Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Krizový management VEŘEJNÁ SPRÁVA - 1. ročník RNDr. Dana Procházková, DrSc. tel: 974828315 Konzultace: středa 10-12, popř. dle dohody.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Krizový management VEŘEJNÁ SPRÁVA - 1. ročník RNDr. Dana Procházková, DrSc. tel: 974828315 Konzultace: středa 10-12, popř. dle dohody."— Transkript prezentace:

1 Krizový management VEŘEJNÁ SPRÁVA - 1. ročník RNDr. Dana Procházková, DrSc. tel: Konzultace: středa 10-12, popř. dle dohody

2 Obsah Historie a současnost krizového managementu Teoretické základy krizového managementu Člověk jako součást krizového managementu Procesní základy krizového managementu Literatura k problematice D. Procházková: Materiály k přednáškám a cvičením. D. Procházková: Bezpečnost a krizové řízení. Rukopis, 170p. D. Procházková, B. Šesták: Řízení bezpečnosti a krizové řízení. PA ČR, Praha, v tisku. D. Procházková: Aspekty řízení bezpečnosti. In: Sborník „Fire Safety 2005“, editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský, vydavatel: VŠB – Technická univerzita Ostrava, D. Procházková: Živelné a jiné pohromy. In: Sborník „Požární ochrana 2004“, editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský, vydavatel: VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, ISBN: , CD-ROM. D. Procházková: Řízení pro podporu lidské bezpečnosti a udržitelného rozvoje. Zpráva pro Ministerstvo vnitra, CITYPLAN spol. s r.o., Praha 2005, 331p. D. Procházková: Modelové řešení interakce analýzy rizik území pro havarijní a krizové plánování. Odborná zpráva č. 2 / závěrečná zpráva pro MV ČR k projektu RN CITYPLAN spol. s r.o., Praha 2005, 246p.

3 D. Procházková: Pojmy. Odborná zpráva č. 1 k projektu 28/04; smlouva, č. WB , Č.j.: 24512/ , CES CITYPLAN spol. s r.o. Praha 2004, 45p. D. Procházková: Teoretický rozbor problému – část 1, metodiky 1 – 4. Odborná zpráva č. 2. k projektu 28/04; smlouva, č. WB , Č.j.: 24512/ , CES CITYPLAN spol. s r.o. Praha 2004, 317p. D. Procházková: Teoretický rozbor problému – část 2, metodiky 5 – 8 a publikovaná sdělení výsledků projektu. Odborná zpráva č. 3 k projektu 28/04; smlouva, č. WB , Č.j.: 24512/ , CES CITYPLAN spol. s r.o. Praha 2005, 258p. D. Procházková: Teoretický rozbor problému – část 3, metodiky 9 – 12 a publikovaná sdělení výsledků projektu. Odborná zpráva č. 3 k projektu 28/04; smlouva, č. WB , Č.j.: 24512/ , CES CITYPLAN spol. s r.o. Praha 2005, 330p. D. Procházková: Indikátory chemické bezpečnosti. In: Environmentální aspekty podnikání. ISSN CEMC, Praha 2004, D. Procházková: Aktuální problémy kritické infrastruktury. In: Požární ochrana Ed. M. Šenovský. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství. ISBN , 726p, 28MB, Typové plány. MV - GŘ HZS ČR, Praha B. Šesták, D. Procházková: Bezpečnost jako jeden ze základních aspektů rozvoje společnosti. In: Bezpečnostní teorie a praxe. Policejní akademie ČR, ISBN , Praha 2004, B. Šesták, D. Procházková: Nouzové situace a pohromy a jejich charakteristiky. In: Bezpečnostní teorie a praxe. Policejní akademie ČR, Praha 2005, v tisku. D. Procházková, J. Říha: Krizové řízení. MV-GŘ HZS ČR, ISBN , Praha 2004, 228p.

4 Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení a plánování obrany státu, Praha Bezpečnostní strategie České republiky, Praha Vojenská strategie České republiky, Praha 2004, L. Navrátil et al.: Aktuální otázky v problematice krizového řízení, Č. Budějovice J. Rektořík a kolektiv: Krizový management ve veřejné správě – teorie a praxe, ISBN Odbor bezpečnostní politiky MV: Skripta „Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek“. MV ČR, Praha 2005, 91p. R. Horák, M. Krč, R. Ondruš, L. Danielová: Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu. Linde Praha a.s., Praha 2004, 407p. J. Jonák: Organizace krizového managementu v resortu MV a u Policie ČR;, In: Kriminalistický sborník, spec.číslo, Praha D. Procházková: Nouzové řízení v Kanadě. In: Kriminalistický sborník, spec.číslo, Praha J. Jonák: Organizace krizového managementu v resortu MV a u Policie ČR, Krizové a havarijní plánování, Úloha a postavení Policie ČR v krizovém řízení a při řešení krizových situací v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti, přírodních katastrof a průmyslových havárií, Hr. Králové Kolektiv pracovníků skupin krizového řízení Policie ČR: Učební texty pro pilotní kurz krizového řízení na SPŠ Pardubice. In: intranetové stránky Policejního prezídia ČR, část krizové řízení, Praha 2005

5 Příručka NATO, Praha 2001, ISBN Časopisy vydávané v působnosti MV – Policista, Kriminalistický sborník, „112“ M. Konvička et al.: Město a povodeň. Strategie rozvoje měst po povodních. ERA group spol. s r.o., ISBN Brno 2002, 219p. CEP Handbook Civil Emergency Planning in the NATO/EAPC Countries. ISBN Svenska Tryckcentralen AB, Avesta Global Blueprints for Change – Summaries of the Recommendations for Theme A „Living with the Potential for Natural and Environmental Disasters“,Summaries of the Recommendations for Theme B „Building to Withstand the Disaster Agents of Natural and Environmental Hazards“,Summaries of the Recommendations for Theme C „Learning from and Sharing the Knowledge Gained from Natural and Environmental Disasters“. ASCE, Washington Vade-mecum of Civil Protection in the European Union. European Commission, Brussels 1999, 133p. Zpráva Komise EU Radě, Evropskému parlamentu, Ekonomickému a sociálnímu výboru a Výboru pro regiony „Výstavba společného přístupu k přírodním a technologickým rizikům“ S. Mueller et al.: Safety Culture – A Reflection of Risk Avareness. Swiss Re, Zuerich 1998, 45p.

6 A European Manual for „Off-site Emergency Planning and Response to Nuclear Accidents“. The Belgian Research Centre B-2400 Mol, Belgium. ISBN , 341p. R. Walter: Katastrofy a stavy nouze.KATARISK. Spolkový úřad pro ochranu obyvatel. Švýcarsko. Seminář. GŘ HZS – Guide for All-Hazard Emergency Operations Planning. State and Local Guide (SLG) 101. FEMA Generic Crisis Management Handbook. NATO. Dokument NATO/NACC/PfP (COEC)D(97) (B.A. Goetze). Guidelines for quantitative risk assessment (Purple Book 1999). CPR 18E. Committee for the Prevention of Disasters, The Hague OECD: Guidance on Safety Performance Indicators. Guidance for Industry, Public Authorities and Communities for developing SPI Programmes related to Chemical Accident Prevention, Preparedness and Response. OECD, Paris 2002, 191p. Annan Kofi (2002): Natural Disasters and Sustainable Development: Understanding the Links between Development, Environment and Natural Disasters. UN, Dept. of Economic and Social Affairs, DESA/DSD/PC2/PB5/2002. Federal Response Plan PL. FEMA CHA Orientation Handbook on Complex Emergencies. OCHA J. F. Gustin: Disaster  Recovery Planning: a Guide for Facility Managers. The Fairmont Press, Inc., ISBN (FP), (PH). Lilburn 2002, 304p.

7 US RG 1.70: Regulation Guide Revision 3. Standard Format and Content of Safety Analysis Reports for Nuclear Power Plants. LWR Edition, November Office of Standards Development, U.S. Nuclear Regulatory Commission IAEA: Safety Guides and Technical Documents. IAEA, Vienna. COMAH Safety Report Assessment Manual: UK- HID CD2, London 2002, 570p. Direktiva Seveso II. Council Directive 96/82/EC on the control of major-accident hazards (OJ No L 10 of 14 January 1997) – so-called Seveso II Directive. Brusel, /82/EC A. Mueller: Integrated Risk Management. Der Rueck fehlerhafter Produkte. Muenchener Rueck, Muenchen 2003, 36p. B. Porro: Praeventive Schadenbewaeltigung. Mehr gewinnen als verlieren. Swiss Re, Zuerich 2001, 45p. Standard – Rueckrufplan. Der Rueck fehlerhafter Produkte. Muenchener Rueck. Muenchen 2003, 38p. P. Zimmerli: Natural Catastrophes and Reinsurance. Swiss Re, Zurich 2003, 46p

8 Podmínky ke zkoušce: Aktivní účast na cvičeních. Úspěšné zvládnutí testů, které budou 2x za semestr - test na ověření znalostí pojmů, domácí práce na zadané téma Úspěšné zvládnutí 2 otázek u zkoušky (seznam otázek bude vytvořen z odpřednášené látky a nepřekročí její rozsah)

9 HISTORIE 50. léta – byla budována civilní obrana, která byla chápána jako ochrana před jaderným útokem (podobně tomu bylo v ostatním vyspělém světě), 60. léta – byla zavedena ochrana před přírodními pohromami (po velkém zemětřesení na Aljašce a velkých povodních), 70. léta - systematicky byla do praxe zavedena tvorba protipovodňových plánů, 1977 – byl zahájen výzkum na snížení dopadů zemětřesení, 1978 – byla ustanovena agentura FEMA (Federal Emergency Management Agency), která měla zpracovat ochranu proti pohromám a krizím přírodním, technologickým a z oblasti civilní obrany (včetně války), 1985 – bylo zahájeno sestavování plánů odezvy na pohromy na všech administrativních úrovních státu, 1992 – proběhla reorganizace FEMA (po hurikánu Hugo a zemětřesení Loma Prieta) – do praxe byla cíleně zavedena prevence a opatření na zmírňování dopadů pohrom – nová přestavba – po teroristických útocích Od konce sedmdesátých let nouzové řízení (emergency management) ve vyspělém světě má propracovaný teoretický základ, který sleduje čtyři provázané fáze: prevenci, připravenost, odezvu a obnovu, ke kterým se na konci 80. let připojuje poučení z nouzové situace a jejího zvládnutí. Na nouzové řízení navazuje krizové řízení používané ke zvládnutí kritických situací pomocí nadstandardních sil a prostředků.

10 Vedle uvedených aktivit, zahrnovaných do nouzového a krizového řízení, se na sobě nezávisle rozvíjely další činnosti, a to: - ochrana životního prostředí - EIA v USA – r trvale udržitelný rozvoj životního prostředí a prosazující princip opatrnosti - zajištění technologického rozvoje, opírající se o hodnocení techniky - agentura OTA (Office for Technology Assessment – ) Po jaderné havárii v Three Mile Island v r se pod odborným vedením NEA / OECD (Agentura pro jadernou energetiku) a organizačním vedením IAEA (Mezinárodní agentura pro jadernou energii pracující pod hlavičkou OSN) rozpracovala a do praxe prosadila koncepce řízení bezpečnosti v jaderné oblasti, která se stále vylepšuje. V r po jaderné havárii v Černobylu mezinárodní poradní vládní výbor (INSAG) definoval integrální bezpečnost a zdůraznil, že bezpečnost nelze zaručit jen souhrnem technických bezpečnostních opatření, ale že je nutno zvážit i vliv lidského činitele. Tento fakt např. odstartoval razantní systémovou změnu v oblasti ochrany lidí ve Švýcarsku, jejíž produkty založené na evropském chápání jsou cílem a přáním mnoha současných českých politiků. KOMPLEXNÍ / INTEGRÁLNÍ BEZPEČNOST

11 K vzájemnému provazování aktivit dochází v celosvětovém měřítku od konce osmdesátých let dvacátého století - aktivity OSN (např. IDNDR – Mezinárodní dekáda na snížení dopadů přírodních pohrom, ISDR – Mezinárodní strategie na snížení dopadů pohrom), - OECD, - EU (Seveso) a dalších národních a mezinárodních organizací. Postupem doby se tudíž sjednotila ochrana proti pohromám a útokům, nejprve se k jejich charakteristice používaly pojmy ohrožení (hazard) a riziko (risk) a zahrnutím pohrom, jejichž vznik ovlivňuje lidský úmysl se odlišily pojmy riziko a hrozba. Vytvořily se nové obory lidských činností jako: riziková analýza, rizikové inženýrství a hodnocení rizik. Do praxe se postupně zavedly odborné nástroje: hodnocení ohrožení (hazard assessment), hodnocení rizik (risk assessment), řízení rizik (risk management), řízení bezpečnosti (safety management). INTEGRÁLNÍ RIZIKO

12 Současné pojetí - má dva postuláty: 1. Odvěkým cílem lidských jedinců i celé lidské společnosti je žít / nacházet se v bezpečném prostoru, který má perspektivu rozvoje, 2. Prostor, ve kterém žijí lidé, je otevřený systém, který se vyvíjí. V tomto prostoru, dále označovaném jako lidský systém, probíhají ve spojitosti s vývojem systému v rámci vesmíru, planety Země, životního prostředí, lidské společnosti neustále procesy, děje, jevy i události, jejichž příčiny leží vně nebo uvnitř. Časové stupnice, ve kterých probíhají se pohybují od milisekund pro mikrosvět, přes časové úseky srovnatelné s trváním lidského života až po geologické stupnice opírající se o milióny let. Jejich běžné projevy, které poškozují nebo od jisté velikosti nebo za jistých okolností mohou člověka či jeho zájmy poškodit, tj. způsobit mu újmu, ztráty či škody, označujeme dále jako pohromy. Člověk rozumný se díky svému intelektu snaží tyto procesy, děje, jevy i události pochopit a usměrnit je tak, aby pro lidstvo zajistil bezpečný prostor s udržitelným rozvojem. K tomu používá nástroj „řízení (management)“. Sledovaný koncept výrazně liší od filosofie, s níž stát či správa území často spoléhá na to, že pohromy se vyskytují jen mimořádně, a že pro ochranu lidí a jiných chráněných zájmů stačí, když se budují výkonné složky, které zajistí záchranu lidí a likvidaci dopadů (reaktivní přístup). KONCEPT UPŘEDNOSTŇUJE PROAKTIVNÍ PŘÍSTUP K PROBLÉMŮM A JEJICH ZVLÁDNUTÍ.

13 Procesní model lidského systému – základní chráněné zájmy. Integrální bezpečnost ……………………… Integrální riziko

14 Česká legislativa ukládá ve sledované oblasti jen některé úkoly – např. úkoly výkonným složkám. Nepodporuje příliš úkoly veřejné správy v území. Veřejná správa odpovídá za chod území, tj. za jeho bezpečnost i udržitelný rozvoj. Proto veřejná správa je základním aktérem při řízení bezpečnosti směrem, který zajišťuje udržitelný rozvoj. Při své práci musí veřejná správa zvažovat území jako systém, ve kterém je třeba zároveň řešit jednotlivosti i celek. Musí vidět vazby a toky, a to ty přírodní i uměle vytvořené antropogenní činností všeho druhu. To znamená, že kvalifikovaná veřejná správa nemůže bezhlavě řešit úkoly jednotlivých oborů, ale musí koordinovat všechny činnosti tak, aby vedly k růstu bezpečnosti území a k udržitelnému rozvoji území. Pod pojmem udržitelný rozvoj není míněna představa ekologů, ale rozvoj území ve všech jeho zájmech

15 Co musí vědět veřejná správa na úseku, který je předmětem sledování této přednášky: - jaké pohromy se mohou vyskytnout v území, které spravuje, - jak velké jsou jejich dopady a jak velké dopady budou v případě, že pohroma bude mít extrémní velikost - co musí dělat v oblasti prevence, připravenosti, odezvě i obnově území - jaké úkoly musí ukládat občanům, podnikatelským subjektům, vládním a nevládním organizacím - jak musí spolupracovat vzájemně a jak s výkonnými složkami, aby zajistila předcházení pohromám, zvládnutí pohrom i dobrou správu v území Konceptuální model pro veřejnou správu pro tuto strategii se musí v ČR teprve vypracovat a k němu se musí udělat legislativa. Bez ohledu na tuto skutečnost musí vzdělání být realistické a připravovat pracovníky veřejné správy na řešení problémů a ne memorovat zákony.

16 Cílem současné společnosti je lidská bezpečnost, tj. bezpečnost systému, ve kterém jsou určité chráněné zájmy. Bezpečnost je v této souvislosti chápána jako integrální pojem, který spojuje všechny atributy jednotlivých bezpečností, které již byly definovány dříve (např. vnější bezpečnost, vnitřní bezpečnost, jaderná bezpečnost, zdravotní bezpečnost, chemická bezpečnost, atd.). Bezpečnost je soubor opatření k ochraně a rozvoji lidského systému, tj. k ochraně a rozvoji chráněných zájmů. Lidský systém je minimální prostor pro život člověka, tj. zahrnuje prvky, které tvoří lidé, části životního prostředí nezbytné pro život lidí, části planety Země nezbytné pro život lidí, majetek, technologie, infrastruktura a vazby a toky mezi těmito prvky.

17 Bezpečí je stav lidského systému, při kterém vznik újmy na chráněných zájmech má přijatelnou pravděpodobnost (je téměř jisté, že ujma nevznikne). Nebezpečí je stav lidského systému, při kterém vznik újmy na chráněných zájmech má vysokou pravděpodobnost (je téměř jisté, že ujma vznikne; je bezprostřední, když vývoj nezadržitelně směřuje k pohromě a tím ke vzniku nouzové situace; je plíživé, když vývoj směřuje k pohromě nenápadně a bez zřejmých příznaků). Bezpečnost je soubor opatření k ochraně a rozvoji lidského systému, tj. k ochraně a rozvoji chráněných zájmů. Nebezpečnost je soubor vlastností a charakteristik prvků, látek, pohrom, procesů a činností, které na chráněných zájmech působí nebo za jistých podmínek mohou působit újmu (zdroj zranění, škod, ztrát). Dopad je nepříznivý účinek (působení) jevu v daném místě a čase na chráněné zájmy. Pohroma v integrálním pojetí je jev, který vede nebo může vést k újmě a značné škodě na chráněných zájmech státu. Tj. je to jev, který vede nebo může vést k nepřijatelnému dopadu na chráněné zájmy státu.

18 Pohromy jsou inherentní vlastností lidského systému  musí se s nimi počítat při řízení. Nebezpečné jsou extrémní pohromy, které se vyskytují zřídka a nahodile v prostoru a čase. Extrémní pohromy jsou nebezpečné proto, že standardy, normy a právní předpisy, jimiž lidstvo zajišťuje bezpečnost lidského systému zajišťují ochranu proti pohromám všeho druhu jen do jejich určité velikosti. Překročením tohoto limitu dochází k řetězcům dopadů, které eskalují situaci a značně prodlužují nouzovou situaci.

19 Typy pohrom: - přírodní (živelné) pohromy: laviny, horké vlhké letní dny, sucho, protržení hrází, povodně, tsunami, zemětřesení, sopečné erupce, sesuvy svahů, řícení skal, lesní požáry, vichřice, tornáda, nadměrné dešťové nebo sněhové srážky, výrony plynů ze zemského nitra, - technologické pohromy: nehody v chemickém a dalším průmyslu, indukovaná zemětřesení (důlní či horské otřesy, otřesy indukované přehradami, injektáží tekutin do zemského nitra, čerpáním tekutin ze zemského nitra, umělými explozemi), havárie při dopravě a skladování chemických materiálů, dopravní havárie, radiační havárie a velká znečištění životního prostředí, - pohromy způsobené narušením rovnováhy v lidské populaci, životním prostředí, lidské společnosti, infrastruktuře a technologiích:./. * defekty v životním prostředí: hromadné nákazy polních kultur, hromadné nákazy zvířat, * defekty v lidské populaci: nemoci, epidemie, pandemie, lidské chyby, * defekty v lidské společnosti, tj. defekty ve veřejné bezpečnosti a pořádku, šikana, diskriminace, kriminalita, terorismus, války, ozbrojené konflikty, * defekty v kritické infrastruktuře a v kritických technologiích, tj. v:  ekonomické sféře,  územní, organizační a společenské infrastruktuře,  informačních technologiích,  komunikacích,  energetice,  peněžnictví

20 Bezpečnost nelze jednoduše kvantifikovat, a proto se hledají její míry i míry jejího trendu v čase. Z pohledu udržitelného rozvoje je podstatné, zda: -  bezpečnost v čase roste či klesá, -  ve stanovených časových úsecích je dosahováno plánované úrovně bezpečnosti, aplikovaná opatření vedou skutečně ke zvýšení bezpečnosti. Sledované pojetí bezpečnosti a udržitelného rozvoje lidského systému dovoluje: -  uvědomit si aspekty lidského systému, které jsou důležité pro jeho bezpečnost a udržitelný rozvoj, -  pochopit příčiny poruch bezpečnosti a udržitelného rozvoje lidského systému a kontext jejich působení, -  soustředit pozornost na podobnosti i rozdíly pohrom samotných, -  pochopit roli území ve spojitosti s bezpečností a udržitelným rozvojem, tj. především vlastnosti území, které eskalují nebo potlačují dopady pohrom vždy nebo jen za určitých okolností, -  používat uvědoměle metodiky hodnocení pohrom, jejich dopadů i identifikace nápravných opatření, -  stanovit cíle, harmonogramy, monitoringy, organizační struktury, normy, standardy a právní předpisy pro uvědomělé řízení bezpečnosti a udržitelného rozvoje lidského systému, -  odstranit multiplicity při přípravě opatření na zvládnutí dopadů pohrom, při územním plánování, projektování, výstavbě, provozování, odezvě na pohromu  v území a při obnově území neaplikovat opatření, která zvyšují rizika pro další možné pohromy.

21 Základní pojmy jsou:  chráněné zájmy lidského systému - komponenty, vazby či toky v lidském systému, které jsou nutné pro jeho bezpečnost a udržitelný rozvoj,  dopad - nepříznivý účinek (působení) jevu (pohromy) v daném místě a čase lidského systému na chráněné zájmy,  pohroma - každý jev v lidském systému, který má nebo může mít dopady na chráněné zájmy lidského systému, tj. poškozuje nebo může poškodit od jisté velikosti či za jistých podmínek bezpečnost a udržitelný rozvoj lidského systému.

22 Řízení a koordinace Řízení nebo dnes častěji management je - druh lidské činnosti, který vyvolává a zajišťuje fungování jistých systémů. - uvědomělý způsob aplikace teoretických a praktických znalostí člověka (řídícího pracovníka) zaměřený na - identifikaci a rozpoznání problémů a cílů ve sledovaném systému, - způsoby zvládnutí problémů, - stanovení postupů k dosažení žádoucích cílů - implementaci postupů spojenou s kontrolními mechanismy zaměřenými tak, aby žádoucí cíle byly dosaženy optimálně. Jeho prvním úkolem je správně diagnostikovat či specifikovat každý problém, racionálně rozhodnout, rozhodnutí akceptovat a realizovat v daných konkrétních podmínkách. Z pohledu kybernetiky je to proces, jehož cílem je udržet chování systému v určitých mezích, ve kterých se realizují žádoucí cíle a potlačují nežádoucí projevy.

23 Řízení lze dělit z mnoha pohledů, např.: Metodický pohled – je to soubor postupů a procedur pro hledání a řešení problémů. Skládá se z plánování, vedení a organizace pracovní činnosti lidí, rozdělování prostředků, hodnocení účinnosti postupů, kontroly stavu a v případě potřeby i aplikace nápravných opatření. Ve smyslu zvládání problémů v čase dělíme dle časového úseku, na který se vztahuje na: operativní (tj. řízení, které řeší problémy tak, jak přijdou), taktické (tj. řízení, které předvídá některé problémy a snaží se je usměrnit nebo jim zabránit předem – obvykle časový horizont měsíce až rok) strategické (tj. řízení, které usměrňuje rozvoj tak, aby bylo dosaženo žádoucích cílů) v úseku několika let. Řízení je nepřetržitý proces řešení problémů, tj. rozhodování. Rozhodovací proces je logicky návazná, účelná posloupnost kroků subjektu rozhodování od zjištění problému rozhodování až po formulaci rozhodnutí. Skládá se z následujících kroků: shromáždění a zpracování informací, přičemž zpracování musí být adekvátní problému, který sledujeme, rozpoznání variant řešení, hledání optimálního řešení problému, vlastní rozhodnutí.

24 Řízení - v reálném čase (on-line) je řízení systému, které probíhá stejně rychle jako řízený děj či proces - zpožděné v čase (off-line) je řízení systému, které předchází řízenému ději nebo procesu. Řízení - dálkové je řízení systému, které se uskutečňuje pomocí povelů z jistého centra umístěného mimo systém. Opakem je řízení místní. Řízení dle povahy systému je technologické, kybernetické, organizační, správní aj. Řízení z hlediska přístupu v čase dělíme na reaktivní a pro-aktivní. V prvém zmíněném případě řešíme problémy až když nastanou. V druhém případě provádíme opatření předem na odvrácení či alespoň zmírnění některých nežádoucích jevů a zajišťujeme připravenost na zvládnutí nežádoucích jevů. Některé rozdíly mezi uvedenými přístupy z oblasti bezpečnosti a krizového řízení jsou v tabulce 1. Příklady: 1.Reaktivní – zaměření na mimořádné události. Proaktivní – zaměření na ohrožení a zranitelnost 2.Reaktivní – velení a operativní řízení Proaktivní – řízení strategické a taktické

25 Koordinace je řízení ve smyslu zajistit zvládnutí úkolů jejich usměrněním k jednomu cíli. Jde o vyšší stupeň řízení, který předpokládá, že každý jeho účastník má snahu každý problém pochopit v existujících souvislostech a najít jeho efektivní řešení v daných podmínkách, přitom postupovat racionálně a s ohledem na náklady a dostupné zdroje v příslušných oblastech. Koordinace jako řízení ve výše uvedeném smyslu tudíž vyžaduje vzájemný respekt účastníků, neprosazování lokálních zájmů, shromažďování a verifikované hodnocení věrohodných faktů a věcnou diskusi. Toto je možné jen při spolupráci účastníků. Dosažení spolupráce není jednoduchý úkol, musí pro něho být vytvořeno klima, což je úkol politiků a do vedení řešitelských kolektivů musí být ustanovováni lidé s příslušnými odbornými i manažerskými schopnosti, kteří pro zvládnutí věci obětují čas a nezaleknou se rozmanitých překážek v řešení problémů. K zajištění koordinace se vytváří tzv. matice odpovědnosti, které stanoví koordinující (řídící) resort a resorty participující.

26 Náčelník oblasti HasičiPolicieHygienaZdravotní služba Technická služba Orgán pro evakuaci ? Orgán pro informaci veřejnosti ? Dobrovolné organizace Ostatní Kontrola a řízení P Styk a spojení Varovný systém Informování veřejnosti pro případ havárie P Evakuace SP Hromadná péče o obyvatelstvo Zdravotní služby P Technické služby P

27 Řízení zahrnuje vedení, správu, ovládání a úřední projednávání. Je to uvědomělá činnost lidí směřující k určení a kontrole průběhu předmětných procesů pro dosažení určených cílů. Uvádí do souladu jednotlivé činnosti a plní všeobecné funkce celku, tj. státu / území / objektu / organizace apod. Správa je forma činnosti orgánů, zejména výkonných, která spočívá v organizování a praktickém uskutečňování úkolů stanovených řídícím týmem / managementem státu / území / objektu / organizace v souladu se zákony a jinými právními předpisy. Státní správa je veřejná správa vykonávaná státem a jeho orgány (organizačními složkami státu). Tuto správu vykonává stát svými správními orgány. Samospráva znamená, že správu vykonává někdo jiný něž stát. Samospráva nepodléhá státní správě, ale činí s ní komplementární dvojici, která se navzájem doplňuje, ale oba subjekty mohou někdy stát i proti sobě - např. v soudním sporu. Základní členění samosprávy je na územní a zájmovou. Územní samospráva je u nás představována po proběhnuvší reformě obcemi, resp. městy jako základními články samosprávy a vyššími územně správními celky – kraji. Zájmová samospráva se může týkat jen určitého okruhu osob (studentů vysoké školy, myslivců, advokátů apod.).

28 Principem výkonu veřejné správy samosprávou je delegování státní moci na jiné, nestátní subjekty – jedná se tedy o tzv. přenesený výkon státní správy (používá se termín „přenesená působnost“). Nejtypičtějším případem jsou právě územně samosprávné celky (obce, města, kraje), které „sedí na dvou židlích“ součastně: vykonávají vlastní správu na daném území a součastně státní správu v přenesené působnosti. „Jedna židle“ je obsazena činnostmi, které samospráva vykonává v rámci výkonu správy územních samosprávných celků, tj. ve vlastní působnosti, jež je výrazem decentralizace. „Druhá židle“ náleží výkonu přenesené působnosti, tj. výkonu státní správy, která je samosprávě svěřená na základě zákona, což je výrazem dekoncentrace. Veřejná správa spočívá ve značné části v rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a v řízení území. To znamená, že rozhoduje o bezpečnosti a rozvoji té části lidského systému, která náleží do její působnosti. Provádí řízení / management strategické, taktické i operativní. Pro řádnou správu je nutné, aby příslušná rozhodnutí, která vykonává byla založená na kvalifikovaných datech, odborných hodnoceních, správných metodách rozhodování atd.

29 PojemVýznam (definice) pojmuAnglický ekvivalent Základní funkce státu Základní funkcí státu je zajistit ochranu chráněných zájmů státu a trvale udržitelný rozvoj státu. Fundamental State Functions Chráněné zájmy státu / Předmět nouzového plánování / Základní zájmy státu Chráněné zájmy jsou cíle státu, které jsou prioritně ochraňovány (obvykle životy, zdraví a bezpečí lidí, majetek, životní prostředí, veřejné blaho, technologie, infrastruktura, existence státu). Pozn. 1 – Chráněné zájmy jsou definovány v základních právních předpisech. Pozn. 2 – Chráněné zájmy (předmět nouzového plánování) v ČR jsou životy a zdraví lidí, majetek, životní prostředí a existence státu. Pozn. 3 – Mezi chráněné zájmy se postupem doby zařazují také veřejné blaho a kritická infrastruktura, a to přesto, že kritickou infrastrukturu, fyzickou i kybernetickou, lze v mnoha případech považovat za součást majetku. Protected (Defended) State Affairs / Emergency Planning Objectives / Fundamental State Affairs.

30 Lidský systém Lidský systém je minimální prostor pro život člověka, tj. zahrnuje prvky, které tvoří lidé, části životního prostředí nezbytné pro život lidí, části planety Země nezbytné pro život lidí, majetek, technologie, infrastruktura a vazby a toky mezi těmito prvky. Human System Chráněné zájmy lidského systému Chráněné zájmy lidského systému jsou komponenty lidského systému, které jsou nutné pro jeho bezpečnost a udržitelný rozvoj. Human System Protected Affairs Bezpečí Bezpečí je stav lidského systému, při kterém vznik újmy na chráněných zájmech má přijatelnou pravděpodobnost (je téměř jisté, že ujma nevznikne). Security Nebezpečí Nebezpečí je stav lidského systému, při kterém vznik újmy na chráněných zájmech má vysokou pravděpodobnost (je téměř jisté, že ujma vznikne; je bezprostřední, když vývoj nezadržitelně směřuje k pohromě a tím ke vzniku nouzové situace; je plíživé, když vývoj směřuje k pohromě nenápadně a bez zřejmých příznaků). Jeopardy

31 Bezpečnost Bezpečnost je soubor opatření k ochraně a rozvoji lidského systému, tj. k ochraně a rozvoji chráněných zájmů. Safety Nebezpečnost Nebezpečnost je soubor vlastností a charakteristik prvků, látek, pohrom, procesů a činností, které na chráněných zájmech působí nebo za jistých podmínek mohou působit újmu (zdroj zranění, škod, ztrát). Danger Lidské bezpečíLidské bezpečí je stav lidského systému, při kterém vznik újmy na lidech má přijatelnou pravděpodobnost, a to při zvážení všech prvků, vazeb a toků v lidském životním systému, které mohou zprostředkovat nebo přispět ke vzniku újmy na lidech. Human security Lidská bezpečnostLidská bezpečnost je soubor opatření k ochraně a rozvoji lidí a lidské společnosti, a to při zvážení všech prvků, vazeb a toků v lidském systému, které mohou zprostředkovat nebo přispět ke vzniku újmy na lidech nebo lidské společnosti. Human safety

32 Škoda Škoda je újma na životě, zdraví a bezpečí lidí, majetku, životním prostředí, veřejném blahu, infrastruktuře a technologiích Damage / Harm Zranitelnost Zranitelnost je náchylnost ke vzniku škody.Vulnerability Dopad Dopad je nepříznivý účinek (působení) jevu v daném místě a čase na chráněné zájmy. Impact / (Effect) Nepřípustný / Nepřijatelný dopad Nepřípustný dopad je dopad, který může způsobit nebo způsobí škodu na jednom či více chráněných zájmech. Inadmissible (Severe) Impact Pohroma Pohroma je jev, který vede nebo může vést k újmě a značné škodě na chráněných zájmech státu. Tj. je to jev, který vede nebo může vést k nepřijatelnému dopadu na chráněné zájmy státu. Pozn. 1 – v českém jazyce jsou také v definovaném smyslu používány pojmy „porucha, nehoda, havárie, pohroma, kalamita, katastrofa“, mezi kterými jsou významové rozdíly. Pozn. 2 – z pohledu kybernetiky je pohroma jeden z možných stavů systému, který vede nebo může vést ke škodě na jednom či více chráněných zájmech státu. Pozn. 3 – význačné světové a evropské finanční instituce (Světová banka, Evropská banka, orgány OSN a další) používají pojem pohroma (anglicky „Disaster“) obvykle pro škodlivé jevy s malým počtem obětí; je-li počet obětí větší (obvykle více než 25), používají pojem katastrofa (anglicky „Catastrophe“). Disaster / pouze ve specifických případech: Calamity, Catastrophe

33 Ohrožení Ohrožení danou pohromou je soubor maximálních dopadů pohromy, které lze očekávat v daném místě za specifikovaný časový interval s pravděpodobností rovnou stanovené hodnotě. Podle technických norem je obvykle určeno velikostí pohromy, která se vyskytne s pravděpodobností větší nebo rovné 0.05 s ohledem na četnostní rozdělení pro časový interval sto let. Pro klasifikaci některých pohrom existují stupnice založené na jejich fyzikální velikosti i stupnice založené na ocenění velikosti jejich dopadů podle popisných znaků. Pro specifické účely se používají statistiky založené na četnostním rozložení pro a let. Hazard

34 Riziko Riziko je míra výskytu nepřijatelných dopadů vyvolaných největší očekávanou pohromou v daném místě či o velikosti rovné stanovené hodnotě ohrožení. Je to pravděpodobnost, že vznikne nebo může vzniknout událost nebo soubor událostí, které zcela mění žádoucí (původně předpokládaný) stav či vývoj chráněných zájmů státu z hlediska jejich celistvosti a funkce. Je určeno mírou (velikostí) ohrožení od daného jevu a mírou zranitelnosti chráněných zájmů v daném místě a v daném časovém intervalu, tj. je místně a časově specifické. Je úměrné velikosti ohrožení, technické zranitelnosti a zranitelnosti vyvolané počtem lidí. V kvantitativní rizikové analýze je riziko pravděpodobnost vzniku nežádoucích dopadů na chráněné zájmy. [Riziko = míra ohrožení x míra zranitelnosti]. Risk

35 HrozbaHrozba je míra výskytu útoku (teroristického nebo vojenského) v daném místě. Je to pravděpodobnost, že vznikne nebo může vzniknout událost nebo soubor událostí, zcela odlišných od žádoucího (původně předpokládaného) stavu či vývoje chráněných zájmů státu z hlediska jejich celistvosti a funkce. Je určena schopností útočníka, zranitelností chráněných zájmů státu a úmyslem útočníka. [Hrozba = míra schopnosti útočníka x míra zranitelnosti x míra úmyslu]. Threat Nouzová situace Nouzová situace je stav, který vyvolá vznik pohromy. Emergency / Emergency Situation

36 Kategorie nouzové situace Kategorie nouzové situace je mírou závažnosti nouzové situace z hlediska jejich dopadů na chráněné zájmy státu. Závisí na době trvání, intenzitě dopadů pohromy, velikosti oblasti zasažené dopady pohromy a na množství lidí zasažených dopadem pohromy. Rozlišují se následující kategorie: 0: zanedbatelné z hlediska života občana, 1:nedůležité z hlediska občana, 2: důležité z hlediska občana, 3. závažné z hlediska společnosti / státu, 4: velmi závažné z hlediska společnosti / státu, 5: ohrožující existenci či podstatu společnosti / státu. Kategorie se pro jednoduchost označují barvami (nejvyšší pak posloupností barev – žlutá, oranžová a červená). V české legislativě se pro některé nouzové situace používá označení mimořádná událost. Emergency Categories

37 Nástroje státu k zajištění ochrany chráněných zájmů a k zajištění rozvoje státu Nástroje státu k zajištění ochrany chráněných zájmů a k zajištění rozvoje jsou: •řízení založené na kvalifikovaných datech a správných metodách rozhodování, •výchova a vzdělání občanů, •specifická výchova technických a řídících pracovníků, •standardy, normy a předpisy, tj. regulace procesů, které mohou nebo by mohly vést k výskytu (vzniku) pohromy, •inspekce, •výkonné složky ke zvládnutí nouzové situace, •plánování: bezpečnostní / územní / nouzové / krizové. Pozn. 1: Systém vzdělávání ČR zajišťuje, že každý občan je schopen zvládnout nouzovou situaci kategorie 1 a 2, díky své výchově a přípravě. Pozn. 2: Bezpečnostní plánování a územní plánování jsou stanovené souborem legislativních předpisů State Tools for Emergency Planning Objectives (Protected State Affairs) Achievement

38 Krizové plánování Krizové plánování je soubor opatření která: - sníží na přijatelnou míru výskyt nouzových situací kategorie 5, - umožní situace kategorie 5 zvládnout, - zmírní dopady nouzových situací kategorie 5 na chráněné zájmy státu, - zajistí obnovu a další rozvoj chráněných zájmů státu. Pozn. 1: Krizové plánování je základní součástí krizového řízení. Pozn. 2: Krizové plánování navazuje na nouzové plánování Crisis Planning

39 Hodnocení pohromy / Hodnocení ohrožení / Hodnocení rizik Hodnocení pohromy / Hodnocení ohrožení / Hodnocení rizik jsou pracovní metody rizikového inženýrství. Podle charakteru pohromy se použijí u: - měřitelných pohrom příslušné (technickými normami nebo obdobnými právními předpisy stanovené) deterministické nebo pravděpodobnostní přístupy, - u neměřitelných pohrom (oblast veřejného pořádku, ekonomiky, peněžnictví, informatiky, terorismu aj.) přístupy založené na agregaci (zásady agregace jsou určené technickými normami nebo obdobnými právními předpisy) statistických znaků. Disaster Assessment / Hazard Assessment / Risk Assessment Scénář pohromy Scénář pohromy je soubor izolovaných i propojených dopadů v prostoru a čase, který vyvolá nebo může vyvolat vznik událostí lišících se od předpokládaného stavu či vývoje systému (objektu), jeho celistvosti a funkce. Pozn.1: Statický problém - scénář pohromy je model zobrazující rozložení dopadů pohromy v území. Pozn. 2: Dynamický problém - scénář pohromy je model zobrazující rozložení dopadů pohromy v území a v čase. Disaster Scenario

40 Relevantní pohroma Relevantní (významná) pohroma je pohroma, která v daném území má nebo může mít dopady. Relevant Disaster Specifická pohroma Specifická pohroma je relevantní pohroma, která v daném území za určený časový interval (není-li stanoveno jinak, tak 100 let) má nebo může mít nepřípustné (nepřijatelné) dopady. Specific Disaster Kritická pohroma Kritická pohroma je specifická pohroma, která v daném území za určený časový interval (není-li stanoveno jinak, tak 100 let) má nebo může mít nepřípustné (nepřijatelné) dopady takové intenzity nebo rozsahu, které vedou k destabilizaci území. Critical Disaster Kritická situaceKritická situace je nouzová situace vyvolaná výskytem kritické pohromy nebo nouzová situace kategorie 5. Critical Situation

41 MonitoringMonitoring je specifický způsob sledování a vyhodnocování údajů v čase a území, sloužící pro získání poznatků potřebných pro rozhodnutí o určitém záměru anebo k vydání výstrahy či předpovědi. Pozn. 1: Monitoring je způsob sledování umožňující následné vyhodnocení získaných poznatků pro získání podkladů pro rozhodnutí o určitém záměru anebo k vydání výstrahy či předpovědi. Pozn. 2: Monitoring je specifické pozorování procesů, jevů, prvků apod., které je zaměřené k jistému cíli, tj. sleduje se jen to, co je vybrané. Monitoring OpatřeníOpatření je nástroj k odvrácení a ke zmírnění dopadů pohromy v prostoru a čase (odvrácení, zmírnění či zvládnutí nouzové situace) nebo k zajištění obnovy a rozvoje chráněných zájmů Measure OchranaOchrana je soubor opatření pro zachování a rozvoj chráněných zájmů. Je založena na principu předběžné opatrnosti Protection

42 Zvládnutí nouzové situace Zvládnutí nouzové situace je skutečnost (dosažení stavu), při které škody vzniklé v důsledku výskytu nouzové situace jsou tak nízké, že jsou snadno odstranitelné nebo přijatelné. To Put (Bring) Emergency Situation under Control OdezvaOdezva na nouzovou situaci je provedení souboru opatření, který vede ke zvládnutí nouzové situace, tj. ke: - stabilizaci situace v postižené oblasti a jejím okolí, - zamezení či alespoň omezení dalšího rozvoje nouzové situace, - zamezení či alespoň zmírnění dopadů na lidi, majetek, životní prostředí, lidskou společnost, technologie a infrastrukturu. U pohrom, které jsou předvídatelné a nebo vznikají pozvolna lze stanovit několik vývojových fází (stavů) a dle nich rozdělit odezvu a její přípravu do několika etap: - bdělost – varování, - pohotovost, vlastní odezvu. Zásah Response

43 ObnovaObnova je soubor opatření pro zajištění stability území / objektu, likvidaci odstranitelných škod v území / objektu a pro zahájení (nastartování) dalšího rozvoje území / objektu. Renovation / (Return) Scénář odezvyScénář odezvy je propojený soubor opatření v čase a prostoru, který stanovuje postup ke zvládnutí nouzové situace. Pozn. 1: Scénář zásahu je spojen s odezvou prováděnou výkonnými složkami a je součástí scénáře odezvy, který logicky připravuje správce území. Response Scenario

44 Specifický scénář odezvy Specifický scénář odezvy je scénář odezvy na specifickou pohromu, který je založen na znalostech podstaty pohromy a jejich dopadů. Připravuje ho výkonná složka, která je odpovědná za zvládnutí této pohromy. Specific Response Scenario / Response Scenario to Specific Disaster Kritický scénář odezvy Kritický scénář odezvy je scénář odezvy na kritickou pohromu. S ohledem na charakter kritické pohromy ho připravují vláda a ústřední správní úřady Critical Response Scenario / Scenario to Critical Disaster Scénář obnovyScénář obnovy je propojený soubor opatření, který vede ke stabilizaci situace, k likvidaci odstranitelných škod a k nastartování dalšího rozvoje. Patří do něho plán na prevenci ztrát při obnově. Renovation Scenario

45 PrevencePrevence je soubor opatření pro snížení pravděpodobnosti výskytu pohromy / vzniku nouzové situace a popř. pro provádění opatření na zmírnění dopadů pohromy / nouzové situace předem. Prevention PřipravenostPřipravenost je: - vypracování příslušných scénářů odezvy, - zajištění příslušných výkonných složek a jejich výcviku, pomůcek, osob, technických prostředků a financí pro realizaci příslušných scénářů odezvy, - zajištění příslušného vzdělání a přípravy veřejné správy, občanů a dalších zúčastněných a jejich případného materiálně technického vybavení Preparedness

46 Výkonná složka Výkonná složka je zvláště vytvořená, speciálně vzdělaná, vyškolená a vybavená složka určená k provádění zásahu při nouzových a kritických situacích. Pozn.: V ČR jsou těmito složkami Hasičský záchranný sbor ČR (HZS), Policie ČR, zdravotníci, Armáda ČR, vodní záchranáři aj. Jsou spojeny do integrovaného záchranného systému (IZS), který je koordinován HZS Effective Force (Units) / Force (Units) Systém odezvy na pohromy / Záchranný systém Provázaný systém spolupráce všech zúčastněných, tj. veřejné správy, výkonných složek, občanů a dalších, kteří provádí odezvu na pohromy. Pozn. 1: V ČR je právem vytvořena jen část systému odezvy, tj. Integrovaný záchranný systém, stanovený v zákoně č. 239/2000 Sb. Pozn. 2: V ČR je systém vycházející od správce území (veřejné správy) vytvořen právně jen pro krizové situace. Pozn. 3: V ČR chybí právem zřízené specializované týmy připravené k likvidaci pohrom v ekonomice, peněžnictví, informatice apod. Disaster Relief Response Organisation ŘízeníŘízení obecně tvoří soubor postupů a procedur pro hledání a řešení problémů. Skládá se z plánování, vedení a organizace pracovní činnosti lidí, rozdělování prostředků, hodnocení účinnosti postupů, kontroly stavu a v případě potřeby i aplikace nápravných opatření. Management

47 Řízení rizikaŘízení rizika je plánování, organizování, přidělování pracovních úkolů a kontrola zdrojů organizace tak, aby byly minimalizovány ztráty, škody, zranění nebo úmrtí vyvolané různými pohromami, jejichž výskyt je pravděpodobný. Pozn.1: Rizika se snižují snížením zranitelnosti objektů, populace, životního prostředí, státu atd. (v těchto souvislostech se používá také pojem zmírňování dopadů, které při výskytu pohromy nelze odvrátit). Pozn. 2: Podle většiny technických norem a standardů se při plánování, projektování, výstavbě a provozu chráněných zájmů snížení zranitelnosti provádí pro všechna rizika, jejichž pravděpodobnost výskytu je větší nebo rovná Pozn. 3: Řízením rizika se vytváří inherentní bezpečnost lidského systému, tj. tzv. projektové pohromy by měly být zvládnuty projektem, předpisy pro územní plánování a výstavbu, provozními předpisy, předpisy pro zvládnutí nouzové situace a instrukcemi pro zvládnutí kritických situací a jejich výskyt by tudíž neměl ohrozit udržitelný rozvoj. Risk Management

48 Řízení bezpečnosti Řízení bezpečnosti spočívá v plánování, organizování, přidělování pracovních úkolů a v kontrole využívání zdrojů organizace s cílem dosáhnout požadované úrovně bezpečnosti. Pozn. 1: Zvýšení bezpečnosti se dosáhne využíváním (aplikací, realizací, implementací) technických, právních, organizačních, vzdělávacích aj. ochranných opatření. V úvahu se berou i rizika, jejichž pravděpodobnost výskytu je menší než 0.05, ale dopady s nimi spojené jsou velmi závažné (kruté). Pozn. 2: Řízení bezpečnosti je běžné při plánování, projektování, výstavbě a provozu technických zařízení a objektů jakými jsou elektrárny, přehrady, jaderná zařízení aj. a je tudíž základem jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a ochrany před nebezpečnými chemickými látkami, zaváděné direktivou Seveso II. V technickém slangu mluvíme o tom, že v rámci tohoto managementu se zohledňují tzv. nadprojektové havárie. Pozn. 3: Řízením bezpečnosti se vytváří inherentní bezpečnost lidského systému vůči projektovým pohromám a implementací principu předběžné opatrnosti zajišťuje zvýšení odolnosti vůči nepřijatelným dopadům pohrom, jejichž výskyt je tak málo pravděpodobný, že je nepředvídatelný. Safety Management

49 Krizové řízení Krizové řízení je řízení, jehož cílem je: - předcházet vzniku možných kritických situací, - zajistit přípravu na zvládnutí možných kritických situací, - zajistit zvládnutí možných kritických situací v rámci působnosti orgánu krizového řízení a plnění opatření a úkolů uložených vyššími orgány krizového řízení (ke zvládnutí se zpravidla používá právní opatření „vyhlášení krizové situace“, které umožňuje dočasně omezit práva lidí a použít nadstandardní zdroje), nastartovat obnovu a další rozvoj. Pozn. 1: V některých pojetích je krizové řízení součástí řízení bezpečnosti, v jiných zase se krizové řízení používá jen pro případ zvládnutí kritických situací vyvolaných pohromami a pro zvládnutí „běžných“ nouzových situací se používá nouzové řízení Pozn. 2: Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce, které mají zájem na svém rozvoji. Jeho cílem je: - předcházet vzniku možných kritických situací, - zajistit přípravu na zvládnutí možných kritických situací, - zajistit zvládnutí možných kritických situací v rámci vlastní působnosti orgánu krizového řízení a plnění opatření a úkolů uložených vyššími orgány krizového řízení, - nastartovat obnovu a další rozvoj. Pozn. 3: Krizové řízení vyvíjí nástroje pro zvládnutí nouzové situace kategorie 5. Pozn. 4: Krizové řízení je nástroj pro zajištění trvale udržitelného rozvoje společnosti, organizace, území a státu. Crisis Management

50 Matice odpovědnosti Matice odpovědnosti určuje pro danou činnost způsob řízení, tj. určuje koordinující resort a resorty, které podporují činnost tohoto resortu dle jeho pokynů. Responsibility Matrix Zázemí státu nutné pro splnění cílů krizového řízení Zázemí státu nutné pro splnění cílů krizového řízení je tvořeno službami a příslušnou technickou, kybernetickou a organizační infrastrukturou, jejichž správná činnost je nutná pro zajištění ochrany chráněných zájmů státu. Emergency Support Functions

51 Kritická infrastruktur a Kritická infrastruktura jsou fyzické, kybernetické a organizační (obslužné) systémy, které jsou nutné pro zajištění ochrany životů a zdraví lidí a majetku, minimálního chodu ekonomiky a správy státu. Critical Infrastructure Nouzový plán Nouzový plán je základní podklad pro implementaci cílů nouzového řízení. Stanovuje postupy pro předcházení pohromám, postupy na zvládnutí nouzových situací s přijatelnými ztrátami a zdroji a postupy na zajištění obnovy a dalšího rozvoje státu. Emergency Plan

52 Krizový plánKrizový plán je základní podklad pro implementaci cílů krizového řízení. Stanovuje postupy pro předcházení pohromám, postupy na zvládnutí kritických situací s přijatelnými ztrátami a zdroji a postupy na zajištění obnovy a dalšího rozvoje státu. Pozn. 1: Obvykle se na úrovni správy státu zpracovávají tři druhy plánů, a to: - krizový plán území, - krizový plán úřadu státní správy, - plán ústředního úřadu státní správy (v ČR tzv. soubor typových plánů). Pozn. 2: Každá organizace s rozumným vedením má plán na zvládnutí kritických situací, tj. plán na přežití kritických situací (tzv. contingency) a pro případ, že tento plán selže, má plán krizový. Crisis Plan / State Response Plan

53 Civilní nouzové plánování Civilní nouzové plánování je nouzové plánování zaměřené na splnění cílů aliance NATO. Civil Emergency Planning - CNP Nepravděpodob ná událost Událost, která je neočekávaná na základě provedené analýzy rizik na stanovené hladině věrohodnosti. Unexpected Event Nepředvídatelná událost Nepravděpodobná událost, kterou nelze identifikovat na základě provedené analýzy rizik na stanovené hladině věrohodnosti.. Unforeseen Event Iniciační událostUdálost, která odstartuje pohromu / řetězec propojených škodlivých jevů. Initiating / Trigger Event

54 Očekávaná událost Očekávaná událost je událost, jejíž výskyt je očekáván v určitém časovém intervalu na základě provedené analýzy rizik na stanovené hladině věrohodnosti. Expected / Anticipated Event Mimořádná událost Je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Extraordinary Event Krizová situace Je mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Crisis Situation Bezpečný prostor Bezpečný prostor je prostor, ve kterém je bezpečnost na přijatelné úrovni. Pozn. 1: Pod heslem „Evropa - bezpečný prostor“ odstartovala v březnu 2004 po událostech v Madridu EU specifický výzkum zaměřený na bezpečnou Evropu. Pozn. 2: Současná aktivita EU se soustřeďuje především na bezpečí lidí v Evropě. Safety Space

55 Proaktivní řízení Proaktivní řízení je typ řízení, ve kterém provádíme opatření předem na odvrácení či alespoň zmírnění některých nežádoucích jevů a zajišťujeme připravenost na zvládnutí očekávaných nežádoucích jevů. Proactive Management Reaktivní řízení Reaktivní řízení je typ řízení, ve kterém řešíme problémy až když nastanou. Reactive Management Indikátor bezpečnosti Indikátor bezpečnosti je veličina, která je mírou úrovně bezpečnosti v daném podsystému / systému. Obvykle se používají dva typy indikátorů bezpečnosti: - průběžné jako míra trendu bezpečnosti v čase, cílové jako míra změny bezpečnosti po aplikaci opatření za účelem zvýšení bezpečnosti. Safety Performance Indicator

56 Řízení bezpečnosti, krizové řízení i nouzové řízení se opírají o analýzu rizik. Riziková analýza je založena na sběru a zpracování dat. Oblast zpracování dat se systematicky vyvíjí již více než sto let. Existují ustálené pojmy pro sběr, třídění, klasifikaci, zpracování a interpretaci dat. Je pravdou, že jsou některé normy a standardy, které daný pojem definuji pro určitý obor přesněji. Pojmy z řízení bezpečnosti byly probrány. Pojmy z rizikové lze najít v příslušných pracích.

57 Rizikové inženýrství = soubor logických a matematických postupů - je velmi důležitou disciplinou pro řízení bezpečnosti i pro krizové řízení, - vyvinulo se jako samostatná disciplína v 70. letech minulého století, - jeho metodologický aparát se soustřeďuje na: - identifikaci pohrom, - identifikaci velikostí pohrom, - stanovení velikosti dopadů, - určení četnosti výskytu nepřijatelných pohrom, - rizika nepřijatelná pro chráněné zájmy odstranit, snížit či alespoň zmírnit, - je základem řízení rizik i řízení bezpečnosti, - je prosazováno v rámci programů a projektů OSN, OECD, EU, Světové banky apod.

58 Deklarace Světové konference o snížení dopadů pohrom (World Conference on Disaster Reduction) konané pod záštitou OSN v Kobe z 22. ledna 2005, schválená všemi přítomnými účastníky (tj. i oficiálními zástupci vlády ČR), obsahuje následující věcná ustanovení: 1.Dopady pohrom jsou významným problémem pro udržitelný rozvoj. 2.Všechny prvky a složky lidské společnosti musí spolupracovat na snížení dopadů pohrom. 3.Lidská společnost se musí naučit žít s riziky od ohrožení vyvolaných pohromami a musí implementovat proaktivní řízení bezpečnosti. 4.Státy mají primární odpovědnost za ochranu základních chráněných zájmů, a proto musí mít koncepci na snížení rizik spojených s pohromami. Přijímá se Plán činností na léta 2005 – 15 se strategickými cíli a s implementačními strategiemi. Věří se, že Plán činnosti bude převeden činy do denní praxe. Vyzývají se všichni lidé, aby se účastnili všemi silami na akci za bezpečnější svět.

59 V dalších přijatých dokumentech se: • zdůrazňuje důležitost regionální spolupráce a koordinace při snižování dopadů pohrom včetně sdílení informací z této oblasti, • rozpoznává se potřeba implementovat dobrou praxi při detekci pohrom, prevenci, hodnocení pohrom, obnově a rekonstrukci a implementovat systémy včasného varování, • doporučuje se, aby mezinárodní vědecká komunita se soustředila na snižování dopadů pohrom, • rozpoznává se, že systémy včasného varování vyžadují: - znalost rizik v místě, - technický monitoring a službu na zajištění varování, - zajištění rozšíření varování v případě potřeby, - znalost a uvědomění lidí.

60 Základem řízení je plánování. Plánování je obecně činnost, při které se vytváří podklady pro rozhodování v současné době i v budoucnosti. Proto jsou důležité popis a pochopení jak problému, tak situace v jaké se problém řeší nebo bude řešit a představa o možných změnách v území i v čase. Plánování se proto skládá z následujících činností, a to: - popis a prognóza možných situací a změn v území, - monitorování stavu a změn v území, - návrh a příprava odezvy na změny (nápravná opatření) v případech, že vývoj nebude probíhat dle předpokladů. Plánování je vědomé usměrňování rozvoje. Je to uvědomělá činnost řídících subjektů, která spočívá ve volbě a předpokládání cílů, úkolů, variant a způsobů, které podmiňují dosažení těchto cílů. Za nejdůležitější rys plánování se považuje volba cíle. Plánování není sestavení hierarchického souboru příkazů, které se mají bezmyšlenkovitě plnit, je to tvůrčí činnost, která má stanovit reálný cíl a určit nejvýhodnější způsob jeho dosažení. V praxi se setkáváme s mnoha druhy plánování, např. roční, oblastní, perspektivní, územní, vstřícné aj.

61 Nároky na plánování Plánování je obecně činnost vytvářející podklady pro rozhodování v budoucích situacích, proto je důležitý popis situace a představa o možných změnách (zjišťování míry nebezpečí pro určité časové období a určitou lokalitu). Plánování se tak skládá ze dvou činností: - předvídání možných situací a změn, - jejich monitorování a programování reakcí na změny. Ostatní metodiky plánování (např. územní, nouzové, rozvoje) sledují stejný postup z pohledu celku, v detailech se však liší dle svých cílů a požadavků platných předpisů, norem a standardů. Všechny kvalifikované metodiky plánování však vychází z toho, že plán není vyplňování tabulek, za což je v ČR často považován, nýbrž vyhodnocování situací na základě konsensuálně stanovené soustavy ukazatelů a modelování pohrom. Procesní model a ukazatelé jsou tyto: popisný - Co se stalo, co se děje? akce - Vadí to a jak a proč? účinnosti - Zlepšila akce situaci? prospěchu - Jsme na tom lépe?

62 V oblasti plánování dosud existuje velká nejednotnost. Nejčastěji se používá dělení plánů na: - územní, - plány rozvoje území, - nouzové, tj. soubor plánů odezvy na nouzové situace kategorie 3-4, jež jsou předvídatelné, - contingency, tj. plán odezvy na nepředvídanou situaci, - krizové, tj. soubory plánů odezvy na zvládnutí kritických situací, tj. nouzových situací kategorie 5. V České republice na rozdíl od vyspělých zemí chybí - plány obnovy po pohromách - plány kontinuity, tj. plány organizace / objektu na přežití nouzové a hlavně kritické situace. Plánování v území / organizaci založené na stanovení možných dopadů a na ceně, kterou organizace zaplatí za selhání je zvláště nutné zaměřit se na ten majetek, který nejvíce vyžaduje investice.

63 Používané plány Ve světě se používá nouzové plánování a nouzové plány, např. vnější (off-site) a vnitřní (on-site) nouzový (emergency) plán. V České republice je tradičním plánováním havarijní plánování a zpracování povodňových plánů. Metodika plánování na nouzové situace v zemích EU má cíl ochránit a zabezpečit lidi a majetek, lidské zdraví a životní prostředí. Pro předvídatelné pohromy se zpracovává plán pro nouzovou situaci, který má 3 fáze: - pro období nouzové situace, - pro období, kdy se provádí odezva (zásah), - pro období, kdy se provádí rekonstrukce (obnova).

64 Plán obsahuje úkoly pro • civilní ochranu, • policii, • hasiče, • Červený kříž, • služby pro životní prostředí, • meteorologickou službu, • národní plánovací úřad, • veřejné služby a stavební podniky, • veřejné služby (elektřina, voda, plyn, sanita), • potravinářství a zemědělství, • obchod a průmysl, • finance, • telekomunikace, • dopravu, • vzdělání a informování, • záchranu a obnovu, • zdravotnictví, • vojsko • aj.

65 Na úrovni státu je Výbor pro národní koordinaci, který má následující úkoly: při pohromě a během nouzové situace pohromou vyvolané: •zřídit centrum pro záchranné operace, •zřídit a udržovat kontakt se zástupci mezinárodních organizací (bilaterální a multilaterální smlouvy), •koordinovat pomoc a záchranné operace pro všechny lidi a privátní organizace na všech administrativních úrovních, •přesunout dostupné zdroje pro nouzové situace do postižených území, •ověřit, řídit a kontrolovat využití dopravních prostředků a komunikací, •koordinovat rozšiřování informací o pohromě, po pohromě: •realizovat programy na obnovu, •vyhodnotit účinnost záchranných operací, •uchovat záznamy o činnostech během pohromy a zpracovat zprávy pro kompetentní organizace a veřejnost, •zajistit, aby poučení ze zvládání pohromy bylo zahrnuto do budoucích národních rozvojových plánů.

66 Typy plánů pro nouzové situace jsou: •plány vztahující se na obecná ohrožení, •plány vztahující se na specifická ohrožení. Obvykle se na všech administrativních úrovních zpracovává plán vztahující se na obecná ohrožení, který se doplňuje specifickými plány, které se týkají relevantních ohrožení v daném území.

67 BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM Váže se k problematice a pojetí bezpečnosti. V případě lidského systému se vztahuje k vyjmenovaným chráněným zájmům a je propojen s udržitelným rozvojem lidského systému. Bezpečnostní systém státu / území / organizace je systém řízení bezpečnosti státu / území / organizace, který v odborné literatuře je známý pod zkratkou SMS (Safety Management System). Úkolem bezpečnostního systému státu / území / organizace apod. je zajistit žádoucí bezpečnostní situaci, tj. růst úrovně bezpečnosti a udržitelný rozvoj s ohledem na chráněné zájmy.

68 Bezpečnostní systém postihuje řadu oblastí, tj. technickou, vojenskou, legislativní, finanční, ekonomickou, sociální, ekologickou, vzdělávací, výzkumnou apod. Na úseku bezpečnosti a udržitelného rozvoje lidského systému mají z hlediska současného poznání a současných koncepcí sofistikovaných bezpečnostních systémů úkoly všichni zúčastnění. Mezi zúčastněné patří - veřejná správa, - výkonné složky, - právnické a fyzické osoby, - občané, - vládní a nevládní organizace, - dobrovolníci, - členové krizových štábů, - členové bezpečnostních rad apod. Úkoly jednotlivých zúčastněných a jejich propojení v různých situacích stanoví právní předpisy, morální a jiné standardy a normy.

69 Nároky na bezpečnostní systém / systém řízení bezpečnosti V souvislosti s bezpečnostním systémem státu / území / organizace aj. si je třeba uvědomit řadu aspektů, které jsou důležité s ohledem na bezpečnost a udržitelný rozvoj. 1. Bezpečnost něco stojí a musí být komplexní. 2. Základní funkcí bezpečnostního systému je koordinace a řízení jednotlivých prvků, vazeb i toků bezpečnostního systému, což zahrnuje - monitoring stavu systému, - plánování, - vyhodnocování účinnosti realizovaných opatření, - provádění korekčních opatření. Systém musí být schopen koncepčně a dlouhodobě reagovat na měnící se prostředí, v němž pracuje, a zároveň musí adekvátně a operativně zvládnout nouzové až kritické situace, které nastanou (tj. kterým nedokázal z různých důvodů zabránit).

70 Je třeba vytvářet - bezpečnostní systémy, - bezpečnostní složky, - implementovat bezpečnostní opatření aj., a to na co nejvyšší intelektuální, technické, organizační aj. úrovni. Bohaté státy s vysokým intelektuálním potenciálem mají vyšší úroveň bezpečnosti než chudé státy nebo bohaté státy s nižším intelektuálním potenciálem (např. státy vyvážející ropu). Právě zmíněná skutečnost ukazuje vysokou roli výzkumu a nutnost aplikace takového způsobu řízení, které se opírá o objektivní a kvalifikovaná fakta, která jsou co nejvíce zbavená politických, náboženských aj. emocí.

71 Schopnost každého státu jako části lidského systému jít po cestě udržitelného rozvoje závisí do značné míry na potenciálu jeho lidí a institucí, jakož i na jeho ekologických, geografických, materiálních, společenských, sociálních aj. podmínkách. VYTVÁŘENÍ POTENCIÁLU ZAHRNUJE KONKRÉTNĚ LIDSKÉ, VĚDECKÉ, TECHNICKÉ, ORGANIZAČNÍ, INSTITUCIONÁLNÍ A ZDROJOVÉ MOŽNOSTI. Základním cílem vytváření potenciálu je zvýšení schopnosti vyhodnocování a řešení zásadních otázek souvisejících se způsobem řízení a způsoby implementace různých možností rozvoje, na základě pochopení potenciálu a limitů dané části lidského systému a potřeb, jak je vnímají lidé v dané zemi. Výsledkem je, že potřebu posílit národní potenciál sdílejí všechny země.

72 Pro zajištění bezpečnosti a udržitelného rozvoje je důležité uvědomění, že vše, co prospívá, může také škodit a že a světě není nic, co by se nemohlo proměnit ve zbraň. Tento průlom v myšlení rázem otevře království zbraní: - jediný člověk dokáže zničit trh s akciemi, - jediný počítač může zahájit virovou invazi, - jediný skandál může v zemi protivníka změnit kurzy akcií nebo vystavit její politické představitele pomluvám na internetu, to vše lze zařadit do koncepce nových zbraní. Jednoznačně se zvyšuje množství cílů. Klasická válka byla zaměřena na ozbrojené síly. Na základě vyhodnocení současných znalostí a zkušeností je třeba souhlasit s tvrzením dvou čínských plukovníků (Liang, Xiangsui), že jednoho dne se lidé probudí a s úžasem shledají, že zcela běžné, příjemné věci získávají útočný a smrtící charakter. Ve své knize „Neomezená válka“ tito autoři tvrdí, že hlavní zátěž příští války ponese především civilní obyvatelstvo, protože útoky budou z větší části zaměřeny proti základním hodnotám (countervalue targeting). To znamená, že si je třeba uvědomit, že nové pojetí zbraní je těsně spjato s životy obyčejných lidí, tj. jde přes technologie a infrastruktury. Proto je třeba rychle se orientovat na lidský systém a opustit tradiční vnímání bezpečnosti.

73 Bezpečnostní systém každého státu / území / organizace závisí na několika zásadních aspektech, a to: 1.Vymezení bezpečnosti s ohledem na člověka a stát / území / organizaci. 2.Definice bezpečnosti s ohledem na zájmy (chráněné zájmy, základní chráněné zájmy / právem chráněné zájmy). 3.Vymezení pohrom, které jsou závažné pro bezpečnost. 4.Přístup k bezpečnosti. V prvním případě jde o to, zda se bezpečnost vymezuje ve smyslu lidské bezpečnosti nebo jako bezpečnost státu / území / organizace. Lidská bezpečnost je bezpečnost lidského systému, ve kterém jsou vymezeny chráněné zájmy a řízení je nastaveno tak, aby kromě bezpečnosti byl zajišťován i udržitelný rozvoj systému. Při důrazu na bezpečnost sledovaného celku (státu / území / organizace) se de facto předpokládá, že je-li celek bezpečný, je všechno bezpečné, tj. každý člověk je bezpečný.

74 V druhém případě jde o to, zda bezpečnost je chápaná jako integrální pojem, který zohledňuje taxativně vyjmenované chráněné zájmy a nebo jenom jako pojem, který zohledňuje jeden zájem, např. jen životy lidí, jen životní prostředí, jen majetek, jen konkrétní technologický objekt, jen konkrétní ekonomický subjekt apod. S TÍMTO ASPEKTEM SOUVISÍ TAKÉ CHÁPÁNÍ RIZIKA, TJ. STANOVENÍ INTEGRÁLNÍHO RIZIKA NEBO DÍLČÍCH RIZIK A ZPŮSOB ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI A RIZIK V ÚZEMÍ. V třetím případě jde o to, zda se zvažují dopady všech možných pohrom na lidský systém a nebo jen dopady pohrom, které jsou nebezpečné pro stát. V tomto případě se obvykle sledují hlavně války, teroristické útoky aj. ZAPOMÍNÁ SE NA HISTORICKÉ POHROMY, kterými byla sucha, epidemie aj., tj. na pohromy, které devastovaly lidi na rozsáhlých územích. ZAPOMÍNÁ SE TAKÉ NA LIDSKOU ZÁVISLOST NA TECHNOLOGIÍCH A INFRASTRUKTURÁCH, např. elektřina, teplo, dodávky ropy, plynu, vody apod., pomocí nichž lze v nové době zcela beze zbraní devastovat celé populace.

75 Ve čtvrtém případě jde o to, zda se volí proaktivní nebo reaktivní přístup k vytváření bezpečnosti. V případě proaktivního přístupu se řízení bezpečnosti důsledně rozděluje na fáze prevence, připravenost, odezva a obnova, a především se klade důraz na prevenci, monitoring bezpečnosti, vyhodnocování indikátorů bezpečnosti a na sofistikované řízení lidského systému nebo jeho částí. V případě reaktivního přístupu se klade důraz na zvládnutí dopadů pohrom, které vyvolávají nouzové situace, mimořádné události či krizové situace. Příklady sofistikovaných bezpečnostních systémů jsou bezpečnostní systém Švýcarska, USA a i ten, který se buduje v EU. Tyto systémy respektují všechny možné pohromy (tzv. All Hazards Approach), vyjmenované chráněné zájmy, proaktivní řízení bezpečnosti i systematickou aplikaci poznatků vědy, výzkumu a technologií. Přístup „All Hazards Approach“ - původně vyvinula FEMA v USA, - postupně se rozšířil do vyspělých zemí.

76 BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM EU V Evropské Unii se dynamicky vyvíjí sektor Evropské obranné a bezpečnostní politiky (ESDP), který je součástí tzv. druhého pilíře EU – Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Vedle cílů stanovených v ESDP byly další významné úkoly v oblasti civilní bezpečnosti a ochrany definovány v Evropské bezpečnostní strategii (EBS) přijaté Evropskou radou v prosinci Krizové řízení pro případ nevojenských krizových situací je součástí ESDP, konkrétně oblastí „civilní aspekty zvládání krizí“ a „ochrana obyvatelstva“. V pracovních orgánech Evropské unie, do jejichž působnosti patří úkoly z uvedených oblastí působí stálí zástupci České republiky delegovaní Ministerstvem vnitra a dalšími resorty. EU deklaruje potřebu vyvinout takovou strategickou kulturu, která při odpovědi na hrozby umožní EU „robustní zásah“. Vytváření civilních kapacit a schopností pro oblast civilního zvládání krizí, jako součásti ESDP, obsahuje čtyři kvalitativně rozdílné nástroje použitelné v různých fázích vývoje nouzové situace, krizové situace či obnovy. Jedná se o oblasti veřejné správy, policie, posilování právního státu a ochrany obyvatelstva.

77 Orgánem EU v oblasti koordinace veřejných aspektů krizového řízení je výbor pro civilní / občanské aspekty krizového řízení (Committee for Civilian Aspects of Crisis Management - CivCom), který je pracovním orgánem Rady EU a spolu s dalšími útvary tvoří její profesionální zázemí pro oblast Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU (CFSP). • Byl zřízen rozhodnutím Rady EU 22. května 2000 na základě doporučení Evropské Rady v Helsinkách. • Zasedá 2-3x do měsíce, v případě nutnosti je frekvence zasedání samozřejmě vyšší. • Výbor se zabývá veřejnou / civilní (nevojenskou) sférou krizového řízení EU, poskytuje poradenství a doporučení Politicko-bezpečnostnímu výboru (PSC, COPS), Výboru stálých zástupců (COREPER) a dalším orgánům Rady. • Jeho úkolem je zajišťovat politické vedení a udávat strategický směr ve čtyřech prioritních oblastech veřejného krizového řízení v rámci CFSP, přijatých na summitu Evropské Rady v portugalském městě Santa Maria da Feira v červnu 2000, kterými jsou: Policie, Podpora právního státu, Civilní správa a Civilní ochrana. V minulosti se CivCom zaměřoval především na působení policejních misí. V současnosti však věnuje stále větší pozornost i ostatním oblastem, zvláště prosazování principů právního státu a rozvoji civilní správy.

78 Oblast, kterou nemůžeme z hlediska bezpečnosti opominout, je tzv. třetí pilíř EU – Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Základním dokumentem, který vymezil směřování činnosti v této oblasti je „Haagský program – posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii“. Haagský program vymezil mimo jiné zásadní úlohy pro řízení krizí uvnitř Evropské unie s přeshraničními dopady. Účinné řízení přeshraničních krizí uvnitř EU vyžaduje nejen posílení současné činnosti v oblasti ochrany obyvatelstva a kritické infrastruktury, avšak rovněž účinné řešení hledisek veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v těchto krizích a koordinaci mezi těmito oblastmi. Pro zvládání dopadů závažných nouzových a krizových situací včetně teroristických útoků má EU zaveden tzv. Mechanismus společenství pro veřejnou / civilní ochranu (tj. mechanismus pro ochranu občanů), který využívá společné síly a prostředky ochrany obyvatelstva 30 zúčastněných států (kromě 25 států EU také Bulharsko, Rumunsko, Island, Lichtenštejnsko a Norsko). Je k dispozici pro usnadnění a podporu asistenční pomoci. Mechanismus je v podstatě „one-stop shop“ civilní ochrany (místo, kde lze získat veškeré informace najednou), který v případě potřeby umožňuje postižené zemi uspořit čas, životy a peníze, a pro členské státy vytváří podmínky k poskytování pomoci efektivním, logickým a koordinovaným způsobem.

79 Pro vyžádání pomoci zemím postiženým závažnější pohromou nebo nouzovou či krizovou situací je v rámci Komise EU zavedeno Monitorovací a informační centrum (dále jen „MIC EU“), které je k dispozici 24 hodin denně. Poskytuje přístup k základně sil a prostředků civilní ochrany členských a kandidátských států Evropské unie. Kromě toho je možno prostřednictvím MIC EU během několika hodin zaktivizovat a vyslat do postižené země malé týmy odborníků pro zhodnocení potřeb nebo případnou koordinaci asistenční operace, včetně spojení s příslušnými orgány a mezinárodními organizacemi. MIC EU může nabídnout i technickou podporu pro usnadnění zásahů, včetně satelitních snímků, či jiných prognostických nástrojů pomocí specializovaných skupin Společného výzkumného centra Evropské unie. Bezpečnostní systém budovaný v EU, tj. systém řízení bezpečnosti v EU se vytváří od r. 2003, kdy Javier Solana předložil první komplexní verzi Evropské bezpečnostní strategie. Je založena na přístupu „All Hazards Approach“. Pomocí zelené knihy (Green Paper 2005) se EU snaží tento přístup zavést i na území EU.

80 Evropská unie tak má poprvé ve své historii k dispozici dokument, který identifikuje nejdůležitější bezpečnostní hrozby. Navíc navrhuje i způsoby, jak těmto hrozbám společně čelit. Výjimečnost dokumentu nespočívá jen v tom, že s ním Unie otevírá zcela novou oblast Společné bezpečnostní a obranné politiky. Je až neuvěřitelné, že EBS byla vytvořena v roce, který je ne bezdůvodně označován za annus horribilis evropské integrace. Po rozštěpení EU v postojích k válce v Iráku jen málokdo očekával, že Unie vzápětí prohloubí Společnou zahraniční politiku v tak zásadní otázce, jakou bylo přijetí první společné bezpečnostní strategie. Specifickou problematiku národní bezpečnostní politiky ponechává Koncepce na jednotlivých členských zemích. Vychází však z předpokládaného sdílení společných hodnot a z faktu spojenectví členů Aliance jako demokratických a stabilních států. Z uvedených charakteristik všech třech dokumentů je zřejmé, že explicitně zdůrazněný komplexní rozměr bezpečnosti v Bezpečnostní strategii ČR vychází jako více srozumitelný, a snad i více odpovídající současnosti. NATO, které si sice zachovává charakter vojenské koalice, má i svou podstatnou civilní dimenzi; její obrysy a priority jsou v textu Koncepce dále obsaženy, nikoli však pregnantně zasazeny do rámce celkového poslání. Současné diskuse na půdě Aliance přitom naznačují, že právě ona druhá, civilní tvář NATO, se může stát jedním z klíčových témat budoucnosti.

81 Bezpečnostní systém ČR V bezpečnostním systému České republiky jsou vzájemně propojeny zákonodárná, výkonná a soudní moc, územní samospráva a jistým způsobem i právnické a fyzické osoby. Bezpečnostní koncepce / politika státu je myšlenková osnova, která usměrňuje chování prvků bezpečnostního systému, jeho vazby a toky, které v něm probíhají. Má pět základních složek: - zahraniční politika v oblasti bezpečnosti státu, - obranná politika, - politika v oblasti vnitřní bezpečnosti, - hospodářská politika v oblasti bezpečnosti státu, - politika veřejné informovanosti v oblasti bezpečnosti státu. Prvky bezpečnostního systému České republiky vytvářejí hierarchickou strukturu, jsou centrálně řízeny a koordinovány, případně na jednotlivých úrovních působí samostatně v rozsahu své působnosti. Bezpečnostní systém republiky má dvě úrovně, a to ústřední a územní.

82 Ústřední úroveň tvoří president republiky, Parlament ČR, Bezpečnostní rada státu (BRS) a její pracovní orgány a ústřední správní úřady. Územní úroveň tvoří krajské a obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a jejich výkonné orgány pro krizové řízení. Bezpečnostní systém zahrnuje ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby, záchranné sbory, záchranné služby a nouzové služby, právnické a fyzické osoby. Logicky zahrnuje také jednotlivé občany, i když je dosud kvalifikovaně a průhledně do systému nezapojil.

83 Prezident je vrchní velitel ozbrojených sil a má zvláštní postavení k vládě a BRS, vyplývající z ústavy a zákonů. Parlament ČR schvaluje zákony týkající se bezpečnosti ČR a spolurozhoduje o orientaci bezpečnostní politiky. Rozhoduje o vyhlášení stavu ohrožení stavu, válečného stavu a o účasti ČR v obranných systémech mezinárodních organizací. Dává souhlas k vyslání ozbrojených sil mimo území republiky a k pobytu cizích vojsk na území ČR. Vláda ČR uskutečňuje bezpečnostní politiku státu. Odpovídá za řízení a funkčnost bezpečnostního systému. Je oprávněna vyhlašovat nouzový stav. Rozhoduje o vyslání ozbrojených sil mimo území ČR a o pobytu ozbrojených sil cizího státu na území ČR, a to nejdéle na dobu 60 dnů. Bezpečnostní rada státu je pracovním orgánem vlády v oblasti bezpečnosti, koordinuje a vyhodnocuje tuto problematiku a připravuje vládě návrhy a opatření k jejímu zajišťování. Spolupracuje s bezpečnostními radami krajů. Je koncipována jako orgán pro přípravu opatření pro řešení krizových situací, ale zároveň i pro řešení vzniklé krizové situace.

84 Ústřední orgány státní správy v ČR vesměs vytvářejí specifické pracovní odborné subjekty zabývající se problematikou koordinace úkolů bezpečnostního systému ČR, tj.: prezident ČR prostřednictvím Prezidentské kanceláře může na návrh vlády nařídit provedení některého z mimořádných opatření. Takový způsob rozhodování závisí na vážnosti situace, resp. zda je vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav. Stav ohrožení státu je již významné legislativní, regulační a restriktivní opatření k zajištění bezpečnosti celého státu a přípravou na vedení války. Prezident není za stavu ohrožení státu povinen nařídit povolání vojáků v záloze k mimořádné službě. Návrh vlády může odmítnout nebo může nařídit povolání vojáků v záloze v menším rozsahu než jaký požaduje vláda. Toto ustanovení je výjimkou z ústavního pravidla odpovědnosti vlády za rozhodnutí učiněná prezidentem. Vláda musí prezidentovo negativní rozhodnutí respektovat a nenese za něj odpovědnost. Odpovědnost nese prezident, ale jen ve smyslu ustanovení o velezradě,

85 V rámci Parlamentu ČR funguje Výbor pro obranu a bezpečnost, do jehož činnosti jsou zapojeni zástupci obou komor Poslanecké sněmovny, Vláda řeší bezpečnostní problematiku v rámci Úřadu vlády cestou odboru obrany a bezpečnosti, koordinačním pracovním orgánem na úrovni silových ministrů je Bezpečnostní rada státu (BRS), která řeší bezpečnostní problémy i mimo krizové řízení. Pracovními orgány BRS jsou pracovní výbory na úrovni náměstků ministrů pro řešení problematik obranného plánování, civilního nouzového plánování, koordinace zahraniční bezpečnostní politiky a zpravodajské činnosti, ministerstva a další ústřední orgány státní správy mají podle svého významu a postavení v bezpečnostním systému ČR odborná pracoviště a výkonné složky, které zajišťují bezpečnost na celostátní úrovni a prostřednictvím svých územních složek i bezpečnost na vymezeném teritoriu. Orgány kraje se ve spolupráci s ústředními orgány podílejí na zajišťování bezpečnostního systému kraje.

86 Rovněž orgány určených obcí (zejména obce s rozšířenou působností) spolupracují na zajišťování bezpečnosti (veřejného pořádku) v rámci správního území, v němž tato obec vykonává státní správu v přenesené působnosti a orgány obce zajišťují pořádek v obci. Jejich pravomoci a odpovědnost je stanovena v platné legislativě. Na úrovni krajů a určených obcí jako koordinační orgány pro nekrizovou bezpečnostní problematiku i přípravu na krizové situace a jejich řešení působí bezpečnostní rady krajů a bezpečnostní rady obcí. Pracovním orgánem hejtmana nebo starosty k řešení krizových situací jsou u krajů krizové štáby krajů a u obcí krizové štáby obcí. Vedle oddělení resp. odborů krizového řízení krajských úřadů se organizačně a metodicky na zabezpečování bezpečnostní problematiky včetně připravenosti kraje na krizové situace podílí i Hasičský záchranný sbor kraje a Policie ČR – správa kraje. V oblasti obrany pak krajská vojenská velitelství.

87 Orgány obce jsou mimo i v rámci krizových situací, včetně stavu ohrožení státu a válečného stavu, odpovědné za řešení ohrožení v rámci obce, případně provedení stanovených mimořádných a krizových opatření v podmínkách obce. Pokud starosta neplní v době krizového stavu úkoly stanovené krizovým zákonem, může hejtman v jehož kraji se nachází tato obec převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého jmenuje. V rámci reformy veřejné správy byl vytvořen nový typ obcí, tzv. obce s rozšířenou působností, které vykonávají státní správu v přenesené působnosti na určeném správním území. Do svého zániku byly základním článkem krizového řízení na teritoriu okresní úřady. Jejich úkoly v této oblasti byly přeneseny zejména na krajské úřady, zčásti na obce s rozšířenou působností. Krizový zákon však zná pouze tzv. určené obce, jimiž jsou v podstatě všechny obce s rozšířenou působností.

88 Základním dokumentem vztahujícím se k tématu zajišťování bezpečnosti ČR, je Bezpečnostní strategie ČR. Tento dokument: - specifikuje bezpečnostní zájmy ČR, - stanovuje místo jednotlivých složek bezpečnostního systému ČR při naplňování bezpečnostní politiky státu, - obsahuje základní zadání pro bezpečnostní komunitu v oblasti udržování bezpečnosti, -shrnuje i vojensko politické ambice ČR.

89 Z odborného pojetí integrální bezpečnosti, které je základem existujících SMS v technologiích a v řadě vyspělých zemí je třeba poznamenat, že v existujících dokumentech o bezpečnostním systému České republiky se dosud výrazně projevuje to, že bezpečnost je chápána velmi úzce. Ve srovnání s vyspělým světem se projevují dva zásadní problémy, a to: 1.Stále přetrvává pojetí bezpečnosti z minulosti, kdy se bezpečnost spojovala pouze s ochranou integrity státního zřízení a s veřejným pořádkem, a tudíž náležela jen do kompetence armády a policie. Jen na okraji se rozvíjely jiné oblasti bezpečnosti v integrálním pojetí, např. systémy zdravotnictví, radiační ochrany, bezpečnosti práce apod. Otázkám bezpečnosti v integrálním pojetí se dosud věnuje pouze značně omezená pozornost. Situace pro prosazení bezpečnosti v integrálním pojetí je značně ovlivněna přístupem k řízení společnosti, tj. státu a jeho organizací. Ad hoc se řeší okamžité problémy, tj. operativní řízení převládá nad taktickým a zcela nad strategickým řízením. To umožňuje prosazování resortních zájmů a přijímání opatření, která rychle řeší okamžitou situaci (bez ohledu na správnost alespoň ve střednědobém období), ale málo podporují další vývoj a někdy dokonce mu působí vážné překážky. 2.Udržitelný rozvoj je stále svazován jen s životním prostředím. Nevěnuje se pozornost integrální bezpečnosti, a to především takovým aspektům jako jsou bezpečí lidí, veřejné blaho, majetek, technologie, infrastruktura, viz schválená koncepce udržitelného rozvoje uvedená na webu Úřadu vlády.

90 Bezpečnostní systém České republiky se především zabývá odezvou na teroristické útoky a na krizové situace a na budování systému řízení státu, pomocí něhož je zvládne. Ve srovnání s vyspělými státy není tento systém komplexní, protože se nezabývá otázkami prevence, monitorování bezpečnosti a všemi možnými pohromami, které bezpečnost a udržitelný rozvoj narušují, tj. není založen na sofistikovaném řízení bezpečnosti. Není tudíž schopen rozpoznat plíživé příznaky blížících se krizových situací, identifikovat závažnost dopadů jednotlivých možných pohrom v území a k tomu sestavit adekvátní systémy odezvy apod. Bezpečnostní systém České republiky se především zabývá budováním orgánů a složek, které za bezpečnost odpovídají. Proto hlavní z nich budou dále rozebrány.

91 Vybrané prvky bezpečnostního systému ČR Dle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby a státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky. Rozsah povinností a další podrobnosti stanovují zákony.

92 Policie ČR a obecní policie Policie ČR je součástí struktury Ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra je v oblasti bezpečnosti podle zákona č. 2/1969 Sb., v platném znění (kompetenční zákon), ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro: veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, jména a příjmení, matriky, státní občanství, občanské průkazy, hlášení pobytu a evidenci obyvatel, sdružovací a shromažďovací právo a povolování organizací s mezinárodním prvkem, zbraně a střelivo, požární ochranu, cestovní doklady, povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků, státní hranice, jejich vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla, veřejné sbírky, krizové řízení (nesouvisející se zajišťováním obrany), civilní nouzové plánování („CNP“), ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systém („IZS“).

93 Policie České republiky je zřízena zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky jako ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky. Policie plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti a další úkoly v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy. Při plnění svých úkolů postupuje policie také podle Parlamentem schválených, ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Předmětný zákon také stanoví její úkoly. Jedná se o dále uvedené úkoly: ochrana bezpečnosti osob a majetku, spolupůsobení při zajišťování veřejného pořádku, a byl-li porušen, provedení opatření k jeho obnovení, boj proti terorismu, odhalování trestných činů a zjišťování jejich pachatelů, provádění vyšetřování ve spojení s trestnými činy, zajištění ochrany státních hranic ve vymezeném rozsahu, zajištění ochrany ústavních činitelů České republiky a bezpečnosti chráněných osob, kterým je při jejich pobytu na území České republiky poskytována osobní ochrana podle mezinárodních dohod,

94 zajištění ochrany zastupitelských úřadů, ochrany sídelních objektů Parlamentu, pokud zákon nestanoví jinak, prezidenta republiky, Ústavního soudu, ministerstva zahraničních věcí, ministerstva vnitra a dalších objektů zvláštního významu pro vnitřní pořádek a bezpečnost, které určí vláda na návrh ministra vnitra. Zajišťuje také ochranu objektů, pro které taková ochrana vyplývá z mezinárodní dohody, kterou je Česká republika vázána, dohled na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobení při jeho řízení, odhalování přestupků, projednávání přestupků, pokud tak stanoví zvláštní zákon, vedení evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů, vyhlašování celostátního pátrání. Přitom je oprávněna zveřejňovat údaje nezbytné k identifikaci hledaných osob, na základě vyrozumění orgány Vězeňské služby České republiky provádění úkonů souvisejících s bezprostředním pronásledováním osob, které uprchly z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, zadržování svěřenců s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku, a spolupůsobení při jejich vyhledávání, zajišťování pohotovostní ochrany jaderných zařízení, která určí vláda České republiky, a podíl fyzické ochraně jaderného materiálu při jeho přepravě podle zvláštního zákona, kontrola dokladů o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zvláštního právního předpisu.

95 Policie plní též úkoly státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Policie plní rovněž úkoly při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, které jí ukládají příslušné orgány obcí za podmínek stanovených zvláštními předpisy. K odhalování a prověřování skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je policista, a zjišťování pachatele plní postupem podle trestního řádu útvar ministerstva pro inspekční činnost, přímo řízený ministrem vnitra. Policie ČR (dále jen „PČR“) je podřízena ministerstvu vnitra a tvoří ji: Policejní prezidium České republiky, útvary s působností na celém území České republiky, útvary s územně vymezenou působností. Útvary policie zřizuje ministr na návrh policejního prezidenta, Který stojí v čele Policejního presidia České republiky. V jejím rámci působí: služba pořádkové policie, služba kriminální policie a vyšetřování, služba dopravní policie, služba správních činností, ochranná služba, služba cizinecké a pohraniční policie, služba rychlého nasazení, služba železniční policie, letecká služba.

96 Předmětný zákon stanoví a vysvětluje oprávnění, práva a povinnosti Policie ČR. Zásahové jednotky a zásahová jednotka rychlého nasazení provádějí služební zákroky proti teroristům, únoscům osob a dopravních prostředků a proti nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných úmyslných trestných činů, zejména při jejich zadržení. Zásahové jednotky je možno nasadit rovněž k ochraně nebo obnovení veřejného pořádku, jakož i k obnovení pořádku v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody. Zásahové jednotky je možno nasadit dále i k záchranným akcím, zejména v případě vzniku živelních pohrom a katastrof, velkých dopravních nehod a průmyslových havárií. Zákroky zásahových jednotek a zásahové jednotky rychlého nasazení se provádějí pod jednotným velením za podmínek stanovených. Z hlediska zajištění bezpečnosti a udržitelného rozvoje lidského systému v území je velmi důležitá spolupráce Policie ČR se státními orgány, orgány obcí, právnickými a fyzickými osobami. Tj.: policejní útvary poskytnou ochranu soudním exekutorům při výkonu exekuční činnosti a osobám pověřeným výkonem rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu anebo orgánu obce, nemohou-li tyto osoby z důvodu ohrožení života nebo zdraví výkon rozhodnutí provést a požádají-li o poskytnutí této ochrany. Policejní útvary poskytnou za stejných podmínek ochranu též správci konkursní podstaty při výkonu jehopravomoci, policejní útvary a orgány obce si navzájem poskytují informace nezbytné pro plnění úkolů pro zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Podrobnější úprava vztahů policie k orgánům obcí a obecní policii je provedena nařízeními vlády.

97 Vláda České republiky může pokud síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti: při mimořádné situaci při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem povolat vojáky v činné službě k plnění úkolů policie, k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby policie povolat příslušníky Vězeňské služby České republiky. Z teritoriálního hlediska je Policie ČR rozdělena na 8 územních útvarů. Současné „policejní“ kraje se nepřekrývají s vyššími územně samosprávnými celky. Proto 8 správ jednotlivých krajů a hl. m. Prahy řídí jednotlivá okresní ředitelství Policie ČR, která jsou členěná ještě podle původních okresů. Na nejnižší organizační úrovni pak jsou obvodní oddělení Policie ČR. U územních složek Policie ČR (správy krajů a okresní ředitelství) jsou jednotlivé činnosti zaměřeny zejména do specifických oblastí ochrany veřejného pořádku, služby kriminální policie a vyšetřování a služby dopravní policie. Přestože Policie ČR předala agendu evidence občanů (občanských průkazů) řidičských a technických průkazů orgánům samosprávy, územní útvary policie společně útvary s celostátní působností zabezpečují správní agendu zejména v oblasti režimu zbraní a střeliva.

98 Obecní policie je orgán obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou. Je kodifikována zákonem č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon. Obecní policii řídí starosta pokud obecní zastupitelstvo nepověří jejím řízením jiného člena obecního zastupitelstva. Úkoly obecní policie plní v obcích, které jsou městy nebo statutárními městy a v hlavním městě Praze městskápolicie. Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů zajišťuje zejména: příspěvek k ochraně a bezpečnosti osob a majetku, dohled nad dodržováním pravidel občanského soužití, příspěvek k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, odhalování přestupků a jiných správních deliktů, upozorňování fyzických a právnických osob na porušování obecně závazných právních předpisů a výzvu k opatření k nápravě.

99 Hasičský záchranný sbor České republiky Základním principem požární ochrany v ČR je vytváření a rozvíjení podmínek pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. K dosažení tohoto cíle byly právními předpisy stanoveny povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických a fyzických osob, postavení a působnost orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinnosti jednotek požární ochrany. Základní právní rámec pro ochranu životů, zdraví a majetku z hlediska požární prevence tvoří dále uvedené právní předpisy v platném znění, vydané v oblasti působnosti Ministerstva vnitra, tj. zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) a řada vyhlášek, které na uvedené zákony navazují.

100 Hasičský záchranný sbor České republiky je zřízen zákonem č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. Jeho základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech.Při plnění svých úkolů spolupracuje se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, s mezinárodními organizacemi a zahraničními subjekty. Předmětem spolupráce je zejména stanovení práv a povinností při vzájemném poskytování pomoci a informací při mimořádných událostech, pokud tomu nebrání ustanovení jiných právních předpisů nebo povinnost mlčenlivosti. Hasičský záchranný sbor je oprávněn uzavírat jménem České republiky se specifikovanými subjekty dohody upravující bližší podmínky a způsob vzájemné spolupráce.

101 HZS České republiky organizuje IZS a podílí se na havarijním a krizovém plánování. Zabezpečuje a koordinuje organizační a technická opatření v oblasti ochrany obyvatelstva, především varování, ukrytí, evakuaci a nouzové přežití. Vytváří dobré základní předpoklady pro vybudování kvalitního jednotného systému varování a vyrozumění. V trvalé provozuschopnosti jsou udržovány systémy, které umožňují včasné varování a informování obyvatelstva o potenciálním nebezpečí. V působnosti Ministerstva vnitra, resp. HZS České republiky, je správa sirén, které umožňují přenos varovných signálů na 80 % území naší republiky. Hodnota těchto prostředků je 500 mil. Kč a na jejich údržbu a provoz je ročně vynakládána částka ve výši 20 mil. Kč. V působnosti měst a obcí je správa sirén, které dosud nejsou součástí jednotného systému varování a vyrozumění. Od 1. listopadu 2001 je zaveden jeden varovný signál „Všeobecná výstraha“. K doplnění varovného signálu pro konkrétní informování obyvatelstva jsou využívány hromadné informační prostředky. Dále jsou sirény využívány pro svolávání jednotek sborů dobrovolných hasičů.

102 Stálé úkryty, které byly budovány pro ochranu obyvatelstva proti dopadům zbraní hromadného ničení, nelze z hlediska doby nutné pro jejich uvedení do provozu a nerovnoměrného rozložení na území České republiky využít při nevojenském ohrožení. V České republice je celkem evidováno stálých úkrytů s celkovou kapacitou 920 tisíc míst, přičemž stát vlastní pouze 709 těchto úkrytů. Věcné břemeno užívání je zřízeno k stálým úkrytům. Hodnota krytového fondu je cca 10.2 miliard Kč v pořizovacích cenách. Na jejich údržbu a provoz je ze státních prostředků ročně vynakládána částka 47 mil. Kč, což je zcela nedostatečné pro vyřešení množství stavebně technických a majetkově právních nedostatků. Dále se ukrytí obyvatelstva plánuje v improvizovaných úkrytech. Opatření k evakuaci a nouzovému přežití obyvatelstva mají být součástí havarijních plánů v souladu s platnou legislativou. Představují opatření k přemístění osob, hospodářského zvířectva a věcných prostředků z vytipovaného ohroženého prostoru na jiné území a k vytvoření podmínek pro nouzové přežití osob. Zahrnují dopravní, ubytovací, zásobovací, zdravotnické, pořádkové, informační a další zabezpečení. Jako doplňující opatření k evakuaci a ukrytí v období válečného stavu mohou být použity prostředky individuální ochrany. Tvoří je dětské ochranné vaky, dětské ochranné kazajky, ochranné masky pro děti a dospělou populaci, včetně ochranných filtrů. Jsou výhradně určeny k ochraně před toxickými, radiačními a infekčními dopady bojových otravných, radioaktivních a biologických látek. Jejich okamžité použití k ochraně obyvatelstva při bezprostředním nevojenském ohrožení, včetně teroristických útoků, je však nereálné.

103 V současnosti se materiál civilní ochrany nachází v cca úložištích právnických osob, podnikajících fyzických osob a obcí v celkové pořizovací ceně 1011 miliard Kč. Tento materiál nebyl předmětem delimitace mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra v rámci převodu výkonu státní správy v civilní ochraně. Po uskutečnění transformace civilní ochrany do struktury HZS České republiky požádalo Ministerstvo vnitra Ministerstvo financí o rozhodnutí příslušnosti hospodaření k tomuto materiálu. Ministerstvo financí vydalo opatření č.j. 221/ ze dne 12. října 2001, kterým byla příslušnost hospodaření k tomuto materiálu svěřena Ministerstvu vnitra. Do té doby s tímto materiálem nehospodařila žádná organizační složka státu a nebylo o něm účtováno. Financování civilní ochrany bylo do konce roku 2000 zabezpečováno z rozpočtu Ministerstva obrany a z rozpočtů okresních úřadů (magistrátů měst). Tyto prostředky nejsou doposud specifikovány ve veřejných rozpočtech. Od roku 2001 je financování ochrany obyvatelstva zabezpečováno z prostředků delimitovaných z Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra v souladu s usnesením vlády č. 53 ze dne a usnesením vlády č. 39 ze dne a z okresních úřadů na příslušné HZS krajů v souladu s usnesením vlády č ze dne

104 Integrovaný záchranný systém Integrovaný záchranný systém kodifikuje zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Integrovaným záchranným systémem se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Integrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému. Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky. Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu.

105 Základní složky integrovaného záchranného systému zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České republiky. Složka integrovaného záchranného systému zařazená v příslušném poplachovém plánu integrovaného záchranného systému kraje je povinna při poskytnutí pomoci jinému kraji nebo kraje o tom informovat své místně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systému. Poplachovým plánem integrovaného záchranného systému se rozumí požární poplachový plán vydaný podle zvláštního právního předpisu. Ačkoli je Policie ČR jednou ze základních složek IZS, neprovádí, vzhledem ke svému hlavnímu poslání, záchranné a likvidační práce. Jejím úkolem je zejména zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti dopravy k podpoře provádění záchranných a likvidačních prací. Podle § 42b, odst. 3 zákona o Policii ČR je možné na podporu záchranných akcí v případě vzniku živelních pohrom a katastrof, velkých dopravních nehod a průmyslových havárií využívat zejména zásahové jednotky služby pořádkové policie, které jsou součástí útvarů s územně vymezenou působností. Mimo toto zákonné zmocnění se na přímém provádění záchranných prací ze složek Policie ČR účastní zejména letecká služba a potápěčské a kynologické složky.

106 Při provádění bezpečnostních akcí a opatření se obdobně ostatní základní složky IZS (Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany a Zdravotnická záchranná služba) přímo nepodílejí na realizaci policejně-bezpečnostních opatření. Tyto složky zasahují při bezpečnostních akcích pouze při provádění záchranných a likvidačních prací. Rozsah a podmínky činnosti při provádění záchranných a likvidačních prací jsou upřesněny v dokumentaci Typové činností složek IZS při společném zásahu. Tyto typové činnosti jsou připravovány pro jednotlivé druhy rizik, u kterých se předpokládá provádění záchranných a likvidačních prací v rámci IZS. Ministerstva a jiné ústřední správní úřady při přípravě na mimořádné události, při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva v oboru své působnosti: vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů sjednávají nápravu skutečností a stavů, které by mohly způsobit vznik mimořádné situace, rozhodují o činnostech k provádění záchranných a likvidačních prací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis 10) nestanoví jinak, organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro ochranu obyvatelstva. Specifické úkoly mají ministerstvo vnitra, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo dopravy, ministerstvo informatiky, orgány kraje, obce s rozšířenou působností, obce. Předmětný zákon specifikuje úkoly, které provádí veřejná správa pro podporu činnosti IZS.

107 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých krizových zákonů (krizový zákon) upravuje řízení zvládnutí krizové situace tím, že ukládá povinnosti na úseku připravenosti na řešení krizových situací vládě, ministerstvům a jiným správním úřadům, České národní bance, orgánům kraje a ostatním orgánům s územní působností a orgánům obcí. Hejtmanovi kraje dává možnost vyhlásit stav nebezpečí, a tím zajistit další zdroje, síly a prostředky ke zvládnutí krizové situace a omezit svobody a práva občanů po dobu vyhlášení krizové situace. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky specifikuje nástroje vedoucí ke zvládnutí krizové situace, a to nouzový stav a stav ohrožení státu. Zdravotnická záchranná služba Nezastupitelná role zdravotnictví v bezpečnostním systému státu je v podmínkách České republiky podmíněna již článkem č. 31 Listiny základních práv a svobod, kterým je stanoveno že „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného (zdravotního) pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon“. Podmínky stanovené zákonem jsou zde podmínky stanovené obecně závaznými právními předpisy, upravujícími jak vlastní zdravotní péči, tak podmínky za nichž je poskytována. Tímto ustanovením základního ústavního předpisu ČR je občanům státu založeno právo na zdravotní péči i za situací, jejichž řešení si vynucuje vyhlášení tzv. krizových stavů, kdy jsou uplatňována mimořádná, krizová, opatření.

108 Úkoly zdravotnictví, shrnuté pod pojem „péče o zdraví lidu“ obstarává soustava zdravotnických zařízení a dalších zdravotnických organizací. V zásadě je soustava zdravotnických zařízení rozdělena na zařízení ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice v každém kraji a Praze s územními pracovišti zpravidla v sídlech bývalých okresů a krajsky organizovaná síť zdravotnických ústavů) a zařízení léčebně preventivní péče. V zařízeních léčebně preventivní péče je poskytována veškerá ambulantní i ústavní péče, tedy i přednemocniční neodkladná péče a doprava nemocných. Zařízením léčebně preventivní péče proto jsou i střediska zdravotnické záchranné služby a ostatní organizace zdravotnické dopravy. Zařízení léčebně preventivní péče tvoří síť zdravotnických zařízení zřizovaných na základě kritérií, závazně vydávaných Ministerstvem zdravotnictví prostřednictvím vyhlášek. Ústředním úřadem státní správy ve zdravotnictví je Ministerstvo zdravotnictví. Jeho působnost je obecně upravena právními předpisy zejména z oblasti zdravotnictví a krizové legislativy. Jeho úkolem z oblasti krizového řízení je prostřednictvím tvorby a prosazování státní zdravotní politiky zajistit rámcové podmínky pro poskytování zdravotní péče při mimořádných událostech a za krizových stavů.

109 Zdravotnická záchranná služba je základní složkou integrovaného záchranného systému, která má trvalou pohotovost a zajišťuje plošné pokrytí území České republiky. Cílem je zabezpečit dostupnost a poskytnutí přednemocniční neodkladné péče do 15 minut od přijetí tísňového volání. Zřizuje ji kraj. Zdravotnická záchranná služba nepřetržitě zajišťuje kvalifikovaný příjem tísňových volání, jejich zpracování a vyhodnocení a dle toho zajištění adekvátní zdravotnické pomoci dle závažnosti situace. Zásah provádí následující výjezdové skupiny: rychlá lékařská pomoc (RLP) v minimálním složení lékař, střední zdravotnický pracovník a řidič-záchranář, rychlá zdravotnická pomoc (RZP) v minimálním složení střední zdravotnický pracovník a řidič-záchranář, letecká záchranná služba ve složení pilot, lékař a střední zdravotnický pracovník, lékařská služba první pomoci (LSPP) ve složení lékař a řidič-záchranář, doprava raněných, nemocných a rodiček (DRNR).

110 Armáda Armáda jsou ozbrojené sbory zřízené státem a fungující podle jím stanovených pravidel za účelem vedení války nebo pro její zabránění. V oblasti krizového řízení je hlavním činitelem při krizových stavech stav ohrožení státu a válečný stav. Armáda rovněž plní úkoly ČR, které vyplývají ze smlouvy s NATO. Nasazení armády, tj. vojenských útvarů a vojenských zařízení s předmětným vojenským materiálem při záchranných akcích podléhá velení příslušného velitele nebo náčelníka. Způsob nasazení armády ve prospěch IZS nebo jen PČR je stanoven příslušnými právními předpisy. Právně je ošetřen i případ, kdy hrozí nebezpečí z prodlení. Po rozhodnutí vlády o použití armády k záchranným akcím zřizuje náčelník Generálního štábu vojenský krizový štáb, který řídí a koordinuje činnost nasazených vojenských útvarů a vojenských zařízení. K monitorování situace může náčelník Generálního štábu vyčlenit vojenská letadla. Vojenský záchranný útvar je samostatná součást Armády ČR, která je určená k plnění úkolů civilní ochrany a která se připravuje k plnění úkolů civilní ochrany pro dobu válečného stavu.

111 Veřejná správa Veřejná správa má na úseku bezpečnosti a rozvoje území řadu povinností, které vyplývají z její funkce správce území. Mezi významné činnosti patří zajištění prevence pohrom a zmírňování jejich dopadů v území pomocí územního plánování, schvalování plánů rozvoje, kvalifikované inspekční činnosti, organizování vzdělávání veřejnosti, komunikování s veřejností, instalace a provozování varovacích systémů apod. Tyto činnosti jsou specifikované v celé řadě právních předpisů, standardů a norem. Dosud však nejsou soustředěny pod jednotný cíl, kterým je bezpečnost a udržitelný rozvoj lidského systému v prostorách České republiky. Proto v praxi dochází k řadě rozporů, např. při výstavbě technologických celků a dopravních tepen na jedné straně a plány ekologů na straně druhé. Další specifické povinnosti pro veřejnou správu vyplývají z tzv. krizových zákonů a dalších zákonů, které upravují odezvu na pohromy, tj. činnosti a funkce v území tak, aby vzniklé nouzové a kritické situace byly zvládnuty v optimálním čase a s využitím přiměřených zdrojů, sil a prostředků.

112 Veřejná správa odpovídá za obnovu území postižených živelní nebo jinou pohromou, tj. v oblasti řízení bezpečnosti území i krizového řízení má velmi důležité postavení. Cílem obnovy po pohromě je stabilizovat situaci, nastartovat a zajistit další rozvoj v rozumném čase a za přijatelných nákladů. Proto obnova musí být prováděna na základě určitých zásad, které nebudou zvyšovat zranitelnost žádného chráněného zájmu státu ani vůči pohromě, po které se obnova provádí a ani vůči předvídatelným možným pohromám dalším. Z hlediska rozvoje je třeba obnovu nechápat jen jako prostou obnovu poškozeného majetku a rozvrácených funkcí, ale je ji třeba dělat podle scénáře takového, aby v budoucnu dopady stejně silné pohromy byly menší. V oblasti řízení ČR chybí strategie obnovy a její zásady, které se musí uplatnit při každé obnově po živelní a jiné pohromě, aby se zajistil rozvoj území i celého státu střednědobě a hlavně dlouhodobě. V důsledku toho se každá obnova provádí systémem případ od případu (ad hoc), což má za následek, že jednou se problém řeší jedním způsobem a jindy způsobem zcela protichůdným v závislosti na znalostech a možná i momentální náladě příslušného vedoucího pracovníka. Tento přístup je zcela v rozporu se zásadami kvalifikovaného řízení (managementu). Celková připravenost pracovníků veřejné správy, právnických osob a podnikajících fyzických osob k plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Vzhledem ke krátké účinnosti zákona č. 239/2000 Sb. neodpovídá současným požadavkům.

113 Občané, dobrovolníci a nevládní organizace Bezpečnostní systém státu, tj. systém řízení bezpečnosti ve státě je také prostředkem k zajištění ochrany demokratických hodnot a zabezpečení lidských a občanských práv. Postavení občana nebo podnikatele a jeho role v systému je tedy velice důležitá a pro samotnou legitimitu systému nepostradatelná. Občan vstupuje do bezpečnostního systému na různých úrovních. Ty mohou mít podobu striktně individuální, nebo skupinovou, může jít o krátkodobou, nebo naopak dlouhodobější, podnikatelskou, dobrovolnickou a jinou činnost prováděnou jak právnickými a fyzickými osobami, nevládními organizacemi, tak i individuálními dobrovolníky. Pro akceschopnost bezpečnostního systému je podstatnější role občana jako aktéra bezpečnosti. Tato může mít obecně dvě základní polohy. V té první je občan povinným aktérem bezpečnosti, tj. vykonává činnost v bezpečnostním systému na základě povinnosti plynoucí ze zákona. Jedná se např. o povinnosti občana vyplývající z branného zákona, krizového zákona, zákona o policii atd., které se vztahují k řešení mimořádných událostí, krizových situací, či válečného stavu. Druhou polohou role občana jako aktéra bezpečnosti je jeho dobrovolné zapojení.

114 Stupeň připravenosti obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci je na nízké úrovni, a to vzhledem k tomu, že neexistuje ucelený systém jeho přípravy a úroveň obecného povědomí o nutnosti této přípravy je naprosto nedostatečná a často i podceňovaná. Veřejná informovanost o charakteru možného ohrožení, připravených záchranných a likvidačních pracích a o ochraně obyvatelstva je rovněž nedostatečná. K přípravě školní mládeže byl vydán pokyn ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, platný od 1. září 1999, který stanovuje způsob začlenění tematiky „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ do vybraných vyučovacích předmětů. Rozsah a obsah praktické výuky je závislý na rozhodnutí příslušného ředitele základní nebo střední školy. Zákonem č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů, je upravena dobrovolnická činnost prováděná jak nevládními organizacemi, tak i individuálními dobrovolníky. Ministerstvo vnitra uděluje akreditaci nestátní neziskové organizaci, jejíž právní forma je daná zákonem (občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, církev nebo náboženská společnost nebo církevní právnická osoba církve nebo náboženské společnosti). Ačkoli není výše uvedeným zákonem přímo upravena dobrovolnická služba na poli bezpečnosti, je nutné využít všech dobrovolných aktivit občanů k získávání cenných informací o bezpečnostní situaci.

115 Při realizaci krizových opatření navíc může být informací ze strany veřejnosti využito jako zpětné vazby k hodnocení jejich účinnosti a stanovení dalšího postupu. Vhodnými formami pro zapojení veřejnosti do bezpečnostního systému ČR může být vytváření dobrovolnických hlídek pro monitorování situace na ohroženém území, zapojení občanů do informačního systému krizového řízení z hlediska sběru dat vhodných pro analýzu účinnosti krizových opatření, výběr spolupracovníků z řad veřejnosti, kteří se budou podílet na provádění některých krizových opatření apod. Z hlediska dalšího vývoje bezpečnostního systému ČR zůstává nevyřešenou otázkou šíře odpovědnosti, kterou bude chtít stát delegovat v oblasti zajištění bezpečnosti na občana a privátní sektor. V rámci zlepšování bezpečnosti bude nezbytné podrobněji stanovit jasné priority v zajišťování bezpečnosti na místní úrovni a jednoznačně vymezit prostor, který v dané oblasti přenechá privátnímu sektoru či samotným občanům.

116 Další možností zapojení občana do ochrany lidského systému / území / státu je jeho účast v tzv. veřejných strážích. S účinností od byly zákonem č. 238/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon a další zákony sjednoceny podmínky pro ustanovování veřejných stráží. Tento zákon komplexně upravuje postavení, povinnosti, oprávnění a další záležitosti související s působením veřejných stráží. Ty zná současný český právní řád čtyři: mysliveckou stráž, lesní stráž, stráž přírody a rybářskou stráž. Členem veřejné stráže může být občan ČR starší 21 let splňující zákonem stanovené podmínky (bezúhonnost, zdravotní stav apod.). Ustanovení do funkce stráže vzniká jmenováním příslušným orgánem a složením předepsaného slibu. Zákon č. 238/1999 Sb. rovněž zlepšil pozici veřejných stráží tím, že stanovil, že při výkonu oprávnění a pravomocí podle zvláštních předpisů mají osoby, které byly ustaveny stráží přírody, lesní, mysliveckou nebo rybářskou stráží, postavení veřejného činitele. Oprávnění jednotlivých stráží jsou vymezena v zákonech upravujících problematiku myslivosti, rybářství, lesů a ochrany přírody a krajiny s ohledem na potřeby dané oblasti. Při výkonu služby se stráž prokazuje služebním průkazem. Nemůže-li stráž zajistit splnění svých povinností vlastními prostředky, může požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie ČR nebo obecní policie.

117 Svoji úlohu v bezpečnostním systému ČR mají i soukromé bezpečnostní služby. Činnost soukromých bezpečnostních služeb, jako předmět podnikání za účelem dosažení zisku, je podle dosud platné právní úpravy koncesovanou živností ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tyto služby jsou uvedeny v příloze č. 3 živnostenského zákona jako koncesované živnosti „Podniky zajišťující ostrahu majetku a osob“, „Služby soukromých detektivů“, resp. „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“. Provozování uvedených služeb, v souladu se živnostenským zákonem, povolují živnostenské úřady, které za tím účelem vydávají koncesní listiny. Živnostenské úřady rovněž mají právo kontrolovat, zda vlastní provozování těchto činností je prováděno v souladu s platnými zákony, které oblast tohoto druhu podnikání upravují. Soukromé bezpečnostní služby, potažmo jejich zaměstnanci nejsou vybaveni zvláštními pravomocemi, jež by byli oprávněni v průběhu výkonu služby využívat. Jde o řadové občany, kteří jsou povinni dodržovat všechny obecně závazné právní předpisy vztahující se na tyto činnosti a v rámci výkonu služby je může kontrolovat Policie ČR či obecní policie. Činnost a působení soukromých bezpečnostních služeb z hlediska ochrany osob a majetku je nesporně významná, zejména vzhledem k jejich preventivnímu působení. Je však nutno zdůraznit, že soukromé bezpečnostní služby chrání vždy daný objekt, skupinu objektů nebo akci. Nepůsobí plošně a nemohou suplovat zajišťování veřejného pořádku (s výjimkou akcí, na nichž vykonávají funkci pořadatelů). Jde tedy o smluvní vztah založený na komerčním základě.

118 Všeobecné povinnosti občanů, právnických a fyzických osob i nevládních organizací na úseku zajištění bezpečnosti území a státu jsou dány obecně závaznými právními předpisy. Specifické povinnosti občanů, právnických a fyzických osob při krizové situaci jsou potom stanoveny krizovým zákonem. V České republice jsou v oblasti záchranářství dosud specifikovány práva a povinnosti např. dále uvedených nevládních organizací: Český červený kříž (ČČK) je dle zákona č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o ČSČK je společností ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Má postavení a oprávnění národní společnosti podle Ženevských úmluv a zejména působí jako výlučně uznaná pomocná organizace vojenské zdravotnické služby, v oblasti civilní obrany a ochrany obyvatelstva a poskytuje pomoc v případě katastrof a jiných mimořádných událostí, poskytuje zdravotnické, záchranné, sociální a další humanitární služby a šíří znalost Ženevských úmluv, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska je občanským sdružením podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Je pokračovatelem organizací hasičstva, které dříve působily na území Čech, Moravy a Slezska a právním nástupcem Svazu požární ochrany ČSFR na území České republiky. Cílem činnosti je spolupůsobit při vytváření podmínek k účinné ochraně života a zdraví občanů a majetku před požáry a při poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných událostech, při nichž je v nebezpečí život, zdraví nebo majetek.


Stáhnout ppt "Krizový management VEŘEJNÁ SPRÁVA - 1. ročník RNDr. Dana Procházková, DrSc. tel: 974828315 Konzultace: středa 10-12, popř. dle dohody."

Podobné prezentace


Reklamy Google