Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Dílenská technika Měření a značení. Pro udání rozměrů předmětu se jako základní jednotka délky používá metr. Metr se dělí na menší jednotky: 1m = 10 dm.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Dílenská technika Měření a značení. Pro udání rozměrů předmětu se jako základní jednotka délky používá metr. Metr se dělí na menší jednotky: 1m = 10 dm."— Transkript prezentace:

1 Dílenská technika Měření a značení

2 Pro udání rozměrů předmětu se jako základní jednotka délky používá metr. Metr se dělí na menší jednotky: 1m = 10 dm = 100 cm = 1000 mm. Technici používají běžně rozměry v mm. A protože to často nestačí, a menší rozměry nelze již s dostatečnou přesností běžnými měřidly stanovit, používá se posuvné měřítko (techniky zvaná šuplera). Pomocí něho lze odečítat rozměry s přesností 0,05 mm. Ještě přesněji lze měřit pomocí mikrometrů.

3 Měřidla a měřicí přístroje lze dále rozdělit na:  stavitelná, udávající zpravidla skutečný rozměr podle zvoleného měřítka (obvykle v milimetrech);  srovnávací (komparační), u nichž se naměřený rozměr porovnává s přesnou měrkou;  mezní – zhotovená pouze pro kontrolu jednoho určitého rozměru, tzv. kalibry;  tvarová, která představují různé šablony a zařízení ke kontrole tvaru. Je však třeba rozlišovat mezi měřením a kontrolou. Zatímco při měření většinou zjišťujeme skutečné rozměry nebo hodnoty (např. úhly, délky apod.), při kontrole pouze zjišťujeme zda nebyla překročena dovolená úchylka kontrolovaného rozměru, úhlu nebo tvaru.

4 Výběr měřicích pomůcek je závislý na tom, s jakou přesností je potřeba měřený rozměr odečítat; dále na vybavenosti příslušného pracoviště a na druhu výroby.

5 Druhy měřidel  dílkované: metr, ocelové měřítko, pásmo – vyrábí se v různých délkách a sílách od mm; ocelová měřítka a pravítka měří s přesností 0,5 mm  dílenské přesné: posuvné měřítko, hloubkoměr (desetiny, setiny) úhloměr: optický, universální (dílenský) mikrometr vnější:  od 0 do 25 mm (setiny)  od 25 do 50 mm (setiny)  od 50 do 75 mm (setiny)

6 mikrometr vnitřní: (dutinový) ………setiny úchylkoměr (indikátor)……………....setiny hmatadlo (vnější, vnitřní)……………desetiny, setiny výškoměr (nádrh) ……………………desetiny,setiny  kontrolní: úhelník normální 900, příložný, dorazový, vlasový, vlasový úhelník pro měření šikmých řezů 300, 450,600 (pokosníky) závitové měrky: metrické 600 závitové měrky: Whitworth 550 rádiusové měrky: mm spárové měrky: 5-ti setinové, desetinové kalibry: válcové, třmenové

7 Posuvná měřítka Tato posuvná měřítka se vyrábí jako:  mechanická (analogová), které mají tu výhodu, že není nutná baterie či jiný zdroj napájení. Větší odolnost vůči působení vnějšího prostředí, která je daná konstrukcí. Bezproblémová funkce v prašném a vlhkém prostředí.  digitální, která se dále dělí na: čistě digitální mají tu výhodu, že umožňují rychlé a snadné čtení naměřené hodnoty i při špatném osvětlení. Nevýhodou vyšší cena a nezbytné vyšší krytí. hodinové Bezpečnost při práci - při běžném zacházení s měřidly není možné se zranit.

8 Konstrukce posuvného analogového měřítka Základní částí posuvného měřítka je vlastní tělo (hlavní měřítko) zakončené pevnou čelistí. Na tomto těle je hlavní stupnice s délkou většinou od 150 mm výše. Obvykle má dělení jak v milimetrech, tak i palcích.

9 Po tomto těle se posouvá posuvná čelist (vedlejší měřítko), která je opatřena výstředníkem, nebo stavěcím šroubem. Obě tyto části zajišťují zafixováním měřený rozměr. Na posuvné části je nonická stupnice (nonius), který je rozdělen na 10 či 20 stejných dílků sloužících k odečítání přesnosti. Tyto dílky jsou kratší o 0,1 mm než dílek na hlavní stupnici. Vnější rozměry se měří pomocí hlavních měřících ramen, která jsou na okraji zkosená kvůli větší přesnosti. Na opačné straně jsou pomocná ramena umožňujícím měření vnitřních rozměrů (otvorů). Ta jsou zašpičatělá a též pro větší přesnost zkosená.

10 Na zadní straně těla je drážka ve které se pohybuje hloubkoměr spojený s pohyblivou čelistí. V základní poloze je hloubkoměr zasunut a v zákrytu s koncem těla posuvného měřítka. Při pohybu čelisti se hloubkoměr vysouvá atak lze měřit hloubku děr.

11 Nonius Pro měření s přesností 0,1 mm (0,05 mm) je třeba aby stupnice s délkou 9 mm (19 mm) byla rozdělena na 10 (20) stejných dílků. Z tohoto důvodu je vzdálenost mezi sousedními ryskami 0,9 (0,95) mm a proto lze odečítat s přesností 0,1 (0,05) mm. Jsou-li obě čelisti u sebe, pak se musí shodovat poloha rysek na obou stupnicích a obě mají označení číslicí 0. Pokud se posune pohyblivá část do takové polohy, že se kryje druhá ryska nonické stupnice s ryskou na hlavní stupnici udávající rozměr 1 mm, jsou čelisti rozevřeny na 0,1 mm. Takže lze říci:  Je-li vzdálenost na hlavní stupnici 1 mm a vzdálenost mezi ryskami na nonické stupnici 0,9 mm je právě rozdíl 0,1 mm.

12  Pokud souhlasí ryska na hlavní stupnici udávající rozměr 2 mm s ryskou na nonické stupnici, pak je zde rozdíl 2x0,1mm, což jsou 0,2 mm. Obdobně i pro 20 dílkové dělení:  Je-li vzdálenost na hlavní stupnici 1 mm a vzdálenost mezi ryskami na nonické stupnici 0,95 mm je právě rozdíl 0,05 mm.  Pokud souhlasí ryska na hlavní stupnici udávající rozměr 2 mm s ryskou na nonické stupnici, pak je zde rozdíl 2x0,05mm, což je 0,1 mm.

13 Ukázka na obrázku se ukazuje, že první ryska nonické stupnice leží mezi ryskami hlavní stupnice označující 24 a 25 mm. To je, že rozměr je větší než 24 mm a menší než 25 mm. Tam, kde se kryjí obě stupnice, což se v tomto případě jedná o 7tou rysku nonické stupnice, je 14x0,05 mm = 0,7 mm. Celkový rozměr je ,7 = 27,7 mm. Ukázka čtení naměřené hodnoty s 20dílkovým noniem

14 Konstrukce posuvného digitálního měřítka Digitální posuvné měřítko se konstrukcí v mnohém neliší od analogového. Jen zobrazovaný údaj je byl před tím elektronicky zpracován a převeden do digitální podoby. V současné době se vyrábějí vedle analogových i digitální posuvná měřítka, která se od analogových liší tím, že nemají nonius a jejich pevná a posuvná část fungují jako magnetický, indukční, ultrazvukový nebo kapacitní snímač dráhy. Pohyblivá část je dále opatřena zdrojem el. energie (baterií) a číslicovým displejem, který zobrazuje přímo naměřenou hodnotu. Pracuje se s nimi stejně jako s analogovými měřítky, oproti nimž mají zejména výhodu jednoduššího odečítání naměřených hodnot; nevýhodou naopak může být jejich závislost na zdroji el. energie, bez nějž neumožňují ani přibližný odečet měřené hodnoty.

15 Posuvné hloubkoměry Posuvné hloubkoměry je speciální verze posuvného měřítka. Používá se jak již vyplývá z jeho názvu pro měření hloubky otvorů.

16 Číselníkové indikátory (též úchylkoměry či tloušťkoměry) Tyto indikátory slouží například jako tloušťkoměry, nebo u rotačních částí k tomu, zda není při rotačním pohybu nějaká odchylka a podobně.

17 Mikrometry Mikrometry jsou měřidla s vysokou přesností, které se dělí na:  analogové s přesností 0,01 mm,  digitální s přesností 0,001 mm. Základem měřícího mechanismu je mikrometrický šroub, který určuje rozměr počtem otáček a odečtením na stupnicích nebo display. Při měření mikrometrem se nesmí používat velká síla při dotahování a proto se měřidlo utahuje přes zubovou spojku (tzv. řehtačka), která je na konci bubínku. U digitálního mikrometru postupujeme stejně ale hodnotu odečítáme na display. Základním typem je třmenový mikrometr, dalším jsou mikrometrické hloubkoměry, dvoudotekové a třídotykové dutinoměry.

18 Analogový mikrometr má dvě stupnice:  hlavní je na pouzdře s maticí a jeden dílek je půl milimetru,  noniová je na bubínku s přesností 0,01 mm a má padesát dílků. Při jednom otočení bubínku se dotyky posunou o 0,5 mm. Měřící rozsahy třmenového mikrometru jsou odstupňovány po dvaceti pěti milimetrech, tam kde končí rozměr prvního tam začíná rozměr druhého. (zvětšuje se rozteč třmenů ale mikrometrický šroub zůstává stejně veliký).

19

20

21 Výškoměry (nádrhy) Nádrh slouží k:  orýsování součásti a označení obrobků  měření výšek  měření roztečí otvorů, ploch a hran Běžné výšky jsou 320/620 mm při přesnosti 0,02 mm. Speciální výškoměry jsou schopny měřit až do výšky 1300 mm. Některé z nich slouží i pro sledování tolerancí, měření kolmosti, měření přímosti aj. Digitální verze s malým rozsahem pracují často s indukčním snímačem.

22

23 Použití posuvného měřítka v praxi Protože se jedná o relativně velmi přesné měřící zařízení, musíme dávat pozor na možné poškození měřících hran čelistí. Po změření součástky je třeba odečíst hodnotu, poté čelisti oddálit a vyndat měřený předmět! Při měření otvorů je třeba dát čelisti do výchozí polohy, vsunout do otvoru poté opatrně vysouvat pohyblivé rameno až do doteku se stěnou. Odečíst rozměr a poté přesunout pohyblivé rameno do výchozí polohy. Pozor! Hroty pomocného ramene nejsou ani kružítko, ani nádrh. Navíc nelze měřit pohybující se předměty – může dojít buď ke zničení měřítka, nebo úrazu obsluhy!

24 Orýsování Pokud je potřeba opracovat nějaký materiál (plech, kulatinu či jiné profily) je třeba ho často orýsovat.. To znamená, že se na výrobek umístí čáry nebo bory udávající jak musí být obroben, aby se dosáhlo předepsaného tvaru a rozměrů. Orýsování se provádí většinou ostrým předmětem rýsovací jehlou. Tato jehla má buď kalenou špičku či špičku z tvrdokovu. V případě, že čáry nejsou dobře viditelné se nanáší na předmět vrstva krycího materiálu jako je lak, křída a podobné.

25 V těch případech kdy nesmí dojít k poškození povrchu materiálu se používá například mosazné rydlo zanechávající na oceli žlutou čáru. Na pozinkované plechy a hliníkové materiály lze použít měkkou tužku. Tyto použité materiály jsou měkčí než orýsovávaný materiál a nepoškodí ho.

26 Orýsování rovných čar Orýsování rovných čar se provádí pomocí rýsovacích jehel jejich špičky jsou zakaleny a kuželovitě broušeny. Jejich provedení je různé – od vlastního výrobku až po profesionální s tvrdokovem a výměnnými hroty.

27 Ocelové pravítko a úhelník Pro orýsování se používají:  pravítka; jedná se o používáme běžné pravítko s měřítkem, kde je alespoň jedna hrana skosená kvůli přesnosti).  příložné úhelníky, které se používají pro orýsování pravých úhlů. Mají větší tloušťku a dobře přiléhají k materiálu.

28  stavitelná měřidla (obloukový úhloměr), která se používají pro různé úhly, které lze na nich jednoduše nastavit (obloukový úhloměr).  aj.

29 Orýsování kružnic Pro orýsován kružnic se používá jednoduchých kružidel, která mohou být:  kloubová, která jsou levná  pružinová, která umožňuje rychlejší a přesnější nastavení rozměru a proto se používá pro přesnější orýsování. Pro rychlé nastavení se používá rychloupínací matice.  tyčová, kterých se používá pro orýsování kružnic velkého průměru. Základem je tyč často obdélníkového tvaru na kterém je pravítko. Na tyči jsou upevněny 2 posuvné díly zvané jezdce. Jeden je opatřen hrotem (umisťuje se do důlku) a druhý je opatřen rýsovací jehlou.

30

31 Důlčíkování Důlčíkování se provádí proto, aby byl vyznačený střed dobře viditelný. Takže ho lze zvýraznit důlkem (výhodné při vrtání otvorů – vrták je veden). K zhotovení se používá důlčík. Ten může být buď :  jednoduchý,  automatický. Pro práci s ručním důlčíkem je potřeba kladivo, pro automatický důlčík stačí na něj zatlačit a po překonání určitého tlaku se uvolní energie do něj vloženého pera, které přenese naakumulovanou energii na hrot a úderem vytvoří důlek.

32 Pracovní postup Pro správné důlčíkování je třeba naklonit důlčík ve směru od sebe na požadované místo a zkontrolovat přesnou polohu špičky. Poté se důlčík vrátí do kolmé polohy a úderem kladiva na důlčík se vyrazí důlek. Bezpečnost při práci Před započetím práce zkontrolujeme zda je kladivo správně nasazené a zajištěné klínem. Důlčík nesmí mít otřepy na plošce. Automatický dulčík


Stáhnout ppt "Dílenská technika Měření a značení. Pro udání rozměrů předmětu se jako základní jednotka délky používá metr. Metr se dělí na menší jednotky: 1m = 10 dm."

Podobné prezentace


Reklamy Google