Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292."— Transkript prezentace:

1 BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů CZ / /0292 Přednáška č. 8: Zkoušení cihelného zdiva Ing. Petr Cikrle, Ph.D.2008

2 PROGRAM PŘEDNÁŠKY: A. HISTORIE ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ B. VLASTNOSTI A ZKOUŠKY ZDIVA C. ZKOUŠENÍ MALTY VE SPÁRÁCH ZDIVA D. ZKOUŠKY ZDICÍCH PRVKŮ E. CHARAKTERISTICKÁ A NÁVRHOVÁ PEVNOST ZDIVA F. ZÁVĚR Přílohy: Příklady diagnostiky zdiva BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

3 A. HISTORIE ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ  Cihly – nejstarší umělé stavivo, BC;  Formy na výrobu – Mezopotámie 5000 BC;  Vypalování cihel – 3500 BC, později glazování  Klasické období – Vitruvius popisuje v Deseti knihách o architektuře  Středověk – spíše mimo Evropu (Barma)  1800 – industrializace, sjednocení rozměrů  1900 – duté cihly, tvarovky, nejvíce cihel BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

4 B. VLASTNOSTI A ZKOUŠKY ZDIVA BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292 Stěny – nosné (min. 300 mm) – nenosné (příčky) Sloupy – samostatně stojící v prostoru,  >4 Pilíře – součást stěn (např. meziokenní),  <4 Opěrné zdi Základy Ostatní části stavebních objektů.

5 VAZBA ZDIVA BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292 Vazba zdiva je způsob vzájemné polohy zdicích prvků, kdy ve dvou sousedních vodorovných vrstvách neprobíhají styčné spáry průběžně. Zásady správné vazby: • všechny styčné spáry v každé vrstvě musí být cihlou v horní vrstvě překryty o ¼ až ½ délky cihly, • ložné spáry musí být vždy kolmé k tlaku (vodorovné) • ve zdivu se má použít co nejvíce celých cihel; při ukončení stěny, připojení, křížení apod. se používají i části cihel - tříčtvrtky nebo půlky, výjimečně čtvrtky.

6 Vazby zdiva BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292  1) běhounová2) vazáková  3) polokřížová4) křížová

7 B. ZKOUŠKY CIHELNÉHO ZDIVA •Zkoušky zdiva na stávající konstrukci (např. lokální napjatost plochými lisy) •Zkoušky •Zkoušky malých vzorků stěn (pilířky) malt zdicích prvků (NDT, DT) částí zdicích prvků prvků (z vývrtů) •Průzkum •Průzkum vlastností vlastností snižujících únosnost zdiva – vazba, vlhkost, poruchy (trhliny), dřívější zásahy, degradace, apod. BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

8 Zatěžovací zkoušky zdiva V laboratoři: Únosnost bloků zdiva In situ: Ploché lisy BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

9 Dvojice plochých lisů BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

10 Druhy plochých lisů podle typu zdiva BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

11 Stanovení napjatosti plochým lisem  Lepení terčů pro měření deformace  Pumpování oleje a měření tlaku oleje při vyrovnání deformací do původního stavu  Vložení lisu do vyřezané spáry (měření deformací) BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

12 C. ZKOUŠENÍ MALTY VE SPÁRÁCH ZDIVA  Přímý odhad  Podle obsahu pojiva (chemický rozbor)  Destruktivní zkoušky těles z odebraných vzorků ložných spár  Nedestruktivní zkoušky tvrdoměrné  Vrtná metoda (tzv. Kučerova vrtačka) BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

13 Metody zkoušení malty – Schmidt PM BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

14 Metody zkoušení malty - Indentor BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292  1kg palice z 10 cm  Počet úderů nutných k zaražení o 5 mm

15 Upravené vrtačky – TZÚS a PZZ 01 BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

16 Pevnost malty vrtnou metodou - zásady BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292  Úprava spáry před zkouškou

17 BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292  Úprava spáry před zkouškou – odstranění omítky a zvětralé malty do hloubky 20 mm

18 PROVEDENÍ ZKOUŠEK VRTAČKAMI BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292 Ruční vrtačka TZÚS (Kučerova)  Průměr vrtáku 8 mm  Mechanický příklep, ryska na opěře s pružinou  Počet otáček (25) Elektrická vrtačka - PZZ 01  Průměr vrtáku 6 mm  Mechanická aretace přítlaku  Počet otáček nastaven – automatické vypnutí Shodné provedení a vyhodnocení:  3 vrty ve spáře, hloubka d, meze ±30% od průměru  Pokud se 1 vrt liší, provede se další vrt, pokud ani ten nevyhovuje, zkušební místo se vyřadí

19 Kalibrační vztahy – porovnání BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

20 D. ZKOUŠKY ZDICÍCH PRVKŮ BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292  Nedestruktivní zkoušky v konstrukci (Schmidt LB, Waitzmann)  Zkoušky celých zdicích prvků (odběr celých prvků z konstrukce)  Zkoušky reprezentativních částí zdicích prvků (jádrové vývrty)

21 Názvy cihel na konci 19. stol. Název Pevnost v tlaku [MPa] Zvonivky, klinkrovky, kabřince 30 a více Lepší zdící cihly 26 Obyčejné zdící cihly 20 Podélně duté cihly 17 Obyčejné plné cihly 10 Příčně dírkované cihly 8 BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

22 NEDESTRUKTIVNĚ – SCHMIDT LB BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292  Vychází z tvrdoměru Schmidt L na beton  Odlišný tvar razníku - zakulacený

23 BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292  Kalibrační vztah pro pevnost cihel – Schmidt LB

24 BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292 JÁDROVÉ VÝVRTY  Optimální vývrt o Ø 75 mm, do vazáku  Lze vyřezat hranol 50×50×300 mm  Pevnost v tahu ohybem, krychlí 50×50 mm

25 Normalizovaná pevnost v tlaku zdicích prvků f b BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292 Při návrhu a výpočtech se používá tzv. normalizovaná pevnost v tlaku zdících prvků f b Z výsledků zkoušek pevnosti v tlaku zdicích prvků (NDT nebo DT) zjistíme průměr (upravený statisticky). Normalizovanou pevnost získáme přenásobením průměrné pevnosti zdicích prvků součinitelem štíhlosti a rozměrů 

26 Součinitel vlivu výšky a šířky zdicích prvků  Výška zdícího prvku (mm) Nejmenší vodorovný rozměr zdícího prvku (mm) nebo větší nebo větší 0,85 0,95 1,15 1,30 1,45 1,55 0,75 0,85 1,00 1,20 1,35 1,45 0,70 0,75 0,90 1,10 1,25 1,35 0,70 0,75 0,90 1,10 1,25 1,35 - 0,65 0,75 0,95 1,10 1,15 Poznámka: Lineární interpolace je povolena. BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

27 E. CHARAKTERISTICKÁ A NÁVRHOVÁ PEVNOST ZDIVA BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292 Charakteristická pevnost zdiva v tlaku f k v N/mm 2 se určí ze vztahu K je konstanta závislá na druhu zdiva a skupině zdicích prvků, (viz ČSN EN , EOROCODE 6); cihly bez dutin: K=0,55; f b je normalizovaná průměrná pevnost v tlaku zdicích prvků, N/mm 2 ; f m je průměrná pevnost malty v tlaku v N/mm 2 ;  je exponent závislý na tloušťce ložných spár a druhu malty,  = 0,7 pro nevyztužené zdivo s obyčejnou nebo lehkou maltou,  je exponent závislý na druhu malty,  = 0,3 pro obyčejnou maltu.

28 BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292 Návrhová pevnost zdiva v tlaku f d v N/mm 2 se určí ze vztahu  m1 je základní hodnota dílčího součinitele spolehlivosti, která se pro zdivo z plných cihel uložených na obyčejnou maltu rovná 2,0;  m2 je součinitel vlivu pravidelnosti vazby a vyplnění spár maltou: 0,85 ≤  m2 ≤ 1,2; dolní mez platí pro dokonalou vazbu a bezvadně vyplněné spáry;  m3 je součinitel vlivu vyšší vlhkosti, pro vlhkost zdiva v intervalu od 4% do 20% se určí interpolací mezi hodnotami 1,0≤  m3 ≤1,25;  m4 je součinitel zahrnující vliv svislých a šikmých trhlin ve zdivu v intervalu 1,0 ≤  m4 ≤ 1,4, přičemž dolní mez intervalu platí pro neporušené zdivo bez trhlin;

29 PŘÍLOHY  1) Příklad průzkumu zděné konstrukce – bytový dům na Lidické ulici v Brně  2) Havárie zděné konstrukce v průběhu probíhající rekonstrukce, Brno, 1997 Přílohy jsou uvedeny v samostatné prezentaci BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

30 E. ZÁVĚR  Charakteristickou pevnost zdiva v tlaku určujeme zpravidla výpočtem z pevnosti v tlaku malty a pevnosti zdicích prvků.  Při průzkumech zdiva je nezbytně nutné zjistit další vlastnosti zdiva jako celku – vazbu, vyplnění spár, vlhkost, trhliny, nekvalifikované zásahy apod.  Pozor na rozdíly povrchu a vnitřku zdí ! BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292

31 DĚKUJI ZA POZORNOST ! BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně CZ / /0292


Stáhnout ppt "BI52 Diagnostika stavebních konstrukcí Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292."

Podobné prezentace


Reklamy Google