Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ Vzdělávání zaměstnanců Střediska sociálních služeb městské části Praha 9 je finančně podpořeno z Evropského sociálního fondu v rámci.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ Vzdělávání zaměstnanců Střediska sociálních služeb městské části Praha 9 je finančně podpořeno z Evropského sociálního fondu v rámci."— Transkript prezentace:

1 VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ Vzdělávání zaměstnanců Střediska sociálních služeb městské části Praha 9 je finančně podpořeno z Evropského sociálního fondu v rámci realizace projektu č. CZ.2.17/1.1.00/34309 s názvem „Vzdělávání zaměstnanců Střediska sociálních služeb“, jehož realizace byla zahájena a bude ukončena Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

2 Bc. Lenka Hasnedlová Přednášející Bc. Lenka Hasnedlová

3  je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám se sníženou soběstačností a sebeobsluhou (věk, chronické onemocnění, zdravotní stav a postižení), která vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby.  poskytuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy – dovoz obědů a zajištění nákupů, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.  posláním služby je umožnit osobám se sníženou soběstačností zůstat co nejdéle ve svém vlastním domácím prostředí a necítit se sami.  Pomoc a podpora při zvládání každodenních činností je poskytována s důrazem na respektování důstojnosti uživatelů této služby, podle jejich individuálních potřeb

4  Dle § 49 „poskytuje pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.“  základní činnosti při poskytování služby v DS jsou mimo jiné poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti,pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

5  Stárnutí je dlouhodobý individuální, fyziologický a nezvratný proces, který se neopakuje.  Každý člověk stárne již od narození a je na stárnutí jinak připravený a jinak ho prožívá. Člověk stárne v biologické, psychické a sociální oblasti.  Stárnutí popisuje Pacovský (1990) jako přechodnou vývojovou periodu mezi dospělostí a stářím. Stárnutí představuje děj, který je cestou do stáří.

6 STÁŘÍ  je poslední etapa vývoje člověka, která je stejně důležitá jako kterákoli jiná. Na charakteru stáří se podílí řada faktorů, např. zdravotní stav, životní styl, vlivy sociálně ekonomické a psychické.  Haškovcová poukazuje na fakt, že společnost pokládá za starého toho člověka, který má vzhledem ke svému věku nárok na starobní důchod.  Členění stáří, které navrhla Neugartenová (1966): mladí senioři:65-74 let staří senioři:75-84 let velmi staří senioři:85 let a výše

7 ZMĚNY PROVÁZEJÍCÍ STÁŘÍ  Výška těla se snižuje, meziobratlové ploténky mizí, ubývá kostní hmoty (větší náchylnost ke zlomeninám). Vazivo je méně pružné, v kloubech tuhnou chrupavky. Ubývá svalové hmoty a dochází k poklesu svalové síly. Pohyb starých lidí je pomalejší, zvyšuje se riziko úrazu.  V cévách se životním stylem a věkem ukládají tukové látky a vápník, a tím dochází k jejich zužování, které postihuje nejvíce tepny srdce, dolních končetin a tepny mozku.  Snižuje se funkčnost plic, klesá jejich kapacita. Krev se hůře okysličuje.  Snižuje se množství trávicích šťáv, strava se pomaleji rozkládá a vstřebává.  Pokles činnosti tlustého střeva má za následek chronickou zácpu.  Klesá síla svalových svěračů močové trubice, která má za následek inkontinenci moče (postihuje 15 až 30% osob starších 60 let ).  Poruchy chůze a rovnováhy.  Poruchy spánku, mění se délka a kvalita. Nejčastější je probuzení se během spánku noční bdění. Změna rytmu spánku a bdění.  Zhoršuje se zrak a sluch – zhoršení komunikace s druhými lidmi, vede k podezíravosti, nejistotě, úzkosti. Omezují v četbě, poslechu hudby, sledování filmů.  Zhoršení hmatu, chuti (slané a sladké podněty) a čichu (vnímání vůní a pachů), vnímání tepla a chladu.

8 ZMĚNY PROVÁZEJÍCÍ STÁŘÍ  Změny v prožívání a chování seniora, jeho postavení ve společnosti.  Změny v psychice - vnímání, pozornost, představy a myšlení (je pomalejší).  Zhoršování paměti, špatně si vybavují nové události, informace. Zážitky z doby minulé (dětství, mládí), jsou uchovány dobře, vzpomínky bývají zkresleny, jsou vnímány pozitivně. Narušena paměť krátkodobá a mechanická, převažuje logická paměť. Klesá schopnost učit se - schopen naučit se nové poznatky, potřebuje více času a dá mu to více práce.  Intenzita emocí nenadchne se pro věci nové, hodnotí klidně a racionálně.  Poruchy rozhodovacích schopností, poruchy osobnosti. Charakterové vlastnosti se prohlubují.  Strach a úzkost přináší nejistotu.  Duševní poruchy, demence  Citové vztahy se významně nemění, význam rodiny s věkem stoupá. Je citlivější, labilnější, více emotivně prožívá situace, podléhá dojetí.  Snížená odolnost k zátěži, neschopnost adaptace na změny prostředí, nové životní situace - hospitalizaci, úmrtí partnera, osamělost. Egocentrismus  Změny verbálního projevu doba od položení otázky do začátku odpovědi.

9 ZMĚNY PROVÁZEJÍCÍ STÁŘÍ  Potřeba seberealizace užitečnosti pro druhé se mění na soustředění se na sebe a své problémy.  Senior špatně snáší závislost.  Umírání patří ke stáří, je chápáno zcela negativně. Většina seniorů se hovoru o umírání vyhýbá, tvrdí že mají před sebou ještě mnoho let, že se jich to netýká. Toto chování je obranou - různí lidé reagují umírání a smrt odlišně.  Vliv vztahu k hodnotám, lidem, vztah k sobě samému. Jaký život žil, motivace a vůli žít dál ve změněných podmínkách, situacích.  Pobytové sociální služby - změny v sociálních rolích. Možnost zachovat si zájmy, aktivity a přátelské vztahy.  Změny fyzického i psychického stavu = Chronická onemocnění = Ztráta soběstačnosti = individuální ovlivnění a uspokojování jednotlivých potřeb – může vést k sociální izolaci seniora.  Potřeba je projev určitého nedostatku, je to něco, co člověk nutně potřebuje pro svůj život. Každý člověk vyjadřuje a uspokojuje své potřeby jinými způsoby.

10 MASLOWOWA HYERARCHIE POTŘEB

11 MASLOWOVA HYERARCHIE POTŘEB  Neuspokojené potřeby,, nižší“ převládnou nad potřebami,,vyššími“.  Charakterové vlastnosti seniora, snížená schopnost adaptace, zvýšená emoční labilita, nedostatek výrazových prostředků k signalizaci potřeb → snižuje se schopnost uspokojování potřeb.  U seniorů je častý výskyt několika nemocí najednou, prostředí ve kterém se senior nachází (nemocnice, LDN, DS) → zcela ovlivněny potřeby.  Pracovník v sociálních službách, který poskytuje péči → se musí zaměřit nejen na uspokojení potřeb fyziologických, ale i uspokojení potřeb vyšších.  Nejdůležitější potřeby pro seniora - aktivity denního života (odpovídají základním biologickým potřebám člověka) - běžné denní činnosti hygiena, oblékání, výživa a vyprazdňování. Schopnost zvládnout uspokojení těchto potřeb bez pomoci jiné osoby je pro seniora důležité z hlediska nezávislosti.  Aktivizace seniorů musí plně respektovat individuální možnosti a přán jednotlivce, pomoci mu nalézt motivaci.

12 USPOKOJENÍ POTŘEB SENIORA  Klient zcela nesoběstačný → přebírá péči o uspokojení základních potřeb personál poskytující sociální službu v plném rozsahu.  Při uspokojování těchto potřeb se pracovníci v sociálních službách pomocí pozorování, věnují klientovi komplexně, sledují stav pokožky, hydrataci, pečují o dutinu ústní, hygienu a jeho celkovou upravenost.

13 USPOKOJENÍ ZÁKLADNÍCH POTŘEB  POHYB není možné zaměnit ani nahradit - udržení je hlavním cílem pro seniora, je základem jeho nezávislosti.Porucha v oblasti pohybové aktivity znamená mnoho omezení → neschopnost uspokojit potřeby denních aktivit →psychický dopad. Imobilita = závislost na pomoci jiné osoby. Aktivizace seniora v pohybové oblasti → podpora v co největší nezávislosti na sociální službě.  SPÁNEK má svá specifika. Potřeba spánku během života klesá, ve stáří je jeho potřeba šest a méně hodin. Dochází k obrácenému rytmu spánku (spánkové inverzi) - během dne z nedostatku zevní stimulace, několikrát usne. V noci nemůže spát je čilý a aktivní. Narušení spánkových rituálů → nespavost necítí se odpočinutý → v rámci IP klienta zaměření se na tuto oblast.  VÝŽIVA ovlivňuje psychickou pohodu, významně se podílí na celkovém zdravotním stavu seniora → průběh onemocnění. Stravovací návyky mění se zpomalením fyzické aktivity a metabolismu. Senioři přijímají méně potravy → problémy s chrupem, změny vnímání chutí a vůní, soběstačnost v oblasti stravovaní →schopnost nakoupit si, uvařit si sám, najíst se sám. PŘÍJEM TEKUTIN – SENIOŘI NEMAJÍ POCIT ŽÍZNĚ!  VYPRAZDŇOVÁNÍ úzce souvisí s potřebou soukromí a intimity. Příčinou poruch je snížení nebo ztráta svalové síly svěračů, omezení schopnosti kontroly svěračů. PSS profesionál → ke klientovi přistupovat taktně a citlivě. Při neuspokojení této potřeby → narušení sebeúcty (vnímání sebe sama) → pozitivní nebo negativní sebehodnocení klienta.

14 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE  § 36 zákon 106/2006 Sb. O sociálních službách „Rozsah a podmínky zabezpečení a hrazení zdravotní péče o osoby, kterým se poskytují pobytové služby v zařízeních sociálních služeb uvedených v § 34 odst. 1 písm. c) až f), upravují zvláštní právní předpisy 19). Ošetřovatelská a rehabilitační péče je těmto osobám poskytována především prostřednictvím zaměstnanců zařízení uvedených v předchozí větě, kteří mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu 20).“ 19) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.

15  vykonává obslužnou péči o osoby v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb spočívající v nácviku jednoduchých denních činností, pomoci při osobní hygieně a oblékaní,manipulaci přístroji, pomůckami, prádlem, udržování čistoty a osobní hygieny, podporu soběstačnosti, posilování životní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb,prohlubování a upevňování základních hygienických a společenských návyků, působení na vytváření a rozvíjení pracovních návyků,manuální zručnosti a pracovní aktivity, provádění volnočasových aktivit zaměřených na rozvíjení osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností formou výtvarné, hudební a pohybové výchovy,zabezpečování zájmové a kulturní činnosti,

16  vykonává PEČOVATELSKOU ČINNOST V DOMÁCNOSTI OSOBY spočívající ve vykonávání prací spojených s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi, komplexní péči o jejich domácnost, zajišťování sociální pomoci, provádění sociálních depistáží pod vedením sociálního pracovníka, poskytování pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizaci, organizační zabezpečování a komplexní koordinování pečovatelské činnosti a provádění osobní asistence,

17 OŠETŘOVATELSTVÍ  „Ošetřovatelství je celková (komplexní) péče o nebo nemocné,udržování hygienicky nezávadného prostředí“.  Při ošetřovatelské péči je nutné respektovat lidský život, lidskou důstojnost a lidská práva. Klienti se stávají zranitelnými, závislými a tím také potencionálně ohroženými.  Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České republiky vyhlásila dne Etický kodex práv pacientů.  V r ČR přistoupila k úmluvě, kterou sestavila a podepsala Rada Evropy v r – Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v medicíně. Podle této úmluvy mají nemocní nárok vědět plnou pravdu o závažnosti své choroby.  Zákon č. 372 / 2011 Sb. o zdravotních službách

18 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES  Metoda péče, v DS – rozdělení okruhů informací, které jsou přístupné jednotlivým profesím. 1. získání co nejvíce informací o klientovi, pozorováním, rozhovorem s klientem, popř. s příbuznými, rozhovorem se spolupracovníky, (seznámením s diagnózami, popř. lékařskými zprávami) - všeobecná sestra. 2. stanovení ošetřovatelské diagnózy – zhodnocení stavu klienta z hlediska potřeb ošetřovatelské péče. Zjištění příčin problému, např. co je příčinou snížené pohyblivosti, poznání aktuálního problému a zvážení potenciálních problémů, které by mohly nastat, kdyby nebyl klient řádně ošetřován – dekubity, ochabnutí svalstva, poruchy dýchání, obtížné vyprazdňování – všeobecná sestra. 3. sestavení ošetřovatelského plánu, jeho realizace - stanovit cíl, kterého chceme dosáhnout – např. cílem ošetřování imobilního klienta je zlepšit jeho pohyblivost, zabránit případným komplikacím, dosáhnout toho, aby byl klient soběstačný. Ošetřovatelský plán se zaměří na hygienickou péči, výživu, nácvik dýchání, kondiční cvičení, péči o pravidelné vyprazdňování. S OP seznámíme klienta, PSS, RHB. Důsledné a pečlivé provádění ošetřovatelských výkonů, které povedou k splnění cíle. 4. Vyhodnocení plnění - Hodnotí zlepšení pohyblivosti, stav pokožky na ohrožených místech, chuť k jídlu. Stanovený plán ošetřovatelské péče se upravuje nebo mění.

19 POHYB  Z působ pohybu - sám,za pomoci jiné osoby, jaké kompenzační pomůcky při pohybu využívá  Prevence pádu - úprava prostředí, kompenzační pomůcky, asistenci druhé osoby, rehabilitace  Nejčastější možné problémy u imobilního klienta Imobilizační syndrom z důvodu nedostatečné ventilace plic a neschopnosti vykašlávat dochází k hromadění hlenu v dýchacích cestách →zánětlivé onemocnění plic. Nehybnost DK →nedostatečný žilní návrat → dochází k žilnímu městnání, zánětu žil,vznik embolie. Snížená fce střev, obtíže s vyprazdňováním → zácpa → zauzlení střev. Záněty /kameny vznikající v močovém systému →až k septickému stavu. Porušení kůže vlivem dlouhodobého tlaku, v místě vzniká neprokrvení,dekubity →odúmrť tkáně vstupní brána infekce. Dlouhodobá nehybnost, špatné uložení končetin → kontraktury, deformity kloubů, rychlý nástup svalové atrofie, lomivost kostí. V sebepéči klienta sledujeme klientovu schopnost vykonávat samostatně hygienu, oblékání, vyprazdňování, stravování a po vyhodnocení →dopomoc, připraví pomůcky a podporuje a povzbuzuje klienta k samostatnosti. Aktivní převzetí péče a její dokumentace – protokol o plohování, nutriční screening.

20  Zjistit zvyklosti klienta.  Zabezpečit vhodné podmínky ke spánku uzpůsobit prostředí - večer seniora vyvarovat rušivým podnětům a informacím, vhodná teplota v pokoji, vyvětrat, odstranit hluk, přiměřený, volný oděv a upravené lůžko, dostatek soukromí zabezpečení kontaktu s okolím - signalizační zařízení k lůžku.  Před spaním omezit stimuly, jako jsou pití kávy, povzbuzující léky.

21  matrace nejlépe v nepromokavém potahu, přikrývky lehké, teplé a snadno čistitelné, polštáře naplněné nealergizujícím syntetickým materiálem. Prostěradlo → tak velké, aby se dalo upevnit ze všech stran. Plátěná podložka musí být větší než podložka z PVC pokud ji používáme. Prostěradlo a podložka musí být napnuté, bez záhybů a drobků!!!  U ležících, inkontinentních klientů jednorázové podložky, které mají značnou absorpční (savou) schopnost.  Lůžko steleme tak často, jak si to přeje klient! Ideální je úprava lůžka po ranním umytí, před spaním a je-li to třeba i během dne.  Převlékání →předem připravíme dostatek čistého ložního prádla, vyvětráme, s ohledem na klienta. Pokud je to možné obrátíme matraci Polštáře a přikrývku odložíme na židli umístěnou u dolního čela lůžka. Prádlem netřepeme, abychom nevířili prach.  Prádlo znečištěné výkaly ukládáme zvlášť do pytlů –dle přání a možností domácnosti klientů.  Při úpravě lůžka postupujeme od hlavy klienta k nohám. Základ usteleme co nejpečlivěji a nejpevněji, aby vydrželo celý den.

22 ÚPRAVA LŮŽKA IMOBILNÍHO KLIENTA  ve dvou pracovnících.  Z lůžka odstraníme polohovací pomůcky, přikrývku a polštáře.  Šetrně klienta otočíme na bok. Na volné straně lůžka uvolníme prádlo, vypneme a zasteleme prostěradlo a podložky, vymeteme z lůžka drobky, otočíme klienta na ustlanou polovinu lůžka a volnou polovinu upravíme. Přetočíme klienta na záda, vložíme mu pod hlavu načechraný polštář a upravíme přikrývku.  Výměna prostěradla - použité prádlo stočíme až k tělu klienta, na prázdnou matraci položíme čisté, zasteleme. Přetočíme klienta na ustlanou polovinu, špinavé prádlo sbalíme a odložíme, rozložíme, vypneme a zasteleme prostěradlo a podložky a otočíme klienta na záda

23  Individuální přístup  Každý klient má své vlastní návyky. Nenutíme, můžeme některé věci doporučit, nabízíme aktivně pomoc. Chodící klient pečuje většinou o svou hygienu sám, ležící a zejména imobilní klient je odkázán na pomoc rodiny a personálu DS.  Denní péče o pokožku (ranní mytí, česání )  Důležité je vyvarovat se příliš horké vody ve vaně či sprše, zvlášť u starších klientů (dojde k rozšíření a následnému zrychlení průtoku krve v cévách, čímž může nastat kolaps)!!!  Vždy používat OPP

24 PÉČE O DUTINU ÚSTNÍ, ČIŠTĚNÍ ZUBŮ  Klienti s dobrou pohyblivostí horních končetin podáme kartáček s pastou, kalíšek s vodou, misku na výplach ústa ručník.  Klienti imobilní s deficitem sebepéče - chrup čistíme sami Čistíme od dásní ke konci zubu a od stoliček k řezákům. Skusné plochy ošetříme krouživými pohyby a vnitřní opět od dásní. Nakonec můžeme vykloktat ústní vodou.  Umělý chrup – opatrně vyjmeme čtverci mulu a vložíme do misky. Důkladně omyjeme kartáčkem a pastou pod tekoucí vodou. Ústa pomůžeme vypláchnout. Na noc čistý umělý chrup vkládáme do sklenice s vodou v které je 1 lžíce bělícího prášku či šumivá tableta na čištění umělého chrupu. Ráno dostatečně opláchneme a vložíme zpět do úst.  Péči o dutinu ústní při horečnatém onemocnění, ochrnutí lícního nervu, po mozkové mrtvici, po úrazech, po operaci a umírající. Hromadí se jim v ústech hleny a na sliznici se tvoří povlaky. Nahromaděné hleny může klient vdechnout, a to ztíží jeho dýchání. Povlaky se rozkládají a vyvolávají zápach a rozpraskaný jazyk ztěžuje sání a příjem potravy. Je nutné vyčistit ústa několikrát za den. Za pomoci dřevěných ústních lopatek a kapesní svítilny zkontrolujeme stav dutiny ústní, do nádobky s vlažným odvarem heřmánku (řapíku, či s roztokem 3% peroxidu vodíku) namočíme několik tampónů a jimi čistíme jazyk od kořene ke špičce, vytíráme patro a předsíň dutiny ústní od zadních stoliček vpřed. Malými tamponky nebo smočenými štětičkami čistíme postupně všechny plochy zubů (dásně) tak dlouho, dokud je nezbavíme povlaků. Drsný jazyk potřeme štětičkou s boraxglycerinem.  Na rozpraskané rty použijeme jelení lůj.

25 MYTÍ KLIENTA NA LŮŽKU Lehce vyždímanou žínkou bez mýdla myjeme obličej, oči rohy žínky od vnitřních koutků k vnějším,obličej utřeme. Namydlenou žínkou pak postupně umyjeme uši, krk, hrudník, břicho a obě paže. Každou část po opláchnutí důkladně utřeme. Může-li se klient otočit na bok, umyjeme a dobře usušíme záda. Suchá záda namasírujeme dlaněmi a prsty od páteře směrem od křížové kosti nahoru a do stran. Silným ženám zasypeme místa pod prsy zásypem, popřípadě ochrannými krémy. Potom umyjeme nohy, ztvrdlou kůži na patách a chodidlech odstraníme skelnou houbou. Genitálie - vyměníme umyvadlo za jiné, určené k mytí dolní poloviny těla. U žen namydlenou žínkou myjeme zevní rodidla od stydké spony ke konečníku. Dle potřeby genitálie opláchneme od shora dolů teplou vodou z nádobky a pečlivě otřeme. Intimní místa myjeme šetrně, ale důkladně. Nakonec učešeme, ručník s vyčesanými vlasy vytřepeme do koše na odpadky. Ostříháme nehty – na rukou do obloučku a na nohou rovně,upravíme pilníčkem. Podkládáme ručníkem a ten po té vytřepeme do odpadků.

26 HYGIENICKÁ PÉČE  MYTÍ VLASŮ jednou za týden až 10 dnů. Při mytí na lůžku pod ramena a lopatky imobilního klienta vložíme polštář (nejlépe ve tvaru klínu) pod hlavu umístíme umyvadlo.  Péče o čisté osobní a ložní prádlo. Při oblékání klienta vždy nejprve oblékáme hůře pohyblivou končetinu - postiženou končetinu oblékneme jako první.

27 VYPRAZDŇOVÁNÍ  Zácpa → méně než 3 stolice týdně - záleží na individuálních dispozicích klienta. Vede k plynatosti, vyvolání nadýmání, které může zhoršit dýchání i činnost srdce a tlačí na břišní orgány. Zahuštěná tuhá stolice také stlačuje žíly v okolí svěračů konečníku a brání odtoku krve z nich. Tím vznikají hemoroidy. K zácpě může vést mj. omezení pohybu, léky, nedostatek tekutin. Potlačování nutkání na stolici. Proto je důležité vždy včas pomoci při vysazení!!! Časté jsou též psychické zábrany – klient se stydí vyprázdnit před druhou osobou.  Průjmem → minimálně 3 řídké stolice za den.  Světlá bělavá stolice se objevuje u ucpané žlučové cesty.  Černá stolice může znamenat krvácení ze žaludku nebo jícnu  Příměs čerstvé krve ve stolici → krvácení z dolních úseků střev, konečníku.  Všímat si případných změn stolice, moče.  Aby se nám nemnožily nežádoucí bakterie, nezapomínáme na dezinfekci močových lahví, toaletních křesel klienta.

28  Opruzenina poškození povrchní vrstvy kůže způsobené třením dvou vlhkých ploch kůže o sebe. Vlhkost je vyvolána močí, potem, sekretem vytékajícím z nosu, zvracením i stolicí. Nejčastěji vznikají v podpaží, u silných žen i mužů pod prsy, v záhybech kůže na břiše, v tříslech, na vnitřní straně stehen, pod koleny, v rýze mezi hýžděm, v okolí konečníku. Projevují se zčervenáním a zduřením pokožky až puchýřky na postižených plochách.  Udržovat pokožku v čistotě a suchu.  Při hygieně dbát na utření ohrožených míst v suchu.  Používání bariérových krémů – zinková mast, mast s rybím tukem, menalind, kalciová mast

29 PÉČE O DEKUBITY  Proleženina místní odúmrť tkáně - kůže, podkožní tkáně, kost. Nejčastějšími místy vzniku jsou místa, kde je blízko pod povrchem kůže hmatatelný kostní výčnělek a na nichž spočívá delší dobu tlak těla. Příčinami vzniku je dlouhodobý pobyt na lůžku bez pohybu, který stlačí tkáně na ohrožených místech. Tkáň je nedostatečně prokrvena vyživena a bez přísunu kyslíku → postupná odúmrť tkáně. Kůže a podkoží jsou z vnitřní strany stlačeny kostními výčnělky z vnější strany shrnutým prádlem. Vznik dekubitu může podpořit dále nečistota prádla a vlhkost kůže způsobené inkontinencí.  Prevence vzniku dekubitů → pravidelná denní kontrola ohrožených míst, dobře ustlané lůžko, udržování klienta v suchu a čistotě, masáž ohrožených míst, polohování - střídání poloh v určitých časových intervalech, zapojení klienta do aktivních pohybů (rozevírání prstů na rukou a nohou střídavé napínání a uvolňování svalů končetin, zad, hýždí, využití hrazdičky či žebříčku), použití pomůcek, které snižují působení tlaku ( matrace z polyuretanové pěny s antidekubitní strukturou), antidekubitní vzduchová matrace (před vznikem dekubitů), podložní kola, věnečky pod paty. Při začínajících dekubitech se kůže lehce omyje a dobře osuší a promastí. Nemasíruje se. Udržuje se v suchu.  Polohování - během dne se mění poloha každé dvě hodiny a v noci každé tři, čtyři hodiny. Poloha na břiše se u seniorů vynechává, vzhledem k respiračním obtžţím. Plán polohování se vhodně upravuje, aby vyhovoval dennímu režimu klienta. Při polohování využíváme rehabilitační pomůcky. Polohování nesmí vyvolat bolest. Polohování vede všeobecná sestra ve spolupráci s fyzioterapeutkou.  strava - Cubitan

30  jaká jídla má klient rád, která upřednostňuje, odmítá → kultura a víra.  upravenost prostředí  zastoupeny všechny složky potřebné pro stavbu tkání, dodávání energie a zvýšení odolnosti organismu → bílkoviny (stavební látka), tuky (energetická, stavební fce, rezerva pro uvolňování energie), sacharidy (cukry, základní zdroje energie), vitamíny (ochranná fce) a minerály organismus neumí vytvářet a musí je přijímat v potravě →důležité pro správné fungování organismu → nejdůležitější vápník, selen, zinek, draslík…  dle stavu nemocného → dieta  Jídlo by se mělo podávat 5x denně → dvou až tří hodinové intervaly

31 PODÁVÁNÍ JÍDLA  Jídlo vkusně naservírovat → člověk jí i očima.  Čistý oděv a ruce OPPP  Klientovo právo rozhodnout se, jakým způsobem se chce stravovat.  Chodící klienty nebo ty, kteří mohou chodit s dopomocí, se snažíme posadit k čistému stolku. Ležící na lůžku posadit, zvednout pod hlavou, upravíme polštář. Jídelní stolek, pevný s rovnou plochou. Pod bradu klientovi přiložíme ubrousek (čistou utěrku, ručník). Umožníme klientovi umýt si ruce,otřít mokrou žínkou.  Naporcovat  Nakrmit.  Umělý chrup.  Seznámíme ho s tím, co má k jídlu.  Vždy podáváme nové sousto teprve tehdy, když klient předchozí důkladně rozkousal a spolkl.  Polévku, kaši podáváme většinou lžící, ostatní dle přání klienta.  Dle přání dáváme průběžně napít.

32 PODÁVÁNÍ JÍDLA  V terminálním (konečném) stadiu nemá jídlo fyzickou důležitost. Tělo dlouhodobě nemocného člověka zpravidla neodchází najednou, ale jednotlivé tělesné funkce pomalu končí. V takové situaci pacient potřebuje daleko méně potravy než dřív, protože jeho tělo už nedokáže přísun živin dostatečně zpracovat.  Nabízet na co má klient sílu a chuť → podávat častěji pití, Nutridrink → pokud klient není schopen polykat, zvlhčujme rty a ústa (namočená gáza přes otevřená ústa).

33 AKTIVIZACE  Sebeúcta úzce souvisí se zdravotním stavem a soběstačností klienta → respekt klienta s jeho biologickými, sociálními, psychickými a duchovními potřebami → respektovat zvláštnosti seniorského období.  Imobilita, špatná adaptace → negativní vliv na psychický stav. Nedostatek podnětů a sociálních kontaktů, strach a úzkost vedou ke změnám chování, jako je negativismus, regrese, agresivita, rezignace  Aktivně vyhledávat oblasti → aktivizovat fyzickou a psychickou stránku klienta, spolupráce pss, všeobecné sestry s rehabilitační a sociální pracovnicí → cvičení, trénink paměti a pozornosti, procvičování jemné motoriky a provádění činností, na které byl klient zvyklý, přibližují běžný způsob života.

34  Podpora schopnosti sebepéče, způsob, jak co nejdéle schopnost sebepéče uchovat či navrátit → principem oživení zájmu seniora, oživením jeho psychiky.  Böhm kritizuje klasické způsoby péče, jako je nakrmit, udržet v čistotě, v teple a pohodlí. Personál musí podporovat zachovalé schopnosti a dovednosti klienta a soustředit se hlavně na saturaci potřeb a nevytvářet závislost na péči - aktivizace psychických schopností.  Klient je v tomto modelu vnímán jako jedinec se svou biografickou historií, a to jak individuální, tak regionální či kolektivní.  Senioři, kteří dnes potřebují naši pomoc, nebyli vždy staří. Zvládali život svým způsobem.

35 MODEL PROF. BÖHMA  Na psychické onemocnění klienta nahlíží jako na duševní strádání ne na onemocnění.  Problémy, které má klient ve stáří jsou individuální způsob chování, které jsou odrazem biografie.  Základní myšlenkou tohoto modelu je strom života, který roste z kořenů, na nich jsou otisky celého života, prostředí, kde klient vyrůstal. Kmen stromu tvoří charakter a osobní životní hodnotový systém klienta, jeho osobní rituály, pocit domova. V koruně stromu je to, jak si klient přizpůsobuje svět obrazu svému.  Biografie → cesta kdy se klient vrací do dětství a používá naučené způsoby chování z dětství. Klient se vrací po stupních vývoje do svého mládí, dětství, až po kopírování prenatálního stavu, polohy ležícího embrya.  Biografie → most přes minulost a přítomnost, který nám může pomoci při zjišťování potřeb, přání, klienta, které není schopen nyní vyjádřit. Lepší rozpoznání jeho reakcí a změněných způsobů chování.  Práce s biografií není pro personál pouhým sběrem informací o klientovi, mění vztah klienta a personálu. Přináší vzájemnou otevřenost, respekt, vstřícnost, nastíní způsoby řešení zátěžových situací.

36  ROZSYPALOVÁ, M. Ošetřovatelství I a II: pro střední zdravotnické školy. 2.  VENGLÁŘOVÁ, M. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky.  HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří.  PIDRMAN, V., KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů.  JIRÁK, R., HOLMEROVÁ, I., BORZOVÁ, C., Demence a jiné poruchy paměti.  KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory.  KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie nemoci.  KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví.  LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D., Vývojová psychologie.  SVĚDÍKOVÁ, M., MENCLOVÁ, K., Komplexní péče o klienta v pobytovém zařízení sociálních sluţeb. Sestra. Praha: 2008  TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi.  TÓTHOVÁ, V., a kolektiv Ošetřovatelský proces a jeho realizace  TRACHTOVÁ, E., a kolektiv. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu.

37 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST! Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti


Stáhnout ppt "VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ Vzdělávání zaměstnanců Střediska sociálních služeb městské části Praha 9 je finančně podpořeno z Evropského sociálního fondu v rámci."

Podobné prezentace


Reklamy Google