ZÁKLADY GEOGRAFIE cvičení

Prezentace na téma: "ZÁKLADY GEOGRAFIE cvičení"— Transkript prezentace:

1 ZÁKLADY GEOGRAFIE cvičení
ZÁKLADY HYDROLOGIE Převzato od: B. ŠÍR AR 2010/2011 Vladimíra Haplová Vladimír Těthal

2 HYDROLOGIE se zabývá: Zákonitostmi časového a prostorového rozdělení a oběhu vody na Zemi, jakož i jejími fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi Zdroj: [1]

3 POVODÍ, ROZVODNICE rozvodnice = povodí = rozvodnicí závěrového profilu
orografická hranice mezi povodími = myšlená čára na povrchu terénu (nejvyššími body) povodí = území, ohraničené rozvodnicí a odvodňované do závěrového profilu ) ( Zdroj: [1]

4 ROZVODNICE HYDROGEOLOGICKÁ OROGRAFICKÁ izolátor závěrový profil

5 Základní pojmy hydrografické
Povodí – území z něhož odtéká voda atmosférických srážek, ledovců, ze sněhové pokrývky povrchovou i podzemní cestou do řeky, ohraničeno rozvodnicí Rozvodnice orografická hranice mezi povodími Plocha povodí – plocha půdorysu povodí. Označujeme ji písmeny F nebo A, P, Sp a vyjadřujeme v km2. Délka toku – vzdálenost měřená od pramene po ústí řeky. Označujeme písmenem l a uvádíme v km. Úmoří – část pevniny, ze které všechna povrchová voda teče do jednoho moře nebo oceánu Kilometráž – délková evidence střednice půdorysného pruhu dna. Měří se proti proudu vodního toku. Lesnatost povodí – poměr zalesněné plochy k celkové ploše povodí. Vyjadřujeme ji v % a většinou označujeme L. Zdroj: [3]

6 Základní pojmy hydrografické
Charakteristika tvaru povodí – poměr plochy povodí ke čtverci délky toku α = F / l2 Podle charakteristiky tvaru povodí rozlišujeme různé typy povodí Typ povodí F ≤ 50 km2 F > 50 km2 protáhlé α ≤ 0,24 α ≤ 0,18 přechodné 0,24 < α > 0,26 0,18 < α > 0,20 vějířovité α > 0,26 α > 0,20 Q [m3.s-1] t T Qmax

7 Základní pojmy hydrografické
Říční soustava – hlavní tok a jeho přítoky. Sítí vodních toků označujeme soustavu stálých i občasných vodních toků v uvažovaném území. Hustota sítě vodních toků – je vyjadřována vztahem: r = ∑ li / F, kde li představuje délku všech toků v povodí. Poznámka Pravostranné levostranné přítoky se určuje od pramene Vodní tok v mapě vždy ukazujeme od pramene Na rozdíl od kilometráže, která je číslována od ústí toku Zdroj: [3]

8 0 –00 -00- 000 2-02-02-072 POVODÍ: Hlavní povodí : 1 .... Labe
tok I. řádu tok II. řádu tok III. řádu pořadové číslo ČHMÚ 0 – POVODÍ: 2 3 2 2 2 Odra Opava Moravice Moravice nad Melečkem 3 3 3 2 4 Hlavní povodí : Labe Odra Visla Dunaj 2 3 2 1

9 Příklad rozvodnic III. řádu na území ČR
Zdroj: [1]

10 Zdroj: [1]

11 ZÁKLADNÍ HYDROLOGICKÉ VELIČINY
VODNÍ STAV H, [cm] vzdálenost vodní hladiny od pevného odměrného bodu u vodních toků – nula na vodočtu, u podzemní vody – horní okraj výstroje vrtu měřen: vodočty (odečítání okamžitého vodního stavu na svislé nebo šikmé stupnici), limnigrafy (plovákové snímače - kontinuální měření), hladinoměry Zdroj: [1]

12 ZÁKLADNÍ HYDROLOGICKÉ VELIČINY
PRŮTOK Q, [m3.s-1], [l/s] Objem vody, který proteče průtočným profilem za jednotku času Zaokrouhluje se tzv. na tři platné číslice (nula se nepočítá) např. měřený Q = 3,386 m3.s-1 do zápisu Q = 3,39 m3.s-1 Q = 13,386 m3.s-1 do zápisu Q = 13,4 m3.s-1 Q = 133,386 m3.s-1 do zápisu Q = 133 m3.s-1 Q = 1333,486 m3.s-1 do zápisu Q = 1330 m3.s-1 měřen: přímo : 1. nádoba o známém objemu 2. měrné (tenkostěnné) přelivy nepřímo: 3. výpočtem ze zjištěné střední průtočné rychlosti 4. výpočtem ze zředění barvícího roztoku 5. dle výkonu čerpadla 6. výpočtem z empirických vzorců (Chézy, Manning) 7. z měrné křivky průtoků

13 H Q LIMNIGRAM HYDROGRAM T T MĚRNÁ KŘIVKA PRŮTOKŮ H Q

14 HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD
Údaje charakterizující hydrologické poměry a režim vodních toků Údaje o vodních stavech a teplotách ve vodoměrných stanicích, fyzickogeografických poměrech povodí, srážkách na povodí a průtocích v libovolném profilu STANDARDNÍ HYDROLOGICKÉ ÚDAJE ZÁKLADNÍ OSTATNÍ NESTANDARDNÍ HYDROLOGICKÉ ÚDAJE

15 STANDARDNÍ HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD
ZÁKLADNÍ PLOCHA POVODÍ A, [km2] DLOUHODOBÁ PRŮMĚRNÁ ROČNÍ VÝŠKA SRÁŽEK NA POVODÍ Pa, [mm] DLOUHODOBÝ PRŮMĚRNÝ PRŮTOK VE VODOMĚRNÝCH STANICÍCH Qa, [m3.s-1] M-DENNÍ (P-PROCENTNÍ) PRŮTOKY VE VODOMĚRNÝCH STANICÍCH QMd, [m3.s-1], Qp%d, [m3.s-1] N-LETÉ (MAXIMÁLNÍ) PRŮTOKY VE VODOMĚRNÝCH STANICÍCH QN, [m3.s-1] OSTATNÍ (N-leté povodňové vlny, …)

16 POUŽITÁ LITERATURA UNUCKA, J.: Výukové prezentace
KŘÍŽ, VL., ŘEHÁNEK, T. (2002): Cvičení z hydrologie. Přírodovědecká fakulta, Ostravská Univerzita. Skriptum, 54 s. NETOPIL, R. (1984): Fyzická geografie I. Státní pedagogické nakladatelství Praha, Praha, 138 s. HRÁDEK, F., KUŘÍK, F. (2002): Hydrologie. Skriptum ČZU, Praha, 280 s.

17 POUŽITÁ LITERATURA 15. Dostupné z:
Dostupné z: 18. Dostupné z: