Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

 Právní úprava systému sociálních služeb je ve většině evropských zemích běžnou součástí národních právních řádů.  Legislativní zakotvení sociálních.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: " Právní úprava systému sociálních služeb je ve většině evropských zemích běžnou součástí národních právních řádů.  Legislativní zakotvení sociálních."— Transkript prezentace:

1

2  Právní úprava systému sociálních služeb je ve většině evropských zemích běžnou součástí národních právních řádů.  Legislativní zakotvení sociálních služeb se vyvíjelo spolu s vývojem sociálního státu a s jeho právním zakotvením.  Koncepce sociálního státu se v jednotlivých regionech Evropy rozvíjely různými způsoby a s různým důrazem.  Odlišnosti mezi sociálními státy nejucelenějším a nejuznávanějším způsobem definoval G. Esping- Andersen (1990).

3  Podle teorie Esping- Andersena můžeme v současné době rozlišovat následující modely sociálního státu:  Anglosaský model,  Skandinávský model,  Korporativní model.

4  Tento model se vyvinul v anglických podmínkách, v nichž střední vrstva neměla velký vliv a nebyla příliš početná, ale bylo mnoho pracujících a chudých.  V tomto modelu přebírá stát odpovědnost za organizaci sociálního zabezpečení v minimální míře (na úrovni minimálních standardů), vše ostatní je ponecháno v rukou místních orgánů a nestátních organizací.

5  Je úzce spojen s vlivem sociální demokracie a luteránských církví v tomto regionu,  klade důraz na štědrý, i když nákladný sociální stát,  klade důraz na rozvoj široké škály sociálních služeb poskytovaných veřejným sektorem a všestrannou podporou rodiny.

6  Představiteli tohoto modelu jsou především Německo a Rakousko. Je značně ovlivněn střední vrstvou obyvatel.  Rozvinul se díky snaze o udržení sociálně demokratického dělnického hnutí pod státní kontrolou, což se projevilo znárodněním bratrských pokladen a vytvořením státního sociálního pojištění.  Poskytování sociálních služeb je v těchto zemích zcela ponecháno v rukou nestátního sektoru, který se v této oblasti značně rozvinul.

7  Z těchto tří zmíněných modelů byl korporativní model v Evropě nejúspěšnější.  Vyvinul se v pozdně industriálních, tedy tradicionalistických společnostech.  Měl velkou celospolečenskou podporu, proto, že byl velmi ovlivněn sociálním učením katolické církve, které se tímto modelem identifikovalo.  Sociálně demokratický skandinávský model je luxusním vydáním liberálního či Beveridgeova modelu,  zatímco katolický model (má se na mysli model sociálního státu používaný v Itálii či Španělsku) je zlevněnou verzí bismarkovského, tedy konzervativního modelu.

8  Úvahy o modelech sociálního státu nezůstaly jen u uvedených tří základních typů modelů.  Postupem doby se k nim přidal ještě model vzájemnostní a reziduální.  Vzájemnostní model především ve Francie, kde ve vývoji sociálního státu hrála důležitou roli družstva, vzájemnostní spolky i sociální partneři. Tento model se velmi podobá korporativnímu, především v důrazu na rodinu a na její podporu.  Reziduální model je známý z USA, kde se v sociální ochraně klade důraz na maximální odpovědnost jedince, doplňovanou jen minimální iniciativou státu.

9

10  Koncepce sociálního státu ve Velké Británii dle Lorda Beveridge. Systém národního pojištění navržený Beveridgem byl koncipován komplexně.  Významným prvkem byla univerzalita (všichni občané se mohli tohoto systému účastnit a v případě potřeby být zabezpečeni).  Ve Velké Británii došlo k vytvoření univerzálního, centrálně řízeného systému sociálního zabezpečení, plně financovaného ze státního rozpočtu.  Systém řídil státní úřad (Národní pojišťovna) a byl provozován místními úřady.

11  Tento systém fungoval až do doby nástupu M. Thatcherové a její konzervativní strany do vlády.  V 80.-tých letech minulého století došlo ve VB k reformě systému sociálních služeb, kde byl položen důraz:  na změnu financování a  na privatizaci v této oblasti.  Ve VB byl v oblasti sociálních služeb zaveden systém kvazi-trhů. K tomu došlo prostřednictvím zákona o národní zdravotní službě a zákona o komunitní péči.

12  Systém kvazi-trhů spočívá v zavedení tržních mechanismů do systému poskytování sociálních služeb. (VB, také Německo a Francie).  V rámci reformy systému sociálních služeb došlo k oddělení státu a poskytovatelů sociálních služeb.  Stát začal figurovat jako subjekt, který služby od poskytovatelů nakupuje. Tím přenesl svou roli provozovatele sociálních služeb na nestátní organizace.

13  Došlo k omezení role státu na roli kontrolora a poskytovatele finančních prostředků.  Výrazně naopak byla posílena úloha nestátních poskytovatelů sociálních služeb.  V souvislosti s omezením role státu v oblasti sociálních služeb se objevily určité problémy, které souvisí v současné době ve VB s chybějícími službami (především některé zdravotnické služby).

14  Z dlouhodobého hlediska zkušenost z VB ukazuje že stát :  by měl v oblasti sociálních služeb hrát alespoň roli garanta, tedy nejen dohlížet na kvalitu poskytovaných sociálních služeb a hospodaření s veřejnými prostředky v této oblasti,  měl by zajistit i dostupnost sociálních služeb, které jsou potřebné, ale žádný neziskový poskytovatel je nenabídne,  své odpovědnosti vůči občanům, kteří sociální služby potřebují, se zcela zprostit nemůže.

15

16  Skandinávský model sociálního státu je považován za nejštědřejší a nejnákladnější.  V oblasti sociálních služeb přispěl k současné podobě systému ve Skandinávii brzký vstup žen na pracovní trh a s ním snížený podíl žen na péči o děti a seniory.  Rozvoj sociálních služeb ve Skandinávii je spojen s vlivem místních samospráv. V současné době jsou místní samosprávy nejdůležitějším poskytovatelem a provozovatelem sociálních služeb, které jsou financovány z místních daní a ze státního rozpočtu.

17  V 50.-tých letech minulého století se objevila první moderní zařízení sociální péče.  V současné době je nabízena nejpestřejší škála sociálních služeb poskytovaných veřejným sektorem s tím, že většina služeb je poskytována doma, mimo ústavní zařízení.  Sociální služby (i sociální stát) ve Skandinávii jsou orientovány na podporu rodiny a její zabezpečení.  Pestrá nabídka služeb je k dispozici také rodinám s dětmi. Existuje možnost volby:  rodiče můžou pečovat o dítě sami  nebo využijí služby jeslí a školky  nebo se dohodnou na střídavé péči o skupinu dětí s dalšími rodinami s dětmi v okolí.

18  Všechny sociální služby v Dánsku jsou financovány ze státního rozpočtu, jejich příjemce si přispívá na jejich úhradu.  Většina sociálních služeb je provozována i financována místními správními orgány, nestátní organizace sociální služby poskytují v omezené míře.

19  Přínosem skandinávského modelu je  rozvoj domácích sociálních služeb ve větším měřítku.  Skandinávie je proto považována za oblast, kde začala reforma sociálních služeb směrem k deinstitucionalizaci.

20

21  Korporativní model se vyvinul v německy mluvících zemích, kde již v 15. století vznikaly bratrské a dělnické vzájemností pokladny za účelem zabezpečení svých členů v případě pracovních úrazů.  V Německu kancléř Otto von Bismarck a v Rakousko –Uhersku ministerský předseda Taafe zestátnili bratrské pokladny a vzájemnostní spolky a zavedli sociální pojištění.  V těchto zemích je systém sociálního pojištění dodnes nejsilnější složkou sociální ochrany.

22  V polovině 90.- tých let minulého století byly v oblasti sociálních služeb provedeny významné změny.  Bylo zavedeno pojištění na péči jako čtvrtý pilíř sociální ochrany. Systém pojištění na péči je povinný, to znamená že se platí do něj povinně pojistné.  V Německu se v oblasti sociálních služeb na straně poskytovatele podílejí veřejný i soukromý sektor.  Veřejní poskytovatelé sociálních služeb jsou spolkové země, města, kraje a obce.

23  Činnost nestátních poskytovatelů sociálních služeb je založena na principu subsidiarity.  Od 70. let minulého století se používá moderní princip subsidiarity v oblasti sociálních služeb. Tzn. obec ani ziskový subjekt nesmí poskytovat služby tam, kde je dostatečným způsobem zabezpečuje nestátní nezisková organizace.  V současné době jsou sociální služby poskytovány i na smluvním principu. Smlouvu o poskytování sociálních služeb uzavírá s poskytovatelem obec, která dohlíží i na plnění smluvních ustanovení.

24  Systém financování sociálních služeb v Německu je poměrně složitý ( kromě úhrady samotného klienta, který získává prostředky z pojištění na péči).  Služba poskytována veřejným poskytovatelem :  státem nebo zemí se financuje ze státního nebo zemského rozpočtu.  Obce financují služby, které poskytují,z vlastních prostředků.  Kraje financují své služby z příspěvků mět a obcí, které do nich patří.

25  Nestátní poskytovatelé sociálních služeb financují poskytování svých služeb z příspěvků státu, zemí, obcí a nadregionálních poskytovatelů.  Církve financují provoz sociálních služeb z církevních daní.

26  Korporativní model je v oblasti sociálních služeb  založen na sociálním pojištění a  významném působení nestátních poskytovatelů sociálních služeb, kteří v podstatě přebírají odpovědnost ze stany státu.

27

28  V rámci tohoto modelu byla sociální politika směřována na podporu rodin s dětmi.  Od 70.–tých let minulého století byla péče o děti organizována prostřednictvím různých forem denní péče.  V současné době jsou sociální služby součástí systému sociální a zdravotní péče na čtyřech hlavních úrovních:  národní,  regionální,  departementální,  obecní.

29  Ve Francii je obdobně jako v Německu zavedeno povinné sociální pojištění na péči, které je součástí důchodového pojištění.  Na dávky z tohoto pojištění mají nárok ti, kdo pobírají invalidní nebo starobní důchod.  Vlastní poskytování služeb zajišťují obce (centra sociální činnosti), která se zaměřují i na poradenskou a informační činnost.

30  Ve Francii je systém sociálních služeb  poskytovaný státními orgány,  částečně financovaný sociálním pojištěním,  s malou rolí nestátních poskytovatelů sociálních služeb.

31 UkazatelVBNěmeckoŠvédskoFrancie Pestrost nabídky poskytovaných sociálních služeb maládostatečnáširokápro seniory malá Role veřejného sektoru malá velká Role soukromého sektoru vzrostla (quasi- markets) velkámalá Financovánístátní rozpočet, úhrada klienta pojištění, dotace státní rozpočet pojištění, státní rozpočet

32  Financování neziskového sektoru je v evropských zemích velmi rozmanité, má svoje historické kořeny a jeho právní úprava je plně v pravomoci jednotlivých členských zemí EU.  Na základě vztahu mezi vládou a neziskovým sektorem, můžeme rozdělit země EU do čtyř skupin:  1. skupina: Německo, Rakousko, Belgie, Nizozemí  2. skupina: Velká Británie a Irsko  3. skupina: Švédsko, Finsko, Dánsko  4. skupina: Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko

33  1. skupina zemí (Německo, Rakousko, Belgie, Nizozemí)  Neziskový sektor v těchto zemích tvoří velké a široce známé organizace, jejich činnost má často silné náboženské nebo politické zázemí.  Tyto organizace mají většinou profesionální aparát,  jsou v různé míře závislé na práci dobrovolníků,  jsou financovány státem a z rozpočtů sociálního pojištění.

34 2. skupina zemí (Velká Británie a Irsko)  V těchto zemích je dlouhá tradice dobrovolnické práce,  neziskový sektor je vysoce profesionální a je řízen kvalifikovanými experty.  Ve VB dostává mnoho organizací příspěvek z vládních fondů na základě veřejné soutěže.  Velká část neziskového sektoru se financuje sama, organizace jsou členy všeoborových asociací i místních koalic a často jsou volně propojeny prostřednictvím organizací, které v místě vykonávají úlohu koordinátora a sponzora.

35  3. skupina zemí (Švédsko, Finsko, Dánsko)  Ve Skandinávii jsou státy, které organizují sociální a zdravotní péči na principu rovnosti a všeobecnosti.  Nevládní organizace zde fungují jako doplněk státní péče.  V posledních letech vlivem reforem systému sociální péče a vlivem ekonomického tlaku vlády začínají spolupracovat s nevládním sektorem.

36  4. skupina zemí (Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko)  Nevládní neziskové organizace v těchto zemích procházejí rozsáhlou transformací, charitativní činnost zde zajišťovala církev.  Typické je pro tyto státy silné družstevní hnutí, které je často spojené s odbory.  V těchto zemích působí množství rozmanitých organizací a zdroje EU pro ně přináší nové finanční zdroje.

37

38  Vývoj sociálních služeb v Evropských zemích ovlivňuje:  Prodlužování lidského věku (prodlužuje se období života, kdy člověk potřebuje pomoc jiné osoby),  Přenášení standardu života v produktivním věku i do období, kdy je stále více závislý na pomoci jiné osoby,  Rostoucí nákladovost kompenzace narůstající závislosti na vnější pomoci.

39  Hlavním trendy, které se prosazují ve vyspělých evropských zemích:  Financování sociálních služeb je založeno na participaci více subjektů (občan rodina, stát, obec, provozovatel, zdravotní pojišťovna, vlastní pojištění apod).  Dochází ke zvýšení ekonomické a sociální racionálnosti ( k hledání optimální varianty zabezpečení sociálních potřeb z humánního, technického a ekonomického pohledu),  Probíhá proces deinstitucionalizace v oblasti sociálních a zdravotních služeb především pro staré občany,  Roste význam sociálního poradenství a aktivit směřujících k péči o osoby v sociální nouzi.


Stáhnout ppt " Právní úprava systému sociálních služeb je ve většině evropských zemích běžnou součástí národních právních řádů.  Legislativní zakotvení sociálních."

Podobné prezentace


Reklamy Google