Přímé zahraniční investice přínosy i rizika Eva Zamrazilová www.cesvsem.cz Seminář MF, 6. června 2007www.cesvsem.cz.

Prezentace na téma: "Přímé zahraniční investice přínosy i rizika Eva Zamrazilová www.cesvsem.cz Seminář MF, 6. června 2007www.cesvsem.cz."— Transkript prezentace:

1 Přímé zahraniční investice přínosy i rizika Eva Zamrazilová www.cesvsem.cz Seminář MF, 6. června 2007www.cesvsem.cz

2 2 Zásoba PZI ve středoevropských ekonomikách (% HDP) •Česká zásoba (48 % HDP) druhá nejvyšší po Maďarsku (56 % HDP) •Polská a slovenská zásoba podstatně nižší (cca 30 % HDP) •Po r. 2000 v ČR i SR hodnota přílivu PZI přibližně trojnásobná než by odpovídalo podílu země na globálním HDP, Maďarsko získává cca dvojnásobek, polský příliv odpovídá relativnímu významu země na světovém HDP.

3 3 Příliv PZI a podíly podniků pod zahraniční kontrolou na hrubé přidané hodnotě (v %) •Vývoj penetrace odráží vývoj přílivu PZI – razantní nárůst 1999 – 2001 •Podniky pod ZK vytvářejí přibližně čtvrtinu HDP •Podíl podniků pod ZK na přidané hodnotě nefinančních podniků nad 20 zam. stoupl během 5 let z 31 na 45 % • Toky PZI do ekonomiky nerovnoměrné, proto i penetrace rozdílná v jednotlivých odvětvích 19961997199819992000200120022003200420052006 Příliv PZI v % HDP 2,3 6,010,58,89,111,32,34,69,44,2 Celé NH5,57,58,210,817,519,520,221,523,9- Nefinanční podniky 9,312,513,518,026,429,230,232,936,4- Nef. podniky nad 20 zam. -----31,235,738,541,542,844,7

4 4 Podniky pod zahraniční kontrolou •Nadprůměrně vysoká penetrace podniků pod ZK ve zpracovatelském průmyslu, maloobchodě, bankovnictví •V r. 2006 podniky pod ZK vytvářely 66 % VA a 77 % zisku ve zpracovatelském průmyslu (nejvyšší penetrace - automobilový průmysl, chemie, elektrotechnika, pryže a plasty, vláknina a papír) •V maloobchodě 80 % podíl tržeb velkých firem (nad 100 zam.), v rámci celého maloobchodu cca třetinový •Bankovnictví - 96 % aktiv, 75 % kapitálu

5 5 Podniky pod ZK a hospodářská dynamika •Podíl podniků pod ZK na přírůstku HPH v b. c. podstatně vyšší než jejich podíl na HPH – vyšší dynamika v sektoru firem pod ZK •Rostoucí penetrace PZI přispívá pozitivně k hospodářskému růstu i k procesu konvergence HPH v NH, mld. Kč Podíl podniků pod ZK na HPH, % Přírůstek HPH, mld. Kč Podíl podniků pod ZK na přírůstku HPH, % 19961518,75,5192,510,1 19971641,67,5122,932,1 19981812,88,2171,214,6 19991879,710,866,980,7 20001983,417,5103,7113,9 20012132,419,5149,041,8 20022240,020,2107,635,8 20032343,121,5103,142,4 20042496,023,9152,959,3

6 6 Produktivita práce: nefinanční podniky pod ZK a domácí soukromé Přidaná hodnota na 1 zaměstnance (tis. Kč/měsíc, podniky nad 20 zam.)

7 7 Přidaná hodnota na 1 prac. firem pod ZK (domácí soukromý sektor = 100) Odvětví (v závorce podíly podniků pod ZK na VA v %, r. 2006) 20002006Rozdíl v bodech Zpracovatelský průmysl (66,3)191,6184,5-7,1 Potraviny (60,0)308,8362,753,9 Textil (37,7)156,3134,1-22,2 Vláknina, papír (69,4)164,4218,454,0 Chemie (76,2)199,4247,047,6 Pryže, plasty (73,2)230,1209,8-20,3 Hutnictví (55,6)138,8156,117,3 Všeobecné strojírenství (46,9)135,6126,2-9,4 Elektrické a optické přístroje (75,4)160,9117,8-43,1 Kancelářské stroje a počítače (90,9)n.a.82,2n.a. Elektrické stroje a zařízení (72,0)167,8108,3-59,5 Radio, tel. a spojová zařízení (85,1)117,3158,641,3 Zdravotnické a optické (68,6)225,5138,0-87,5 Dopravní prostředky a zařízení (86,6)208,5202,2-6,3

8 8 Vývoj duality •Data ukazují na postupné a odvětvově diferencované sbližování výkonnosti cestou vyššího růstu produktivity domácích firem •Priorita hospodářské politiky – podpora vazeb mezi sektorem domácích a zahraničních firem

9 9 Technologický transfer a role trhu práce •Trh práce: důležitý kanál umožňující transfer pozitivních efektů PZI od sektoru zahraničních firem do domácího soukromého •Klíčová je flexibilita a kvalifikační i vzdělanostní úroveň pracovní síly •Trh práce je ale v současné době jednou z hlavních makroekonomických slabin české ekonomiky •Nerealizovaný potenciál pozitivního vlivu PZI dokládá regionální analýza přílivu PZI, pracovních příležitostí a nezaměstnanosti

10 10 Vytvářejí PZI nová pracovní místa a přispívají ke snižování nezaměstnanosti? •Souvislost mezi relativní zásobou PZI a mírou nezaměstnanosti data nepotvrzují (resp. nepotvrzují intuitivní očekávání že by regiony s vyšším přílivem PZI měly nižší nezaměstnanost) •Souvislost naopak existuje mezi PZI a volnými pracovními místy: regiony s vyšší zásobou PZI mají vyšší nabídku volných pracovních míst •I při vysoké nezaměstnanosti v regionu investoři nenaleznou adekvátní pracovníky – potvrzuje strukturální problémy trhu práce Korelační koeficientyTřídění: kraje Třídění: okresy Zásoba PZI a míra nezaměstnanosti-0,03-0,07 Zásoba PZI a volná pracovní místa0,890,72 Zásoba PZI a meziroční změna míry nezaměstnanosti0,030,15

11 11 Trh práce a PZI: regionální pohled •Vývoj nezaměstnanosti v 10 okresech s nejvyšší a nejnižší zásobou PZI je obdobný •Na konci 1. pololetí roku 2006 dosáhla míra nezaměstnanosti v obou extrémních typech okresů téměř stejné hodnoty

12 12 Technologický transfer a role trhu práce •Český trh práce nepružný: bariéra technologického transferu •Role instucionálních faktorů: vysoké přímé zdanění, vysoký poměr mezi minimální a průměrnou mzdou, relativně štědrý sociální systém→ nízká motivace nízkopříjmových skupin •Potřeba reformy trhu práce i systému vzdělání, vytvoření pružnějšího trhu nájemního bydlení pro zvýšení regionální mobility

13 13 Běžný účet (mld. Kč) Vliv PZI na změnu struktury běžného účtu  Zlepšování obchodní bilance  Rostoucí deficity bilance výnosů  Bilance služeb – od r. 2001 strmý pokles aktiva

14 14 Podniky pod ZK – podíl na D a V zboží a služeb (%) 1999200020012002200320042005 Dovoz34,039,239,343,341,143,339,7 Vývoz33,938,642,045,245,746,444,7 •Od roku 2001 podíly na V přesahují podíly na D, výkonová bilance aktivní Bilance výkonů1999200020012002200320042005 Podniky pod ZK-8,3-34,418,07,644,956,2129,4 Domácí podniky-15,9-31,8-76,7-57,1-101,4-70,2-70,5

15 15 PZI a export zboží Vysoká exportní orientace firem pod zahraniční kontrolou v průmyslu • Na celkových průmyslových tržbách mají již podniky pod ZK 60 % podíl • Přibližně tři čtvrtiny tržeb podniků pod ZK připadá na přímý vývoz • Na tržbách z vývozu mají rozhodující podíl (90 %) a jsou nositeli exportní výkonnosti zpracovatelského průmyslu

16 16 PZI a obchodní bilance – strojírenský obchod •SITC 7 – stroje a dopravní prostředky hlavní zdroj aktiva obchodní bilance •Podíl strojírenství na celkovém exportu více než 50 % •Podíl podniků pod ZK na VA ve strojírenství přibližně dvě třetiny

17 17 Bilance výnosů •Bilance výnosů – od roku 2002 hlavní negativní a současně i objemová položka běžného účtu •Asymetrie ve vývoji příjmů a výdajů bilance výnosů –Příjmy bilance výnosů se za poslední dekádu zhruba zečtyřnásobily –Výdaje vzrostly téměř devítinásobně •Výdajová strana zaznamenala razantní změnu struktury, odpovídající strukturálním změnám přílivu kapitálu

18 18 Bilance výnosů - výdaje Výdaje spojené s PZI CelkemPZI celkemReinvesticeDividendyÚroky 199534,51,70,01,70,0 2000128,436,9 10,85,5 2005261,4159,978,272,97,3 2006304,8180,382,189,48,8 •Deficit bilance výnosů narůstá v důsledku rychlého růstu výdajů •Dynamice dominují výdaje spojené s přílivem PZI (od.r. 2001 mají nadpoloviční podíl) •Reinvestice a dividendy: nástup dle životního cyklu investic (nejprve reinvestice, poté dividendy) •V r. 2006 výše dividend poprvé převýšila výši reinvestovaných zisků

19 19 PZI a bilance výnosů 1995200020052006 Saldo bilance výnosů-2,8-53,0-155,7-183,4 Z toho: Saldo výnosů z práce2,3-12,0-23,5-35,7 Saldo výnosů z investic-5,1-41,0-132,2-147,7 Ze salda investic: Ostatní investice-1,220,19,319,1 Portfoliové investice-5,8-7,56,24,3 PZI1,9-53,6-147,7-171,1

20 20 Poměr reinvestic a dividend (v %) •Zvyšování výnosnosti PZI na cca 10 % •Postupná tendence od reinvestování k výplatě dividend •V ČR v průměru (1998 – 2006) reinvestováno 61 % zisku, průměr (1990 – 2004) pro investory z rozvinutých zemí činil 45 % •V ČR (1998 – 2004) reinvestováno 64%, v Maďarsku 56 % •Reinvestice na rozdíl od dividend nevytvářejí tlaky na vnější financování •Rostoucí zásoba PZI v kombinaci s rostoucí výnosností a pravděpodobným zvyšováním tendence k výplatě dividend vytváří rizikový prostor pro vnější rovnováhu 200120022003200420052006 RDRDRDRDRDRD 782266345446514955454852

21 21 PZI a makroekonomické ukazatele •Rozdíl mezi HDP a HND postupně stoupal až na 5 %. HDP – část produktu vytvořeného v domácí ekonomice, která patří zahraničním subjektům •Saldo prvotních důchodů přibližně odpovídá saldu bilance výnosů •Na základě analýzy bilance výnosů zjevné, že hlavní část rozdílu mezi HDP a HND způsobují PZI 1995200020052006 HND v % HDP 99,897,795,694,3 Saldo prvotních důchodů (mld. Kč) -3,0-49,5-134,5-182,6 Bilance výnosů (mld. Kč) -2,8-53,0-155,7-183,4

22 22 Investiční pozice PZI a diference mezi HDP a HND (r. 2005) •Souvislost mezi investiční pozicí země pro PZI a diferencí mezi HDP a HND vysoká (korelace v rámci EU-25 dosahuje 0,92)

23 23 Závěry •Stabilně rostoucí penetrace firem pod ZK v české ekonomice •Přetrvávající rozdíly ve výkonnosti mezi domácím a zahraničním sektorem – zmírňování rozdílů pouze pozvolné a odvětvově diferencované •Rigidní trh práce – bariéra přenosu pozitivních efektů PZI (transfer technologií) •Pozitivní vliv firem pod ZK na export zboží (strojírenství) a hospodářskou dynamiku a proces konvergence •Silně negativní vliv na bilanci výnosů (hlavní negativní a současně objemová položka BÚ) •Rostoucí tendence od reinvestic k repatriacím •Rostoucí penetrace a ziskovost v kombinaci s rostoucím sklonem od reinvestic k repatriacím představuje riziko pro vnější rovnováhu •Stoupající rozsah odlivu prvotních důchodů mění proporce HDP a HND (zvyšuje část produktu vytvořeného v domácí ekonomice vlastněnou nerezidenty)

24 24 Děkuji za pozornost