Chudoba a sociální zabezpečení

Prezentace na téma: "Chudoba a sociální zabezpečení"— Transkript prezentace:

1 Chudoba a sociální zabezpečení
Kurz Evropská sociální politika Chudoba a sociální zabezpečení Speciální téma kursu Evropská sociální politika

2 Chudoba a sociální zabezpečení
Kurz Evropská sociální politika Chudoba a sociální zabezpečení Sociální kontext chudoby Jak chápat a měřit chudobu a přerozdělování Výskyt chudoby Jak bojovat proti chudobě Chudoba a sociální zabezpečení

3 Sociální kontext chudoby
Kurz Evropská sociální politika Sociální kontext chudoby Kulturní aspekty chudoby (příklad indické venkovanky u sv. Františka) Souvislost s pojetím životních šancí (Ralf Dahrendorf 1979) Sociální vyloučení/začlenění Sociální marginalizace Sociální diferenciace, stratifikace… Sociální soudržnost, sociální důvěra, sociální kapitál Relevantní kontexty: Trh práce Rodina Životní prostor Politická odezva / účinnost státu Jedinec, životní fáze Sociální ochrana Chudoba a sociální zabezpečení

4 Kurz Evropská sociální politika
Společenské postavení a riziko chudoby (EU 15) Zdroj: Společná zpráva o sociálním začleňování (2004) Chudoba a sociální zabezpečení

5 Kurz Evropská sociální politika
Jak měřit chudobu První analytický zájem o příčiny chudoby vzešel z nuzných životních poměrů dělnické třídy v Anglii v rané fázi industrializace v první polovině 19. století. Tradice sociální statistiky Indikátory chudoby: Absolutní chudoba: příjem pod definovanou prahovou hodnotou (OSN – 2 nebo 1 USD denně) Relativní chudoba: definovaný podíl populace pod hranicí považovanou za „normální“ příjem: 60% (50%) mediálního příjmu v dané zemi - EU (Pozor na rozdíl mezi průměrným a mediálním příjmem – viz následující obrázek) Životní podmínky: přístup k tomu, co je definováno jako předpoklad kvality života Způsoby stanovení minimálního spotřebního koše – Beveridge 1942 Oficiálně stanovené sociální minimum (existenční minimum) Chudoba a sociální zabezpečení

6 Jak měřit rozdělování bohatství
Kurz Evropská sociální politika Jak měřit rozdělování bohatství Jaký je rozdíl mezi různými indikátory úrovně příjmu? Chudoba a sociální zabezpečení

7 Jak měřit rozdělování bohatství
Kurz Evropská sociální politika Jak měřit rozdělování bohatství Gini koeficientu lze porozumět pohledem na Lorenzovu křivku, která znázorňuje podíl celkového příjmu každého populačního podílu seřazeného podle úrovně příjmu. A. Úplná příjmová rovnost B. Lorenzova křivka pro typické rozdělení příjmů Podíl populace (%) Podíl populace (%) Gini koeficient je podíl plochy mezi Lorenzovou křivkou a 45-stupňovou úsečkou (tmavá plocha na diagramu B) a celou plochou pod 45-stuňovou úsečkou. Čím jsou příjmy rozděleny nerovnoměrněji, tím více se Lorezova křivka odchyluje od 45-stupňové úsečky a plocha mezi ní a křivkou se zvětšuje. V důsledku toho se Gini koeficient zvyšuje se zvyšující se nerovností příjmů a naopak (v rozmezí hodnoty 0 až 1). Chudoba a sociální zabezpečení

8 Jak měřit rozdělování bohatství
Kurz Evropská sociální politika Jak měřit rozdělování bohatství Bod P leží tam, kde má Lorenzova křivka stejný sklon jako úsečka rovnosti OB (tzn. 45°) a vyznačuje průměrný příjem: příjem OC populace je pod tímto průměrem, a příjem CA populace se nalézá nad průměrem. Vzdálenost CD je podíl celkového příjmu, kteý by dostaly osoby s podprůměrným příjmem, pokud by si byly všechny příjmy rovny, a vzdálenost CP představuje jejich aktuální hodnotu. Robin Hood index je rozdíl mezi CD a CP. Představuje maximální vertikální rozdíl mezi Lorenzovou křivkou a úsečkou rovnosti OB. Robin Hood index: Decilový (kvartilový) poměr: Poměr mezi příjmy nejvyššího a nejnižšího decilu (kvartilu) kumulativní příjmové škály. Chudoba a sociální zabezpečení

9 Výskyt chudoby za komunismu
Kurz Evropská sociální politika Výskyt chudoby za komunismu Chudoba a sociální zabezpečení

10 Kurz Evropská sociální politika
Srovnání rozdělování příjmů v socialistickém Československu a ve Velké Británii Chudoba a sociální zabezpečení

11 Chudoba na začátku transformace – Východ a Západ
Kurz Evropská sociální politika Chudoba na začátku transformace – Východ a Západ Chudoba a sociální zabezpečení

12 Chudoba na začátku transformace – Východ a Západ
Kurz Evropská sociální politika Chudoba na začátku transformace – Východ a Západ Relativní míry chudoby: osoby pod daným podílem mediálního příjmu, 22 industrializovaných zemí, začátek 90. let 20. století Procento středního příjmu % 60% Severské země Dánsko Finsko Norsko Švédsko Kontinentální Evropa Rakousko Belgie Francie Německo Lucembursko Nizozemsko Zdroj: Výpočty z mikrodatabáze Lucemburské příjmové studie (LIS) Jižní Evropa Itálie Španělsko Anglo-Saské země Austrálie Kanada Irsko Velká Británie USA Střední a Východní Evropa Česká Republika Maďarsko Polsko Rusko Slovensko Chudoba a sociální zabezpečení

13 Kurz Evropská sociální politika
Střední příjem domácností v příjmových kvartilech Zdroj: údaje EQLS, Fahey, T. (2004) Chudoba a sociální zabezpečení

14 Kurz Evropská sociální politika
Chudoba domácností (procento domácností ohrožených chudobou na národní úrovni a na úrovni EU – pod 60% mediálních národních hodnot a mediální hodnoty EU25) Zdroj: údaje EQLS, Fahey, T. (2004) Chudoba a sociální zabezpečení

15 HDP na hlavu a kvalita života Zdroj: údaje EQLS, Fahey, T. (2004)
Kurz Evropská sociální politika HDP na hlavu a kvalita života Zdroj: údaje EQLS, Fahey, T. (2004) Chudoba a sociální zabezpečení

16 Jak bojovat proti chudobě
Kurz Evropská sociální politika Jak bojovat proti chudobě „Problém chudoby je problémem bohatých.“ „Policy matters“ Stein Ringen (1987) Sociální politika: Preventivní: zamezit vytlačování lidí na okraj společnosti a vyloučení z důvodu chudoby. Zmírňující: pomáhat lidem v nouzi, osobám na okraji společnosti a chudým. Kombinace obojího. Chudoba a sociální zabezpečení

17 Některé koncepty sociální politiky
Kurz Evropská sociální politika Některé koncepty sociální politiky Úzká: sociální pomoc Široká: sociální podmínky lidského života Napravující: zmírňovat negativní důsledky současných sociálních problémů Aktivní: zabránit vzniku budoucích sociálních problémů Sociální spotřeba jako neproduktivní výdaj Sociální investice: kultivovat lidské zdroje pro vývoj společnosti v budoucnosti Chudoba a sociální zabezpečení

18 Sociální zabezpečení jako nástroj přerozdělování
Kurz Evropská sociální politika Sociální zabezpečení jako nástroj přerozdělování Sektory sociálního zabezpečení→ Kritérium ↓ Státní socální podpora Sociální pojištění Sociální pomoc Příjemci Demogranti (přesně definované skupiny obyvatel) Výdělečně činné osoby a lidé, za které platí pojištění stát Chudí (potřební) Technika redistribuce Kategorizované dávky Dávky pojištění Služby a dávky podmíněné testováním příjmů Zajišťující institutce Stát Stát, veřejné instituce, v rostoucí míře komerční sektor Stát, obce, občanská sdružení Chudoba a sociální zabezpečení

19 Nástroje sociální politiky: daně a transfery
Kurz Evropská sociální politika Nástroje sociální politiky: daně a transfery Chudoba a sociální zabezpečení

20 Nástroje sociální politiky: daně a dávky v závislosti na příjmech
Kurz Evropská sociální politika Nástroje sociální politiky: daně a dávky v závislosti na příjmech Chudoba a sociální zabezpečení

21 Rozdělování příjmů před a po sociálních transferech v Kanadě
Kurz Evropská sociální politika Rozdělování příjmů před a po sociálních transferech v Kanadě Chudoba a sociální zabezpečení

22 Kurz Evropská sociální politika
Snižování chudoby sociálními transfery – srovnání v EU Zdroj: Společná zpráva o sociálním vyloučení (2004) Chudoba a sociální zabezpečení

23 Dopady přerozdělování sociálních dávek
Kurz Evropská sociální politika Dopady přerozdělování sociálních dávek Chudoba a sociální zabezpečení

24 Kurz Evropská sociální politika
Dopady sociálních výdajů na chudobu – EU 15 Zdroj: Společná zpráva o sociálním vyloučení (2004) Chudoba a sociální zabezpečení

25 Kurz Evropská sociální politika
Jsou rozdíly v příjmech ve vaší zemi příliš velké? Odpovědi, vyspělé kapitalistické země Rozhodně souhlasím Souhlasím Něco mezi Nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím CELKEM Rakousko 41.6 44.7 9.1 4.5 0.1 100 Kanada 26.7 41.5 16.3 12.5 3.1 Francie 60.0 26.8 7.4 5.0 0.8 Německo 29.4 52.8 10.7 6.5 0.6 Velká Británie 30.6 50.7 12.3 5.8 Japonsko 38.6 30.5 18.3 7.5 Holandsko 15.7 48.2 21.7 12.6 1.8 Nový Zéland 43.8 13.5 11.8 1.6 Norsko 22.4 50.1 13.8 12.0 Portugalsko 82.2 1.4 0.9 Španělsko 35.9 53.4 0.3 Švédsko 29.2 41.9 18.1 8.4 2.4 Švýcarsko 18.8 36.1 37.0 7.3 0.7 Prčůměr OECD 35.4 41.1 14.4 7.6 1.5 Chudoba a sociální zabezpečení

26 Kurz Evropská sociální politika
Jsou rozdíly v příjmech ve vaší zemi příliš velké? Odpovědi, postkomunistické země Rozhodně souhlasím Souhlasím Něco mezi Nesouhla-sím Rozhodně nesouhlasím CELKEM Bulharsko 84.0 12.8 1.4 0.8 0.9 100 Česká republika 60.3 27.5 6.0 4.2 2.1 Maďarsko 68.2 25.0 3.5 2.9 0.3 Lotyšsko 57.2 39.5 1.8 1.3 0.2 Polsko 47.7 41.6 6.3 Rusko 79.1 16.7 1.9 1.1 Slovinsko 49.7 41.3 4.8 3.6 0.6 Průměr 63.8 29.2 3.7 2.5 Zdroj: ISSP (1999), vlastní výpočty Chudoba a sociální zabezpečení

27 Chudoba a sociální zabezpečení
Kurz Evropská sociální politika Chudoba a sociální zabezpečení Základní literatura: Potůček, M. (1995) Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství. Chudoba a sociální zabezpečení