Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kapaliny Tenze páry (tlak nasycených par nad kapalinou) závisí na složení roztoku.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kapaliny Tenze páry (tlak nasycených par nad kapalinou) závisí na složení roztoku."— Transkript prezentace:

1 Kapaliny Tenze páry (tlak nasycených par nad kapalinou) závisí na složení roztoku

2 Vypařování kapalin  Opačným procesem zkapalňování plynů je vypařování kapalin.  Nachází–li se kapalina v uzavřené nádobě, kterou vyplňuje jen zčásti, dochází k vypařování.  Tlak nad kapalinou roste, část molekul přechází znovu do kapalné fáze.  Na rozhraní probíhá stále obousměrný přechod. (vypařování a kondenzace)  stejná rychlost vypařování a kondenzace vede k rovnovážnému stavu, ve kterém se tenze páry nad rozpouštědlem nemění.

3 Graf závislosti tlaku na teplotě

4 Tlak nasycené páry  Při konstantní teplotě se ustálí rovnováha charakterizovaná tlakem nasycené páry, který nezávisí na množství kapaliny.  Jakmile tlak nasycené páry dané kapaliny dosáhne tlaku plynu v okolí, nastává var.  Příslušná teplota se nazývá teplota varu.  Var, a tedy i teplota varu závisí na vnějším tlaku, což ilustruje křivka tlaku nasycené páry na předchozím grafu.  Hodnoty tzv. normální teploty varu označují teplotu, kdy tlak nasycené páry je roven tlaku 101,325 kPa, jsou tabelované.

5 Tenze páry nad roztokem  Intepretace teplotních závislostí tenze jako rovnovážný údaj  Závislost log p na teplotě a zobecnění na teplotní závislosti rovnováh

6 Raoultův zákon  Tlak par (rovnovážný) kterékoli složky nad ideálním roztokem je úměrný molárnímu zlomku této složky v roztoku. Konstantou úměrnosti je tlak par této složky v čistém stavu při téže teplotě. (F.M. Raoult, 1886)  p = p . X   Tenze par složek ideálního roztoku je možné sčítat.

7 Rauoltův zákon - tenze páry nad roztokem netěkavé látky  Relativní snížení tlaku páry rozpouštědla nad roztokem netěkavé látky se rovná jejímu molárnímu zlomku v roztoku.  (p A * - p A )/ p A * = 1- x A = x B  Symbol B patří netěkavé látce.

8 Rozpustnost plynů v kapalinách – Henryho zákon  Rozpustnost plynu v kapalině, se kterou nereaguje, je přímo úměrná parciálnímu tlaku plynu nad roztokem:  x B = k S p B symbol k S je absorpční koeficient (který je reciprokou hodnotou Henryho konstanty k H ), x B molární zlomek plynné složky)  Z Henryho zákona vyplývá, že při dané teplotě objem plynu pohlcený jednotkovým objemem kapaliny nezávisí na tlaku (v 1 litru vody se při 20 o C vždy rozpustí 33,3 cm 3 kyslíku bez ohledu na tlak plynu. Jiná věc je, že stejné objemy při stejné teplotě, ale při různém tlaku mají různou koncentraci částic plynu).  Z Rauoltova a Henryho zákona vyplývá, že nejpřirozenějším vyjádřením koncentrace je molární zlomek (bezrozměrný). Tyto dva zákony mají fundamentální význam a spolu se stavovou rovnici jsou základem klasické fyzikální chemie.

9 … musíme na ni působit silou F … má tendenci zmenšovat povrch Povrchové napětí kapalin  Kapaliny se vždy snaží zaujmout co nejmenší povrch. To lze demonstrovat na zařízení, které zachycuje obrázek. Kapalinový film ohraničený rámečkem a pohyblivou příčkou … Aby se příčka nepohybovala …

10 Povrchové napětí kapalin  Velikost síly F je závisí na délce příčky l  platí: F = 2 γ l  γ – povrchové napětí kapaliny  činitel 2 vyplývá z toho, že kapalina má dva povrchy  Povrchové napětí představuje tedy sílu působící v rovině povrch kapaliny kolmo na jednotku délky. Její jednotkou je Nm -1  Důsledkem povrchového napětí je, že na zvětšení povrchu musíme vynaložit práci.

11 Povrchové napětí kapalin  Posuneme-li příčku o y zvětšíme povrch kapaliny filmu o hodnotu 2ly (m 2 ) a vykonáme práci:  L = 2 γ ly  Je tedy povrchové napětí γ číselně rovno i práci nutné na vytvoření plošné jednotky povrchu (Jm -2 )  Příčinou povrchového napětí je vzájemné působení částic kapaliny. Na molekuly nacházející se uvnitř kapaliny působí ze všech stran stejné síly, zatímco na molekuly na povrchu jen síly směřující dovnitř kapaliny.

12 Mezipovrchové napětí  Povrchové jevy se vyskytují jako kapilární elevace a deprese kapilární elevace voda smáčí stěnu kapiláry kapilární deprese rtuť nesmáčí stěnu kapiláry

13 Povrchové napětí zakřiveného povrchu  Jak se zachovají bubliny po otevření ventilu? větší bublina vsákne menší

14 Bubliny a zakřivené povrchy kapalin  Molekuly na povrchu kapalin a pevných látek mají větší energii než molekuly uvnitř (v bulku). Hovoříme o povrchové energii nebo povrchovém napětí.  Jestliže si porovnáme malou a velkou kapičku vody (s malý a velkým poloměrem) zjistíme, že u malé kapky je relativně větší povrch vzhledem k objemu. A tedy větší podíl molekul s větší energií.  Vychází z toho, že malé kapky mají díky většímu podílu molekul na povrchu relativně větší energii. Jejich vznik je energeticky obtížný protože malé kapky se spontánně vypařují. Jinými slovy ke kondensaci látky (která musí začít nejmenšími kapičkami dochází obtížně a když už je energetická bariera překročena nic už nebrání kondensaci par v celém objemu – fázový (skupenský) přechod. 

15 Tenze páry nad zakřivenými povrchy  Youngova Laplaceova rovnice  p i je vnější tlak a p e vnitřní tlak v bublince  dA = (p i - p e ) 4  r 2 dr …. (práce vykonaná při nafouknutí bublinky)  S = 4  r 2 a dS = 8  r 2 dr  dE = γ.dS = 16 γ  r dr…..(povrchová energie nově vzniklého povrchu)  dE = dA a odtud  (p i - p e ) = (4 γ)/r pro vzduchovou bublinu  a(p i - p e ) = (2 γ)/r pro kapku

16 Povrchy se záporným poloměrem  Kapilární kondensace a její praktické použití

17 Topochemické reakce  Skupenské přeměny  Obecně fázové přeměny, netýkají se jen změn skupenství  Topochemické reakce. Takto nazýváme reakce, které probíhají současně se změnou fáze (skupenství)  Pálení vápna výroba železa a další

18 Viskozita a fluidita kapalin  Další charakteristickou vlastností kapalin je jejich vnitřní tření, které se projevuje při pohybu kapalin. V důsledku existence kohezních sil mezi částicemi kladou kapaliny podstatně větší odpor při pohybu než plyny. Mírou tohoto odporu je koeficient viskozity, popř. fluidity dané kapaliny.

19 gradient rychlosti Viskozita a fluidita kapalin  Jestliže dvě vrstvy kapaliny vzdálené od sebe o dx vykazují stálý rozdíl rychlosti du, potom síla F potřebná na překonání vnitřního tření je dána Newtonovou rovnicí velikost povrchu stýkajících se vrstev koeficient viskozity

20 Viskozita a fluidita kapalin  η – koeficient viskozity je definovaný silou, kterou působí plošná jednotka vrstvy proudící kapaliny na sousední plošnou jednotku při jednotkovém rychlostním gradientu du/dx.  Jeho jednotkou je Pas.  Převrácená hodnota viskozity se nazývá fluidita a je mírou tekutosti kapalin  Tixotropie a rheopexie

21 Fázové diagramy  Zákon fází: v = s - f + 2, kde v je počet stupňů volnosti, s počet složek a f počet fází  Fázový diagram vody – při vnějším (externím) tlaku 101,315 kPa a 0 o C je tlak sytých par vody nad systémem led/voda stejný pro obě složky a má hodnotu 0,61 kPa, pro –10 o C pro vodu je tlak sytých par 0,29 kPa a pro led 0,266 kPa.  Fázové diagramy

22


Stáhnout ppt "Kapaliny Tenze páry (tlak nasycených par nad kapalinou) závisí na složení roztoku."

Podobné prezentace


Reklamy Google