Tkáň epitelová.

Prezentace na téma: "Tkáň epitelová."— Transkript prezentace:

1 Tkáň epitelová

2 Charakteristika epitelů
buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary – určující pro klasifikaci velká rozmanitost funkcí

3 Epitel kryje vnější nebo vnitřní povrchy organizmu.
Epitelová tkáň je fylogeneticky nejstarším typem tkáně. V průběhu embryonálního vývoje vzniká ze všech tří zárodečných listů.

4 Epitelová tkáň se skládá hlavně z buněk, mezibuněčná hmota je zjistitelná jen pod elektronovým mikroskopem. Buňky jednotlivých druhů epitelů se mohou výrazně lišit co do tvaru a velikosti, všechny ale obsahují hodně cytoplasmy, jádro svým tvarem odpovídá tvaru celé buňky.

5 Část buňky ústící do volného prostoru se nazývá distální (apikální) část, na opačné straně buňky se nalézá část proximální (bazální). Apikální část vykazuje značnou různorodost vzhledem k funkci epitelu. Bazální částí buňky epitelu nasedají na bazální membránu, která jim poskytuje oporu a zprostředkovává výživu. Epitelová tkáň nemá vlastní cévní zásobení, buňky jsou vyživované difúzí. Obecně mají velmi dobrou regenerační schopnost a dobře se hojí.

6 Bazální lamina tenká vrstva mezibuněčné hmoty
Odděluje populaci epitelových buněk nebo jednotlivé buňky od pojiva dvouvrstevná lamina rara (řídká), lamina densa (hustá) podklad pro epitelové buňky tvořena epitelovými , svalovými, Schwannovými a tukovými buňkami

7 Funkce basální laminy Bariérová regenerační migrace epitelových buněk
hojení ran migrace epitelových buněk

8

9 Polarita apikální povrch buňky bazální (bazolaterální) povrch buňky
lumen orgánu, povrch orgánu bazální (bazolaterální) povrch buňky bazální lamina naléhající na lamina propria

10 Lamina propria přivádí cévní a nervové zásobení
mechanická opora epitelové vrstvy připojení epitelu k hlubším vrstvám často zvlněný povrch – papily

11

12 Specializace povrchu buňky
volný povrch mikroklky, stereocilie, kinocilie boční povrch mezibuněčná spojení, interdigitace bazální povrch spojení s BL, bazolaterální labyrint

13 Mikroklky, stereocilie, kinocilie
nevětvené výběžky cytoplasmy zvětšení povrchu buňky stereocilie větvené výběžky cytoplasmy, nepohyblivé kinocilie nevětvené pohyblivé výběžky posun mimobuněčného materiálu

14

15 Mezibuněčná spojení adhesní utěsňující komunikační zonula adherens
desmosom (macula adherens) hemidesmozom utěsňující zonula occludens (tight junction) komunikační gap junction

16

17 Mezibuněčné spoje (pásové)
Zonula occludens bun. membrány bez mezibb. prostoru pět vrstev membrány Zonula adherens mezibun. prostor cca 20 nm zesílená membrána úpon myosinu, aktinu, mikrofilament a intermed. filament

18 Mezibuněčné spoje (bodové)
Desmosom mezibun. prostor cca 30nm může být temná ploténka úpon intracelulárních filament hemidesmosom úpon buňky k basální lamině Nexus mezibun. prostor cca 2 nm konexony - tvoří póry pro průchod iontů

19

20

21 Regenerace epitelové tkáně
rychlá a úplná rychleji při zachované BL neustálá obměna buněk kmenové buňky tenké střevo 3 dny kůže 27 dní

22 Typy epitelových buněk
transportující buňky signalizující buňky buňky syntetizující a exportující myoepitelové buňky kmenové buňky

23 Transportní buňky buňky přenášející ionty (aktivní transport)
mikroklky, basolaterální labyrint buňky transportující pomocí pinocytózy (pohlcování malých částic) přenos větších molekul endotel

24 Signalizující buňky uvolňují signální molekuly neurokrinní (neurony)
distribuce přes synapsi endokrinní (nadledviny) distribuce - transport krví ultrastruktura podle typu hormonu

25 Kmenové buňky mateřské nediferencováné obnovuje se z nich epitel

26 Klasifikace epitelů podle prostorového uspořádání podle funkce plošný
trámčitý retikulární podle funkce

27 Plošný epitel podle počtu vrstev podle tvaru buněk jednovrstevný
vícevrstevný víceřadý, přechodní podle tvaru buněk plochý (dlaždicový) kubický cylindrický

28 Jednovrstevný plochý epitel

29 Jednovrstevný kubický epitel

30 Jednovrstevný cylindrický epitel

31 Jednovrstevný cylindrický epitel s řasinkami

32 Víceřadý epitel s řasinkami

33 Vícevrstevný epitel

34 Přechodní epitel

35 tepna svalová

36 ledvina

37 štítná žláza

38 střevo

39 vejcovod

40 nadvarle

41 průdušnice

42 jícen

43 kůže

44 močový měchýř

45 Trámčitý epitel buňky seřazeny v trámce trámce vytvářejí síť
mezi trámci kapiláry, vazivo játra, nadledviny, hypofýza

46 Nadledvina

47 Retikulární epitel buňky jsou spolu v kontaktu pouze svými výběžky
buňky tak tvoří síť v okách jiné buňky, kapiláry, vazivo kostní dřeň

48 Klasifikace epitelů podle funkce
epitel krycí epitel resorpční epitel respirační epitel smyslový epitel zárodečný epitel sekreční

49 Krycí epitel specializovaná tkáň, sloužící ke krytí povrchů a vystýlání dutin. Pro tuto funkci je dobře vybavena: buňky mnoha typů krycích epitelů se neustále obnovují Apikální povrchy buněk mohou být hladké, nebo, pokud epitel vykonává ještě další funkce, buňka může být opatřena mikroklky, pohyblivými i nepohyblivými řasinkami.

50 Podle počtu vrstev, ze kterých je krycí epitel složený se krycí epitely dále dělí na:
jednovrstevný epitel: je tvořen jedinou vrstvou buněk, jejich apikální povrch je volný, přivrácený do tělní dutiny nebo na povrch těla víceřadý epitel: je tvořen jednou vrstvou buněk, všechny se dotýkají basální membrány, ale některé nedosahují až do tělní dutiny vrstevnatý epitel: je tvořen více vrstvami buněk. Nejznámějším příkladem je pokožka. přechodní epitel: počet vrstev se mění v závislosti na náplni dutého orgánu. Přechodní epitel je typický pro močové cesty.

51 Epitel jednovrstevný Epitel vícevrstevný Dlaždicový Kubický
cylindrický Epitel vícevrstevný Cylindrický Přechodní

52 Jednovrstevný dlaždicový – tlusté střevo

53 Jednovrstevný dlaždicový – duodenum (dvanáctník)

54 Jednovrstevný dlaždicový – jejunum (láčník)

55 Jednovrstevný kubický – štítná žláza

56 Jednovrstevný kubický - ledviny

57

58

59

60 Žlázový epitel Je to epitel se sekreční funkcí. Žlázy mohou vylučovat sekret buď do krve, potom jsou to tzv. endokrinnní žlázy, nebo na povrch epitelu, do lumina dutého orgánu nebo na povrch těla, potom se označují jako žlázy exokrinní.

61 Typy žláz exokrinní endokrinní exkrece do lumen orgánu mají vývody
nemají vývody exkrece do krevních kapilár

62 Typy exokrinních žláz sekretorické a vývodné části jednoduché žlázy
složené žlázy tubulární alveolární tuboalveolární

63 Podjazyková žláza

64 Slinivka břišní

65

66

67

68

69 Resorpční epitel Má schopnost resorbovat látky z vnějšího prostředí. Pro resorbční epitely jsou typické mikroklky na apikální straně, které slouží ke zvětšení povrchu pro příjem látek. Protože transport látek přes membránu vyžaduje hodně energie, mají hodně mitochondrií, které jsou někdy uložené v záhybech cytoplasmy na basální straně a tvoří tzv. basální labyrint. Typickým resorbčním epitelem je epitel tenkého střeva a výstelka proximálního tubulu ledvinového nefronu.

70 Respirační epitel Tvoří výstelku plicních alveolů a umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem. Je velmi plochý, tvořený dvěma typy buněk, granulovanými a membranózními pneumocyty.

71 Průdušnice

72 Smyslový epitel Specializovaný typ výstelky, smyslový epitel, dokáže přijímat podněty z vnějšího prostředí a ve formě podráždění je předávat CNS. Je tvořen smyslovými a podpůrnými buňkami. Na rozdíl od jiných typů epitelů má smyslový epitel velmi malou regenerační schopnost. Smyslové buňky mohou být buď modifikované neurony, pak se označují jako primární smyslové buňky, nebo jsou to změněné buňky krycího epitelu, na kterých se zakončují dendrity neuronů. Pak se nazývají sekundární smyslové buňky. Tyčinky, čípky a smyslové buňky čichového epitelu jsou primárními smyslovými buňkami, naproti tomu vláskové buňky vnitřního ucha a chuťové buňky chuťových pohárků jsou sekundární.

73 Zárodečný epitel U samců vystýlá semenotvorné kanálky varlete a zajišťuje spermatogenezi, tedy vznik a vývoj spermií, samčích pohlavních buněk. U samic pokrývá zárodečný epitel povrch vaječníku a po narození už má jen krycí funkci.

74 Pigmentový epitel Je tvořen buňkami, které obsahují v cytoplazmě pigmenty. Jeho funkce je hlavně ochranná. Tvoří pigmentovou vrstvu sítnice.

75 Řasinkový epitel Řasinkový epitel je složen z buněk, které jsou pokryté výběžky buněk, jenž konají kmitavý pohyb. Funkcí řasinek je zachytávání prachových částic a vylučování hlenu, který je obaluje.

76