ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ

ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ

TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ
Cíl prezentace Seznámení s pojmy projektového řízení EU Vymezení pojmů v návaznosti na problematiku dotací a programů realizovaných prostřednictvím fondů EU Naznačení souvislostí jednotlivých pojmů A B C

A Absorpční kapacita TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ
Míra schopnosti státu využít prostředky ze strukturálních fondů EU Pojem absorpční kapacita zahrnuje několik hledisek – administrativa, spolufinancování a projekty. Administrativní kapacita, tj. schopnost řídit programy strukturálních fondů v souladu s příslušnými pravidly. Spolufinancování, tj. schopnost spolufinancovat projekty z domácích veřejných zdrojů. Zásobník projektů, tj. schopnost připravit projekty vhodné k financování. Termín absorpční kapacita je v dokumentu Revize Phare 2000 popsán jako "schopnost národní správy plánovat a realizovat vnější pomoc". To představovalo klíčové téma reformy Phare v roce Obecným závěrem bylo to, že pokud nebude absorpční kapacita kandidátských zemí podstatně zvýšena, nebudou tyto země schopné efektivně realizovat pomoc ze strukturálních fondů po svém vstupu do EU, jak zamýšlí. Nová orientace Phare v roce 1997 proto zdůraznila potřebu zvýšení absorpční kapacity a navrhla určitá opatření ke zlepšení této stránky. Ta zahrnovala zlepšení smluvních statistik prosazováním větších projektů, zvláště investičních, jejichž minimální cena je 2 MEUR; zjednodušení plánovacích procedur zavedením dokumentu Partnerství pro vstup jako základu, ze kterého vycházejí všechny projekty, které mají být financovány; a dále obecné zlepšení dopadů projektů zavedením nových monitorovacích a řídících struktur, které zároveň umožní, aby se získané zkušenosti zpětně promítly do dalšího programování. Jedním ze závěrů Revize Phare 2000 nicméně je to, že otázka zvýšení absorpční kapacity stále není "dostatečně uspokojivě řešena". Revize proto navrhuje, aby se důraz kladl na zvýšení kvality monitorování a hodnocení a na opatření zajiš>>ující zvýšení kvality přípravy projektů jak ze strany Komise, tak ze strany kandidátských zemí, což se jeví jako jedna z hlavních příčin nízké účinnosti a absorpční kapacity. V praxi to bude představovat nutnost vzniku specifických projektů, které budou zaměřeny na podporu výstavby institucí a přípravy projektů, aby byl zajištěn dostatek dobrých projektů, vhodných k financování. Související témata Kofinancování Strukturální fondy

Alokace finančních prostředků EU Rozložení finančních prostředků pro jednotlivé programy na vymezené časové období. Např. finanční alokace EU pro Regionální operační program (ROP) Moravskoslezsko na období let 2007 – 2013 činí EUR. A

Brownfields B V současnosti nevyužívané území, kde se nachází zátěž způsobená minulými činnostmi. Brownfields jsou opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny a plochy. Vyznačují se často obrovskými rozměry, negativními sociálními jevy a ekologickou zátěží. Greenfields jsou území, které dosud nebylo zastavěno a je využíváno jako zemědělská půda nebo jde o ryze přírodní plochy. Brownfields jsou pozemky a budovy v urbanizovaném území, které ztratily svoje původní využití nebo jsou podvyužité. Často mají a nebo se předpokládá, že mají ekologické poškození a zdevastované výrobní a jiné budovy. Z mnoha důvodů Brownfields představují podstatnou část zastavěného území v mnoha našich městech. Brownfields nejenže mají negativní ekonomické účinky ale mají také neblahý fyzický vliv na své širší okolí. Složitost jejich řešení, nejistoty, zvýšená rizika a náklady spojené s jejich renovací a znovuvyužitím to vše odrazuje soukromý kapitál od aktivní ekonomické intervence. Brownfields pak obvykle vyžadují různé formy veřejné intervence k tomu, aby se odbouraly bariery bránící jejich rozvoji a nastartoval se proces jejich znovuvyužití. Problematika Brownfields se objevila na politických agendách v rozvinutých zemích asi od roku a je nyní silně spojena se širší agendou udržitelného rozvoje. Aktivní podpora znovuvyužití Brownfields nejenom že posílí vitalitu a ekonomickou výkonnost našich měst a celé naší společnosti, ale také pomůže snížit tlak na mizení a úbytek krajiny, které způsobuje rozvoj na „zelených loukách“ . Brownfields (angl. hnědé pole) je urbanistický termín označující opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny. Vyznačují se často obrovskými rozměry (např. areál Vojtěšské hutě v Kladně), negativními sociálními jevy (bezdomovectví, krádeže kovů) a ekologickou zátěží. Na druhou stranu na řadě brownfields stojí technicky a kulturně cenné budovy včetně unikátního technologického vybavení. Proto není v pořádku, pokud se při přestavbě těchto oblastí přistupuje k plošné asanaci bez předchozího průzkumu ze strany orgánů památkové ochrany. Označení brownfields vychází z barvy opuštěných staveb na leteckých a satelitních snímcích. V češtině zatím neexistuje jednoslovný výraz, který by nahrazoval tento anglický termín. Teorie trvale udržitelného rozvoje upřednostňuje novou zástavbu brownfields před výstavbou na zelené louce (angl. greenfields). Termín greenfields není v české odborné terminologii příliš častý, běžně se užívá slovní spojení zelená louka (např. stavby na zelené louce).

TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ Cost – Benefit analýza (CBA)
Metoda finanční analýzy, která je vyžadována při zpracování a hodnocení investičních projektů. Cílem je posouzení efektivnosti vynaložených prostředků z veřejných zdrojů v projektech s veřejno-soukromým financováním, resp. vyjádřit očekávaný prospěch z projektu peněžní hodnotou (např. součet mzdových nákladů na nových pracovních místech). U Cost-Benefit analýzy jsou poměřovány veškeré přínosy a náklady bez ohledu na to, kdo je jejich příjemcem. C Projekty veřejné infrastruktury budou mít ve většině případů charakter veřejného statku, za jehož používání uživatel neplatí přímo, a investor a budoucí provozovatel očekává nepřímý prospěch lepší služby, spokojenost nebo lepší životní podmínky obyvatel, přitažlivost pro investory, podnícení podnikatelských aktivit občanů, vytváření nových pracovních příležitostí, oživení obchodu a cestovního ruchu, apod. Očekávaný prospěch se převádí na vyjádření peněžní hodnotou např. součtem mzdových nákladů na nových pracovních místech, výnosem daně z přidané hodnoty, daně z příjmu, daně z nemovitostí, místních poplatků a výnosem budoucích místních daní, hodnotou očekávaných úspor paliva a dodané energie, úsporou jízdní doby vozidel a občanů v časovém a finančním vyjádření, atd. Analýza nákladů a užitků, včetně finančních nákladů a výnosů v případě investic do infrastruktury: 1. analýza nákladů a sociálně-ekonomických užitků projektu s uvedením a) předpokládané míry využití, b) předvídatelného vlivu na rozvoj nebo transformaci dotčeného regionu, c) důsledků účasti Společenství na dokončení projektu a d) uplatnění pravidel EU pro uzavírání veřejných zakázek, 2. vyhodnocení rizik a informace o ekonomické životaschopnosti projektu, 3. analýza očekávané ziskovosti. Doporučená osnova: 1. Popis metodiky. 2. Zvažované alternativy. 3. Přímé a nepřímé náklady a užitky ve výstavbové fázi. 4. Přímé a nepřímé náklady a užitky v provozní fázi. 5. Základní předpoklady při ohodnocování nákladů a užitků. 6. Vyhodnocení nákladů a užitků, které nemohou být plně ohodnoceny nebo kvantifikovány. 7. Kdo bude mít hlavní prospěch z projektu a předpokládaná míra využití. 8. Výsledky finanční analýzy vyjádřené hodnotami finanční míra návratnosti (FRR Financial Rate of Return), čistá současná hodnota (NPV) a vnitřního výnosového procenta poměrem užitku k nákladu (benefit-cost ratio). 9. Výsledky ekonomické analýzy vyjádřené hodnotami ekonomická míra návratnosti (ERR Economic Rate of Return), čistá současná hodnota (NPV) a vnitřního výnosového procenta poměrem užitku k nákladu (benefit-cost ratio). 10.Vyhodnocení rizik a nejistot (předpokládaný vliv na výsledky změn v hlavních parametrech). Související témata Přílohy projektové žádosti

De Minimis Veřejná podpora malého rozsahu, která je poskytována podnikatelským subjektům. Znamená, že příjemce nesmí v jakémkoli tříletém období získat v souhrnu všech podpor de minimis více než EUR. Tato podpora se týká i podpory realizované z fondů EU. Prohlášení o částce de minimis se obcí a měst netýká, protože jsou veřejnoprávními subjekty. Podporu de minimis nelze poskytnout v oblasti dopravy a výroby. D V souvislosti s nařízením Komise (ES) č /2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu de minimis (Úřední věstník Evropské unie L 379, ) dochází ke změnám v poskytování podpory de minimis. Důsledkem nového nařízení je (1) zvýšení limitu čerpání podpory v rámci tříletého období na EUR a (2) rozšíření působnosti tohoto nařízení. Celková výše pomoci de minimis udělená jednomu subjektu nesmí přesáhnout částku EUR ( EUR v případě subjektu působícího v odvětví silniční dopravy) během jakéhokoli tříletého období. Tento strop platí pro všechny formy veřejné podpory de minimis čerpané daným subjektem, tedy bez ohledu na jejich cíl. Čerpá-li tedy podnik podporu de minimis v rámci více projektů a/nebo od více poskytovatelů. Nově lze podporu de minimis poskytnout také subjektům působícím v oblasti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh a v odvětví dopravy (maximální výše úhrnné podpory za období 3 let poskytnuté subjektu činnému v silniční dopravě je EUR). Veřejnou podporu de minimis i nadále nelze poskytnout mj.: subjektům působícím v odvětvích prvovýroby zemědělských produktů vedených v příloze I Smlouvy o založení ES, subjektům provozujícím silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu na nákup vozidel pro silniční nákladní dopravu, do odvětví uhelného průmyslu. Nařízení Komise (ES) č /2006 (prolink) je účinné od Platnost nařízení Komise (ES) č. 69/2001 z 12. ledna 2001 o aplikaci článku 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu de minimis (Úřední věstník Evropské unie L 10, ) skončila Metodický pokyn pro uplatňování pravidla de minimis vychází z Oznámení Komise o pravidle de minimis pro státní podporu (96/C 68/06) a § 4 odst.1, písmeno a) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře (dále jen "zákon-). Hranice pro podporu spadající pod pravidlo de minimis je částka celkově nepřesahující částku v Kč odpovídající EUR v přepočtu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou platným ke dni prvního poskytnutí veřejné podpory po tříleté období počínající datem, kdy je poskytnuta první podpora podle pravidla de minimis. Hranice bude platit pro celkovou částku veškeré veřejné podpory považované za podporu podle pravidla de minimis a nezasáhne možnost příjemce získat další podporu podle jiných programů schválených Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad-), případně podporu ad hoc, pro kterou byla udělena výjimka ze zákazu veřejné podpory dle § 6 zákona. Hranice bude platit pro podporu veškerého druhu bez ohledu na formu nebo sledovaný cíl. Toto pravidlo platí bez ohledu na velikost příjemce. Nevztahuje se na průmyslová odvětví pokrytá Dohodou ECSC (ocelářský a uhelný průmysl), na průmysl stavby lodí, na dopravu a na podporu vývozu. Související témata Dotace Veřejná podpora

Dotace D Věnování, v obecném smyslu jakékoli přidělení prostředků, zejména peněžních. Datace - veřejná podpora zejména investičních nákladů projektu. Obecně je program nazýván dotací pokud spolufinancuje podíl 80-ti a více procent investičních nákladů projektu. Grant - suma peněz, které jsou poskytnuty organizaci za přísnějších podmínek než dotace Dotace je formou poskytnutí určitého množství finančních prostředků, nejčastěji ze státního rozpočtu (nebo také z územního rozpočtu). Může a nemusí být stanovena na konkrétní účel. Je třeba dodat, že neexistuje přesná hranice či rozdíl, mezi grantem a dotací. Jediným rozdílem je snad přesnější účelovost a specifika grantu, na rozdíl od dotace. Dotace se také obyčejně chápe jako veřejná podpora zejména investičních nákladů projektu. Obecně je program nazýván dotací pokud spolufinancuje podíl 80-ti a více procent investičních nákladů projektu. Pojmy dotace a grant ale bývají často významově zaměňována. Metodika vládní finanční statistiky za dotace považuje dobrovolné běžné nebo kapitálové investice mezi vládními jednotkami, mezi nadnárodními organizacemi a vládou (např. program Phare). Také dobrovolný transfer ve prospěch soukromého sektoru nebo soukromé osoby je nazýván dotací. Vládní finanční statistika a Systém národních účtů v příručkách MF ČR nabízí užší definici slova dotace jako nenárokový transfer, který poskytuje vláda vybraným podnikům a jehož velikost se určuje na základě úrovně produkce nebo činnosti či na základě množství a hodnoty vyprodukovaného zboží a služeb. V širším smyslu se zde uvádí, že je za dotaci považována jakákoliv platba či poskytnutá daňová výhody přiznaná jedincům v závislosti na jejich osobní situaci, která se poskytuje za podmínek stanovených v zákoně nebo nařízení (např. pro nezaměstnané nebo postižené). Typy dotací Dotace jsou dvojího druhu. Města dostávají dotace na činnosti, které vykonávají za stát. Jedná se například o dotace na činnosti ohledně výkony státní správy, dotace na školství (globální dotace i na základě počtu žáků), na mzdové prostředky pro zaměstnance, dotace na dávky a podpory v sociálním zabezpečení a například i na krytí nákladů spojených s reformou veřejné správy. Dalším typem jsou dotace, které nejsou nárokové a o které se musí žádat. Příkladem mohou být dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo ze Státního fondu životního prostředí apod. V příručce MZP ČR je k tématu ještě dodáváno, že v souladu se směrnicemi EU by měly být dotace z veřejných financí omezovány na podporu nepodnikatelských subjektů, na výchovu, vzdělávání, výzkum, jehož výsledky jsou veřejně přístupné apod. Poskytování podpor nesmí narušovat rovné tržní podmínky nebo destabilizovat jakýmkoli způsobem otevřený evropský hospodářský prostor. Související témata De Minimis Souběh dotací

Evaluace - Hodnocení Proces, který zkoumá nakládání s veřejnými prostředky s cílem zvýšení hospodárnosti tohoto procesu. Ex-ante evaluace – předběžné hodnocení – probíhá na začátku cyklu před přijetím programu (analýza silných, slabých stránek) Mid-term evaluace – evaluace v polovině období – hodnocení prvních výstupů a výsledků intervencí Ex-post evaluace – dodatečná evaluace – rekapituluje a posuzuje celý program zejména jeho dopady E Stádia evaluace Rámce podpory Společenství Kapitola III. nařízení Rady (ES) č. 1260/99 ve svých článcích vymezuje jednotlivé strategické hodnotící požadavky. Těmito jsou ex-ante hodnocení, mid-term hodnocení a ex-post hodnocení. Pro období se počítá se změnami v principu hodnocení mid-term, které přejde v hodnocení on-going. (viz. nákres: Etapy hodnocení strukturálních fondů) Za tímto účelem již nové členské země EU v tomto zkráceném programovém období nepodléhají pravidlům mid-term hodnocení. Jejich novou evropskou úlohou je vypracování evaluačního strategického plánu, který pro každou zemi jednotlivě představuje prvky a aktivity on-going procedur. Povinnost tvorby evaluačního plánu je zakotvena v dokumentu Rámec podpory Společenství. Ex-ante hodnocení Článek 41 nařízení Rady (ES) 1260/99 vymezuje 5 základních tezí pro hodnocení ex-ante: posouzení účinnosti strukturální pomoci a rozdělení evaluačních aktivit na ex-ante, mid-term a ex-post; měření účinnosti operací fondů podle kritérií; shromažďování prostředků a dat potřebných k zajištění hodnocení; zpřístupnění výsledků hodnocení; zakotvení hodnotících procedur v řídících dokumentech. Hodnocení ex-ante je základem pro vypracování plánů rozvoje, přípravu pomoci a dodatku programu a tvoří jejich součást. Ex-ante hodnocení obsahuje analýzu předností, slabých stránek a potenciálu dotyčného členského státu, regionu nebo odvětví, posouzení shody strategií a cílů a kvantifikuje cíle ve srovnání s výchozí situací. Za provádění hodnocení ex-ante odpovídají orgány odpovědné za vypracování plánů. Hodnocení ex-ante zohlední situaci, mimo jiné v oblasti konkurenceschopnosti a inovace malých a středních podniků, zaměstnanosti a trhu práce s ohledem na evropskou strategii zaměstnanosti, životního prostředí a rovnosti mezi muži a ženami. Hodnocení Mid-term dle článku 42 Hodnocení v polovině období zkoumá, s ohledem na hodnocení ex-ante, počáteční výsledky pomoci, jejich relevanci a míru, v jaké byly dosaženy plánované cíle. Za provádění hodnocení v polovině období odpovídá řídící orgán ve spolupráci s Komisí a členským státem. Komise následně prozkoumá relevanci a kvalitu hodnocení. Hodnocení Mid-term není pro nově přistupující země (EU 16-25) požadováno v plné míře, nicméně je vhodné v průběhu zkráceného programového období části mid-term hodnocení realizovat. Hodnocení Ex-post dle článku 43 Na základě výsledků hodnocení, jež jsou již k dispozici, se hodnocení ex-post týká využití prostředků, účinnosti a efektivity pomoci a jejího dopadu a vyvozuje závěry pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti. Vztahuje se na faktory, jež přispívají k úspěchu nebo selhání provádění, na uvedené akce a dosažené výsledky, včetně jejich udržitelnosti. Za hodnocení ex-post odpovídá Komise ve spolupráci s členským státem a řídícím orgánem. Hodnocení musí být dokončeno nejpozději do tří let po skončení programového období. Související témata Indikátory

TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU
A DOTACÍ Grantové schéma Forma „skupinového“ projektu, který v sobě zahrnuje množství akcí. Zjednodušená forma předkládání projektů, kdy vlastní pravidla pro další poskytování finančních prostředků jsou pro konečné uživatele jednodušší. Koneční uživatelé jsou odpovědni správci grantového schématu za dodržení všech podmínek a pravidel grantového schématu. Využití: Podnikatelské subjekty Veřejný sektor Neziskové organizace G Grantové schéma je možné také nazývat jako grantový program či mechanismus, což v obou případech označuje stejnou věc. Vademecum grantového mechanismu bylo vydáno EK a poskytuje základní pravidla pro vytváření grantových schémat. Grant může být udělen buďto přímo, nebo, což je pro grantová schémata Phare nejobvyklejší, prostřednictvím vyhlášení veřejné soutěže. Nový "Praktický průvodce" smluvními procedurami programů Phare, ISPA a SAPARD obsahuje úplně nový oddíl zaměřený na granty, a podrobně popisuje každodenní povinnosti a postupné kroky, které musí vykonat všichni ti, kdo se účastní grantového schématu, včetně příjemce. Všechny systémy předvstupních grantů se řídí postupy pro přidělování grantů, které jsou podrobně popsány v kapitole 6 Základního manuálu, v souladu s materiálem Vademecum o řízení mechanismů grantů. Nicméně speciální pravidla pro všechna schémata grantů Phare jsou vždy podrobně popsána v samostatných "Provozních pokynech", které musí být ušity na míru příslušnému systému a musí být předem odsouhlaseny Komisí.

H Horizontální témata TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ
Průřezové oblasti zájmu EU pro programovací období 2007 – 2013 Horizontální témata jsou průřezové oblasti, které se prolínají všemi sektorovými a regionálními operačními programy. Jejich cílem je vnést do intervencí SF přidanou hodnotu a přispět tak k vyšší kvalitě projektů. Horizontální témata pro programové období : rovné příležitosti udržitelný rozvoj H Horizontální témata mají pro strukturální fondy a jejich intervence strategický a dlouhodobý význam. Jejich cílem je vnést do intervencí SF přidanou hodnotu a přispět tak k vyšší kvalitě projektů. Evropská unie považuje tato dvě témata za své zásadní politiky a principy a jako takové se je snaží podpořit přes SF. I ČR se hlásí k těmto tématům jako strategickým. Důkazem toho je např. zákon č.100/2001 Sb.2 o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, na základě kterého jsou předkladatelé operačních programů povinni zajistit sledování vlivů programů na životní prostředí a veřejné zdraví. Pro rovné příležitosti žen a mužů jsou to pak ročně aktualizované Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti žen a mužů3. Rovné příležitosti v tomto širším pojetí musí být respektovány a podporovány při programování, při vytváření implementační struktury, při tvorbě podkladů pro žadatele, při výběru projektů, monitoringu programu a jejich následném vyhodnocení. Udržitelný rozvoj, který je odbornou veřejností chápán ve třech dimenzích - sociální, ekonomické a environmentální, je v čl. 17 omezen na ochranu a zlepšování kvality životního prostředí. V průběhu programového období byla na webových stránkách vytvořena sekce k horizontálním prioritám Na ní jsou k dispozici všechny školící materiály, metodická doporučení Související témata Soudržnost Strukturální fondy

I Implementace programu TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ
Proces uvedení systému (programu) do praxe. Praktické použití konkrétní metody (systému) za účelem dosažení vytyčeného cíle. Proces uvedení programu v činnost - Schválení a vyhlášení programu; příprava technické dokumentace; výběrová řízení; uzavření smluv o poskytnutí podpory; příprava a realizace projektů; kontrola, autorizace a provádění plateb, reportování; monitorování efektů programu. I

A DOTACÍ Indikátory Monitorovací ukazatelé vyjadřující přínos projektu nejen pro žadatele, ale i pro společnost. Podoby indikátorů: Indikátorů výstupu - vztahují se k aktivitám. Měří se ve fyzických nebo peněžních jednotkách (např. délka vybudovaných silnic). Indikátorů výsledků - vztahují se k přímým a okamžitým účinkům, které program (opatření, projekt) přinesl, poskytuje informaci např. o chování konečných příjemců. Indikátorů dopadu - vztahují se k následkům programu, které překračují rámec bezprostředních účinků ve vztahu k příjemci I Každý žadatel je povinný v rámci žádosti o podporu doložit monitorovací ukazatele projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci daného opatření v programovém dodatku SROP. Monitorovací ukazatele projektu budou uvedeny ve smlouvě o financovaní a budou mít klíčový význam při hodnocení realizace projektu. Nedodržení monitorovacích ukazatelů může vést k částečnému nebo dokonce i k úplnému odebrání poskytnuté dotace. Podrobný přehled monitorovacích ukazatelů včetně kvantifikovaných indikátorů je uveden v příloze č. 8 PPŽ: "Monitorovací ukazatele". Indikátory mohou mít podobu : - indikátorů výstupu - vztahují se k aktivitám. Měří se ve fyzických nebo peněžních jednotkách (např. délka vybudovaných silnic, počet podporovaných firem apod.), - indikátorů výsledků - vztahují se k přímým a okamžitým účinkům, které program (opatření, projekt) přinesl, poskytuje informaci např. o chování, kapacitě nebo výkonnosti konečných příjemců a jedná se o ukazatele fyzické nebo finanční povahy, - indikátorů dopadu - vztahují se k následkům programu, které překračují rámec bezprostředních účinků ve vztahu k příjemci. Je možné definovat dva typy dopadů. Specifické dopady jsou účinky, které nastanou po určité časové prodlevě, ale projevuje se u nich přímá souvislost s provedenými činnostmi. Pro globální dopady jsou charakteristické dlouhodobějšími účinky s dopadem na širší populaci. Při hodnocení záměru se používá u některých opatření termín "optimální počet" jednotek výstupu k požadované výši dotace (např. počet nových pracovních míst, počet nových ubytovacích lůžek, počet účastníků kurzu apod.), který lze vypočíst jako poměr mezi celkovou finanční alokací na opatření a požadovaným počtem indikátorů, a tím vypočteme optimální alokaci na jednotku indikátoru. Požadovanou výši dotace vydělíme optimální alokací na jednotku indikátoru a získáme tak optimální počet jednotek výstupu k požadované výši dotace. Související témata Evaluace Monitorování Projekt Závěrečná zpráva

TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU Integrovaný plán rozvoje města
A DOTACÍ Integrovaný plán rozvoje města Soubor vzájemně provázaných investičních a neinvestičních projektů, zaměřených na řešení konkrétních problémů/oblastí města. Integrovaný plán rozvoje města by měl sloužit jako operační nástroj, na základě kterého by města čerpala finanční prostředky z priority rozvoj měst v rámci ROP. Město může zpracovat více Integrovaných plánů např. pro jednotlivá území nebo pro tématické oblasti. I

TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU jejich konkurenceschopnosti.
A DOTACÍ Klastr Soubor regionálně propojených institucí (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací, zejména vysokých škol, jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Zúčastněné firmy si navzájem konkurují, ale současně řeší i obdobné problémy. Klastry vznikají v odvětvích stavebnictví, dřevařství,… K Klastr popřípadě klastry jsou regionálně umístěná uskupení navzájem propojených firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem v příbuzných oborech, bank, přidružených institucí a organizací, které si navzájem konkurují, ale také navzájem kooperují za účelem zvýšení celkové konkurenceschopnosti, ziskovosti a postavení na trhu. Název je odvozen od anglického slovíčka cluster- shluk, chumel, hromada, skupina. Zúčastněné společnosti si navzájem konkurují, ale současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců, přístup ke stejným dodavatelům, spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami, nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Díky spolupráci v těchto oblastech mohou řadu svých omezení překonat a získat konkurenční výhodu, která se těžko napodobuje. Klastr může: zlepšit výsledky zapojených společností zvýšit počet inovací iniciovat vznik nových firem zvýšit export přilákat investice podpořit výzkumnou základnu zainteresovaných společností podpořit rozvoj kraje V současné době se mnoho organizací jako například Czechinvest zaměřuje na podporu rozvoje těchto uskupení.

TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU Míra podílu žadatele na nákladech projektu.
A DOTACÍ Kofinancování Míra podílu žadatele na nákladech projektu. Míra spolufinancování projektu ze strukturálních fondů závisí na Cíli pod který spadá – např. 75% z celkových nákladů (Kohezní fond 80 – 85%), ostatní 50% Na základě principu participace je nutné, aby do procesu spolufinancování byly zahrnuty všechny subjekty, který se bude projekt dotýkat (EU, rozpočty státu, krajů, obcí, podnikatelů). K Míra spolufinancování projektu ze strukturálních fondů závisí na tom, pod který Cíl spadá. Obecně platí, že v případě Cíle 1 maximální míra spolufinancování z prostředků EU činí 75% celkových nákladů (pokud má členský stát navíc nárok na podporu z Kohezního fondu, je tento podíl %); u ostatních cílů maximálně 50 % nákladů. Pokud tyto investice vytvářejí příjmy, je podíl Unie výrazně nižší. Na základě principu participace je nutné, aby do procesu spolufinancování byly zahrnuty všechny subjekty, který se bude projekt dotýkat (EU, rozpočty státu, krajů, obcí, podnikatelů, atd.). Související témata Absorpční kapacita

A DOTACÍ Kohezní fond (Fond soudržnosti) Kohezní fond přispívá k posilování hospodářské a sociální soudržnosti EU. Kohezní fond poskytuje prostředky na velké investiční projekty v sektorech životního prostředí a dopravy. Fond soudržnosti vznikl roku 1993 za účelem poskytování pomoci na národní úrovni vybraným zemím, aby se připravily na vstup do hospodářské a měnové unie. Poskytování pomoci je podmíněno dvěma faktory: hrubý domácí produkt (HDP) členský stát musí realizovat program "hospodářské konvergence" K Každý žadatel je povinný v rámci žádosti o podporu doložit monitorovací ukazatele projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci daného opatření v programovém dodatku SROP. Monitorovací ukazatele projektu budou uvedeny ve smlouvě o financovaní a budou mít klíčový význam při hodnocení realizace projektu. Nedodržení monitorovacích ukazatelů může vést k částečnému nebo dokonce i k úplnému odebrání poskytnuté dotace. Podrobný přehled monitorovacích ukazatelů včetně kvantifikovaných indikátorů je uveden v příloze č. 8 PPŽ: "Monitorovací ukazatele". Indikátory mohou mít podobu : - indikátorů výstupu - vztahují se k aktivitám. Měří se ve fyzických nebo peněžních jednotkách (např. délka vybudovaných silnic, počet podporovaných firem apod.), - indikátorů výsledků - vztahují se k přímým a okamžitým účinkům, které program (opatření, projekt) přinesl, poskytuje informaci např. o chování, kapacitě nebo výkonnosti konečných příjemců a jedná se o ukazatele fyzické nebo finanční povahy, - indikátorů dopadu - vztahují se k následkům programu, které překračují rámec bezprostředních účinků ve vztahu k příjemci. Je možné definovat dva typy dopadů. Specifické dopady jsou účinky, které nastanou po určité časové prodlevě, ale projevuje se u nich přímá souvislost s provedenými činnostmi. Pro globální dopady jsou charakteristické dlouhodobějšími účinky s dopadem na širší populaci. Při hodnocení záměru se používá u některých opatření termín "optimální počet" jednotek výstupu k požadované výši dotace (např. počet nových pracovních míst, počet nových ubytovacích lůžek, počet účastníků kurzu apod.), který lze vypočíst jako poměr mezi celkovou finanční alokací na opatření a požadovaným počtem indikátorů, a tím vypočteme optimální alokaci na jednotku indikátoru. Požadovanou výši dotace vydělíme optimální alokací na jednotku indikátoru a získáme tak optimální počet jednotek výstupu k požadované výši dotace.

A DOTACÍ Monitorování Příjemce finanční podpory musí předkládat v průběhu realizace projektu monitorovací zprávy v pravidelných časových intervalech. Průběžná monitorovací zpráva – podává informace o vývoj pokroku projektu a o naplňování monitorovacích indikátorů, které byly vymezeny v projektové žádosti. Závěrečná monitorovací zpráva – hodnotí úspěšnost celého projektu a informuje o výsledcích a splněných aktivitách realizovaných v rámci projektu. M Na Rámec podpory Společenství nebo Jednotný programový dokument a každý operační program dohlíží monitorovací výbor. Je zřizován členským státem po dohodě s řídícím orgánem po konzultaci s partnery. Mezi členy monitorovacího výboru musí být rovným dílem zastoupeni muži i ženy. Bude zřízen ne později než 3 měsíce po rozhodnutí o přijetí programu EK. Bude vyvíjet kontrolní činnost v rámci první jurisdikce členského státu. Zástupce EK, případně zástupce EIB se zúčastňuje práce výboru v poradní roli. Výbor vypracovává svůj jednací řád v mezích institucionálního, právního a finančního rámce příslušného členského státu a se souhlasem řídícího orgánu. K zajištění efektivnosti a kvality realizace pomoci výbor potvrzuje nebo upravuje programový dodatek, včetně fyzických a finančních ukazatelů, jež mají být používány k monitorování pomoci. Jeho souhlas musí předcházet jakékoli úpravě schválených programových dokumentů. Připravuje a schvaluje kritéria pro výběr projektů, financovaných z každého opatření v průběhu 6 měsíců po schválení pomoci. Pravidelně posuzuje pokrok při dosahování předem stanovených cílů. Zkoumá výsledky realizace, zejména dosažení cílů stanovených pro různá opatření a provádí vyhodnocení uprostřed programového období. Posuzuje a schvaluje každý návrh na změnu obsahu rozhodnutí EK o příspěvku z fondů. Kdykoli může navrhnout řídícímu orgánu jakoukoli úpravu nebo přehodnocení pomoci, které může umožnit dosažení cílů nebo zlepšit řízení pomoci, včetně finančního řízení. Je informační systém Řídicích orgánů sloužící pro monitorování implementace programů financovaných prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a nástrojů předvstupní pomoci PHARE, ISPA a SAPARD. Vlastní MSSF se skládá ze tří částí: - MSSF CENTRAL - informační systém pro řídící orgán, poskytuje souhrnné informace o přípravě i stavu realizace operačního programu, - MONIT SROP - informační systém zprostředkujících subjektů, který umožňuje sledování projektů (od podání žádosti, jejich hodnocení, výběr, až po jejich realizaci a dokončení), - ELZA - elektronická žádost (dále jen "žádost ELZA") pro žadatele Související témata Indikátory Závěrečná zpráva

A DOTACÍ Pravidlo n + 3 Každý závazek přijatý vůči Evropské komisi musí být splněn do 3 let od přijetí tohoto závazku. Například závazek na realizace projektu vzniklý v roce 2007 musí být vyčerpán (tedy realizován, dokončen) nejpozději do roku 2010. Pokud by nebyl závazek uhrazen platbou na účet a nebyla obdržena ani žádost o platbu, může Evropská komise nárok zrušit. N Toto pravidlo zjednodušeně znamená, že příjemce podpory musí projekt zrealizovat a požádat o vyplacení dotace nejdéle do tří let od chvíle, kdy mu byla dotace přislíbena. V opačném případě na ni ztrácí nárok.

N NUTS TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ
La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques Mezinárodní standard zavedený Statistickým úřadem Evropských společenství pro potřeby možnosti srovnávání územních jednotek v rámci EU. Vymezení jednotlivých NUTS je charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou území. NUTS I Území České republiky NUTS II Regiony soudržnosti (Moravskoslezsko,..) NUTS III Kraje ČR LAU1 I Okresy LAU II Obce N Každý členský stát EU má za sebou samostatný vývoj územněsprávního členění respektujícího přirozené potřeby státní správy a obyvatel. Z toho důvodu existuje v Evropské unii 27 různých systémů správního členění, což omezuje možnosti vzájemného statistického a ekonomického srovnávání regionů pro účely politiky HSS. Pro statistické monitorování a analýzy ekonomické a sociální situace v regionech byla proto v roce 1988 zavedena jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS). Na jejím základě jsou dle počtu obyvatel definovány tři hlavní úrovně regionálního členění území: Úroveň Doporučený minimální počet obyvatel Doporučený maximální počet obyvatel NUTS I NUTS II NUTS III Česká republika byla historicky tradičně dělena na kraje odpovídající úrovni NUTS III, avšak kvůli vstupu do Evropské unie musela zavést mezi stát a kraje ještě jeden stupeň členění odpovídající úrovni NUTS II: regiony soudržnosti. Právě na úroveň NUTS II je totiž směřována podpora z fondů EU v cíli Konvergence a částečně též Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Kromě tří úrovní NUTS ještě existují dvě nižší úrovně územněsprávního statistické členění, které však již nejsou určující pro rozdělení prostředků z fondů EU. Jedná se o tzv. místní administrativní jednotky (LAU). [1] místní administrativní jednotky

A DOTACÍ Rozdělení NUTS v ČR ÚROVEŇ NÁZEV NUTS I Území České republiky (1) NUTS II Regionu soudržnosti (8) NUTS III Kraje (14) LAU I Okresy ( ) LAU II Obce (6 249)

A DOTACÍ Operační program Prostřednictvím operačních programů je realizována pomoc ze Strukturálních fondů EU Operační program je soubor priorit a opatření, prostřednictvím nich a jeho pravidel se směřuje k dosažení předem stanovených cílů. Prioritní osa – jeden ze základních strategických cílů programu, u kterého je uznána nezbytnost pomoci Opatření - tématicky vymezený rámec, prostřednictvím něhož je realizována určitá priorita a který umožňuje spolufinancování projektů resp. cena k dosažení strategických cílů. O Pro získání prostředků z rozpočtu EU jsou připraveny programové dokumenty, ve kterých jsou jasně určeny priority, jež ČR společně s Evropskou unií podporuje. Ty byly v ČR zpracovány pro čerpání prostředků v rámci cíle 2 a 3 v regionu soudržnosti Praha). Tímto způsobem bylo rozděleno 1,454 miliard Eur, které byly pro ČR vyčleněny ze čtyř výše uvedených strukturálních fondů pro realizaci projektů spadajících pod Cíl 1 strukturální a regionální politiky EU. V období se České republice nabízí až 26,69 mld. €, přibližně 752,70 mld. Kč, které může čerpat z fondů EU. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibližně 132,83 mld. Kč z národních zdrojů na spolufinancování projektů, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 % způsobilých výdajů. Česká republika dále musí mít připravenou soustavu programových dokumentů a nezbytné institucionální zajištění. Především však musí existovat dostatečné množství kvalitních projektů, bez nichž by ani při splnění všech výše zmíněných předpokladů Česká republika nemusela z nabízené částky vyčerpat ani euro.Realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) se řídí principem programování, kdy projekty nejsou k financování vybírány nahodile, ale podle toho, zda pomáhají odstraňovat problémy identifikované ve strategických dokumentech. Klíčové strategické programové dokumenty politiky HSS Nejvyšším strategickým dokumentem pro realizaci politiky HSS jsou na evropské úrovni Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), kde jsou definovány hlavní priority politiky HSS v období Každý členský stát definuje svůj Národní rozvojový plán (NRP) popisující hlavní rozvojové problémy země. Jelikož nemusí vždy platit, že priority rozvoje státu odpovídají i prioritám politiky HSS dohodnutým všemi členskými státy EU na nadnárodní úrovni, musí se najít společný průnik NRP a SOZS. Dokumentem představujícím soulad NRP a SOZS a vymezujícím tak podobu realizace politiky HSS na území členského státu je Národní strategický referenční rámec (NSRR). Český NSRR popisuje strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS v České republice, představuje systém finančních toků fondů EU v ČR a představuje operační programy pro realizaci politiky HSS. Operační programy V soustavě programových dokumentů jsou pro žadatele a realizátory projektů nejdůležitějšími dokumenty právě operační programy (OP), které jsou tematicky a regionálně vymezené a specifikují cíle, kterých chtějí pomocí realizovaných projektů dosáhnout. Jak jsou operační programy zařazeny do soustavy strategických dokumentů? A jak do nich zapadají projekty? Operační programy mají následující strukturu: Úvod Zdůvodnění potřebnosti programu (analýza současné sociální a ekonomické situace v dané oblasti) Popis strategie zvolené k odstranění identifikovaných problémů, definice cílů operačního programu, vazba na ostatní operační programy, vztah k horizontálním tématům Konkretizace zaměření operačního programu (prioritní osy, oblasti podpory, typy projektů realizovatelných v rámci dané oblasti podpory , vymezení příjemců podpory, monitorovací indikátory apod.) Finanční zajištění programu, rozdělení prostředků mezi jednotlivé prioritní osy Popis řízení operačního programu (role institucí zapojených do řízení programu, způsob monitorování, hodnocení, kontrola, publicita) Přílohy

TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU Soustava strategických dokumentů
A DOTACÍ Soustava strategických dokumentů

A DOTACÍ Projekt Sled činností, které mají za úkol dosáhnout jasně určeného cíle, ve stanovený čas a s předem definovaným rozpočtem zdrojů. definovaný začátek a konec výsledky projektu představují cíle, které lze měřit kvalitou, výkonem Projekty technické - investiční akce Projekty měkké - např. kulturní akce, konference Projekty smíšené P Jedna z priorit strategie přijaté v Rámci podpory Společenství nebo v operačním programu. Pro každou prioritu je určen příspěvek z fondů nebo jiných finančních nástrojů a příslušné finanční zdroje členského státu a soubor specifikovaných cílů Projekt (akce u grantového schématu) je konkrétní ucelený projektový záměr, který předkládá žadatel s cílem získat podporu v rámci programu SROP. Projekt je prezentován ve formě žádosti ELZA a souborem povinných a nepovinných příloh. Projekt musí splňovat formální náležitosti a být v souladu s podmínkami programu, tzn. přispívat k naplnění cíle, zaměření a monitorovacích ukazatelů příslušného opatření. Projekt musí být udržitelný minimálně po stanovenou dobu (viz udržení výsledků projektu). Související témata Indikátory Projektová žádost

TERMINOLOGIE Z PROJEKTOVÉHO
ŘÍZENÍ Projektová žádost Projektová žádost je zásadním dokumentem v přípravné fázi předkládání projektů. Projektové žádosti připravuje žadatel na základě informací od poskytovatele dotace. Projektová žádost zejména obsahuje detailní popis předkládaného projektu (aktivity, cíle, harmonogram, ukazatelé,..). P Přípravná fáze předkládání projektů Projektové návrhy připravuje žadatel, a to buď samostatně nebo s pomocí soukromého či jiného subjektu, specializujícího se na danou problematiku a pohybujícího se na trhu. Řídící orgán neposkytuje žádná doporučení, na který subjekt se obracet. Případné zajištění externí pomoci při přípravě projektového návrhu je zcela na zodpovědnosti každého žadatele. Rozhodne-li se žadatel účastnit programu, základní informace získá v Příručce pro žadatele a konečného příjemce nebo u Sekretariátů Regionálních rady příslušného kraje (podle místa realizace projektu), které zajišťují konzultace pro všechny projekty a odstraňují veškeré formální a jiné nedostatky projektových žádostí před jejich předložením na Společný technický sekretariát. Žadatel vyplní žádost v elektronické podobě v programu ELZA, který si nainstaluje podle přiložených pokynů. Postup pro vyplňování elektronické žádosti je součástí Příručky pro žadatele a konečného příjemce - Příručka ELZA pro česko-bavorské příhraničí. Předkládání projektových žádostí Projekty pro jednotlivé programy jsou předkládány na Sekretariát Regionální rady průběžně, nikoli na základě klasické výzvy pro předkládání projektů. To znamená, že je možné předkládat projektové žádosti průběžně s tím, že pro každé zasedání Řídícího výboru (zpravidla 4x do roka), který rozhoduje o přidělení podpory, je stanoven termín do kdy je nutné žádost doručit na Sekretariát regionální rady, aby měl žadatel garanci, že bude jeho projekt na tomto jednání projednán. Tzn. pokud žadatel projekt do takového termínu nepředloží, projekt není ztracen, neboť může být projednán na následujícím zasedání Řídícího výboru. Hodnocení žádostí Bezprostředně po předložení žádosti o podporu je provedena kontrola a hodnocení projektu. Hodnocení provádí pracovníci Sekretaritátu Regionální rady. Nejprve je provedena kontrola formálních náležitostí a projektová žádost, která splňuje kritéria je zaregistrována. Poté se hodnotí přijatelnost projektu. Každý projekt musí splňovat základní kritéria přijatelnosti, jakými jsou například vhodnost žadatele, vhodný výběr aktivit, projekt nesmí mít negativní vliv na životní prostředí, nesmí být financován z jiných programů EU ani národních programů za účasti státního rozpočtu apod. Následuje kontrola finanční a věcné kvality projektu (adekvátnost požadovaných nákladů, zajištění spolufinancování apod.), regionálních aspektů a dlouhodobé udržitelností projektu. Na závěr jsou hodnocena specifická kritéria programu INTERREG IIIA, tzn. zda je zaručena kvalita přeshraničního partnerství a zda projekt bude mít pozitivní přeshraniční dopad. Jako výsledek těchto hodnocení vzniknou podklady pro rozhodnutí Řídícího výboru, jehož hlavním úkolem je vybrat projekt k účasti v programu a přidělit podporu. S úspěšným příjemcem podpory je podepsána smlouva o financování a poté začíná vlastní realizace projektu. Související témata Projekt Přílohy projektové žádosti Harmonogram výzvy

TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU Přílohy projektové žádosti
A DOTACÍ Přílohy projektové žádosti Dokumenty a potvrzení, která jsou nezbytná pro posouzení ať už žadatele či konkrétního projektu. O jednotlivých povinných přílohách a především určeních, jaké povinné přílohy jsou nutné u jednotlivých opatření vypovídají zveřejňované příručky pro žadatele konkrétního OP. Obvyklé povinné přílohy: čestné prohlášení žadatele, podrobný rozpočet projektu, podklady pro ekonomické hodnocení projektu, podklady pro posouzení finančního zdraví žadatele,… P Související témata Cost – Benefit analýza Projektová žádost

A DOTACÍ Publicita EU Publicita EU řeší informační a propagační opatření, které je každý příjemce podpory povinen realizovat. Povinnosti příjemce/konečného uživatele podpory je informovat veřejnost včetně potencionálních žadatelů, že daný konkrétní projekt byly financovány z finanční pomoci strukturálních fondů EU. Informační a propagační opatření určená pro širokou veřejnost zahrnují: velkoplošné reklamní panely, pamětní desky, vzdělávací opatření atd. P Tato krátká informační brožurka slouží těm, jejichž projekt byl v rámci výběrových kritérií schválen a vybrán jako financovatelný z prostředků Evropské unie. Řeší požadavky Směrnice Evropské komise (EK) č. 1159/2000 o informačních a propagačních opatřeních, kdy každý příjemce podpory (konečný příjemce/konečný uživatel) v souvislosti s realizací projektu je povinován informovat veřejnost včetně potencionálních žadatelů, že daný konkrétní projekt/aktivita byly financovány z finanční pomoci strukturálních fondů EU – Společného regionálního operačního programu, dále SROP. Za tímto účelem příjemce pomoci může dle typu projektu využít jednu z následujících forem propagačních prostředků: velkoplošné reklamní panely (cedule, billboardy), pamětní desky, plakáty, informační materiál (brožury, letáky, oznámení, skládačky,..), informační materiál předávaný elektronickou cestou nebo v podobě informační akce. Realizátor je zavázán dodržovat pravidla týkající se časových limitů u trvání těchto aktivit. Musí zvážit také vhodnost umístění propagačních materiálů. Informace o vzhledu, velikosti a formě jednotlivých nástrojů publicity lze nalézt v dokumentu: Propagační materiál musí obsahovat informace, že daný projekt byl realizován za finanční spoluúčasti EU (možnost zmínit konkrétní fond, který spolufinancuje akce v rámci SROP: Evropský fond pro regionální rozvoj ERDF nebo Evropský sociální fond ESF). Povinností je zobrazení standardních log SROP a EU, které naleznete na webovém odkazu: Použití těchto log se řídí Grafickým manuálem pro SROP. V daném materiálu může být i zmíněna výše dotace z fondů EU. Náklady na publicitu jsou financovatelné v rámci uznatelných nákladů projektu, pokud to dané opatření umožňuje. Pokud tyto náklady nejsou zahrnuty v položce uznatelných nákladů či převyšují daný rámec, tyto náklady si bude žadatel hradit z vlastních zdrojů. Úspěšný žadatel je povinen uchovat veškeré doklady související s propagací pro potřeby kontroly, zda-li dodržel veškeré podmínky informačních a publikačních opatření související s pomocí ze strukturálních fondů. V případě, že požadavky na publicitu programu SROP nebudou ze strany žadatele řádně splněny, může poskytovatel finanční podpory nárokovat vrácení části dotace. Informační a propagační opatření určená pro širokou veřejnost zahrnují: u investic do infrastruktury s celkovými náklady více než 3 mil. EUR pro všechny akce: postavení velkoplošných reklamních panelů na místě samém; umístění trvalých pamětních desek na místech přístupných široké veřejnosti, u spolufinancovaných opatření zaměřených na vzdělávání: informaci pro příjemce vzdělávacích opatření o tom, že se účastní opatření financovaného Evropskou unií; opatření zaměřená na to, aby si široká veřejnost uvědomila roli Evropské unie v souvislosti s financováním akcí zaměřených na odborné vzdělávání, zaměstnanost a rozvoj lidských zdrojů; u investic do podniků, opatření na rozvoj místního potenciálu a ostatních opatření s finanční spoluúčastí Unie: informaci pro příjemce o jejich účasti na akci spolufinancované Evropskou Unií způsoby popsanými v následující kapitole.

S Souběh dotací TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ
Spojení několika dotačních titulů na týž projekt. Každé opatření programu a každý vybraný projekt může čerpat prostředky pouze z jediného strukturálního fondu, současně žádný projekt nemůže být podporován v rámci jiného programu, spolufinancovaného EU nebo ČR. Dotační zdroje: státní rozpočet, státní fondy, evropské nebo zahraniční programy. S Související témata Dotace

A DOTACÍ Soudržnost Zmenšování rozdílů v příjmech mezi chudšími a bohatými zeměmi a regiony. V období 2007 – 2013 vymezeny prioritní cíle: Konvergence – podpora nejméně rozvinutých zemí a regionů EU Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - v zemích, které se nekvalifikovaly pro prioritu Konvergence Evropská územní spolupráce – přeshraniční a mezinárodní programy S S cílem podporovat všeobecný harmonický rozvoj EU, provádí EK opatření k posílení své hospodářské a sociální koheze (soudržnosti). EU se v první řadě zaměřuje na odstraňování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a ostrovů, včetně venkovských oblastí. Členské státy realizují vlastní hospodářskou politiku a koordinují ji navíc takovým způsobem, aby bylo dosaženo výše uvedených cílů. Formulace a realizace politiky a akcí EU a zavádění vnitřního trhu bere v úvahu tyto cíle a přispívá k jejich dosažení. EU podporuje dosažení těchto cílů opatřeními, která přijímá prostřednictvím strukturálních fondů (viz), EIB a ostatních existujících finančních nástrojů. Na odstranění hlavních regionálních rozdílů a na konverzi upadajících průmyslových regionů je určen Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), a to prostřednictvím účasti na rozvoji a strukturálních změnách regionů, jejichž rozvoj zaostává. Rada EU definovala úkoly, prioritní cíle a organizaci strukturálních fondů. Rovněž definovala všeobecná pravidla jejich fungování a ustanovení nutná k zajištění jejich efektivnosti a koordinace fondů mezi sebou a ostatními existujícími finančními nástroji. Fond soudržnosti, zřízený Radou EU, poskytuje finanční příspěvky na projekty v oblasti životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury. Související témata Horizontální témata

A DOTACÍ Strukturální fondy Finanční nástroj pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Cílem strukturálních fondů je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. Prostředky jsou rozděleny do dvou fondů: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (EST) Období 2007 – 2013 = 752,7 miliard Kč pro ČR S S cílem posílit hospodářskou a sociální soudržnost EU se zaměřují na snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalost nejznevýhodněnějších regionů nebo ostrovů včetně venkovských oblastí. Jsou jádrem evropské strukturální politiky. Posilováním hospodářské a sociální koheze se EU snaží podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj hospodářských činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, rovnost mezi muži a ženami a vysokou úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí. Strukturální fondy mohou podporovat operace následujících typů: o přímé investice do vytváření nových pracovních příležitostí, o služby pro malé firmy (poradenství, zahájení podnikání, zakládání nebo na záchranu stávajících firem, finanční inženýrství, transfer technologií, marketing, certifikace, atd.), s cílem rozvinout regionální a místní potenciál a diversifikovat hospodářské aktivity, o základní hospodářská infrastruktura (doprava, telekomunikace, energie, likvidace pevného odpadu, čištění odpadních vod, obnova průmyslových lokalit, podnikatelské parky), o výzkum a rozvoj, technologické inovace, o infrastruktura pro vzdělávání a zdravotnictví, osobní služby, o zlepšení struktury pro zpracování a prodej zemědělských a rybích výrobků, o modernizace zařízení, certifikáty kvality pro místní zemědělské a řemeslné výrobky, o diverzifikace hospodářských aktivit ve venkovských oblastech (hlavně prostřednictvím turistiky), o ochrana životního prostředí a přírodního dědictví, o obnova budov, rozvoj kulturních hodnot, o obnova krizí postižených městských oblastí, o přeshraniční a nadnárodní spolupráce, výměna zkušeností, zřizování sítí, o vyhledávání pracovních příležitostí pro mladé lidi, nezaměstnané a ty, kteří strádají nebo jsou ohroženi sociální izolací, prostřednictvím náborové pomoci a školením (vstupní, pokračující a vícestupňové), příprava instruktorů, pracovníků průzkumu, administrativního personálu, stejné příležitosti pro muže a ženy, o rozvoj nových kvalifikací, s cílem vypořádat se se změnami na pracovním trhu, o přizpůsobení struktury školení a zaměstnanosti. Pro programovací období byly přijaty 3 prioritní Cíle strukturálních fondů: Cíl 1: Podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů Kritéria pro zařazení regionu pod Cíl 1: - Regiony na úrovni NUTS II, jejichž HDP na obyvatele je menší než 75 %průměru Unie - Bývalé regiony spadající pod Cíl 6 (Finsko a Švédsko) - Odlehlé regiony (francouzské zámořské oblasti; Kanárské ostrovy, Azory, Madeira) Celkově se tento Cíl dotýká 22,2% populace Unie. Cíl 1 je podporován těmito strukturálními fondy: ERDF, ESF, EAGGF sekce poradenství, FIFG. Cíl 2: Podpora hospodářské a sociální konverze regionů, které čelí strukturálním obtížím Kritéria pro zařazení regionu pod Cíl 2: - Průmyslové oblasti: míra nezaměstnanosti převyšuje průměr Unie, vyšší podíl pracovních míst v průmyslovém sektoru než představuje průměr Unie, pokles zaměstnanosti v průmyslové oblasti. - Venkovské oblasti: nízká hustota obyvatel nebo velký podíl pracovní síly zaměstnané v zemědělském sektoru společně s vysokou mírou nezaměstnanosti nebo postupným vysidlováním oblasti. - Městské oblasti: musí být splněno alespoň jedno z následujících kritérií - vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, vysoká míra chudoby, problémy v oblasti životního prostředí, vysoká míra kriminality a delikvence, nízká úroveň vzdělanosti. - Oblasti závislé na rybolovu: významný podíl osob zaměstnaných v sektoru rybářství doplněná úpadkem zaměstnanosti v tomto sektoru. Cíl 2 je podporován těmito strukturálními fondy: ERDF, ESF.Cíl 3: Podpora adaptace a modernizace strategie a systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti - Podpora aktivních strategií na trhu pracovních sil vedoucích ke snížení nezaměstnanosti. - Podpora přístupu k pracovnímu trhu, speciálně je kladen důraz na osoby ohrožené sociální izolací. - Zvyšování pracovních příležitostí prostřednictvím vzdělávacích programů a celoživotního vzdělávání. - Podpora opatření, která umožňují včasné rozpoznání sociálních a hospodářských změn a nutných opatření, kterých je třeba k přizpůsobení se těmto změnám. - Podpora rovných příležitostí pro muže a ženy. Tento Cíl slouží jako referenční rámec pro všechny opatření k podpoře rozvoje lidských zdrojů na národní úrovni bez ohledu na specifické rysy jednotlivých regionů. Vychází z kapitoly Amsterodamské smlouvy o zaměstnanosti a z nové evropské strategie zaměstnanosti. Programy jsou realizovány mimo regiony spadající pod Cíl 1. Související témata Absorpční kapacita Horizontální témata

S Studie proveditelnosti TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ
Nástroj pro zdůvodnění návrhu určitého projektu. Hlavním účelem je prokázat, že subjekt, který projekt realizuje, má jasnou představu o tom, jak investice proběhne a jak dále bude zajištěn její provoz. Jejím cílem je rozlišit zda: byla vybrána nejlepší možná varianta byly přesně odhadnuty potřebné finanční prostředky byla prokázána trvalá udržitelnost investice byla identifikována rizika Dokument je součástí povinných příloh většiny projektů. S Studie proveditelnosti (Feasibility Study), někdy též označovaná jako technickoekonomická studie, je dokument, který souhrnně a ze všech realizačně významných hledisek popisuje investiční záměr. Jeho účelem je zhodnotit všechny realizační alternativy a posoudit realizovatelnost daného investičního projektu, jakož i poskytnout veškeré podklady pro samotné investiční rozhodnutí. Tento materiál je v různých podobách využíván při přípravě investičních záměrů v podnikatelské sféře i veřejném sektoru. Jak vyplývá z vymezeného účelu, studie je zpracovávána v přípravné tedy předinvestiční fázi projektu. Na jedné straně prostřednictvím důkladného plánu investičního projektu působí v roli materiálu vedoucího k investičnímu rozhodnutí vlastníka projektu, příp. k rozhodnutí potenciálního věřitele (či poskytovatele dotace) o poskytnutí úvěru (resp. dotace). Na straně druhé je to materiál sloužící jako základní nástroj pozdějšího projektového managementu ve fázi investiční resp. fázi provozní (obvykle v aktualizované podobě).

A DOTACÍ SWOT analýza Technika strategické analýzy, založená na zvažování vnitřních faktorů společnosti a faktorů prostředí. Analyzuje stav firmy či organizace z hlediska jejich silných a slabých stránek, příležitostí i ohrožení, která poskytuje podklady pro formulaci strategických cílů, rozvojových směrů a aktivit. S Tato kapitola obsahuje souhrnné hodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti v České republice. Toto hodnocení je prezentováno v přehledné formě tabulek. SWOT analýza představuje základ pro formulaci cílů a strategie Národního rozvojového plánu. SWOT analýza vychází z popisu současné situace v České republice. Pro účely Národního rozvojového plánu jsou jako silné a slabé stránky vybrány vnitřní faktory, které souvisejí s problematikou hospodářské a sociální soudržnosti a je možné je potenciálně ovlivnit rozvojovými aktivitami v této oblasti. Vybrané příležitosti a ohrožení se vztahují k vnějším procesům a trendům, které se vyskytují mimo oblast hospodářské a sociální soudržnosti. Příležitosti a ohrožení nejsou přímo ovlivnitelné nástroji strukturální politiky. Kontext pro SWOT analýzu Národního rozvojového plánu vytváří vstup České republiky do Evropské unie a požadavky, které jsou v této souvislosti na ČR kladené. Jednotlivé silné a slabé stránky jsou shlukovány do skupin podle tématických oblastí. Toto seskupení přispívá ke snazší identifikaci cílů a formulaci strategie Národního rozvojového plánu. VNITŘNÍ FAKTORY VNĚJŠÍ FAKTORY Silné stránky – Strenghts Příležitosti - Opprotunities Slabé stránky – Weakness Hrozby - Threats

TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU Transevropské sítě (TEN)
A DOTACÍ Transevropské sítě (TEN) Dopravní transevropské sítě (TEN-T) – projekty se zaměřují na silniční a kombinovanou dopravu, námořní dopravu a evropskou síť vysokorychlostních vlaků. Energetické transevropské sítě (TEN-E) – uplatňují se v oblasti dodávek elektřiny a zemního plynu. Telekomunikační transevropské sítě (e-TEN) – rozvinutí elektronické komunikace na celoevropské úrovni. Prostor uplatnění TEN pokrývá celý evropský kontinent, vč. dalšího rozšíření na východ (Rusku a bývalé země SNS) a na jih v oblasti Středomoří. T Transevropská dopravní síť (anglicky Trans-European Transport Networks, zkratka TEN-T) je síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest. Základním důvodem jejího zřízení bylo zlepšení dopravní infrastuktury v mezinárodní sféře. Byla schválena Evropským parlamentem v roce 1993. Síť TEN-T zahrnuje: 75200 km silnic 78000 km železničních tratí 330 letišť 270 námořních přístavů 210 vnitrozemských přístavů V roce 1994 bylo zařazeno 14 nových projektů. V roce 2004 byl jejich počet zvýšen na 30. Jejich realizace má být dokončena do roku 2020.

A DOTACÍ Twinning Program intenzivní partnerské spolupráce mezi institucemi z členských zemí EU a z kandidátských zemí. Program vzájemné výměny zkušeností a know-how (např. v oblasti realizace strukturálních fondů), kdy zahraniční experti na danou problematiku poskytují poradenské služby svým protějškům působícím v obdobném oboru činnosti v jiném členském státě EU. Spolupráce probíhá např. mezi ministerstvy, městy, apod. T

A DOTACÍ Urbánní dimenze Podporuje póly rozvoje regionů (města a lokality), ve kterých dochází k přirozeným koncentracím investic, obchodu a služeb. Jejich podpora bude probíhat zejména prostřednictvím ROP. Obsahem urbánní dimenze je podpora následujících oblastí: Veřejná městská doprava Alternativní formy individuální dopravy Zvýšení kvality ekonomicky a sociálně exponovaných území Revitalizace zanedbaných a upadajících území Udržitelný rozvoj nových rozvojových zón pro podnikání a bydlení Zlepšení podmínek pro kulturní a sportovní volnočasové aktivity Zvýšení turistické atraktivity měst U

A DOTACÍ Veřejná podpora Jakákoliv forma podpory, vč. programů veřejné podpory zvýhodňujících podnikání nebo odvětví výroby. Veřejná podpora je poskytována: ČR Ministerstva Správní orgány Orgány samosprávy Veřejné prostředky Míra veřejné podpory se počítá z příslušných uznatelných nákladů projektu, zbývající část hradí žadatel z vlastních zdrojů. V Související témata De Minimis

TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU Výzva k předkládání projektů
A DOTACÍ Výzva k předkládání projektů Souhrn informací o termínu od kdy je možno předkládat žádosti o dotaci, místech příjmu žádostí a vyhlašované struktuře opatření pro dané kolo. Formy výzvy: závazný termín pro předkládání projektů (obvykle ukončení přijímaní projektů je 60 dnů od jednotného termínu vyhlášení) průběžný sběr žádostí během kalendářního roku Vyhlášení výzev se zveřejňuje: v tisku na internetových stránkách příslušných krajů nebo regionů soudržnosti na stránkách a další V V textu výzvy naleznete informace o aktuálním kolu vyhlášené výzvy, názvu programu, výčtu jednotlivých opatření , místu, kam je třeba předkládat žádost, dni, datu a hodině, do kdy nejpozději musí být žádost předložena a odkaz, kde lze najít podrobnější informace. Součástí výzvy bude i údaj o finančních alokacích a jednotlivá opatření, které budou pro danou výzvu k dispozici. Harmonogram výzvy Konečný termín pro předkládání projektů – kontrola přijatých projektů vč. Vypracování zprávy – oznámení žadatelům vyřazených projektů – hodnocení projektů – zasedání RR – předání zápisu ze zasedání RR, shortlistu a ostatních dokumentů ŘO –SROP – návrhy smluv a předání složek projektů CRR – Kontroly ex-ante – Rozhodnutí o účasti SR a SF – Kompletace smluv – podpis návrhu smluv o financování žadatelem.

A DOTACÍ Harmonogram výzvy Související témata Projektová žádost

Z Závěrečná zpráva TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ
Závěrečnou zprávu vypracovává žadatel o dotaci. Mezi povinnosti žadatele je vypracování závěrečné zprávy, která obvykle obsahuje údaje: Technický rámec – popis akce, naplnění cílů, způsob propagace, hodnocení dopadu akce, specifické oblasti,… Finanční rámec – popis financování, uznatelné náklady, problémové okruhy financování,… Z Související témata Indikátory Monitorování

Ing. Martina Dorazilová Statutární město Opava
DĚKUJI ZA POZORNOST Ing. Martina Dorazilová oddělení rozvoje města kancelář primátora Statutární město Opava

ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Z OBLASTI EU A DOTACÍ"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář