Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Americká kinematografie 1960-1990. •David Bordwell: Zesílená kontinuita. In: Iluminace •Thomas Elsaesser: Zrcadlovost a pohlcení. Francis Ford Coppola.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Americká kinematografie 1960-1990. •David Bordwell: Zesílená kontinuita. In: Iluminace •Thomas Elsaesser: Zrcadlovost a pohlcení. Francis Ford Coppola."— Transkript prezentace:

1 Americká kinematografie

2 •David Bordwell: Zesílená kontinuita. In: Iluminace •Thomas Elsaesser: Zrcadlovost a pohlcení. Francis Ford Coppola a Dracula. In: Petr Szczepanik (ed.): Nová filmová historie. Herrman a synové, 2004

3 •Steve Neale & Murray Smith (eds.): Contemporary Hollywood Cinema. London - New York 1998 •David Bordwell: On the History of Film Style. Cambridge - London •Jon Lewis (ed.): The New American Cinema. Durham - London •David A. Cook: Lost Illusions. American Cinema in the Shadow of Watergate and Vietnam New York •Timothy Corrigan: A Cinema Without Walls. Movies and Culture After Vietnam. New Brunswick - New Jersey •Julian Stringer (ed.): Movie Blockbusters. London - New York •Kristin Thompson: Storytelling in the New Hollywood. Understanding Classical Narrative Technique. Cambridge - London •Justin Wyatt: High Concept. Movies and Marketing in Hollywood. Austin • Thomas Schatz: Genius of the system. London 1998; •John Hill, Pamela Church Gibson (eds.): American cinema and Hollywood. Oxford 1998 •Richard Maltby, Ian Craven: Hollywood cinema. Oxford 1995 •Janet Wasko: Hollywood in the information age. Austin 1995 •Frederick Wasser: Veni, vidi, video: The Hollywood empire and the VCR. Austin 2001 •Thomas Elsaesser & Warren Buckland: Studying Contemporary American Film. A guide to Movie Analysis. London 2002 ; •John Belton: American Cinema – American Culture. 1993; • Jim Hillier: The New Hollywood. New York 1994;

4 KLASICKÝ HOLLYWOOD POSTKLASICKÝ HOLLYWOOD (1960) od: (1960) (The Classical Hollywood Cinema. Film Style and Mode of Production to David Bordwell, Janet Staigerová, Kristin Thompsonová, 1985 Postklasický Hollywood: •Nový Hollywood: 1967 (Bonnie a Clyde) (Čelisti) •Nový nový Hollywood - od 1975 (často ale užíváno označení: Nový Hollywood - pro období od blockbusterová produkce)

5 po válce - tři fáze: • : konec: Desatero přikázání, r. Cecil B. DeMille 1956 • : konec: Za zvuků hudby, r. Robert Wise 1965 • : konec: Čelisti, r. Steven Spielberg, 1975

6 Od konce 40. let: •konec garantovaného uvádění v síti vlastních kin (konec VERTIKÁLNÍ INTEGRACE) – 1948 •konec rutinní studiové produkce velkého množství filmů propouštění, kolaps RKO, konec studiového systému •demografické změny: baby boom; suburbanizace, drive-in kina •produkce: méně a dražší filmy, upuštění od B filmů, seriálů, týdeníků a krátkých filmů, uvedení nových technologií, blockbustery a road showing

7 : - posilování BB mentality: •Desatero přikázání 1956 VistaVision •Válka a mír , King Vidor, 3 hod 28min.; VistaVision •Kolem světa za 80 dní, mil. tržby (Michael Anderson), 3,5 hod.; Todd-AO •Most přes řeku Kwai 1957, 17 mil. tržby •South pacific , 17,5 tržby (Joshua Logan, 150 min), Todd AO •Ben Hur (W. Wyler) 1959, 36,5 tržby •Spartacus, 1960, Super Technirama, 3hod16min. •Lawrence z Arábie - 62, 17 •Kleopatra 1963, 26 (Mankiewicz) - 20th century fox - Goldfinger, 1964, 23 •Thunderball 1965, 28 •Doktor Živago 65, 46 •(vesměs nové širokoúhlé formáty)

8 •Dominance vysokorozpočtových filmů, ale také - poválečný boom volnočasových aktivit, segmentace publika.) •50. a 60. léta - youth market - děti baby boomu dorostly do věku filmových konzumentů. •děti baby boomu nar. po roce 45 - loajální filmoví fanoušci v 70. letech, žijí na předměstích;

9 •youth rebellion filmy: The Wild One 1953 (r. Laslo Benedek, hr. Marlon Brando), Džungle před tabulí (Blackboard Jungle , Richard Brooks), Na východ od ráje, Kazan 1955; Rebel bez příčiny 55, Nicholas Ray •Elvis Presley; tři jeho filmy mezi 20 nejvýdělečnějšími - Love me tender, Jailhouse rock, Loving you

10 •producent Sam Katzman •1956– Rock around the clock •Do konce roku 56 – 6 rock´n´rollových filmů následovaly další rockn´rolllové filmy – např. Jailhouse rock – 57.

11 teenpics, exploatační filmy – mj. v drive-in kinech. krize- nesoulad mezi mladým publikem a velkorozp. roadshow filmy. Z toho těží nezávislé spol. Exploatační trh, zaměření na art a adult cinema. • (teenage exploitation films - teenpics; Džungle před tabulí, Divoch,Rebel bez příčiny... - tj. mainstreamová dramata •social problems films (filmy tematizující určitý společenský problém) - v 50. a 60. letech krimidramata a social problem films Teenage crime wave 55, Girls in prison 56, Juvenile jungle 58, a muzikály jako Jailhouse rock a West side story 1961 • spol. Columbia - první rockenrolový muzikál Rock around the clock 1956, počátek cyklu rockenrolových filmů; • podle toho i Corman v AIP (American International Pictures) Rock all night 57, a další levné filmy - Rock, rock, rock,.. • AIP: monster filmy - cyklus produkovaný Hermanem Cohenem - I was a teenage werevolf, i was a teenage frankestein, Blood of Dracula, How to make a monster, 1958; Konga (aka i was a teenage gorilla 61; Corman - tennage caveman 58, jerry warren - teenage zombies 60). •produkce expl. filmů: American international pictures - zal. 54 (Samuel Z. Arkoff, Ben Nicholson), zaměření na dětské publikum, jinak opomíjené - westerny, krimithrillery, monster filmy •R. Corman - jeden z nezáv. producentů AIP, monster, horror quickies (monster from the ocean floor 54, the undead 57, the wasp woman, the viking woman and the sea serpent; komedie - little shop of horrors 60, House of usher 60 - snaha konkurovat ostatním expl. spol., produkce v barvě; série podle Poea - the raven 63, the masque of the red death 64

12 •1960 Psycho – kinematografie senzací pokračovala v Hitchcockových Ptácích, sérii o Jamesi Bondovi - kinematografie apelující primárně na smysly na úkor klasické psychologie postav a dramatického příběhu

13 New American Cinema •evropské „umělecké kinematografie“ (art cinema) – především francouzské nové vlny. John Cassavetes, Shirley Clarková. Undergroundová filmová kultura v New Yorku: Jonas Mekas a Amos Vogel. Vogel – založil společnost Cinema 16 (1947) – dokumenty, experimentální krátké filmy. Mekas – čas. Film Culture. Mekasovo označení „New American Cinema“ – Cassavetes (Shadows), Leacock, Clarková… •ruční kamera, natáčení v exteriérech, absence extradiegetického zvuku, ostré přechody mezi scénami – analogické k francouzské nové vlně a italskému neorealismu.

14 Shadows (1959) •16mm, exteriéry, využívání přirozeného osvětlení; ruční kamera; zvuk prostředí potlačuje dialogy; herecká improvizace; volné vyprávění, oslabení motivace jednání postav (~ evropská umělecká kinematografie) •Mekas: NAC: nejen estetická, ale i etická dimenze: spontaneita jako výraz svobody, oproštění od morálních a společenských klišé; spontaneita = pravdivost

15 A Woman Under the Influence – Cassavetes, 1974 •John Cassavetes – důraz na herecký výkon, důležitější než dramatická struktura- dlouhé záběry, snímané převážně teleobjektivem, zaměřují pozornost na herecké výkony. Film odmítá konstruovat dramatické situace na způsob konvenční konstrukce scén.

16 Filmový styl: •rozšíření obrazu a potlačení hloubky •Obecně i v 50.letech - převládá schéma: ostré popředí x ostrý střední i zadní plán. Ale problémy: •užití barvy •užití anamorfotických širokoúhlých formátů •60., 70. léta - barva, --- tj. menší citlivost na světlo, nemožnost dosáhnout takové hloubky pole. •Menší hl. pole vedla k mělčímu inscenování. To ještě posílily širokoúhlé formáty. Anamorfotické objektivy měly delší ohniskové vzdálenosti ---menší hloubka pole. (a navíc většinou v barvě - tj. vyžadují víc světla). •Cinemascope, Todd AO - pro zajištění ostrosti objektů v pozadí - nutné umisťovat hlavní plán dál, alespoň 15 stop (4,5m) od kamery. Při snímání detailu tváře - ostrost jen na cca 60 cm - to vylučuje obrazy se zaostřenou akcí v pozadí. •Až v pol. 50.let - jisté zlepšení - Panavision - uvedeny širokoúhlé objektivy s kratší ohniskovou vzdáleností.

17 •Možné řešení - laterální inscenování „jako na prádelní šňůře“ (př.: Jak si vzít milionáře – Jean Negulesco, 1953). •(insc. do hloubky ale nezmizelo ani v Cinemascopu úplně - Preminger, Minnelli - i hra popředí/pozadí). •Bližší popředí šlo dosáhnout za splnění určitých podmínek: slunečné exteriéry - např. Rebel bez příčiny (Nicholas Ray, 1955) •Nebo užitím split-field diopters - Využití: např. Král králů (1961, Nicholas Ray), pozdější příklad: Všichni prezidentovi muži, Alan Pakula, kamera: Gordon Willis.

18 •kritické období Hollywoodu - snaha následovat úspěch muzikálu Za zvuků hudby, ale - propadáky: 20th Century Fox: Dr. Dolittle 67mil (r. Richard Fleischer) - ztráta 11m, •Star! (r. Robert Wise) 1968, 15m, •Hello, Dolly! (r. Gene Kelly) mil., •Fox - vyhnul se krachu díky relativně levným filmům: Butch Cassidy a Sundance Kid (George Roy Hill) 1969, 46m. zisk, • MASH 1970, 36m.

19 •Změna struktury publika a diváckých návyků; Bonnie a Clyde 1967, 23m., •od 1960 teenpics - důležitá produkční strategie. Youth movies a poč. 70.let - jako obraz kontrakulturní rebelie. Hranice mezi kontrakulturou a mainstreamem se smazávala, filmy jako Absolvent, Bonnie a Clyde, Easy rider, Five easy pieces (Malé životní etudy) - získávaly pozornost seriozní kritiky. •2001: Vesmírná odysea , 25; Absolvent 1968 – 43mil, podobně jako Frajer Luke (Stuart Rosenberg), nebo B. a C. - antihrdinové, ; mladé publikum, sdílí pocit odcizení od středostavovské Ameriky, od establishmentu, od hodnot starší generace. Posun zájmu k filmům o individualistech, rebelech. •Abslovent - 72% diváků do 24let, jen 4% nad 30let. • konec Produkčního kódu, 68 - ratingový systém

20 Rating •udržování produkčního kódu problematické; evropské filmy - nemusely mít certifikát: Milenci - Malle, Místo nahoře - Jack Clayton, Hirošima, má láska - Alain Resnais, U konce s dechem, Ddobrodužství, Sladký život... Téma sexu mnohem odvážnější a sofistikovanější než v holl. filmech. •1966 šéf MPAA (Motion Picture Asociation of America - MPAA) - Jack Valenti • cenzurní “produkční kód” (Production Code) byl nahrazen ratingovým systémem Americké filmové asociace. Klasifikace od G – všeobecná přístupnost; PG doprovod do 17; PG-13- doporučení rodičovského doprovodu do 13; R- do 17 nutný doprovod dospělé osoby; po X – přístupné od 17 let (od roku 1990 NC 17 - pro odlišení od pornofilmů označených X). •Jack Valenti – vědomí nové společenské situace, neadekvátnosti PK •Vietnam •atentáty: JFK (1963), Robert Kennedy (6.6.68), Martin Luther King (4.4.68) •tlaky na filmový průmysl, --- Valenti - vytvořit po britském modelu ratingový systém. •(Peter Pan syndrom - reakce na 60. léta, hlavně Easy Rider 68...; •pak změna - Star Wars, obnovení zájmu o dětské publikum

21 •Bonnie a Clyde 1967 •Easy rider 69 ("nezávislý" film (BBS - Bert Schneider, Bob Rafelson, Steve Blauner), ale dohoda s Columbií pro distribuci; náklady 375tis., zisk 19mil. •Divoká banda - Peckinpah - zač. v tv (jako i Altman, John Frankenheimer, Sidney Lumet, Arthur Penn..). Peckinpah - antipatie k Nixonovi, amer. zahr. politice, korporativismu. Odkazy : Divoká banda - paralela s policejními chicagskými silami zasahujícími při protiválečné demonstraci 1968 (i když točeno dříve). „Vrazi v oblecích“ - Útěk, Přineste mi hlavu Alfredo Garcii,.. proti korporativní Americe, spojující ekonomické a politické zájmy. (dále: Vietnam, Manson, Kennedy, Martin Luther King)

22 „levicový cyklus“ •kontrakultura - revolta ve prospěch individualismu, nedůvěra v zákon, individualistický hédonismus, •Opozice: hrdina versus odosobněná záporná postava reprezentující pokrok modernity. - Pinkertonovi muži bez tváře v Butch Cassidy; BaC – texas ranger – „lovec lidí“ bez emocí; McCabe a paní Millerová.. hrdina nestojí proti jednotlivému nepříteli; dojem komplexních spol. problémů. hodnoty individualismu, proti institucím, potřeba svobody •zač. BaC 67, úspěch, následují filmy apelující na kontrakulturní prvky. •left: 67:Absolvent, BaC, Frajer Luke; ; 69: Bezst. jízda, Půlnoční kovboj, Butch Cassidy..., Divoká banda; 70: Malý velký muž, McCabe a paní Millerová, 72: Mechan. pomeranč, 75: přelet nad kuk. hnízdem.

23 „pravicový cyklus“ •volba Nixona a úspěch Letiště ukazuje ex. konzervativního publika, filmy pravého křídla. •hodnoty komunity, zákon a řád, respekt k rodině, ke střední třídě; obhajoba dočasné, přímé akce. •Pravicový cyklus: 68: Bullitův případ (Peter Yates), Cooganův trik (Don Siegel), 71: Dirty Harry (Don Siegel), Fr. spojka (William Friedkin), 74 Death Wish (Michael Winner) •pravý cyklus: metropole (san francisco - Bullit, Dirty Harry; New York - Cooganův trik, Francouzská spojka, Death wish.

24 Cyklus katastrofických filmů •Leitště - George Seaton, velké zisky, zač. cyklu disaster pictures - Dobrodružství Poseidonu, Skleněné peklo (McQueen, Newman, Dunawayová, William Holden), film Zemětřesení (použit nízkofrekvenční zv. systém sensurround, užito ještě u Midway, Rollercoaster, Battlestar: galactica •tržby: 1. Letiště, 2. MASH, 3. Patton, 4. Bob, Carol, Ted a Alice, 5. Woodstock. Jen Letiště jako blockbuster, a jediný měl potenciál snadného zopakování úspěchu. • Letiště G. Seaton, sequely: Letiště 1975, Letiště ´77 •vysoké zisky, oscary, pak ale první ztrátové: Juggernaut - R. Lester 74, The Hindenburg - r.Wise 75

25 Roger Corman a exploitation movies •film důležitý pro youth cult boom - The wild angels 66, uvedeno v Benátkách, a The trip 67 - zkušenost s LSD Corman odešel z AIP a založil New World Pictures, podpořil první filmy talentů jako Coppola - Dementia 13, 1963, Bogdanovich - Targets, 68, Scorsese - Dobytčák Bertha 72, Demme - Caged Heat 74, Crazy mama 75; Joe Dante: Piraňa; Ron Howard - Grand theft auto 77. •saturation booking - uvedení zároveň v co největším počtu kin dřív, než se rozšíří negativní pověst kolem levného exploatačního filmu (taktika "hit and run"). •Nicholson, Fonda, Coppola, Bogdanovich, Scorsese, kameramani: Laslo Kovacs, Vilmos Zsigmond.

26 blaxploitation •v 70. letech - blaxploitation - Black Caesar - Larry Cohen 1972, Blacula, William Crain; Blaxploitation - původ - hnutí za obč. práva 60.let a mainstreamové filmy s černošskými herci (Poitier - Hádej, kdo přijde na večeři - st. kramer 67, 100 pušek - Tom Gries, 68, V žáru noci – Norman Jewison 67). •odpovídá postoji radikálnějších youth culture filmů – odpor proti establishmentu. První skutečný černošský akční film režie Melvin Van Peebles - Sweetback´s Baad Asssss Song, 4,1 mil. zisk. •Shaft - Gordon Parks, Sr % diváků černoši. 20. v pořadí zisků. / / • Filmový průmysl - uvědomil si že černoši tvoří asi 30% trhu v městských centrech díky odchodu bílých na předměstí.

27 blaxploitation •Styl: porušování pravidel komerční produkce v rovině stylu – často chybí struktura záběr/protizáběr, zrnitý obraz •Regresivní prvky: pro černošské nižší vrstvy – nová zkušenost – silný, obranyschopný hrdina z jejich komunity, ukazují každodenní zkušenost, ale žádná poltická analýza příčin. •Swet Sweetback´s Baadasssss Song – 71 – Melvin van Peebles. •Vůdce Černých panterů: „je to první revoluční černošský film“.

28 "americká filmová renesance" •změna estetiky a ekonomiky na konci 60. let; inovace - Robert Altman, Bob Rafelson, Arthur Penn, Mike Nichols ad.; reakce na „uměleckou kinematografii“ (art cinema). Arthur Penn: Mikey One (Fellini – narušování hranice reality a fantazie), Lumet-Zastavárník (Resnais – fragmentace, flashbacky, omezená narace; „realistický“ styl, subjektivizované vyprávění, paranoia, trauma) •I v žánrovém filmu – Boorman: Point Blank 1967 – mentální a percepční subjektivita (John Frankenheimer: Mandžuský kandidát 1962; Richard Lester: Petulia 1968)

29 Point Blank •„revenge thriller“; časové posuny, nejednoznačné flashbacky, subjektivizace, disjunktivní vztah obrazu a zvuku, nejasná hranice subjektivního a objektivního

30 Absolvent – Mike Nichols, 1967 •Malá hloubka pole (500mm objektiv), dojem „reality“ – skrze selektivní fokuzaci. Zoomy – zploštění obrazu (zdůrazněno nezaostřenými předměty v popředí-zároveň dramatická fce – bariéra mezi Benjaminem a Elaine; sekvence schůzek: autorský komentář,´implikace monotónnosti. Postupy „art cinema“, rozvíjené v uměleckém žánrovém filmu 70.let; „youth culture“ – kritika maloměšťáctví starší generace; odcizení; vzpoura proti manipulaci •/36.20; /

31 „art genre cinema“ – umělecká žánrová kinematografie – cca •Francouzská spojka 1971, Kmotr 1972 – kritický i komerční úspěch. --- integrace inovací „art cinema“ s hollywoodskými žánry. •Stylistický realismus – ruční kamera, potlačení barevné škály; •Vliv Fr. nové vlny – zdůrazňování konstrukce filmu – zpomalené, zrychlené záběry, skokový střih, aluze •Fr. spojka: narativní realismus; stylistický realismus – ruční kamera, potlačená barevná škála, teleobjektivy; žánrový revisionismus.

32 Styl •teleobjektivy - posílení tendence k inscenování méně do hloubky; Absolvent. •K popularizaci dlouhých objektivů - přispěly zoomy ( ty byly dostupné už koncem 20.let občas užívány k efektu šoku - k náhlému zvětšení. Ve 40. letech - v TV - pro sportovní přenosy, v 50. a 60. letech využívány pro natáčení v exteriérech)

33 •předvádění virtuozity v nakládání se zoomem - Coppola - Rozhovor (1973) - úvodní scéna - neklidný a nezaměřený zoom. •Sebevědomé užití zoomu - vliv evropských nových vln; •zoom + odjezd - v Alicině restauraci - Penn 69;

34 •"searching and revealing" - kamera prozkoumává akci a vybírá klíčové detaily - norma v 60. a 70. letech. např. Altman (MASH, 1970). •„planimetrické“ obrazy; při panorámování a zoomování - nemožné vidět další plány, roviny jsou odhalovány tempem určeným filmařem •Kubrick - Barry Lyndon pomalé zoomy od velkých detailů k panoramatickému širokoúhlému objektivu - evokace malířských žánrů 18.st. (portrét a krajinomalba). /11.00/

35 Divoká banda - tři typy montáže u Sama Peckinpaha •zpomalené vsuvky: vložené do sekvence v normálním tempu --- percepční šok - náhlé porušení běžného času jiným časovým modem. Kinetičnost a fyzičnost krátkých zpomalených vsuvek. /11.00/ •prolínání mnoha linií akce s radikálním časoprostorovým zkreslením; struktura koláže, synchronní montáž. /10.00/ •eisensteinovská intelektuální montáž, divák má kognitivně uchopit psychologický nebo společenský význam; více poetický a expresivní efekt; poetická transcendence narativní chronologie; minulost proniká do přítomnosti; /31.30/

36 Změny v ekonomické struktuře filmového průmyslu •po roce 65 vlna převzetí filmových studií konglomeráty •59 - MCA (The music corporation of america) koupila Universal • Paramount: - Gulf + Western podniká především v automobilovém průmyslu •United Artists - Transamerica 67, •Warner Bros.: - Kinney National Services 69 - Steven J. Ross - přejmenováno na Warner Communications, Inc. - to je začátek vertikálně integrované masmediální korporace - Ross vytvořil prototyp mediálního konglomerátu, kabelová tv - Home Box Office,

37 Po roce 1975: Vertikální (re)integrace •nákupy kin MCA/universal, Columbia, TriStar, G+W/paramount.. nakupovaly kina (to znamená obnovu některých rysů vertikální integrace v klasickém Hollywoodu) •roste význam jiných "distribučních oken" než je kino: domácí tržby - USA a Kanada - jen 16% příjmu filmu. dál: 26% americký videotrh, 16% tržby zahraničí, 19,9 video v zahraničí, 11% domácí tv, 11,1% merchandising. •80. léta: vertikální (re)integrace - snaha kontrolovat produkci i distribuci - důvod: víra v synergii

38 Změny produkce •defenzivní tržní taktika - sequely, série, remaky sequely a reissues - 5%, ,5%. •posílení bb mentality - za tři roky nárůst tržeb o 40%. Hv. války, Pomáda, Blízká setkání třetího druhu, Superman, Horečka sobotní noci... • BB - snížení produkce velkých společností - možnost pro nezávislé filmů nez., 2/3 produkce, ale jen 10-15% zisků, a na konci 70. let - vytlačeny blockbustery a jejich strategií saturation booking.

39 •Čelisti, Love story, Kmotr, Vymítač ďábla - presold products - tj. filmy, které jsou uvedeny na trh pomocí spojení s jiným úspěšným produktem, nejčastěji skrze knižní bestsellery. Jestliže skončila rutinní návštěva kina, je nutné dodat filmu status velké události. Základ "BB syndromu": 7 z 10 filmů prodělají, dva vyrovnají náklady, 1 - velký zisk. •Čelisti - Universal -tv reklama, široké uvedení kin současně •King Kong - do 961 kin, využití „presold“ vlastností - film z roku 33.

40 •Love story: autor scénáře Erich Segal - měl napsat literární zpracování scénáře - kniha vydaná na sv. Valentýna 1970, velká popularita, známost příběhu před uvedením filmu. rež. Arthur Hiller. •Kmotr: opět knižní bestseller - vydaný před uvedením filmu, podle Puzova románu, úspěšný prodej knihy v době produkce filmu - to zvýšilo zájem, podobně i publikované problémy s natáčením (využití negativní pověsti pro reklamu), přetažení rozpočtu, protesty italoameričanů - film - získal status události;

41 •Čelisti (předloha: Peter Benchley) •Mísení žánrů: Čelisti: - akční plus thriller, ale mísí i další žánry, tradice filmů s monstry s podtextem "pomsty přírody" (King Kong, Ptáci..), oběti ženy a děti - spojení i se slasher filmy- posílené o rok předtím Texaským masakrem motorovou pilou.. Také subžánry: buddy film, chase film- honičkový film. •„High Concept“ film - jehož koncept a příběh jsou redukovatelné na výrazný obraz, který se stává základem agresivní marketingové kampaně, vytváří synergii mezi filmem, produkty a médii. Žralok a netušící plavec, plus hudba Williamse v radiu a tv (High Concept - průmyslový pojem - vytvořený v 70. letech pro snadno obchodovatelný příběh, ideu, či obraz) •distribuce a marketing na způsob exploatačního produktu, prodej na základě jednoho senzačního obrazu •potvrzení důležité role strategie saturation booking; posun k ještě mladšímu publiku konzervativnějšího vkusu. Publikum opakovaně sledující oblíbený film. (fenomén opakovaného sledování - iniciuje praxi znovuuvádění filmů - Hvězdné války: neustálá recyklace, "good legs": 1977 uvedení, 78 znovuuvedení, reissue, 80 sequel- impérium vrací úder, reissue, 82 na videokazetě, a 4. reissue., 83 na kabelové tv, a 2. sequel - návrat Jediho, 84 v tv, 87 star tours otevřena v disneylandu...

42 • Star Wars - mísení žánrových konvencí, hra s odkazy, SW - počátek žánrového pastiše; žánrově kódované epizody, - scéna z baru - western, noir, sci-fi. Nekoherentní, otevírá film pro vícero čtení, interpretačních strategií. --- rozšíření přitažlivosti pro publikum, + nostalgická kvalita - evokace starých seriálů a tv sérií - Flash Gordon, Captain Video.... •Hvězdné války: obrovské zisky z prodeje zboží spojeného s filmem. •- původní trilogie - do zisk z pokladen - 1,3 miliardy, video trh 500mil, videohry 300mil., oblečení a doplňky 300mil, knihy, komiksy 300mil, - hračky a hrací karty 1,2miliardy(sic). •úspěšnost blockbusterové strategie, ale v některých případech finanční neúspěchy, které byly důsledkem toho, že společnosti ponechaly kontrolu nad projektem režisérům, kteří měli status "auteura" a kteří měli zajistit ziskovost filmu. •např. Coppola: Apokalypsa chápána tiskem jako příznak ztráty kontroly. •a hlavně: Nebeská brána - Michael Cimino - 11,6m. rozpočet, 36 skutečné náklady. Délka původně 219min., přestříháno na 149min. Finanční pohroma pro spol. United Artists, která film produkovala - Transamerica prodala United Artists společnosti MGM. •Výsledek - konec neomezeného auteurismu;

43 •v postklasickém Hollywoodu: •nárůst role agentů •do 60.let - postupně až 70% filmů - nabídnuto studiím v podobě předpřipravených "balíků" - hvězda, režisér, scénárista, producent - mají smlouvu s agenturou. •Agenti = vykonávali práci, kterou dělali dřív studia.

44 •tři vlivné agentury - ICM (přejmenovaná CMA); William Morris; Creative artist associates. •Nejznámější příklad agent-packaging v 70.letech - Čelisti - ICM - dala dohromady: práva ke knize, scenáristu Petera Benchleye, režiséra Stevena Spielberga, producenty Richarda Zanucka a Davida Browna. - prodáno Universalu.

45 •studia fungují jako banky, popud k projektu vychází od filmařů, autorů,.. - nabídnou je skrze agenty studiu. Frank Yablans, prezident Paramountu v letch 71-5 říká v rozhovoru (1996): "na poč. 70.let - jste dostali scénář, najali režiséra, herce, a udělali jste film. Teď to postupuje opačně. Balík byl dán dohromady předtím, než je možné začít pracovat na filmu, takže scénář je otrokem tohoto procesu." •kontrola nad procesem tvorby se přesunula od studií k agentům a hvězdám. •James Stewart - Winchester´73 (Anthony Mann, 1950) – procentuální podíl

46 •hvězdy chápány jako záruka zisku. Přelet nad kukaččím hnízdem - producent Michael Douglas získal Nicholsona - druhý nejziskovější film roku •- --- Nicholson a Brando – „packaged“ pro The Missouri Break - 76 (Přelet 75), finační propadák - 7mil. výnos z distribuce - ale N. a B. - každý 1,25 mil plat plus rozdělili si 21% příjmů z pokladen. •dohody "pay or play" - Jane Fondová 2mil. od Columbie Nicholson - Batman 89 - pohyblivý podíl 15-20% na příjmech - Nicholsonův zisk 50mil.

47 tři kategorie filmů v současném Hollywoodu: •1. kalkulovaný blockbuster, určený pro multimediální trh; blockbuster funguje jako komerční intertext; film jako multimediální prodejní kampaň. •kapacita pro multimediální opakování hitu - redefinuje textuální hranice, zapojuje diváka do kreativního procesu. •2. spící hity - sleepers: mainstreamové A filmy - mají potenciál stát se hitem; - Sám doma, Duch, Pretty woman... - ty mohou díky získané "dobré pověsti" hodně vydělat I bez velké reklamy. v tom případě pak následuje sequel blockbusterových proporcí. model - Rocky 1976 •3. nezávislý film pro spec. trh s malou šancí stát se něčím víc než kultovním filmem.

48 Styl : tendence v Novém novém Hollywoodu: •eklektismus a archaismus: •eklektismus: většina poválečných režisérů - nelze je rozlišit z hlediska věrnosti estetice hloubky pole nebo jejího odmítnutí. Většinou - ve 40. a 50.letech využití hl. pole, v 60. a 70. letech přesun k teleobjektivům a zoomu, adaptování na novou techniku pro cíle reflexivnějšího a sebevědomějšího vyprávění. Zůstala možnost volby. Většinou mixování obou možností. •Příklady: Čelisti: •někdy užívá dlouhé obj. standardním způsobem; ale často také - širokoúhlé objektivy, inscenování do hloubky;

49 •Běžný kompromis od 70.let: na jedné straně - omezení hl. pole díky barvě, slabšímu osvětlení nutnému pro širší škálu stínů x nad druhou stranu producenti a režiséři požadují detaily herců - mj. pro uvádění v tv. A zároveň inscenování "jako na prádelní šňůře" z doby raného cinemascopu je nežádoucí - - řešení: panorámování z jednoho detailu v popředí na druhý - např. Hon na ponorku Rudý říjen - 90, John McTiernan - evokuje mnoho vrstev prostoru v omezeném prostoru ponorky, náhlé změny kompozice a rámování zároveň dodávají dramatičnost. /56.50/ •jde o kompromis mezi inscenováním do hloubky a selektivním zaostřením - typické pro mainstream posledních let. Tento eklektismus - uveden koncem 60.let, kanonizován v Čelistech a Kmotrovi. Dlouhé objektivy pro: krajiny, davy ve městě, honičky, Point of View záběry vzdálených událostí,... x širokoúhlé obj. pro: dialogové scény v interiérech, pohyb kamery do davu, ustavení hloubky; to vše drženo pohromadě rychlým střihem.

50 •Coppola - využívá kompozici do hloubky, která falsifikuje narativní prostor. Jedna od srdce (One from the Heart) Coppola narušuje realismus - udržuje "pohromadě" v jednom záběru dvě postavy, prostorově velmi vzdálené - činí dvě prostorově vzdálená místa přilehlými skrze kompozici v hloubce. Revize Wellesova schématu. (archaismus; dále: Dracula)

51 •jiná tendence: •planimetrické, plošné zobrazování •mug-shot přístup •důvody objevení se tohoto typu zobrazování: •rozšíření barevného filmu v evropském filmu 60.let-- nižší citlivost na světlo,.. •využití tradice planimetrického zobrazování v rámci Hollywoodu - integrováno jako singulární efekt do mainstreamu. Coppola Jedna od srdce; Spike Lee -plakátová forma, Tarantino - Pulp fiction - scéna z baru /20.24/. •hlavně ovšem v evrop. filmu, snaha potvrdit kořeny v malířství a divadle, jako odpověď na kinetickou dynamiku Nového Hollywoodu - protipohyb - směřující ke zdůraznění krásy statického obrazu. •Malířství - Dracula: /0.7.37/

52 High Concept styl („silná konceptualizace“) (justin Wyatt) •obchodovatelné prvky filmu plynou z filmového textu do marketingových textů. •nemají jen ekonomickou funkci, ale i estetickou, ovlivňují zkušenost návštěvy kina. Zvyšují počet kontaktů s filmem, rozšiřují škálu možných významů odvoditelných z filmu. Marketing vytváří sít intertextuálních vlivů. •high concept filmy - spojení mezi stylem filmu a stylem reklamy. Adrian Lyne, Ridley Scott, Tony Scott, Hugh Hudson... (Top Gun, The Hunger, 9 a 1/2 týdne, Pomáda, Čelisti...) •přijetí reklamní estetiky - vytváří okamžiky, kdy film funguje proti vývoji příběhu a posiluje tendenci ocenit formální kompozici filmu. •Použití souboru produkčních technik: extrémní zadní svícení - zezadu shora, vykrajuje linie, dodává spíš dramatický než realistický dojem, minimální škála barev -, high tech a průmyslové prostředí, •př.: úvod filmu Flashdance •styl směřuje k zjednodušení postav a vyprávění a k úzkému spojení mezi obrazem a hudbou, a jeho sebevědomá high-tech vizualita je dovedena k perfekci “zmrazující” vyprávění, který díky své závislosti na efektním povrchu obrazu “distancuje” diváka (nová „kinematografie atrakcí“) •Reklamní kampaň: Čelisti x Nashville

53 Smart films •nová senzibilita, záliba v ironii, černém humoru, fatalismu, relativismu, nihilismu. •Todd Solondz - Storytelling, Happiness (Štěstí), Welcome to the Dollhouse, •Neil LaBute: Your Friends and Neighbors, 98; In the company of Men 97 •Alexander Payne - Election (Kdo s koho – 8.min) 99, Citizen Ruth 96 •Hal Hartley - The Unbelievable Truth 90, Trust 91, Henry Fool 98 •Wes Anderson - Bottle Rocket, Rushmore (jak sbalit učitelku) 98, The royal tenenbaums 2001 •P.T. anderson - magnolia, boogie nights, •ang lee - the ice storm (Ledová bouře), •safe - todd haynes •V kůži johna malkoviche - Spike Jonze, Donnie Darko - Richard kelly • Linklater - Slacker. • Ghost World - Přízračný svět - Terry Zwigoff, Dan Clowes •symbolikcá opozice k "dumb" filmům jerry bruckheimera, m. Baye, J. Camerona.

54 •"osobní politika" moci, komunikace, emocionální dysfunkce, identita - v kultuře bílé střední třídy •generace X - odvozeno od knihy Douglase Couplanda - vzdělaní mladí muži a ženy narození v 60. a 70. letech - kteří zmeškali období ekon. růstu a příležitostí, které měli děti baby boomu. •sdílení stylistických, narativních a tematických prvků: •fascinace synchronicitou jako principem narativní organizace •související tematický zájem o nepředvídatelný osud, •zaměření na bílou rodinu střední třídy jako hlavní pro neporozumění a emoční dysfunkci •zájem o politiku vkusu, konsumerismu a identity •kultivace "blank" – prázdného - stylu a „nevhodné“ narace •"blank" style - ztlumené afekty, s nímž je podáván i nejvíce rozrušující a senzační příběh (Solondz – Štěstí, Payne – Kdo s koho). •Stylistické volby označující zbavení vášnivosti, nezájem, nezainteresovanost. Skrze rámování a střih - dlouhé záběry, statické kompozice. •(možný stylistický vliv - Jarmusch - Stranger then paradise série jednozáběrových scén). •pocit distance; respektují stále klasický prostor a čas, ale tato strategie často oslabuje kontinuitu skrze série „tableaux“. Napětí budované oddělením publika od světa příběhu - vyvoláváním pocitu klinického pozorování.

55 •Signaturou smart cinema 90.let - statické tableau. •další princip v blank narration - taktické užití neshody; protiklad ironické formy a obsahu. viz úvod Election – porušení bezpečné hranice typické komedie ala John Hughes. Banální voiceover a úvodní žánrová vodítka jsou stále více ironická, postupem času jsou voiceover a obraz stále více v konfliktu. •Nejvýraznější změna v narativní kauzalitě - převaha příběhů s mnoha protagonisty a s epizodickou strukturou příběhu. Série zdánlivě nahodilých událostí, týkajících se volně spojených postav. - vlivný model - Altman - Nashvillle 75, A Wedding 78, Altman sám – „smart film“ Short cuts. •Hrdinové - postavy podléhající zoufalství a ponížení, zachycené v sérii provázaných scén. viz Peter T. Anderson - Magnolie - postavy vzájemně nepropojené v diegezi začnou zpívat, vyjadřují svoji osamělost, utrpení, odcizení.

56 •důraz na náhodu a synchronicitu jako organizující princip smart cinema. Klas. hol. se náhodě vyhýbá - viz B,S,T - bylo by to divákem považováno za nerealistické x paradoxně v souč. filmu - náhoda proměněna do nového realismu synchronicity; důvěra v náhodnou a přesto významuplnou strukturu reality - i kdyby význam reality měl být absurdita. viz úvod Magnolie - meditace o roli náhody a synchronicity v moderním životě. •tyto filmy předpokládají kulturu (resp. publikum) "sémiotiků", kteří si jsou vědomi toho, co a jak určité objekty (šaty, auta, coca-cola) označují. Odpor k tradičním marketingovým strategiím •např. V kůži johna malkoviche, ghost world, fight club. tyto filmy explicitně bojují s "politikou" konstrukce vlastní identity ze zdrojů konzumního kapitalismu. V kůži... - sláva, styl a pohodlí je nakonec pro loutkáře důležitější než talent nebo autentické já. •Klub rváčů - ukazuje IKEU jako strukturu třídní identity, touhy a spol. mobility. •Ghost world - ironické pohrdání kulturou, která je obklopuje; Seymour - žije mimo radar současné pop kultury, - sentimentální film o dospívání a o boji „smart people“ o přežití. Seymour je nakonec konfrontován s černou můrou gen. X - musí se přestěhovat k matce. •ironie jako nástroj, zbraň v politické debatě

57 Vyprávění v postklasickém hollywoodském filmu •Klasický narativ: model narativu, kterému dominuje ”kauzalita soustředěná kolem ústřední postavy” a který je věrný volněji chápaným aristotelským principům (jednota času, místa a děje), je organizován podle jasného řetězce příčin a následků neustále motivujícího jednání postav a vykazuje vysokou míru ”konzistence postavy” •Postklasický film: v mnoha filmech mainstreamové či populární produkce devadesátých let je narativní vývoj zavinutý do sebe a jednotlivé segmenty jsou spojeny komplexními časovými schématy - filmy s motivem cestování v čase, jako Návrat do budoucnosti, Peggy Sue se vdává a Dvanáct opic, či narativy o mnoha liniích (multi-strand narratives- Pulp Fiction nebo Prostřihy). •různé varianty narativní strategie založené na několika paralelních liniích vyprávění, spíše než na jedné linii lineární (Jackie Brownová, Mystery Train) •Narativ s více verzemi či větvícími se liniemi: Srdcová sedma, Femme fatale – de Palma (v evropském filmu: Smoking/No smoking, Lola běží o život, Náhoda)

58 Bonnie a Clyde – Arthur Penn, 1967 •warner bros; Robert Benton, David Newman – nejdřív novináři, zájem o případ B a C. ten inspiroval i Langa: you only live once 37, a nicholase Raye – They live by night 49. nabídnuto Truffautovi a Godardovi •uvedeno na Expu 67 v Montrealu, úspěch u diváků x odsudek kritiky •obránci: andrew Sarris, Pauline Kael •–sex (sexuální frustrace), násilí – směrováno na mladé, proti establishmentu zaměřené publikum. Období hospodářské krize, populistická mytologie ve stylu robina hooda nebo jesse jamese, ale taky – existencialismus, antihrdinové francouzské nové vlny, U konce s dechem 59. styl – pro michela poicarda z U konce s dechem, i pro b a c – je vším, stojí zato pro něj zemřít ; kontrast mezi hravostí hrdinů a smrtelnými následky. •Revolta proti autoritám beatty a dunaway – na obálce Time. moda 30. let – do modních časopisů – Bonnie Parker look – svetry o véčka, středně dlouhé sukně, baret. Záv. scéna – střelba – smrt – zpomalené záběry, trhavé pohyby – jakoby v okamžiku vášně nebo vrcholného sexuálního zážitku. Porušování prod. kodu – který byl zastaralý (od roku cca 30, kdy vznikl) – v 60. letech – smrt jfk v tv, taky v tv jack Ruby zastřelil lee Harvey oswalda, vietnam, M.L. King, Robert kennedy

59 Bonnie a Clyde •impotence clydea – sexuální úspěch přijde krátce před smrtí – sexuální potence symbolizuje jeho moc a spol. status •smrt jako tragický komentář oprese drobného člověka, který je sražen krátce poté, co se zvedl. •Zákon – texas ranger – bezohledné pronásledování pro peníze; otec C.W.Mosse zradí synovy přátele – generační konflikt, tetování; protivníci: rigidní zákon a řád: policie, banky, otec •artikulace frustrace a hněvu kontrakultury 60.let, společně s její sofistikovaností a stylem. •(BaC – ukazuje rebelii proti establishmentu, která nemusí vycházet z individuální psychozy nebo deziluze, ale i z „rodiny“ či kolektivního ducha. ) •Pennův tradiční zájem o téma rodiny – kontrast tradiční rodiny s jinými typy skupinového soužití – zde gang Barrowových. (clyde barrow). •Převrácení tradičních morálních pólů gangsterského filmu •inovce práce se zvukem - zesílení dojmu násilí - - zvlášt hlasitá střelba, --- promítači se snažili zvuk zeslabovat v domnění, že jde o chybu, vadu na optické stopě projekčního pásu.

60 Bonnie a Clyde •v tradiční gangsterce: opozice mezi společností a psanci. silný jedinec, frustrovaný omezením daným jeho původem, se dá na dráhu zločinu. Diváci - nejdřív tendence sympatizovat s ním, ale postava se stává postupně zabijákem, kterého je nutné zničit. Mýtus v pozadí potvrzuje limity agrese jednotlivce ve společnosti, která posiluje určitou míru osobního dobrodružství a dokonce násilí. Gangstere se stává tragickou postavou, protože nerozpoznal tyto hranice. Mýtus potvrzuje společnost jako nenásilnou - násilí vyvolává vlastní neodvratný konec. •tento mýtus přiměřeného a nepřiměřeného násilí demytologizuje Penn. Převrácení významu: Společnost nepředstavuje hranici násilí, ale její zdroj, postavy jsou obětí touhy společnosti po krvi. Společnost období deprese toužící po akci, projektuje si tuto touhu do vzrušení z loupeží. (reakce novin a svědků). Ale nejde o jednoduché převrácení tradičních žánrových významů - BaC nejsou jen obětí, ale i členové společnosti, sdílejí její základní aspirace •vliv evropského filmu, fr. nové vlny, art cinema.. BaC - slo-mo, fast motion, zkreslující filtry, extrémní detail - úvodní rty (Občan Kane), ironická hudba, (banjo), montáž - pohyb různými prostory a časy. • BaC - vliv Julese a jima - výměna dopisů, i Butch cassidy - přejímá z Julese a jima - kolo, slo-mo v násliných scénách - Jules a jim - sebevražedný skosk Catherine. (BaC, WB, ER). •(BaC- střih -Dede Allenová, vynechávání establishing shotů,.. srov. Monaco)

61


Stáhnout ppt "Americká kinematografie 1960-1990. •David Bordwell: Zesílená kontinuita. In: Iluminace •Thomas Elsaesser: Zrcadlovost a pohlcení. Francis Ford Coppola."

Podobné prezentace


Reklamy Google