Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hodnocení reprodukční užitkovosti reprodukční užitkovosti.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hodnocení reprodukční užitkovosti reprodukční užitkovosti."— Transkript prezentace:

1 Hodnocení reprodukční užitkovosti reprodukční užitkovosti

2 Známkovací klíč pro znaky užitkovosti v chovech prasnic známka 1.odstavená selata/prasnici/rok > x 22 < 22 Znak užitkovosti živě narozená selata/prasnici/rok > x < 24 3.mrtvě narozená selata (%) 24 4.ztráty sajících selat (%) 12,5 x 5.ztráty při odchovu (%) 2,0 6.ø ž. hm. selat při narození (kg) > 1,8 1,8 1,6 x 1,4 < 1,4 7.hmotnost vrhu (kg) > x 18 < 18 8.počet vrhů/prasnici/rok > 2,4 2,4 x 2,2 2,0 < 2,0 9.procento přeběhnutí (%) 12,5 x 10.procento březosti (%) > x 80 < 80 Platí pro prasnice od druhého vrhu, u prasniček je nutné podle parametrů 10% přidat nebo ubrat.

3 1. Odstavená selata na prasnici za rok Průměr v ČR je 21,5 odstavených selat na prasnici za rok  podle hodnotícího klíče známka 5. Příčiny příliš nízkého počtu odstavených selat: Þ příliš málo živě narozených selat< 24/prasnici/rok, Þ příliš mnoho mrtvě narozených selat > 10 %, Þ příliš vysoké ztráty sajících selat> 12,5 %. Cíl chovu prasnic:  12,5 živých selat na vrh, při 2,4 oprasení na prasnici za rok  12,5 x 2,4 = 30 narozených selat na prasnici za rok narozená selata - beze ztrát odchovat Pro realizaci 26 a více odchovaných selat na prasnici za rok musí prasnice dát v průměru na vrh více než 12,5 živě narozených selat.

4 2. Živě narozená selata Příčiny málopočetných vrhů (podprůměrný počet živě narozených selat):  Chyby managementu při odstavu, převodu do zapouštěcí stáje, v zapouštěcí stáji, při zapuštění, po zapuštění.  Kvalita zapuštění (vhodná doba, zpětné výtoky) a počet zapuštění.  Vliv prasnice:  nestabilní celkový endokrinní stav,  poruchy ovulace a oplodnění,  stáří (prasnice), stupeň vývoje (prasničky),  nevhodná kondice v okamžiku zapuštění (přílišná vyhublost nebo ztučnění),  nedostatečná regenerace dělohy v čase zapuštění (časné odstavy),  genetické faktory (extrémně zmasilá plemena mohou dávat v průměru pod 10 selat/vrh).

5 Příčiny málopočetných vrhů:  Vliv kance: - stáří, - přetížení, stress, chyby při ošetřování, - urogenitální infekce, - chyby fundamentu.  Embryonální mortalita: - vývojové defekty na genetickém základě, - neúplně vyléčené endometritidy, - faktory okolí: horko, zima, neklid po zapuštění, - energeticky nedostatečná výživa, - nedostatek esenciálních aminokyselin, - nedostatek vitamínu A a/nebo vitamínu E.  Mykotoxiny.  Management porodu.

6 Pro zlepšení stavu podrobit posouzení chov jako celek (kontrolní listy):  genetické předpoklady,  systém a podmínky chovu,  lidský faktor (management připouštění, porodu),  výživa. Množství vlivů působících na ukazatel „živě narozená selata“

7 3. Mrtvě narozená selata Podíl mrtvě narozených selat by měl být pod 5% Příčiny vysokých podílů mrtvě narozených selat:  chybějící nebo nedostatečné hlídání porodů,  příliš dobrá kondice prasnic,  onemocnění prasnic,  protrahovaný porod (častěji ve velkokapacitních bezvýběhových chovech prasnic),  časné porody (před 113. dnem březosti),  nedostatečná kvalita a kvantita krmné dávky,  hrubé zacházení s prasnicemi.

8 Při vysokých podílech mrtvě narozených selat musí být zkontrolováno:  ošetřování zvířat v období ante/intra/post partum,  co možná nejčasnější přesun prasnic do porodních kotců (vlídné zacházení),  vyvarování se stresu okolo termínu porodu,  dosažení nízkých ztrát selat při porodu soustavným hlídáním porodů:  manuální pomoc při přerušení průběhu porodu,  oxytocinové a calciové přípravky,  odstranění placenty.

9 4. Ztráty sajících selat V některých chovech 15 – 18 % živě narozených selat uhyne v období kojení!!! Požadavek: u ztrát selat nad 10% je nutné zavést zvláštní opatření! Často stačí pravidelně ošetřovat nově narozená selata. Tímto způsobem by se mělo podařit snížit ztráty sajících selat významně pod 10%. Známka 1 se dává pouze těm podnikům, které jsou pod 5% hranicí.

10 Péče o nově narozená selata:  trvalá přítomnost při porodu,  vytření nově narozených selat do sucha (např. buničinou),  zkrácení pupeční šňůry (pahýl 2 cm, kauterizační nůžky),  desinfekce pupku (jodový roztok),  rozdojení struku,  přiložení selete k rozdojenému struku,  zjištění živé hmotnosti při porodu,  vyrovnání vrhu,  nově narozená selata s asfyxií: sprcha studenou vodou (s nava- zujícím intenzivním vytřením do sucha) – stimulace dýchání,  kastrace kanečků a profylaxe anémie.

11  Roční období = příliš vysoké/nízké okolní teploty,  Pořadí vrhu = > 5,  Hladovění: - onemocnění prasnice (MMA syndrom), - hypothermie, - kongenitální defekty.  Malá životaschopnost: - tělesná kondice a stáří prasnice, - délka trvání porodu, - doba březosti (příliš dlouhá, krátká), - velikost vrhu, - živá hmotnost při narození. Příčiny ztrát sajících selat:  Zalehnutí: - design porodních kotců, - vlastnosti podlahy, - hnízdo selat, - tělesná kondice a stáří prasnice.  Infekce: - arthritis, - polyarthritis, - infekce pupku, - průjmy (bakteriálního nebo virového původu), - onemocnění dýchacích cest (PRRS-virus, mykoplasma, aktinobacilus, pasterela).

12 Faktory ovlivňující nemocnost u sajících selat:  příprava prasnic a prasniček před porodem (vakcinace a medikace, výživa),  systém vedení porodů a péče o prasnici a selata po porodu,  zajištění mikroklimatu pro prasnici a pro selata,  výživa a zajištění příjmu pitné vody,  technologie ustájení na porodně,  parita – věková struktura zvířat základního stáda,  systém selekce slabých, neživotných selat,  preventivní zákroky – zootechnické, veterinární.

13 5. Ztráty selat při odchovu Ztráty při odchovu (časové období od odstavu až po případný prodej nebo přesun na výkrm) by měly být pod 1%. Nad 2% je nutné dát známku 5. Tak vysoké ztráty se objevují zejména tehdy, když je nevhodný režim krmení. Při změně z mateřského mléka na pevné krmivo dochází v různém rozsahu k poškození sliznice střeva. Pokud se změna provede náhle (při odstavu), tak dojde k zásadnímu zkrácení střevních klků a k poškození střevních krypt. Není tomu tak při pozvolném přechodu. Klíčem k malým ztrátám při odchovu je tedy m. j. dobře provedené přikrmování sajících selat.

14 6. Živá hmotnost selat při narození Nutno si uvědomit: •S ohledem na živou hmotnost při narození (ŽHN) se musí zohlednit, že relativní plocha povrchu těla ve vztahu k objemu těla (tělesná hmota) je o to větší, o co je menší živá hmotnost při narození. Čím větší je relativní plocha povrchu těla, tím výraznější může být po porodu pád vnitřní teploty těla (místo fyziologické 1,5 - 2°C v prvních dvou hodinách života až po více než 4°C). To snižuje šance na přežití nad přípustnou mez hypotermie  hypoglykémie  acidóza  úhyn. •Živá hmotnost při narození je na jednu stranu geneticky determinovaná. Hodnota heritability je s 0,26 nízká. Na druhou stranu mají téměř všechny faktory chovu a zásobení prasnic energií a živinami vliv na živou hmotnost narozených selat.

15 Vliv hmotnosti selete při narození na ztráty a očekávanou užitkovost

16 Nízké živé hmotnosti při narození se objevují při:  intrauterinním nedostatku energie a živin,  nedostatku vody (chybějící čistící efekt v močovém měchýři, cystitidy),  při nedostatečně léčených endometritidách (částečné defekty sliznice v děloze),  časné porody (nezralost plodů),  při chronických infekčních onemocněních (např. PRRS).

17 7. Hmotnost vrhu Příčiny nízké hmotnosti vrhu:  nedostatek energie a živin (zejména u vysokobřezích),  malé vrhy,  chronické endometritidy,  genetika. Požadovaná hmotnost vrhu se vypočte např. u prasnice od druhého vrhu se 12,5 selaty na vrh násobeno 1,8 kg (ŽHN). 12,5 x 1,8 = 22,5 kg Hmotnost vrhu 12 kg (např. 10 selat á 1,2 kg) je neuspokojivá, ale je v mnoha podnicích realitou.

18 Rozhodujícím faktorem pro uspokojivé hmotnosti vrhu je výživa prasnic v posledních týdnech březosti. Hmotnost vrhu sama o sobě toho o kvalitě vrhu ještě mnoho nevypovídá. Vysoké hmotnosti vrhu mohou provázet velké rozdíly mezi selaty a při nízkých tělesných hmotnostech mají selata relativně malé šance na přežití. Rozdíly ve vrhu by neměly představovat více než ± 0,2 kg ŽHN > 1,6 kg (%) 5-ŽHN < 1,15 kg (%) 2614Hmotnost vrhu (kg) 2,01,4ŽHN (kg) 1310Počet selat/vrh max.min.Kritérium Parametry hmotnosti vrhu (prasnice od 2. vrhu).

19  Vzhledem ke hmotnosti selat při porodu je nutné se zaměřit na krmení prasnic během březosti (bílkoviny, energie).  Vzhledem k celkové hmotnosti vrhu při odstavu je nutné se zaměřit na napájení prasnic v období laktace (průtok napaječek 1-2 litry/min.).  Velký vliv na laktaci má teplota na porodně (při každém 1 o C nad 20 o C přijímají prasnice o 0,2 kg krmiva méně). Důležité zajistit:

20 8. Počet vrhů na prasnici za rok Pokud je dosaženo 2,4 vrhu za rok je tato užitkovost podle přehledu ohodnocena známkou 2. Pokud se posuzuje pouze tato poslední hodnota, není potom žádná potřeba změny. Pouze v případech, kde jsou nízké počty selat na vrh za rok, doprovázené malým počtem živě narozených selat a nebo vysokými ztrátami selat, potom je nutné v chovu provést opatření. V podnicích, kde je dosahováno 2,1 vrhu a méně na prasnici za rok, může být příčinou vysoký podíl přeběhlých prasnic. Divoká prasata mají za rok jeden vrh s 5 – 8 selaty, ze kterých jsou asi 2/3 odchovány. Tisíce let chovu udělaly z domácího prasete zvíře, které při odpovídajícím managementu je schopno se téměř 2,5 krát za rok oprasit.

21 Opatření pro zvýšení počtu vrhů/prasnici/rok:  optimalizovat management odstavu,  dobu kojení ohraničit na 21.dní,  šetrné převedení (ustájení) do oblasti připuštění,  světelný režim přizpůsobit fyziologickým potřebám,  zavést řízení cyklu, nebo překontrolovat,  optimalizovat management inseminace.

22 Hodnocený podnik: je na hodnotě 2,2 vrhu na prasnici za rok, což je hodnoceno známkou 3 V podnicích často tato hodnota na odpovídající úrovni, ale je: - nízký počet narozených selat na vrh, - vysoké ztráty selat. V hodnoceném podniku bylo příčinou této nižší hodnoty vysoké procento přeběhlých prasnic a s tím související počet tzv. jalových dnů (dny od odstavu do březosti).

23 9. Procento přeběhnutí pravidelná přeběhnutí nepravidelnými přeběhnutí 21 ± 3 dny 24 až 44 dny  50-80% prasnic se přebíhá v pravidelných říjových intervalech dní,  10-15% prasnic se přebíhá v nepravidelných říjových intervalech 24 a více dní. Podniky s procentem přeběhlých ≥ 12,5% = absolutně neuspokojivé hodnoty reprodukce (= známka 5).

24 Příčiny vysokého podílu přebíhání: 1. Chyby managementu:  chybná kontrola a vyhledávání říjí,  chybná dokumentace,  chybná inseminace,  jedno připuštění místo více připuštění,  žádné možnosti klidu po připuštění,  nedostatečná kvalita spermatu,  příliš dlouhé intervaly odstav – říje ( > 10 dní),  nevlídné, hrubé zacházení. 2. Chyby kance:  přetěžování, stress, slabost fundamentu, bolesti při pohlavním aktu, vysoké teploty okolního prostředí.

25 3. Stáří prasnice:  < 150 dní,  > 5 vrhů. 4. Chybná výživa:  nedostatečná,  přebytek energie,  toxikózy. 5. Roční doba:  vysoké teploty okolního prostředí,  délka světelného dne. 6. Celková onemocnění: 7. Lokální onemocnění:  embryonální mortalita,  nepropustnost vejcovodů,  atresie folikulů,  ovariální cysty,  endometritidy,  deformace pohlavních orgánů.

26  zavedena přesná evidence prováděných inseminací,  problémové prasnice (z předcházející březosti) preventivně ošetřit,  bezproblémové prasnice z předcházející březosti ošetřeny v případě, že nebyly březí při vyšetření ultrazvukem,  provést ošetření injekčními přípravky. Na základě výše uvedených skutečností bylo proto přistoupeno k následujícím opatřením: • 24 hodin po odstavu apl. PMSG 750 – 1000 m.j. = sérový gonadotropin, • za 72 hodin aplikace HCG 300 m.j. = choriový gonadotropin, nebo 0,025 mg = lecirelin, • za 36 hodin po HCG nebo lecirelinu inseminace, • za 12 hodin reinseminace a případně další aplikace HCG nebo lecirelinu, • při přetrvávání reflexu stání - další reinsemince po 12ti hodinách.

27 10. Procento březosti. Hodnota popisující plodnost stáda prasnic. V ideálním případě zůstanou všechna zvířata březí již po prvním zapuštění (inseminaci). Jako hodnota, která obdrží známku 1, platí procento březosti více než 90%, tzn., že po prvním zapuštění (inseminaci) zůstane březích více než 90% zvířat. Procento zabřezávání je možné zlepšit krmením během období předcházející březosti a laktace přizpůsobeným k úrovni jednotlivých fází reprodukčního cyklu.

28  kvalita ejakulátu resp. inseminačních dávek,  technika inseminace (zpětné výtoky inseminační dávky),  doba zapuštění, inseminace v průběhu říje. Po 10. dnu po odstavu se snižuje procento březosti po 1. inseminaci o 15 – 20%. Základní příčiny nízkého procenta březosti:


Stáhnout ppt "Hodnocení reprodukční užitkovosti reprodukční užitkovosti."

Podobné prezentace


Reklamy Google