•Rakovník královské město•

Prezentace na téma: "•Rakovník královské město• "— Transkript prezentace:

1 RAKOVNÍK KRÁLOVSKÉ M Ě STO

2 Písemn ě je Rakovník poprvé p ř ipomínán v roce 1252 jako sídlo krajského soudu. Písemn ě je Rakovník poprvé p ř ipomínán v roce 1252 jako sídlo krajského soudu. Rakovník se p ů vodn ě nazýval Rokytka a to podle ř í č ky, která osadou protékala. Rakovník se p ů vodn ě nazýval Rokytka a to podle ř í č ky, která osadou protékala. Své dnešní jméno dostal údajn ě podle pov ě sti o velikém hladomoru, který zasáhl kraj. Své dnešní jméno dostal údajn ě podle pov ě sti o velikém hladomoru, který zasáhl kraj. POV Ě ST  POV Ě ST  Podle pov ě sti vznikl Rakovník v okolí mlýna, ve kterém matka va ř ila d ě tem k jídlu v dob ě hladomoru raky. V č ase nejv ě tší bídy cht ě la sebe a své d ě ti sprovodit ze sv ě ta tak, ž e nava ř ila raky z potoka, kte ř í byli do té doby pokládáni za jedovaté. Po té, co objevili, ž e raci jsou naopak jedlí, rozrostlo se zdejší osídlení v osadu a posléze v m ě sto. Avšak jméno m ě sta a ani jeho zalo ž ení pravd ě podobn ě s raky nesouvisí. Slovo "rakovník" nejspíše znamenalo druh porostu v mok ř inách p ř i potoce. Z n ě ho se pojmenování p ř eneslo nejprve na potok a tak teprve na m ě sto.

3 NÁMĚSTÍ CESTA DO MĚSTA

4 Tradi č ní pivovar v Rakovníku také Pivovar Bakalá ř je pivovar v Rakovníku, který funguje ji ž od roku 1454. V tomto pivovaru se va ř í pivo pod zna č kou Bakalá ř a s exportními zna č kami Č ernovar a Pra ž a č ka. Tradi č ní pivovar v Rakovníku také Pivovar Bakalá ř je pivovar v Rakovníku, který funguje ji ž od roku 1454. V tomto pivovaru se va ř í pivo pod zna č kou Bakalá ř a s exportními zna č kami Č ernovar a Pra ž a č ka.

5 Gotický kostel sv. Jiljí le ž í na západním okraji Rakovníka na bývalém Karlovarském (té ž Svatojilském) p ř edm ě stí asi 1,2 km od historického jádra m ě sta. Gotický kostel sv. Jiljí le ž í na západním okraji Rakovníka na bývalém Karlovarském (té ž Svatojilském) p ř edm ě stí asi 1,2 km od historického jádra m ě sta.

6 Mariánský sloup stojí voln ě v prostoru Husova nám ě stí. Tato vrcholn ě barokní skulptura je z roku 1745, je tvo ř ena st ř edním pilí ř em, který je završen sousoším Panny Marie a č ty ř mi úhlop ř í č n ě situovanými konzolami se sochami sv. Václava, Víta, Prokopa a Vojt ě cha. Západní pr ůč elí spodní č ásti sousoší je zdobeno m ě stským znakem. Mariánský sloup stojí voln ě v prostoru Husova nám ě stí. Tato vrcholn ě barokní skulptura je z roku 1745, je tvo ř ena st ř edním pilí ř em, který je završen sousoším Panny Marie a č ty ř mi úhlop ř í č n ě situovanými konzolami se sochami sv. Václava, Víta, Prokopa a Vojt ě cha. Západní pr ůč elí spodní č ásti sousoší je zdobeno m ě stským znakem.

7 První dochovaná zmínka o zvonech kostela sv. Bartolom ě je pochází z roku 1495, kdy mlyná ř Ji ř í zakoupil u mistra Ji ř ího na Novém M ě st ě Pra ž ském dva zvony. Zvon Bartolom ě j, lidov ě té ž zvaný Ž ebrák a Ji ř í zvaný Mlyná ř První dochovaná zmínka o zvonech kostela sv. Bartolom ě je pochází z roku 1495, kdy mlyná ř Ji ř í zakoupil u mistra Ji ř ího na Novém M ě st ě Pra ž ském dva zvony. Zvon Bartolom ě j, lidov ě té ž zvaný Ž ebrák a Ji ř í zvaný Mlyná ř Nachází se tam gotický nápis "Georgius Molendinator Civis Raconensis propriis impensis curavit" tedy "Zhotoveno na náklad mlyná ř e Ji ř ího, ob č ana rakovnického".

8

9 Farní kostel svatého Bartolom ě je (n ě kdy dle místního zvyku uvád ě n jako chrám č i d ě kanský chrám svatého Bartolom ě je), je dominantou rakovnického Husova nám ě stí, kde spolu se zvonicí, která stojí v jeho bezprost ř ední blízkosti, tvo ř í jeho východní zakon č ení. Kostel je spolu se zmi ň ovanou zvonicí zapsán jako nemovitá kulturní památka. Farní kostel svatého Bartolom ě je (n ě kdy dle místního zvyku uvád ě n jako chrám č i d ě kanský chrám svatého Bartolom ě je), je dominantou rakovnického Husova nám ě stí, kde spolu se zvonicí, která stojí v jeho bezprost ř ední blízkosti, tvo ř í jeho východní zakon č ení. Kostel je spolu se zmi ň ovanou zvonicí zapsán jako nemovitá kulturní památka.

10 Vysoká brána pat ř í k historickým dominantám královského m ě sta Rakovníka. Nachází se na severním okraji historické č ásti m ě sta a tvo ř ila spolu s branou Pra ž skou, Svatojilskou a Lubenskou sou č ást st ř edov ě kého m ě stského opevn ě ní. Vysoká brána je zapsána jako nemovitá kulturní památka Vysoká brána pat ř í k historickým dominantám královského m ě sta Rakovníka. Nachází se na severním okraji historické č ásti m ě sta a tvo ř ila spolu s branou Pra ž skou, Svatojilskou a Lubenskou sou č ást st ř edov ě kého m ě stského opevn ě ní. Vysoká brána je zapsána jako nemovitá kulturní památka

11 Pra ž ská brána je jedna z nejp ů vabn ě jších staveb svého druhu v Č eských zemích. Pra ž ská brána je jedna z nejp ů vabn ě jších staveb svého druhu v Č eských zemích. Jedná se o charakteristické dílo č eské gotiky vladislavské. Jedná se o charakteristické dílo č eské gotiky vladislavské.

12 Spole č nost Procter&Gamble zalo ž ili v roce 1837 výrobce sví č ek William Procter a výrobce mýdla James Gamble v americkém Ohiu. O necelých 40 let pozd ě ji, v roce 1875, František Otta otevírá v č eském Rakovníku svou první mýdlárnu- p ř edch ů dkyni dnešní Rakony. Spole č nost Procter&Gamble zalo ž ili v roce 1837 výrobce sví č ek William Procter a výrobce mýdla James Gamble v americkém Ohiu. O necelých 40 let pozd ě ji, v roce 1875, František Otta otevírá v č eském Rakovníku svou první mýdlárnu- p ř edch ů dkyni dnešní Rakony. Tyto t ř i pány- zakladatele- spojuje i podobný recept na úsp ě šné podnikání: chovat se č estn ě a proti konkurenci bojovat p ř edevším špi č kovou kvalitou výrobk ů s co nejni ž šími výrobními náklady.

13

14 Rakovník je také proslulý výrobou celosv ě tov ě známých dla ž dic a obklad ů Rakovník je také proslulý výrobou celosv ě tov ě známých dla ž dic a obklad ů Výroba této keramiky probíhá momentáln ě na Raku 3, d ř íve té ž na Raku 1 tzv. Šamotka Výroba této keramiky probíhá momentáln ě na Raku 3, d ř íve té ž na Raku 1 tzv. Šamotka

15 St ř edo č eský kraj St ř edo č eský kraj Le ž í 50 km západn ě od Prahy a 47 km na severovýchod od Plzn ě. Le ž í 50 km západn ě od Prahy a 47 km na severovýchod od Plzn ě. Ž ije zde asi 16,5 tisíce obyvatel.Ž ije zde asi 16,5 tisíce obyvatel. Rozloha je 896,3 km² Rozloha je 896,3 km² Znak Znak Vlajka

16 KONEC 9.A Natálie Samková 9.A Natálie Samková