálu a likvidity při hypotetické plné implementaci (včetně SIFI) na datech k Participovalo celkem 212 bank s aktivy mld. EUR Při 7% CET1 by celkový deficit kapitálu dosáhl 520 mld. EUR zisky po zdanění za období II/2010-II/2011 odhadovány na 410 mld. EUR U likviditních požadavků byly potvrzeny velké deficity pro LCR mld. EUR pro NSFR mld. EUR

45 45 V. Basel III a náklady na kapitál

46 46 Kashyap-Stein-Hanson Kashyap a kol. (2010) Zvýšené požadavky na kapitál nemusí banky v krátkém a středním období akomodovat upsáním nového kapitálu, ale snížením aktiv - je proto vhodné zvedat požadavky na kapitál postupně, aby ho banky mohly postupně akumulovat ze zadržených zisků, což zamezí dopadu do úvěrování Dlouhodobě má zvýšení podílu vlastního kapitálu na pasivech bank jen omezený vliv na úvěrové sazby – zvýšení kapitálového požadavku o 10 p.b. znamená zvýšení klientských sazeb jen o b.b. Tento malý rozdíl však může být na konkurenčním trhu podstatný, a proto lze očekávat, že důsledkem zvýšení kapitálových požadavků může být odliv části aktivit z bankovního sektoru do sektoru „shadow banking“ Proto je vhodné současně zavést minimální regulatorní požadavek na aktiva typu ABS bez ohledu na to, kdo je drží

47 47 Kashyap-Stein-Hanson Kashyap a kol. (2010) - vysvětlení Vlastní kapitál je na jedné straně je sice dražší než cizí zdroje, růst KP zvyšuje WACC (vážený průměr nákladů na vlastní kapitál a cizí zdroje), tj. diskontní míru, se kterou banky pracují … … ale druhé straně zvyšování podílu vlastního kapitálu snižuje rizikovost banky, což znamená tlak na pokles WACC (podle Modiglianiho-Millerova teorému v "dokonalém světě" jsou náklady na vlastní kapitál lineární rostoucí funkcí zadluženosti) Klientské sazby se do značné míry odvíjejí od WACC a banky mohou přenést změnu WACC do sazeb… …protože je zde ale malá změna WACC, tak bude malá i změna klientských sazeb Celkový vliv na WACC a tedy i na klientské sazby vyššího KP bude proto malý

48 48 Bank of England – náklady Miles, Yang a Marcheggiano (2011) - náklady a přínosy vyšší úrovně bankovního kapitálu v dlouhém období vyšší náklady financování vs. snížená pravděpodobnost finančních krizí a s nimi spojených nákladů Změny v nákladech financování ovlivňují rovnovážnou úroveň kapitálu podniků a následně jejich produkci při poklesu leverage (celková aktiva/vlastní kapitál) z 50 na 25 by za konzervativních předpokladů došlo k nárůstu nákladů financování o 18 b.b. a poklesu současné hodnoty výstupu o 6 % následné testy citlivosti (rozsah bankovního financování v ekonomice, odlišná diskontní míra, vyšší tržní prémie za riziko) nacházejí růst nákladů financování mezi cca 10 – 40 b.b.

49 49 Bank of England – přínosy Přínosy nižší leverage jsou modelovány prostřednictvím změny v pravděpodobnosti výskytu krize předpokládaný pokles hodnoty bankovních aktiv v důsledku krize je roven poklesu HDP krát riziková váha jednotlivých aktiv (konzervativní předpoklad) při diskontní míře 2,5 % odpovídá trvalý pokles pravděpodobnosti krize o jeden procentní bod úsporám cca 55 % současného ročního HDP (náklady krize jsou uvažovány ve výši 10 % HDP). Porovnání nákladů a přínosů jako funkce CET1 vede pro rozličné scénáře k optimální úrovni CET1 mezi 16 % - 20 % a přínosu 4,5 % - 5,5 % očekávané současné hodnoty HDP. Studie tak doporučuje výrazné navýšení kapitálových požadavků, a to nejméně na dvojnásobnou úroveň stanovenou Basel III

50 50 Stanford University Admati a kol. (2011) odmítají tvrzení, že kapitál je dražší než dluhové financování a tudíž že navýšení kapitálu bankami bude nákladné pro ekonomiku Nesnaží o kvantifikaci optimální úrovně kapitálu, spíše se zaměřují na několik obvyklých tvrzení proti navýšení KP, která následně zpochybňují: Tvrzení 1: Navýšení kapitálu by nutilo banky držet ladem zdroje, které by mohly být využity k poskytování úvěrů. Reakce: Jedná se o záměnu kapitálových požadavků s rezervami, případně likviditními požadavky. Kapitálové požadavky referují ke struktuře pasiv, tvorba rezerv a likviditní požadavky se zaměřují na strukturu aktiv držených bankami. Tvrzení 2: Požadovaný výnos z vlastního kapitálu je vyšší než dluhový výnos. Navýšení kapitálu tudíž zvýší náklady financování. Reakce: Požadovaný výnos z kapitálu obsahuje rizikovou prémii, která klesá s růstem podílu kapitálu. Předpoklad fixního výnosu z kapitálu při poměřování nákladů financování je tudíž chybný.

51 51 Stanford University Tvrzení 3: Navýšení kapitálu sníží RoE a hodnota akcií klesne. Odpověď: Očekávaný RoE roste s finanční pákou, tento nárůst ovšem pouze přesně kompenzuje nárůst rizika pro držitele akcií. Hodnota pro akcionáře po očištění od rizika se tudíž nemění (autoři zde abstrahují od vlivu vládních garancí a daňových rozdílů). Tvrzení 4: Navýšení kapitálu zvýší náklady externího financování, které je přitom podporováno daňovým zvýhodněním, vládními garancemi apod. Odpověď: Vysoká míra zadlužení je zdrojem systémového rizika a jeho podpora má distorzní dopady - společensky prospěšné funkce bank lze podpořit lepšími způsoby než zvýhodněním dluhu oproti kapitálu. Tvrzení 5: Dluh je vhodným tržním nástrojem pro regulaci chování manažerů. Odpověď: Teoretické modely podporující tento názor jsou postaveny na značně selektivních předpokladech (financování krátkodobým dluhem) a omezeným záběrem; tyto modely často opomíjejí možné alternativní nástroje včetně kapitálu, a dále vliv samotného dluhu na rizikové chování manažerů; tvrzení také odporují čerstvým zkušenostem z finanční krize.

52 52 Stanford University Tvrzení 6: Navýšení kapitálu povede k omezení úvěrování a dalších společensky přínosných funkcí bank. Odpověď: Navýšení kapitálu nevede nutně ke snížení velikosti aktiv. Negativním signálům spojeným s emisí akcií a s tím souvisejícím možným omezením úvěrování lze částečně zamezit regulatorními kroky (např. uložením povinné emise akcií, omezením výplaty dividend). Doporučení pro regulátory a hospodářskou politiku: Regulátoři by měli používat kapitál jako účinný a efektivní nástroj k udržení stability finančního systému. Vyšší kapitálová přiměřenost je lepším řešením pro systémovou stabilitu než vytváření fondů na záchranu bank financovaných bankovními daněmi. Propracované krizové scénáře pro banky by neměly nahrazovat stabilizující roli kapitálu. Regulace by měla preferovat vlastní kapitál oproti jiným formám financování (podmíněný kapitál, dlouhodobý dluh).

53 53 VI. Finanční cyklus je mocným hybatelem

54 54 Globální finanční cyklus Regulace je důležitá, ale důležitější je světový finanční cyklus (zejména vývoj bilance světových úspor a investic). Žijeme ve druhé dekádě levného externího financování (viz Frait a kol., 2011 nebo Wolf, 2012): před krizí byly světové úrokové sazby velmi nízké, v krizi vyletěly nahoru, ale nyní jsou ještě níže, hlavní příčina – přebytek úspor (global savings glut)? Proč byly sazby nízké před krizí? vysoká míra úspor v Asii a pokles privátních investic ve vyspělých zemích, přebytky úspor přesunovány do západních ekonomik i prostřednictvím záměrné politiky slabých měn (nákupy aktiv západních vlád do devizových rezerv v Asii).

55 55 Globální finanční cyklus před krizí Důsledek globálního přebytku úspor a jeho čerpání v západních ekonomikách: prudký pokles reálných úrokových sazeb. Vládám (ale nejen jim) potenciální důsledky nedošly - externě financovanou dluhovou expanzi tolerovaly a místy i podporovaly; souhrnný efekt - růst cen „trvalých“ reálných aktiv, hlavně nemovitostí. Kombinace nízkých úrokových sazeb a růstu cen nemovitostí v období zvýšeného hospodářského růstu tradičně vytváří masivní bublinu financovanou dluhem zajištěným nemovitostmi, která skončí finanční krizí, někdy depresí, dluhovou inflací a cenovou inflací.

56 56 Finanční cyklus v britském podání Dlouhodobé úrokové sazby mohou mít silný efekt, Wolf (2012)... Pramen: Martin Wolf, Financial Times (What is the real rate of interest telling us?)

57 57 Globální finanční cyklus po krizi – úrokové sazby stále nízké … Ještě větší přebytek úspor! nízká poptávka po privátních investicích doprovázená zvýšením míry úspor (opatrnostní motiv), Honba za kvalitou poptávka po velmi omezeném množství skutečně kvalitních aktiv. Deleveraging: předlužené subjekty nemají zájem čerpat nové úvěry ani při velmi nízkých nominálních úrokových sazbách a soustředí se především na splacení starých úvěrů (bilanční recese). Stlačené výnosy investic: nízká míra výnosnosti vyžaduje nízké reálné úrokové sazby. v řadě zemí jsou na trhu nemovitostí přebytečné kapacity, nové investice nabízí tak nízký výnos, že by byly smysluplné pouze při výrazně negativních reálných úrokových sazbách,

58 58 Globální finanční cyklus po krizi Lze situaci řešit dalším uvolněním měnových politik? měnová politika není všemocná – mj. ji může omezovat past likvidity a „zero bound“. Nemohou si přebytečné úspory půjčit vlády? mohou, ale ty, které by to nejvíce potřebovaly, jsou již předlužené a chystají se proto snižovat deficity veřejných financí. Krize tak přispěla k ještě většímu globálnímu přebytku úspor: jediný, kdo si pro ně chodí na trh ve větším rozsahu, jsou vlády, ale i ty mají své limity.

59 59 Závěr Globální finance po krizi a s novými regulacemi : zdrojů může dlouhodobě být i přes přísnější regulaci dostatek, úrokové sazby mohou zůstat po dlouhou dobu nízké, pokud nedojde k výraznému globálnímu posunu v mírách úspor a investic, pokud nebudou vlády stahovat z trhu veškeré přebytky úspor nebo pokud (v případě jednotlivých ekonomik) nedojde ke ztráty důvěry v udržitelnost veřejného dluhu. Bublina na trzích nemovitostí hnaná snadno dostupným úvěrem byla stejnou historkou jako bublina vládních výdajů financovaná na dluh ale až jednou přebytek úspor zmizí, kdo asi bude mít lepší přístup k levným zdrojům?

60 60 Literatura Admati, A. a kol. (2011): Fallacies, Irrelevant Facts, and Myths in the Discussion of Capital Regulation: Why Bank Equity is Not Expensive. Stanford Graduate School of Business Research Paper No. 2065, March 2011 Angelini, P. a kol. (2011): BASEL III: Long-term impact on economic performance and fluctuations. BIS Working Papers, No 338, February BCBS (Basel Committee on Banking Supervision, 2010b) “An Assessment of the Long- Term Impact of Stronger Capital and Liquidity Requirements”, (LEI Report), August BCBS (2012): Results of the Basel III monitoring exercise as of 30 June Bank for International Settlements, April 2012 Frait, J., Komárková, Z., Komárek, L. (2011): Monetary Policy in a Small Economy after Tsunami: A New Consensus on the Horizon? Czech Journal of Economics and Finance - Finance a úvěr. Vol. 61, Issue 1, Gomes, T., Khan, N. (2011): Strengthening Bank Management of Liquidity Risk: The Basel III Liquidity Standards. Bank of Canada Financial System Review, December 2011 Härle, P. a kol. (2010): Basel III and European banking: Its impact, how banks might respond, and the challenges of implementation. McKinsey, November Hausenblas, V., Komárková, Z., Frait, J., (2012): Systémově významné instituce – jak je identifikovat? Zpráva o finanční stabilitě 2011/2012 (bude zveřejněna )

61 61 References IIF (2010): The Net Cumulative Economic Impact of Banking Sector Regulation: Some New Perspectives. Institut for International Finance, October IIF (2010): Interim Report on the Cumulative Impact on the Global Economy of Proposed Changes in the Banking Regulatory Framework, June 2010 Kashyap, AK-Stein, J.-Hanson, S (2010): An Analysis of the Impact of ‘Substantially Heightened’ Capital Requirements on Large Financial Institutions. Working Paper, May 2010 MAG (Macroeconomic Assessment Group, 2010a), “Assessing the Macroeconomic Impact of the Transition to Stronger Capital and Liquidity Requirements”, group established Financial Stability Board and the Basel Committee on Banking Supervision, August Miles, D.-Yang, J.-Marcheggiano, G (2011): Optimal bank capital. External MPC Unit Discussion Paper No. 31, January 2011 Slovik, P. and B. Cournède (2011): “Macroeconomic Impact of Basel III”, OECD Economics Department Working Papers, No. 844, OECD Publishing. Wolf, M. (2012): What is the real rate of interest telling us?. Financial Times, 2012

62 62 Děkuji za pozornost Kontakt na prezentujícího: jan.frait(at)cnb.cz Kontakt na tým finanční stability: financial.stability(at)cnb.cz


Stáhnout ppt "Basel III a jeho potenciální ekonomické dopady. 2 Názory vyjádřené v této prezentaci jsou názory prezentujícího a nemusí odrážet pozici České národní."

Podobné prezentace


Reklamy Google