Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

NÁZEV ŠKOLY : Základní škola Hostouň, okres Domažlice, příspěvková organizace NÁZEV PROJEKTU: Moderní škola REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2880.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "NÁZEV ŠKOLY : Základní škola Hostouň, okres Domažlice, příspěvková organizace NÁZEV PROJEKTU: Moderní škola REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2880."— Transkript prezentace:

1 NÁZEV ŠKOLY : Základní škola Hostouň, okres Domažlice, příspěvková organizace NÁZEV PROJEKTU: Moderní škola REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ ŠABLONA: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT NÁZEV A ČÍSLO MATERIÁLU: VY_32_INOVACE_05_S12-Fy-9 VYTVOŘENO: duben 2012 AUTOR: Zdeňka Špinlerová VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Fyzika SADA: Fyzika pro 9. ročník NÁZEV VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU: Planeta Venuše

2 ANOTACE:ANOTACE: ROČNÍK: 9. DRUH UČEBNÍHO MATERIÁLU: Prezentace STUPEŇ A TYP VZDĚLÁVÁNÍ: Základní vzdělávání – druhý stupeň POMŮCKY: Nakopírovaný závěrečný test – snímek 24 CÍL – INOVACE: Podporuje aktivní výklad učiva s využitím interaktivní tabule METODICKÉ POKYNY: Závěrečný test (snímek 24) je určen pro tisk, žáci si test po vyplnění a opravě založí do sešitu. Materiál slouží k výkladu učiva - k seznámení s planetou Venuší– od historie vzniku jména, základní charakteristiky (vnitřní stavba, povrch, atmosféra), oběžné dráhy až po přehled důležitých objevů a výzkum. OČEKÁVANÝ VÝSTUP: Žák se seznámí s planetou Venuší a bude umět porovnat základní data s naší planetou – Zemí. Bude umět vyjmenovat sondy, které byly vyslány k Venuši.

3

4 Charakteristika Základnídata Důležitéobjevy

5  patří mezi terestrické nebo též kamenné planety sluneční soustavy  je pro nás nejjasnější planetou  je o málo menší než Země  je zahalená v husté atmosféře a dobře odráží sluneční svit  na obloze je viditelná buď brzy ráno nebo zvečera podle toho, kde se zrovna nachází na své dráze kolem Slunce – proto se jí říká Jitřenka nebo Večernice  d  díky neměnnosti počasí se povrch planety téměř nezměnil ani za milióny let

6  je v pořadí druhou planetou obíhající ústřední hvězdu naší sluneční soustav  jako jediná planeta ve sluneční soustavě je pojmenována po ženě  řadí se mezi planety zemského typu  její velikost a hmotnost je velmi podobná Zemi  podmínky na povrchu Venuše se značně liší od podmínek na Zemi VENUŠE sesterská planeta Země Globální pohled na povrch Venuše - byl získán složením snímků povrchu získaných kosmickými sondami. Barvy byly upraveny podle snímků z kosmických sond Veněra 13 a 14, které na povrchu Venuše přistály, a byly dále upraveny k zvýraznění malých objektů. Autor snímku: NASA JPL

7 Jak Venuše získala své jméno? Venus, počeštěné jméno Venuše, znamená původně půvab, krásu, vděk a vnady. Planeta se objevuje na obloze večer po západu Slunce a pak i ráno před jeho východem. Tento jev má za následek, že mnohé národy mají pro Venuši dvě pojmenování a to v závislosti na době, kdy byla planeta pozorována. Staří Řekové nazývali Venuši Hesperos Hesperos večer anebo ráno Fósforos Fósforos. V češtině se vyskytuje podobné dvojité pojmenování – Večernice anebo Jitřenka. [53] [53] Jméno Venus se původně používalo pro staroitalskou bohyni jara a probouzející se přírodu a až později bylo dáno i bohyni krásy. Někdy ve 3. století př. n. l. po první punské válce došlo u Římanů ke ztotožnění římské bohyně s řeckou bohyní lásky Afroditou.

8 Venuše se řadí mezi planety zemského typu, tzv. terestrické planety. O nitru Venuše toho mnoho nevíme. Především se vychází z informací odvozených ze simulačních modelů. Předpokládá se, že se nitro Venuše skládá z kapalného jádra obklopeného relativně tenkým pláštěm se skalnatou kůrou. Jádro tvoří pravděpodobně 24,8 % celkové hmotnosti planety a dle modelů je zde tlak až 260 GPa. Struktura Venuše Uvnitř planety: Jádro Jádro – má v průměru asi km a je tvořeno polotuhým železem a niklem o hustotě kg/m 3 Plášť Plášť je tvořen horninou a síle asi km. Hustota se výrazně mění – na hranici pláště a jádra je kg/m 3, na hranici pláště a kůry je již kg/m 3 Kůra Kůra je vrstva silná pouze 50 km tvořená křemičitou horninou o hustotě kg/m 3

9 Povrch Venuše Vesmírné sondy objevily, že na Venuši je  95x vyšší tlak než na Zemi  veliký žár – teplota 480°C  vření vulkanického světa  nedýchatelná atmosféra  deště v podobě kyseliny sírové – jedním slovem peklo. Na Venuši je mnoho sopek. Většina sopek má pouze 2-3 km v průměru a 100 m výšky, ale největší sopky mají i přes 500 km do šířky a 3 km do výšky. Krátery, sopky a ztuhlé potoky lávy se za miliony let téměř nezměnily – nejsou tam bouřky, změny teplot, led ani jiné činitele, způsobující zvětrávání. Dvojitý vrcholek Autor snímku: California Institute of Technology Kosmická sonda: - Podmínky na Venuši z pohledu člověka Lávové pole

10 Povrch Venuše  Na Venuši je možné rozeznat okolo tisíce impaktních kráterů, které jsou po jejím povrchu distribuovány nahodile.  Krátery na Venuši dosahují průměru od 3 do 280 km. KRÁTERY NA VENUŠI Povrch této „sestry“ Země, zahalený v husté atmosféře, nám umožnily pozorovat teprve kosmické sondy, které sestoupily až k jejímu povrchu, zmapovaly radarem detaily povrchu a objevily obrovské krátery, způsobené dopadem meteoritů.  Na povrchu se nenacházejí krátery menší než 3 km. Způsobuje to hustá atmosféra, která brzdí malá prolétající tělesa natolik, že při dopadu již nemají dostatečnou kinetickou energii schopnou vytvořit impaktní kráter. Sopka na Venuši Povrch Venuše Radarový obraz povrchu Venuše směřovaný na 180 stupňů vých. délky

11 Atmosféra Venuše Současná představa o struktuře atmosféry Venuše se zakládá na měřeních uskutečněných sondami typu Veněra, Mariner, Pioneer- Venus, pozemskými pozorováními a teoretickými modely, které umožňují odhadovat chování atmosféry. 15°C 73°C 91°C 230°C 460°C Atmosféra planety sahá do výšky okolo km nad povrchem planety, kde se nachází vodíková koróna. Pod ní se do výšky 300 km nachází atmosféra tvořená převážně héliem. Pod touto vrstvou je směsice vzduchu složená z okolo 97,5 % oxidu uhličitého, téměř 3,5 % dusíku, 0,1 kyslíku. Hmotnost atmosféry je více než 90x větší než zemská atmosféra a tlak na povrchu planety je 94x vyšší než na Zemi – je to tlak srovnatelný s tlakem v hloubce jednoho kilometru pod hladinou oceánu. Atmosféra tvořená převážně oxidem uhličitým, spolu s mraky kyseliny sírové, generuje největší skleníkový efekt ze všech těles ve sluneční soustavě, teplota na povrchu dosahuje více než 460°C, v oblastech okolo rovníku dokonce až o 500 °C.

12 Skleníkový efekt na Venuši Silný skleníkový efekt způsobuje, že povrch Venuše je teplejší než Slunci nejbližší planeta - Merkur i přes to, že je od Slunce více jak dvakrát vzdálená a přijímá pouze 25 % slunečního záření. Sluneční záření proniká hustou atmosférou a ohřívá Venuši. Tepelné záření jejího povrchu však atmosféra s velkým podílem CO 2 nepropustí zpět do vesmíru. Bylo vypočítáno, že Venuše odráží pouhé 2 % slunečního světla, všechno ostatní je přeměněno především v teplo, tedy v infračervené záření, které je polapeno v mracích oxidu uhličitého.

13 před několika miliardami let měla Venuše atmosféru, která se mohla velmi podobat pozemské Studie naznačují, že před několika miliardami let měla Venuše atmosféru, která se mohla velmi podobat pozemské, což umožňovalo existenci kapalné vody na jejím povrchu. Vlivem skleníkového efektu ale došlo k vypaření povrchové vody do atmosféry, kde vodní pára navýšila obsah skleníkových plynů na kritickou hranici vedoucí k současnému extrémně horkému stavu. Vlivem tepelné setrvačnosti a proudění atmosféry se teplota na denní a noční straně Venuše výrazně neliší (rozdíl se pohybuje v rozmezí 25 °C) [ a to [i přes to, že rotace planety je extrémně pomalá. V horních vrstvách atmosféry panují větry, které obkrouží planetu přibližně jednou za 4 pozemské dny, což vede k distribuci tepla po celé planetě. Během pozorování planety byly pozorovány v atmosféře i elektrické výboje v podobě blesků (jejich existenci potvrdila mezi roky 2006 až 2007 sonda Venus Express ).). V horních vrstvách atmosféry vanou silné větry, které mohou dosahovat rychlosti až 360 km/h, naproti tomu na povrchu planety vane jen velmi slabý vítr, u kterého rychlost nepřesahuje 4 až 7 km/h. V roce 2007 objevila Venus Express v oblasti jižního pólu planety obrovský dvojitý vzdušný vír. [ [

14 Oběžná dráha Venuše  Planeta obíhá podobně jako všechny planety sluneční soustavy po eliptické dráze, která je ale nejvíce blízká kruhové.  Venuše obíhá okolo Slunce ve střední vzdálenosti okolo 108 milionů km 108 milionů km.  Venuše se otáčí v opačném směru než obíhá Slunce.  Jeden oběh kolem Slunce trvá 224,65 dne.  Během svého pohybu kolem Slunce se Venuše přibližuje každých 584 dní nejblíže k Zemi ze všech planet soustavy, a to na vzdálenost menší než 41 milionů km.  Venuše rotuje kolem své rotační osy ze všech planet sluneční soustavy nejpomaleji a to v intervalu jednou za 243,16 dne.  Má pomalou zpětnou rotaci.  Při pozorování Slunce z povrchu planety se východ Slunce objeví každých 116,75 dne.

15 Základní data

16 Důležité objevy

17 Venuše je obyčejně viditelná prostým okem. Občas se o ní (nesprávně) hovoří jako o "Jitřní hvězdě" nebo o "Večerní hvězdě" (u nás spíš jako o Jitřence nebo Večernici). Každopádně je to zdaleka nejjasnější objekt na obloze. Pozorování Venuše Kuriózní je skutečnost, že doba mezi dvěma přiblíženími Venuše a Země trvá 584 dní, a to je přesně 5 Venušiných slunečních dní, což znamená, že se Venuše při každém přiblížení na Zemi dívá vždy stejnou tváří! Podrobné snímky povrchu Venuše Venuše. Byly složeny z mnoha set radarových snímků Venuše pořízených sondami Magellan, Mariner a některých Veněr a převedeny do viditelné oblasti spektra.

18 Výzkum – sondy k Venuši CHRONOLOGICKÝ PŘEHLED Mariner 2 (US Mariner 2 (USA) - potvrdil hypotézu o vysokých teplotách na Venuši Mariner 5 (USA) Mariner 5 (USA) - zjistil vysoké množství oxidu uhličitého v atmosféře Venuše Veněra 7 (SSSR) Veněra 7 (SSSR) - hladce přistála na Venuši Veněra 8 (SSSR Veněra 8 (SSSR) - přistála na Venuši, odkud skoro hodinu odesílala data Mariner 10 (USA) Mariner 10 (USA) - cestou k planetě Merkur proletěl kolem Venuše Veněra 9 (SSSR Veněra 9 (SSSR) - z orbitální dráhy získala a odeslala první snímky povrchu Pioneer Venus Orbiter (USA) Pioneer Venus Orbiter (USA) - radarově mapoval Venuši Pioneer Venus multiprobe (USA) Pioneer Venus multiprobe (USA) - vypustil k planetě 4 sondy Veněra 15 a Veněra 16 (SSSR) Veněra 15 a Veněra 16 (SSSR) - provedly radarové mapování Venuše a analyzovaly atmosféru Vega 1 a Vega 2 - (SSSR) Vega 1 a Vega 2 - (SSSR) - na cestě k Halleyově kometě vypustily na Venuši balónové sondy Magellan (USA) Magellan (USA) - vypuštěn k Venuši Magellan Magellan pomocí radaru zmapoval 98 % povrchu Venu še

19 Výzkum Program Mariner začal v roce 1960 řadou výzkumů, jak konstruovat malé sondy, které by se s velkou frekvencí daly posílat na průzkum nejbližších planet. V letech 1962 až 1973 vyprojektovala a postavila sekce NASA JPL 10 vesmírných sond nazvaných Mariner. Tyto sondy byly předurčeny k průzkumu naší sluneční soustavy, konkrétně planet Venuše, Marsu a Merkuru. Mariner byly relativně malé, robotizované sondy, k jejichž vynesení na oběžnou dráhu byly použity rakety Atlas. MARINER 2 MARINER 2 Americká sonda MARINER 5 Projekt MARINER

20 Mariner 10  byl první sondou, která využila metody gravitačního praku  byl první sondou, která proletěla kolem dvou planet  poprvé bylo použito vysokofrekvenčního přenosu dat na Zem Při svém průletu kolem Venuše ve výšce kilometrů, pozoroval cirkulaci atmosféry ve viditelném a ultrafialovém spektru, navíc detekoval fyzické vlastnosti Venuše. Americká sonda Magellan na orbitě Země po vypuštění 4. května 1989 americká sonda Magellan 4. května 1989 byla vyslána k Venuši americká sonda Magellan s cílem provést podrobné zmapování povrchu planety za pomoci radaru. Pořízené snímky ve vysokém rozlišení byly fotografovány během mise trvající čtyři a půl roku a úspěšnost mise zcela překonala očekávání, (podařilo se prozkoumat přes 98 % povrchu pomocí radaru a zmapovat 95 % gravitačního pole).

21 byla sovětská planetární sonda, která v rámci programu Veněra zkoumala planetu Venuši. Start se uskutečnil v červnu 1975, několik dní po startu identické sondy Veněra 9. Sonda složená z orbitální části a přistávacího pouzdra se úspěšně dostala na oběžnou dráhu Venuše a přistávací pouzdro s vědeckými přístroji přistálo na povrchu planety. Veněra 10 (rusky: Венера-10) byla první planetární sondou, která byla kdy lidstvem vyslána do vesmíru. Stalo se tak v rámci projektu Veněra dne 12. února 1961 v kosmodromu Bajkonur na území Sovětského svazu, který sondu i sestrojil. Veněra 1 (Венера 1) PROGRAM VENĚRA

22 Pokuste se v následující tabulce porovnat některé základní parametry planety Venuše s naší planetou Zemí. VENUŠEZEMĚ Rovníkový poloměr Střední vzdálenost od Slunce Doba oběhu kolem Slunce Doba otočení kolem osy km km 243 dní 224,7 dní km 365,25 dne 24 h km

23 … …… … tak končí naše druhé putování po planetách naší sluneční soustavy. A co nás čeká příště?

24 Pokuste se v následující tabulce porovnat některé základní parametry planety Venuše s naší planetou Zemí. VENUŠEZEMĚ Rovníkový poloměr Střední vzdálenost od Slunce Doba oběhu kolem Slunce Doba otočení kolem osy

25 1)První encyklopedie vesmíru. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2011, 127 s. Universum (Knižní klub). ISBN )RONAN, Colin A a Arnošt KOTYK. Vesmír: pozemšťanův průvodce po záhadách vesmírného prostoru. Vyd. 1. Praha: Práh, 1996, 191 s. Hranice poznání. ISBN )Přispěvatelé Wikipedie, Planeta [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012, Datum poslední revize , 15:53 UTC, [citováno ] 4)Autorský tým, astronomia.zcu.cz, Venuše ]online], ASTRONOMIA: Astronomický server Fakulty pedagogické ZČU v Plzni, c2012, stránka byla naposledy editována 7. února 2010 v 23:59. [citováno ] 5)Autorský tým, astronomia.zcu.cz, Planety - porovnávání ]online], ASTRONOMIA: Astronomický server Fakulty pedagogické ZČU v Plzni, c2012, stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41. [citováno ] 6)Zámečník P., Venuše [online], Planets.cz Vesmír na dosah, c2009, [citováno ] 7)Přispěvatelé Wikipedie, Sluneční soustava [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012, Datum poslední revize , 22:57 UTC, [citováno ] Zdroje:

26 8)Aldebaran.cz, Venuše[online], ALDEBARAN GROUP FOR ASTROPHYSICS, c2012, Datum poslední revize , [citováno ] 9)Přispěvatelé Wikipedie, Veněra 10 [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012, Datum poslední revize , 14:56 UTC, [citováno ] 10)Autorský tým, astronomia.zcu.cz, Venuše ]online], ASTRONOMIA: Astronomický server Fakulty pedagogické ZČU v Plzni, c2012. Stránka byla naposledy editována 6. února 2010 v 19:19. [citováno ] 11)Autorský tým, astronomia.zcu.cz, Venuše]online], ASTRONOMIA: Astronomický server Fakulty pedagogické ZČU v Plzni, c2012, stránka byla naposledy editována 7. února 2010 v 23:46. [citováno ] 12)Autorský tým, astronomia.zcu.cz, Venuše]online], ASTRONOMIA: Astronomický server Fakulty pedagogické ZČU v Plzni, c2012, stránka byla naposledy editována 11. února 2010 v 14:31, [citováno ] 13)Přispěvatelé Wikipedie, Veněra 1 [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2011, Datum poslední revize , 23:10 UTC, [citováno ] 14)Wikimedia Commons, Autor: Vzb83 (Ville Koistinen), Miraceti, [online], [citováno ], Svobodná licence GNU pro dokumenty

27 15)Autor: Ville Koistinen, user Vzb83 on fi.wikipedia, [Creative Commons], [citováno ] 16)Aldebaran.cz, Venuše[online], ALDEBARAN GROUP FOR ASTROPHYSICS, c2012, Datum poslední revize , [citováno ] 17)http://office.microsoft.com/cs-cz/imageshttp://office.microsoft.com/cs-cz/images


Stáhnout ppt "NÁZEV ŠKOLY : Základní škola Hostouň, okres Domažlice, příspěvková organizace NÁZEV PROJEKTU: Moderní škola REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2880."

Podobné prezentace


Reklamy Google