Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Šikana a záškoláctví Pojem a právní aspekty 5. přednáška 15. 3. 2010.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Šikana a záškoláctví Pojem a právní aspekty 5. přednáška 15. 3. 2010."— Transkript prezentace:

1 Šikana a záškoláctví Pojem a právní aspekty 5. přednáška

2 Definice šikany V současné době neexistuje žádný právní předpis, který by se speciálně zabýval otázkou šikanování mezi dětmi. Pojem šikany je totiž značně široký, neboť šikana se může projevovat různými způsoby, od přímého fyzického napadání, přes drobné krádeže až po pouhé přezírání oběti. Pro vnitřní potřeby škol byla šikana definována metodickým pokynem ministerstva školství.

3 Pokyn MŠMT č. j / Podle tohoto pokynu šikanou rozumíme: „jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků.“

4 Řešení šikany Nabízí se několik řešení šikany a to: podle pokynu MŠMT č. j /2008-6, podle zákona o rodině, školského zákona, podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže, podle přestupkového zákona, podle trestního zákoníku a trestního řádu.

5 Pokyn MŠMT č. j / Školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a souvisejících aktivit, a současně vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování (sociálně patologických jevů). Z hlediska trestního zákoníku může šikanování žáků naplňovat skutkovou podstatu zločinů či přečinů anebo provinění. Každá škola si vytvoří vlastní Program proti šikanování, pokud ho doposud nemá. Tento program se stane součástí Minimálního preventivního programu. Na tvorbě a realizaci programu se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy.

6 Pokyn MŠMT č. j / (šetření a řešení šikany) Pro vyšetřování počáteční šikany (se standardní formou) lze doporučit strategii v těchto pěti krocích: Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi, nalezení vhodných svědků, individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů), zajištění ochrany obětem, rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi. Pokročilá šikana s neobvyklou formou – výbuch skupinového násilí vůči oběti, tzv. třídního lynčování, vyžaduje následující postup: a) Překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti. b) Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování. c) Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi. d) Pokračující pomoc a podpora oběti. e) Nahlášení policii. f) Vlastní vyšetřování.

7 Pokyn MŠMT č. j / (reakce na šikanu) Doporučuje se dále pracovat s agresorem. V případě potřeby mu zprostředkovat péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče nebo jiných odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. Pro potrestání agresorů lze užít i následující běžná výchovná opatření: Napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele, podmíněné vyloučení a vyloučení ze studia na střední škole, snížení známky z chování, převedení do jiné třídy. V mimořádných případech se užijí další opatření: Ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu. Ředitel školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu.

8 Pokyn MŠMT č. j / (spolupráce školy s ostatními) Při nápravě šikanování je potřebná spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního metodika prevence, výchovného poradce a dalších pedagogických pracovníků, jak s rodinou oběti, tak i s rodinou agresora.

9 Pokyn MŠMT č. j / (spolupráce školy s ostatními) Při předcházení případům šikany a při jejich řešení je důležitá spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního metodika prevence, výchovného poradce nebo zástupce školy s dalšími institucemi a orgány. Zejména: v resortu školství – s pedagogicko-psychologickými poradnami, středisky výchovné péče, speciálně pedagogickými centry, v resortu zdravotnictví – s pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology, psychiatry a zařízeními, která poskytují odbornou poradenskou a terapeutickou péči, včetně individuální a rodinné terapie, v resortu sociální péče – s oddělením péče o rodinu a děti, s oddělením sociální prevence (možnost vstupovat do každého šetření, jednat s dalšími zainteresovanými stranami, s rodinou), případně s NO specializujícími se na prevenci a řešení šikany. Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu (provinění), ředitel školy nebo školského zařízení oznámí tuto skutečnost Policii ČR.

10 Zákon o rodině Zákon o rodině nabízí řešení šikany prostřednictvím výchovných opatření a zásahů do rodičovské zodpovědnosti: Výchovná opatření – vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může soud, neučinil-li tak orgán sociálně-právní ochrany dětí, učinit tato opatření: napomene vhodným způsobem nezletilého, jeho rodiče a osoby, kteří narušují jeho řádnou výchovu, stanoví nad nezletilým dohled a provádí jej za součinnosti školy, občanských sdružení v místě bydliště nebo na pracovišti, uloží nezletilému omezení, která zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu, zejména návštěvu podniků a zábav pro nezletilého vzhledem k jeho osobě nevhodných. Učinil-li tak orgán sociálně-právní ochrany dětí, nepotřebuje schválení soudu. Měnit nebo rušit taková opatření může orgán, který je učinil. Zásahy do rodičovské zodpovědnosti – pokud rodiče agresora zanedbávají svoje povinnosti, může být do jejich rodičovské zodpovědnosti zasaženo.

11 Školský zákon (výchovná opatření) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Ředitel školy nebo školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku.

12 Školský zákon (výchovná opatření) Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka či studenta rozhodne ředitel školy nebo školského zařízení do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo studenta dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako zločin nebo přečin. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu.

13 Zákon o soudnictví ve věcech mládeže (ochranná výchova) Je ustanovena od v zákoně č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) v ustanovení § 22 (pro mladistvé) a ustanovení § 93 (pro děti mladší 15 let). Podle ustanovení § 22 zákona č. 218/2003 Sb. může soud pro mládež mladistvému uložit ochrannou výchovu, pokud: o výchovu mladistvého není náležitě postaráno a nedostatek řádné výchovy nelze odstranit v jeho vlastní rodině nebo v rodině, v níž žije, dosavadní výchova mladistvého byla zanedbána, nebo prostředí, v němž mladistvý žije, neposkytuje záruku jeho náležité výchovy, a nepostačuje uložení ústavní výchovy podle zákona o rodině.

14 Zákon o soudnictví ve věcech mládeže (ochranná výchova) U dětí starších 12 let, ale mladších 15 let, které se dopustily činu jinak trestného, je ochranná výchova ukládána obligatorně tehdy, jestliže dítě spáchalo čin, za nějž trestní zákon ve zvláštní části dovoluje uložení výjimečného trestu. Fakultativně je ochranná výchova dětem mladším 15 let ukládána tehdy, jestliže to odůvodňuje povaha spáchaného činu jinak trestného a je-li to nezbytně nutné k zajištění jeho řádné výchovy. Ochranná výchova trvá po dobu, dokud to vyžaduje její účel, nejdéle však do dosažení věku 18 let, vyžaduje-li to zájem mladistvého, může soud pro mládež ochrannou výchovu prodloužit do dovršení jeho devatenáctého roku. Soud pro mládež mlže rovněž přeměnit ochrannou výchovu na ústavní výchovu nebo může rozhodnout o podmíněném umístění mladistvého mimo takové výchovné zařízení. Přitom může být mladistvému uložen dohled probačního úředníka nebo jiné výchovné opatření. Výkon ochranné výchovy je upraven v zák. č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.

15 Přestupkový zákon Některá jednání šikanujících dětí nemusejí dosahovat takové intenzity, aby bylo možno je posoudit jako trestný čin. Mohlo by se však jednat o přestupek, a to pravděpodobně o přestupek proti občanskému soužití nebo přestupek proti majetku. Za přestupek jsou odpovědné osoby od 15 let svého věku, přestupky projednávají příslušné obecní nebo městské úřady. Za přestupky lze uložit napomenutí, pokutu, zákaz činnosti či propadnutí věci.

16 Řešení šikany prostřednictvím státní správy a trestního práva Řešení problému šikany trestním oznámením by mělo přicházet v úvahu až jako poslední možnost. Většina šikany mezi dětmi se děje přímo ve škole nebo v jejím nejbližším okolí. Měli by to být tedy především učitelé a další pedagogičtí pracovníci, kdo bude dohlížet na to, aby k šikaně nedocházelo, případně na to, aby se rychle a účinně řešila. K tomuto účelu (pokud selžou běžné výchovné metody) mohou použít i pravidla stanovená školním řádem, který je závazný pro každého žáka školy a při jeho porušení tedy musí předpokládat řádem stanovené důsledky. Pokud se přístup konkrétního učitele k řešení problému šikany nebude zdát dostatečně důsledným a účinným, mohou poškození (zpravidla rodiče šikanovaného žáka) žádat řešení situace po školských správních orgánech, počínaje ředitelem školy přes krajský úřad, resp. Českou školní inspekci, až po ministerstvo školství. Situací by se měly zabývat i orgány samosprávy, konkrétně zřizovatelé škol. Těmi zpravidla (nejedná-li se např. o soukromé školy) jsou obce nebo kraje. Pokud orgány státní správy ve školství zjistí pochybení, mohou sankcionovat konkrétní školu jako takovou. Škola jako právnická osoba, případně její zřizovatel, také nese občanskoprávní odpovědnost za případnou způsobenou škodu, pokud ke škodě (na zdraví nebo na majetku) dojde ve škole. Jestliže ke škodě dojde mimo školu, odpovídají za ni rodiče agresora, případně agresor sám.

17 Odpovědnost osob (pedagogové) Pokud jde o pedagogické pracovníky, může v případě, že bude zjištěno, že v souvislosti se šikanou zanedbali své povinnosti (tj. zejména, že nezajistili dostatečný dozor), přicházet v úvahu především odpovědnost pracovněprávní. Zanedbání povinností pak řeší zaměstnavatel pracovníka podle pracovněprávních předpisů, což se může odrazit např. ve snížení některých složek mzdy, příp. může dojít až k ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Ve zvlášť závažných případech pak může být odpovědný pedagogický pracovník i trestně stíhán. Pokud např. agresivní žák podstatným způsobem ublíží na zdraví jinému žákovi a příslušný pedagogický pracovník v rámci svých povinností (dostatečným dozorem) měl a mohl tomuto zabránit, ale bez vážného důvodu tak neučinil, může sám být trestně stíhán za ublížení na zdraví z nedbalosti.

18 Odpovědnost osob (pedagogové) Pokud jednání agresivního dítěte naplňuje znaky nějakého zločinu nebo přečinu a pedagogický pracovník tomuto dítěti pomáhá v úmyslu umožnit mu vyhnout se trestnímu stíhání, trestu nebo ochrannému opatření, může jeho jednání být posouzeno jako nadržování zločinu či přečinu. V úvahu by přicházelo i trestní stíhání pro nepřekažení zločinu nebo přečinu. To se týká případu, kdy pedagogický pracovník ví o tom, že mezi žáky dochází k jednání, které nese znaky v zákoně stanoveného zvlášť závažného trestného činu (v případě šikany by přicházely v úvahu zřejmě jen trestné činy loupeže, znásilnění a pohlavního zneužívání), a takové jednání nepřekazí přesto, že by mu to nezpůsobilo žádné značné nesnáze.

19 Odpovědnost osob (dětští agresoři) V tomto případě je nutno rozlišovat, zda v době šikanování tyto útočící děti již dosáhly věku patnácti (nebo dokonce osmnácti) let, či nikoliv. Studenti, kteří dosáhli věku osmnácti let, jsou posuzováni bez jakýchkoliv výjimek podle trestního zákona. U mladistvých (patnáct až osmnáct let) již je také dána trestní odpovědnost podle trestního zákona, avšak s některými omezeními, z nichž asi nejpodstatnější je omezený výčet trestních opatření a snížení sazeb některých trestních opatření na polovinu oproti trestům ukládaným dospělým pachatelům. V případě nezletilých pachatelů (tedy mladších patnácti let) se nejedná o klasickou trestní odpovědnost, přesto se jednáním takovýchto pachatelů orgány činné v trestním řízení zabývají a soud pak za ně může uložit zákonem stanovená výchovná opatření, a to od pouhého dohledu až po ochrannou výchovu vykonávanou v příslušném ústavu.

20 Trestná činnost při šikaně A jakých činů se mohou dětští agresoři dopustit při šikanování spolužáků? Jsou to zločiny a přečiny: vydírání, loupež, omezování osobní svobody, ublížení na zdraví, krádež, poškození cizí věci, útisk, znásilnění, sexuální nátlak, pohlavní zneužití, svádění k pohlavnímu styku, kuplířství, nebezpečné pronásledování.

21 Definice záškoláctví Podle prof. Průchy a je záškoláctví jev, kdy se žák úmyslně, bez omluvitelného důvodu a bez vědomí, popř. souhlasu rodičů nezúčastní školního vyučování a zdržuje se mimo domov.

22 Řešení záškoláctví I zde se nabízí několik forem řešení a to:  metodický pokyn MŠMT č. j / ,  školský zákon (výchovná opatření),  zákon o rodině (výchovná opatření),  zákon o sociálně-právní ochraně dětí,  přestupkový zákon,  trestní zákon,  zákon o sociální potřebnosti,  zákon o životním minimu.

23 Metodický pokyn MŠMT č. j / Podle pokynu se má postihovat VÍCE JAK 10 NEOMLUVENÝCH HODIN. Potom jsou dávky sociální péče zastaveny. Postup při výplatě dávek sociální péče spadá do kompetence obcí s rozšířenou působností. V kalendářním měsíci, kdy dosáhne počet hodin neomluvené nepřítomnosti čísla 11 a více, není plněna podmínka sociální potřebnosti a dávka nenáleží. Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučuje, aby v dalším kalendářním měsíci, pokud v něm nedošlo k neomluvené nepřítomnosti, dávka sociální péče opět náležela, tj. aby rodič, pokud splňuje další podmínky sociální potřebnosti, byl znovu za sociálně potřebného považován. Pokud však v některém z dalších měsíců školního pololetí, navazujících na měsíc bez neomluvené nepřítomnosti, bude dítě mít opět alespoň jednu další hodinu neomluvené nepřítomnosti, není znovu pro rodiče splněna podmínka sociální potřebnosti, protože se tato hodina připočítá k předchozím hodinám neomluvené nepřítomnosti, jejichž počet v předchozím období přesáhnul 10, a dávka za tento měsíc nebude opět náležet. Protože rodiče nechtějí přijít o dávky sociální péče, mělo by toto opatření vést ke snížení počtu neomluvené absence žáků. Zákon o sociální potřebnosti může však být v rámci prevence záškoláctví účinný pouze v případě, je-li záškolák dítětem rodičů, kteří pobírají dávky sociální péče do výše životního minima rodiny. Rodinám, jejichž příjem je nad hranicí životního minima rodiny a nejsou tudíž sociálně potřebné, žádný finanční postih za záškoláctví dětí na základě tohoto zákona nehrozí.

24 Školský zákon  Žáci a studenti jsou povinni: řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat, dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.  Zletilí žáci a studenti jsou dále povinni: informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,  Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni: zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení, na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka, informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.  Ředitel školy vydá školní řád; ředitel školského zařízení vnitřní řád. Školní řád a vnitřní řád upravuje: podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky, provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení, podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí.

25 Zákon o rodině Zákon o rodině, ve znění pozdějších předpisů, v rámci výchovných opatření stanoví, že v zájmu řádné výchovy dítěte, neučinil-li tak orgán sociálně-právní ochrany dětí, může soud napomenout vhodným způsobem nezletilého, jeho rodiče a osoby, kteří narušují jeho řádnou výchovu. Stanovit nad nezletilým dohled a provádět jej za součinnosti školy, občanských sdružení v místě bydliště nebo na pracovišti. Uložit nezletilému omezení, která brání škodlivým vlivům na jeho výchovu, zejména návštěvu pro nezletilého nevhodných podniků a zábav. Jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže rodiče nemohou výchovu dítěte zabezpečit, může soud nařídit ústavní výchovu nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Jestliže je to v zájmu nezletilého nutné, může tak soud učinit i v případě, že jiná výchovná opatření nepředcházela.

26 Zákon o sociálně-právní ochraně dětí Na záškoláctví pamatuje i zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Sociálně-právní ochranu zabezpečují krajské úřady, obecní úřady s rozšířenou působností, obecní úřady, ministerstvo a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Sociálně-právní ochranou se rozumí mj. ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu. Zaměřuje se na děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život, zanedbávají školní docházku nebo se opakovaně dopouští útěků, také na děti, jejichž rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti nebo tato práva nevykonávají či jich zneužívají apod. Podle tohoto zákona je každý oprávněn upozornit na závadné chování dětí jejich rodiče. Každý je zároveň oprávněn upozornit orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti. Také rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte má právo požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany nebo jiné státní orgány, kterým přísluší ochrana práv a zájmů dítěte.

27 Zákon o sociálně-právní ochraně dětí Školy, zdravotnická zařízení i praktičtí lékaři pro děti a dorost, jsou povinni ohlašovat orgánu sociálně-právní ochrany skutečnosti o dětech, na něž se sociálně-právní ochrana zaměřuje. V rámci prevence a poradenské činnosti je obecní úřad mj. povinen: Vyhledávat děti, které zanedbávají školní docházku či se opakovaně opouštějí útěků. Kurátoři pro děti a mládež se zaměřují na vyhledávání závadových part a jedinců ohrožených sociálně patologickými jevy. Společně s policisty v dopoledních hodinách kontrolují restaurační provozy, parky atp. a vyhledávají jedince vyhýbající se škole. Po dohodě se školami vykonávají také přednáškovou činnost, zaměřenou na trestní odpovědnost, patologické jevy a poruchy chování. Působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti. Projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte. Projednat s dítětem nedostatky v jeho chování. Sledovat, zda je zamezováno v přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy ohrožující. Poskytnout nebo zprostředkovat rodičům na jejich žádost poradenství. Může uložit rodičům povinnost využít pomoc odborného poradenského zařízení, pokud rodiče nezajistili dítěti odbornou pomoc, ačkoliv dítě takovou pomoc nezbytně potřebuje. Podle tohoto zákona může obecní úřad podat návrh k soudu na nařízení ústavní výchovy nebo na vydání předběžného opatření, ocitlo-li se dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny.

28 Přestupkový zákon Správní právo řeší záškoláctví v zákoně o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. V části „Přestupky na úseku práce a sociálních věcí“ se mj. uvádí, že přestupku se dopustí ten, kdo se úmyslně nepodrobí rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí, popřípadě nesplní některou z uložených povinností. Podle části „Přestupky na úseku školství a výchovy mládeže“ se přestupku dopustí ten, kdo ohrožuje výchovu a vzdělávání nezletilého tím, že nepřihlásí dítě k povinné školní docházce nebo zanedbává péči o jeho povinnou školní docházku.

29 Trestní zákoník V § 201 „Ohrožování výchovy dítěte“ se uvádí: Kdo vydá i z nedbalosti, osobu mladší osmnácti let nebezpečí zpustnutí tím, že ji svádí k zahálčivému nebo nemravnému životu, umožní ji vést zahálčivý nebo nemravný život, nebo závažným způsobem poruší svou povinnost pečovat o osobu mladší než osmnáct let, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Odnětí svobody v trvání šesti měsíců až pěti let hrozí pachateli v případě, spáchal-li tento čin ze zavrženíhodné pohnutky, pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu, spáchal-li takový čin opětovně, nebo získal-li takovým činem značný prospěch.

30 Zákon o sociální potřebnosti Podle zákona o sociální potřebnosti se za sociálně potřebného považuje občan, jehož příjmy spolu s příjmy osob, jejichž příjmy se posuzují společně podle zákona o životním minimu, nedosahují úhrnu odpovídajících částek životního minima. Jednorázové nebo opakující se (peněžité nebo věcné) dávky určené k zabezpečení základních životních potřeb se poskytují v případě, že žadatel o dávku nemá reálnou možnost dosáhnout jiného příjmu než podpory ze strany státu. Doplňují nedostatečný příjem domácnosti zpravidla do výše jejího životního minima (jedná se např. o příspěvek na výživu dítěte a dávky rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem). Od 1. ledna 2004 platí novela tohoto zákona, která mj. vyjmenovává situace, kdy občan není považován za sociálně potřebného. Za sociálně potřebného se nepovažuje např. i rodič, který neplní povinnosti zákonného zástupce nezaopatřeného dítěte spojené s řádným plněním povinné školní docházky, pokud je dítě pro účely sociální potřebnosti společně posuzovanou osobou.


Stáhnout ppt "Šikana a záškoláctví Pojem a právní aspekty 5. přednáška 15. 3. 2010."

Podobné prezentace


Reklamy Google