Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová Obr. [1] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072.

Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová Obr. [1] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072

Ve čtvrtek 24. dubna 2014 jsme se zúčastnili dalšího z řady projektů RAVŽ, tentokrát na téma Chemismus vody – terénní analýza. Jako před každým z projektů jsme absolvovali nejprve teoretickou přednášku, ovšem s malou výjimkou. Přednáška proběhla již v říjnu minulého roku a po přednášce jsme měli možnost prakticky si všechno „nanečisto“ vyzkoušet v laboratoři (laboratorní praxe proběhla 2. 10. 2013). Vodu určenou k analýze jsme odebírali celkem z 5 lokalit: a)Rybník Velká Okrouhlice b)Řeka Blanice – nad jezem c)Řeka Blanice – pod jezem d)Rybník Čežárka e)Rybník Dřemliny

Obr. [2] Obr. [3] Řeka Blanice, ilustrační foto Rybník Čežárka

Rybník Dřemliny Obr. [4] Obr. [5] Rybník Okrouhlice

Velmi jednoduchá chemická látka, vzorec H 2 O Společně se vzduchem – základní podmínka života na Zemi Zabírá více než 2/3 povrchu Země Nejvíce vody zadržují moře a oceány Ve vodě probíhají veškeré chem. děje živých organismů V neznečištěných vodách nacházíme většinou např.: Ca, Mg, Na, K, sloučeniny B a Si a mnoho dalších Voda obsahuje rozpuštěné (an)organické látky přirozeného i antropogenního původu Ryba ovlivňuje kvalitu vody hlavně dýcháním a vylučováním Máchová, Voda jako životní prostředí sladkovodních ryb

A) KOLORIMETRICKY  Ke vzorku vody přidáme činidlo  Vznik barevného roztoku  Intenzita zabarvení úměrná koncentraci sledované látky B) SPEKTROFOTOMETRICKY  Princip – kolorimetrická metoda  Intenzita zbarvení se stanovuje pomocí spektrofotometru  Přesnější měření C) ODMĚRNÉ TITRAČNÍ METODY  Do vzorku vody přidáváme odměrný titrační roztok, reaguje se stanovovanou složkou  Bod ekvivalence = ukončení reakce, změna zabarvení  Koncentrace složky se zjistí na základě spotřeby činidla Máchová, Voda jako životní prostředí sladkovodních ryb

D) VÁŽKOVÉ (GRAVIMETRICKÉ) METODY  Reakce přidávaných činidel se stanovovanou složkou  Vznik málo rozpustné sloučeniny, oddělí se filtrací a po promytí se zváží E) INSTRUMENTÁLNÍ METODY  Užití laboratorních přístrojů Terénní analýzy – Některá stanovení (teplota vody, průhlednost vody,…) je nutné určit okamžitě po odběru (ihned na místě) Máchová, Voda jako životní prostředí sladkovodních ryb

Nesmí obsahovat toxické látky, jejichž koncentrace by poškozovaly růst a vývoj ryb a dalších organismů OPTIMUM  pro lososovité 8 – 18°C  pro kaprovité 18 – 28°C Velmi nebezpečné jsou náhlé a prudké změny teplot. Častou příčinou úhynu ryb jsou také:  Amoniak  Kyanidy  Aktivní chlor  Org. látky (fenoly, tenzidy,…)  Pesticidy, kovy,… Máchová, Voda jako životní prostředí sladkovodních ryb

RYBA:  Se přirozeně vyskytuje ve vodním ekosystému  Je důležitým článkem v potravním řetězci  Je bioindikátorem kvality vodního prostředí ZDRAVÁ RYBA:  Je předpokládáno, že dává zdravého, životaschopného potomka  Má předpokládaný růst a vývin Obr. [6] Piačková, Když se rybám nedaří

Furnunkulóza lososovitých - děje se tak z příčiny: vyšší koncentrace organických látek sníženého obsahu kyslíku výskyt bakterie Aeromonas salmonicida teplota mezi 15-21°C Toto onemocnění se často vyskytuje u pstruha duhového Obr. [8] Obr. [7] Piačková, Když se rybám nedaří

Erytrodermatitida kaprů (letní erytrodermatitida) - děje se tak při: vyšší koncentraci organických a bakteriálních nečistot nižší koncentraci kyslíku výskyt bakterie rodu Aeromonas vyšší teploty Toto onemocnění se vyskytuje hlavně u kapra obecného a jiných kaprovitých ryb Obr. [10] Obr. [9] Piačková, Když se rybám nedaří

Branchiomykóza - vzniká při: vysokém znečištění organickými látkami nižší koncentraci kyslíku výskytu plísně Branchiomyces demigrans, B. sanguinis teplotách nad 20°C Také postihuje kaprovité ryby Vlákna se rozrůstají v krevních vlásečnicích žaber  ucpání  přerušení přívodu živin a kyslíku k žaberní tkáni  nekróza Piačková, Když se rybám nedaří

Obr. [12] Obr. [11] Piačková, Když se rybám nedaří

Koi herpesviróza jedná se o virové onemocnění způsobeno virem Koi herpesvirus používána zkratka KHV při teplotách od 18-28°C  Nekróza žaber, vysoká mortalita Obr. [14] Obr. [13] Piačková, Když se rybám nedaří

Jarní virémie kaprů opět se jedná o vir způsobeno virem Rhabdovirus carpio výskyt při teplotách 11-17°C nákaza kaprovitých ryb Obr. [15] Obr. [16] Piačková, Když se rybám nedaří

Prvoci Motolice Obr. [20] Obr. [18] Obr. [19] Obr. [17] Piačková, Když se rybám nedaří

Tasemnice Členovci Obr. [21] Obr. [22] Obr. [23]Obr. [24] Piačková, Když se rybám nedaří

Kyslík ve vodě = podmínka pro přežití ryb a vodních organismů Absence nebo koncentrace kyslíku ve vodě = havarijní úhyn ryb Koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě  ovlivnění forem výskytu látek a jejich toxicitu pro vodní organismy Kyslík do vody - difuze z atmosféry, fotosyntetická asimilace vodních rostlin, řas a sinic. Proces fotosyntézy dle rovnice: 6CO2 + 6H2O  C6H12O6 + 6O2 Máchová, Piačková; Pracovní list - kyslík

Koncentrace kyslíku ve vodě dána rovnováhou, která se vytvoří mezi procesy, který kyslík do vody přivádějí a procesy, při kterých se kyslík spotřebovává. Množství kyslíku ve vodě ovlivněno jeho rozpustnost ve vodě, která je ovlivňována teplotou vody. (čím vyšší teplota, tím nižší rozpustnost) 2 možné způsoby vyjadřování obsahu kyslíku ve vodě 1.Pomocí hmotnostní koncentrace (hmotnost kyslíku v 1 l vody mg.1 -1 O 2 ) – absolutní hodnota 2. Pomocí relativní hmotnosti- nasycení vody kyslíkem  Hodnota vyjadřuje potenciální podíl koncentrace kyslíku vzhledem k jeho rovnovážné koncentraci odpovídající za dané teploty jeho rozpustnosti (100% nasycení)  Koncentrace nižší= deficit kyslíku (v %, mg.1 -1)  Koncentrace vyšší= přesycení vody kyslíkem  Optimální pro život ve vodě 100% nasycení Máchová, Piačková; Pracovní list - kyslík

Zdroje ve vodě – vzduchování, difúze z atmosféry, fotosyntetická asimilace rostlin Rozpustnost kyslíku závisí na teplotě vody – čím vyšší teplota, tím nižší rozpustnost Spotřeba kyslíku:  biologický rozklad org. látek  desimilace zelených organismů  dýchání organismů  nitrifikace, oxidace železa,… OPTIMUM: pro lososovité – 8 – 10 mg/l pro kaprovité – 6 – 8 mg/l Máchová, Voda jako životní prostředí sladkovodních ryb

Teplota (ºC)Rozpustnost (mg.l -1 ) 014,63 413,11 1011,28 169,86 209,08 248,42 287,84 356,98 406,47 Máchová, Voda jako životní prostředí sladkovodních ryb

Stanovení množství kyslíku, které potřebovaly ryby během pokusu a přepočet na spotřebu kyslíku za 1 hodinu na 1 kg hmotnosti ryb. Materiál a pomůcky: 2 skleněné nádrže, odměrný válec, vodovodní voda zbavená chloru a 2 hodiny probublávaná vzduchem, živé ryby vhodné velikosti, vzduchový motorek, Combi souprava, přesné váhy, igelitové sáčky, gumičky Máchová, Piačková; Pracovní list - kyslík

POSTUP EXPERIMENTU Pomocí vzduchového motůrku probublat 7 l vody. Odebrat vzorek na stanovení koncentrace kladných fyzikálně- chemických parametrů (stanovit koncentraci rozp. kyslíku ve vodě) Do nádrže nalít připravenou vodu a uzavřít. Do druhé nalít 1 l probublané vody, umístit do ní ryby o známé hmotnosti, doplnit nádrž po okraj vodou pomocí odměrného válce. Zaznamenat objem doplněné vody a zapsat celkový objem nádrže. Uzavřít nádrž (pom. sáčku a gumičky) Ryby v nádrži ponechat do chvíle, kdy jeví příznaky nedostatku kyslíku. Poté sejmout kryt z nádrže, odebrat vzorek vody pro stanovení kyslíku a ryby dát do nádrže s prokysličenou vodou. NAMĚŘENÉ HODNOTY A VÝPOČTY – VIZ PŘILOŽENÝ PRACOVNÍ LIST Máchová, Piačková; Pracovní list - kyslík

Amoniakální dusík: produkt rozkladu organických látek (živočišný, rostlinný původ) Původcem amoniakálního dusíku je člověk, který vypouští dusíkatá hnojiva a ty se dostávají do podzemních vod. Amoniak je metabolickým produktem ryb a vodních živočichů (plankton) - vznik je zapříčiněn na místech s velkým počtem ryb a na místech s vyústěním splaškových vod Ve vodách s vysokým obsahem kyslíku je amoniak biochemicky oxidován (proces nitrifikace). Část amoniaku je také využívána fytoplanktonem a vyššími vodními rostlinami - koncentrace v běžných rybničních vodách není tak vysoká V rybnících s vysokým obsahem živin se koncentrace amoniakálního dusíku znásobuje s důsledku rozkladu Nejnebezpečnější je rozklad biomasy vodního květu sinic, kdy koncentrace dusíku mohou mít kriticky vysoké hodnoty Máchová, Piačková; Pracovní list – amoniakální dusík

Ve volné a vázané formě  Pro ryby je toxická volná forma - NH 3 Forma výskytu závisí na teplotě a pH vody (čím vyšší pH a teplota, tím vyšší podíl toxického amoniaku) Nejvyšší přípustné koncentrace toxického amoniaku – 0,01 mg/l lososovité, 0,05 mg/l kaprovité Při vyšetření vody dostaneme celkovou koncentraci amoniaku. (Používají se analytické metody, které nedokáží rozlišit jednotlivé složky, ale poskytnou celkový údaj o amoniaku).Na získání hodnot používáme Combi soupravu, která má potřebné nástroje na určení. Když potřebuje zjistit vhodnost vody, pro chov ryb z hlediska koncentrace amoniaku, musíme znát koncentraci celkového amoniaku a údaje o teplotě a pH. Máchová, Piačková; Pracovní list – amoniakální dusík

PŘÍKLAD VÝPOČTU KONCENTRACE VOLNÉHO AMONIAKU Celkově: 1,7 mg/l (NH 4 + + NH 3 ) Teplota vody: 20 ° C 1) z tabulky zjistíme hodnoty volného amoniaku (13,02%) 2) užití přímé úměry: 100%..........1,7mg.l -1 13,02%.......x mg,l -1  Koncentrace volného amoniaku je 0,22 mg/l NH 3 Máchová, Piačková; Pracovní list – amoniakální dusík

pH/t5 ºC10 ºC15 ºC20 ºC25ºC 7 0,12 %0,175 %0,26 %0,37 %0,55 % 8 1,19 %1,73 %2,51 %3,62 %5,21 % 9 10,73 %14,95 %20,45 %27,32 %35,46 % 10 54,59 %63,74 %71,99 %78,98 %84,60 % 11 92,32%94,62 %96,26 %97,41 %98,21% ZÁVISLOST KONCENTRACE TOXICKÉHO AMONIAKU NA TEPLOT Ě A PH VODY (V PROCENTECH CELKOVÉHO AMONIAKU) Máchová, Voda jako životní prostředí sladkovodních ryb

Potřeby : 2 skleněné nádrže, odměrný válec, vodovodní voda zbarvená chlóru a 2 hodiny probublávaná vzduchem, živé ryby vhodné velikostí, vzduchovací motorek, combi souprava, váhy, igelitové sáčky, gumičky Postup pokusu : Pomocí motorku provzdušníme cca 7 litrů vody a nabereme vzorek na stanovení koncentrace celkového amoniaku. Připravíme dvě nádrže a do každé z nich odměříme odměrným válcem 2 litry probublané vody. Jedna nádrž zůstane prázdná a do druhé se umístí 2-3 ryby. Vodu v obou nádržích mírně probubláme pomocí motorku. Po x hodinách pobytu ryb v nádrži odebereme z obou nádrží vzorky vody na stanovení amoniaku. NAMĚŘENÉ HODNOTY A VÝPOČTY – VIZ PŘILOŽENÝ PRACOVNÍ LIST Máchová, Piačková; Pracovní list – amoniakální dusík

Ovlivňuje chemické i biochemické procesy a formy výskytu některých látek ve vodách. (např. amoniak, hliník, železo, kyanid)  zde je pH vody tak významná, že bez její znalosti nelze odhadnout nebezpečí, které rybám a ostatním organismům mohlo hrozit při výskytu těchto látek ve vodě. pH vody je nezbytnou součástí rozboru vody. Povrchové vody (s výjimkou vod z rašelinišť a acidifikovaných vod z nádrží) mají hodnoty pH od 0,6 do 8,5. Posun do alkalických oblastí nad 8 způsobuje intenzivní fotosyntetická asimilace, při které se z vody intenzivně odčerpává volný oxid uhličitý -> může se pH zvýšit na 10 až 11. Vody z rašelinišť (obsahují humínové látky) a málo mineralizované acidifikované vody některých nádrží a jezer vykazují poměrně nízké hodnoty. Ty lze také očekávat na jaře při tání sněhu. Máchová, Piačková; Pracovní list – hodnoty pH

V létě (za silnějšího vegetačního zákalu) se mění hodnoty během dne a noci (za slunečního záření, když probíhá fotosyntetická asimilace, se hodnoty ph zvyšují především ve vrstvě, kam proniká světlo. Ve větších hloubkách bývají hodnoty nižší jako v nočních hodinách, kdy probíhá disimilace a voda je obohacována oxidem uhličitým) Z hlediska chovu ryb: Kaprovité ryby jsou citlivější k nízkým hodnotám a lososovité naopak k vysokým hodnotám. Poškození a úhyn ryb lze sledovat u lososovitých (hlavně pstruha obecného) při pH nad 9,2 a pod 4,2 u kaprovitých (u kapra a lína) při pH nad 10,8 a pod 5,0. Při posuzování bezpečnosti vyšších naměřených hodnot (zejména nad 8,5 a teplotě nad 10°C), musíme brát ohled na koncentraci celkového amoniaku ve vodě. Musíme počítat s tím, že podíl volného (pro ryby toxického) amoniaku se pohybuje na úrovni desítek procent procent z celé koncentrace. Při hodnotách celkového amoniaku na úrovni desetin mg/l se mohou projevit jeho toxické účinky. Samotná hodnota pH nemusí pro organismy ve vodě znamenat nebezpečí, ale může změnit formu výskytu již zmíněných látek a poškodit vodní organismy. Máchová, Piačková; Pracovní list – hodnoty pH

Stanovit hodnotu pH vody připravené k přechovávání ryb a zjistit změny těchto hodnot po určité době stání v nádrži bez ryb a s rybami. Zjistěte, jak se změřen=é hodnoty liší porovnejte sw hodnotami, které zjistíte po x hodinovém pobytu ryb množství amoniaku, které vyprodukovaly ryby během pokusu a přepočet na specifickou produkci amoniaku za 1 hodinu na 1 kg hmotnosti ryb. Jako materiál jsme dostali 2 skleněné nádrže (třílitrové potravinářské sklenice), odměrný válec, vodovodní voda zbavenou chlóru a 2 hodiny probublávanou vodou, vzduchovací motůrek, Combi soupravy, přesné váhy, igelitové sáčky a gumičky. Máchová, Piačková; Pracovní list – hodnoty pH

Postup pokusu : Vzali jsme si vzduchový motůrek a nechali jsme probublat 7 litrů vody. Poté jsme odebrali vzorek na stanovení celkového amoniaku ve vodě. Do dvou nádrží jsme nalili 2 litry probublané vody. Jedna z nich zůstane prázdná a do druhé 2 – 3 kusy zvážených ryb. Vodu jsme nechali probublávat pomocí motůrku a po x hodinách pobytu ryb v nádrži jsme odebrali vzorky z obou lahví na stanovení amoniaku. NAMĚŘENÉ HODNOTY A VÝPOČTY – VIZ PŘILOŽENÝ PRACOVNÍ LIST Máchová, Piačková; Pracovní list – hodnoty pH

A) PRACOVNÍ LISTY A PROTOKOLY S VÝPOČTY A NAMĚŘENÝMI HODNOTAMI B) PODROBNÝ POPIS POSTUPŮ PŘI EXPERIMENTECH

Testovací organizmus (v našem případě to byl kapr) Multifunkční pH a OXI metr Přesné váhy Lihový teploměr Terénní analytická souprava Skleněné nádoby o objemu 3 litry (potravinářské lahve) 4 ks Laboratorní nádobí (kádinky, odměrné válce, střička s destilovanou vodou) Mikrotenové sáčky a gumičky na uzavření nádob Tácy 2 vzduchovací motůrky 3 hadičky Ručník/papírové ubrousky/hadr Máchová, Piačková; Podklady pro zpracování protokolu

1)Pomocí vzduchovacího motůrku jsme nechali probublat kolem 7 litrů vody. 2)V připravené vodě jsme změřili koncentraci rozpuštěného kyslíku (pomocí multifunkčního OXI metru). Tu jsme poté zapsali do tabulky č. 1. 3)Do jedné nádrže jsme nalili připravenou vodu až po okraj a uzavřeli ji (mikrotenovým sáčkem a gumičkou). 4)Do druhé nádrže jsme odměřili 2 litry probublané vody, umístili do ní ryby o známé hmotnosti a odměrným válcem jsme vodu doplnili až po okraj. 5)Objem doplněné vody jsme připočetli ke 2 litrům a tuto hodnotu zapsali do tabulky č. 1 stejně jako hmotnost ryb a čas zahájení pokus. Máchová, Piačková; Podklady pro zpracování protokolu

6)Nádrž jsme rovněž uzavřeli pomocí mikrotenového sáčku a gumičky. 7)Ryby jsme ponechali v uzavřené nádrži po dobu 1 až 2 hodin do chvíle,než začali jevit příznaky nedostatku kyslíku (ryby se zdržují u hladiny a zrychleně dýchají). Čas ukončení pokusu jsme zapsali do naší tabulky č. 1. 8)Sejmuli jsme kryt z nádrže a pomocí multifunkčního OXI metru jsme změřili koncentraci rozpuštěného kyslíku. Stejným způsobem jsme změřili koncentraci kyslíku v lahvi bez ryb. Tyto hodnoty jsme poté zaznamenali do tabulky č. 1. 9)Spočítali jsme specifickou spotřebu kyslíku (spotřebu kyslíku vztaženou na 1 kg hmotnosti ryb a 1 hodinu). Tabulka, do které jsme zaznamenávali výsledky našeho pokusu, viz dále. Máchová, Piačková; Podklady pro zpracování protokolu

1)Pomocí vzduchovacího motůrku jsme nechali probublat kolem 7 litrů vody. 2)V připravené vodě jsme změřili pomocí terénní analytické soupravy koncentraci amoniaku. A tuto hodnotu jsme zapsali do naší tabulky č. 2. 3)Do dvou nádob jsme nalili po 2 litrech probublané vody. 4)Do jedné z nádrží jsme umístili předem zvážené ryby a do tabulky č. 2 jsme zapsali hmotnost ryb, objem vody a čas zahájení pokusu. 5)Ryby jsme ponechali v uzavřené nádobě po dobu 1 až 2 hodin, poté jsme zapsali čas ukončení pokusu. Máchová, Piačková; Podklady pro zpracování protokolu

6)Pomocí terénní analytické soupravy jsme změřili koncentraci amoniaku v obou nádobách a zjištěné hodnoty jsme zaznamenali do tabulky č. 2. 7)Nakonec jsme spočítali specifickou produkci amoniaku (tedy produkci amoniaku vztaženou na 1 kg ryb a 1 hodinu). Tabulka, do které jsme zaznamenávali výsledky našeho pokusu, viz dále. Máchová, Piačková; Podklady pro zpracování protokolu

K měření jsme použili nádoby, ve kterých probíhal pokus č. 1 a pokus č. 2. 1)Při zahájení pokusu 1 a 2 jsme změřili hodnotu pH ve všech nádobách (pomocí multifunkčního pH metru) a zjištěné hodnoty jsme zaznamenali do tabulky č. 3. 2)V závěru pokusu 1 a 2 jsme změřili hodnotu pH ve všech nádobách (pomocí multifunkčního pH metru) a zjištěné hodnoty jsme zapsali do tabulky č. 3. 3)Nakonec jsme vyhodnotili, k jakým změnám hodnot pH došlo vlivem přítomnosti ryb ve vodě, která nebyla provzdušňována a nebyla ve styku s atmosférou a ve vodě, která byla v průběhu pokusu provzdušňována. Tabulka, do které jsme zaznamenávali výsledky našeho pokusu, viz dále Máchová, Piačková; Podklady pro zpracování protokolu

Pracovní list - pH Máchová, Piačková; Pracovní list – hodnoty pH

Pracovní list - kyslík Máchová, Piačková; Pracovní list - kyslík

Pracovní list – amoniakální dusík Máchová, Piačková; Pracovní list – amoniakální dusík

Protokol Máchová, Piačková; Podklady pro zpracování protokolu

Nejprve jsme se dostavili na určené stanoviště (asfaltové prostranství mezi řekou Blanicí a rybníkem Velká Okrouhlice). Pomohli jsme specializovaným odbornicím vynosit všechny potřebné pomůcky z auta, dohodli jsme se na organizačních záležitostech a naše praxe mohla začít. Z každé skupiny byl určen jeden zástupce, který s jednou z asistentek, s paní Janou Máchovou, autem objížděl jednotlivá stanoviště, pomáhal nabírat vodu k analýze a zaznamenával nezbytné údaje – teplotu vody apod. (po odebrání poloviny vzorků byli určeni noví zástupci skupin). Na našem pracovišti mezitím došlo k obeznámení studentů s analytickými mobilními soupravami, které obsahovaly vše potřebné (činidla k určení obsahu kyslíku, fosfátů a amonného dusíku ve vodě, kádinky, pipety + balonky, odměrné válce, „hrbáček“ = speciální nádobka pro odběr vody ke stanovení množství kyslíku, měrné stupnice, elektronický měřič pH, návody,…)

ANALYTICKÁ MOBILNÍ SOUPRAVA Obr. [26] Obr. [25]

Po odjezdu zástupců pro vzorky vody k analýze nám paní asistentka názorně ukázala nabírání vody k určení množství kyslíku. Posloužilo nám k tomu speciální zařízení zvané „hrbáček“. Do hrbáčku jsme vložili kyslíkovou lahvičku, uzavřeli jsme jej a hodili do vody. Počkali jsme až se naplní až po okraj a hrbáček jsme vytáhli. Dali jsme pryč zátku a zavřeli jsme kyslíkovou lahvičku. Paní asistentka provedla náběr vody celkem dvakrát. Hrbáček Obr. [28] Obr. [27]

NAPLNĚNÁ KYSLÍKOVÁ LAHVIČKA Obr. [29]

Okamžitě po vyjmutí kyslíkových lahviček z hrbáčku bylo nutné je zafixovat. Do lahviček jsme tedy přidali nejdříve 0,5 ml chloridu manganatého a poté 0,5 ml alkalického jodidu (!!!SILNÁ ŽÍRAVINA!!!). Lahvičku jsme uzavřeli a několikrát důkladně promíchali. Tím byl vzorek zafixován a my čekali, než se u dna vytvoří sraženina, se kterou poté budeme dále pracovat. Obr. [31] Obr. [30]

Po utvoření sraženiny byl už postup analýzy jednodušší. Sraženinu jsme rozpustili dostatečným množstvím kyseliny sírové (dostatečným = dokud zde byly byť jen zbytečky sraženiny) a obsah promíchali. Poté jsme odměřili plastovým odměrným válcem přesně 50 ml vzniklé tekutiny. Tu jsme pak přelili do titrační baňky. Obr. [33] Obr. [32]

Po přelití tekutiny do titrační baňky jsme přidali další činidlo – 0,5 ml škrobového indikátoru. Roztok rázem zbarvil do tmavomodra. Dále jsme nabrali speciálním balonkem do pipety 10 ml dalšího činidla – sirnatanu sodného. Obr. [35] Obr. [34]

Během stanovování množství kyslíku dorazila paní Máchová se vzorky z našich stanovišť a rozdělila je mezi skupiny. Jednotlivá stanoviště jsme si očíslovali následovně: 1)Rybník Velká Okrouhlice – teplota vody 15 °C 2)Řeka Blanice – nad jezem (tento vzorek dostala naše skupina) – teplota vody 13,5°C 3)Řeka Blanice – pod jezem – teplota vody 13,5°C 4)Rybník Čežárka – teplota vody 16°C 5)Rybník Dřemliny – teplota vody 15,2°C Nejprve jsme stanovovali množství kyslíku ve vodách. Jelikož postup jsme již dříve rozepsali, uvedeme zde pouze naměřené hodnoty. 1)Velká Okrouhlice – spotřebovali jsme 3,6 ml sirnatanu – množství kyslíku 11,52 mg/l 2)Blanice nad jezem – spotřeba 2,7 ml sirnatanu – množství kyslíku 8,64 mg/l 3)Blanice pod jezem – spotřeba 3,1 ml sirnatanu – množství kyslíku 9,92 mg/l 4)Rybník Čežárka – spotřeba 6,1 ml sirnatanu – množství kyslíku 19,52 mg/l 5)Rybník Dřemliny – spotřeba 2,9 ml sirnatanu – množství kyslíku 9,28 mg/l

Získané hodnoty a údaje jsme zaznamenávali do přiložených pracovních listů, stejně jako níže uvedené hodnoty nasycenosti vody kyslíkem, které jsme vypočítali za pomocí tabulky (v tabulce je uvedena rovnovážná koncentrace kyslíku za určité teploty). 1)Rybník Okrouhlice – nasycenost kyslíkem: 115 % 2)Blanice nad jezem – nasycenost kyslíkem: 82,3 % 3)Blanice pod jezem – nasycenost kyslíkem: 94,5 % 4)Rybník Čežárka – nasycenost kyslíkem: 198,8 % 5)Rybník Dřemliny – nasycenost kyslíkem: 92,5 %

Koncentrace rozpuštěného kyslíku zjištěné na jednotlivých odběrových místech se pohybovaly od 8,64 do 19,52 mg/l, což odpovídá nasycení vody kyslíkem od 82,3 % do 198 %. Voda v rybnících vyhovuje/nevyhovuje z hlediska obsahu kyslíku požadavkům kaprovitých ryb. Přítomnost jezu v říčním toku má pozitivní/negativní vliv na koncentraci kyslíku rozpuštěného ve vodě. Koncentrace kyslíku ve vodě pod jezem byla vyšší/nižší ve srovnání s koncentrací zjištěnou ve vzorku vody odebrané nad jezem.

Máchová, Piačková; Měření hodnot koncentrace kyslíku

Naším dalším úkolem bylo měření a zaznamenávání hodnot pH jednotlivých vzorků. Hodnoty jsme měřili celkem 2 způsoby: a)Kolorimetricky b)Pomocí elektronického měřiče Kolorimetrická metoda má snadnou údržbu a je poměrně levná. K jejím nevýhodám patří bohužel nepříliš veliká přesnost, neboť hodnotu pH musíme de facto odhadnout. pH metr je zase velice přesný, nicméně jeho údržba není vůbec snadná (elektroda musí být ponořena v roztoku chloridu) a pořizovací cena je také poměrně vysoká.

Nejprve jsme si zkusili kolorimetrickou metodu.  Do zkumavky jsme dali 2 kapky indikátoru (NE VÍCE!!!).  Odměrným válcem jsme přidali 10 ml zkoumané vody.  Roztok jsme důkladně promíchali a chvilinku počkali.  Po nějakém čase jsme vzali barevnou škálu a ze vzdálenosti 5 cm posuzovali barevné hodnoty. 1)Rybník Okrouhlice – hodnota pH 9,3 2)Blanice nad jezem – hodnota pH 7,3 3)Blanice pod jezem – hodnota pH 7,5 4)Rybník Čežárka – hodnota pH 9 5)Rybník Dřemliny – hodnota pH 8,2

Obr. [36]

Poté jsme měřili hodnotu pH metrem.  Nejdříve jsme sundali víčko, jímž byla překryta elektroda.  Elektrodu jsme důkladně opláchli.  Zapnuli jsme pH metr a ponořili jej do vzorku.  Počkali jsme a po ustálení jsme zapsali naměřené hodnoty. 1)Rybník Okrouhlice – hodnota pH 9,3 2)Blanice nad jezem – hodnota pH 7,8 3)Blanice pod jezem – hodnota pH 7,8 4)Rybník Čežárka – hodnota pH 9,6 5)Rybník Dřemliny – hodnota pH 9,1 Jelikož pH metr je přesnější než kolorimetrická metoda, pracovali jsme dále právě s těmito hodnotami.

Obr. [37]

Hodnoty pH vody ve sledovaných lokalitách se pohybovaly od 7,3 do 9,6. Hodnoty pH zjištěné při použití kolorimetrické metody a pH metru se výrazně lišily/nelišily, hodnoty zjištěné kolorimetrickou metodou vykazovaly vyšší/nižší/shodné hodnoty.

Máchová, Piačková; Měření hodnot pH

Naším třetím úkolem bylo stanovení koncentrace fosfátového fosforu.  Do zkumavky o průměru 30 mm jsme odměřili 50 ml vzorku.  Přidali jsme 10 kapek činidla – molybdenanu amonného.  Abychom dosáhli požadované reakce, museli jsme obsah zkumavky promíchat speciální cínovou destičkou.  Počkali jsme asi 5 minut a ze vzdálenosti 5 cm posuzovali odstín modré barvy vzorku podle stupnice.  Odhadnuté hodnoty jsme zapsali a podle nich vyplnili příslušné protokoly. 1)Rybník Okrouhlice – pod 0,03 mg/l 2)Blanice nad jezem – 0,07 mg/l 3)Blanice pod jezem – 0,07 mg/l 4)Rybník Čežárka – 0,26 mg/l 5)Rybník Dřemliny – 0,07 mg/l

Obr. [38]

Koncentrace fosfátového fosforu se pohybovaly od 0,03 do 0,26 mg/l P-PO 4 3-. Nejvyšší koncentrace fosfátového fosforu byla zjištěna v lokalitě rybník Čežárka, nejnižší koncentrace fosfátového fosforu byla zjištěna v lokalitě rybník Okrouhlice.

Máchová, Piačková; Měření koncentrace fosfátového fosforu

Posledním úkolem bylo stanovení koncentrace toxického amoniaku a amoniakálního dusíku.  Umělohmotným odměrným válcem jsme odebrali 50 ml vzorku a přelili jej do zkumavky o průměru 30 mm.  Do zkumavky jsme kápli 2 kapky Seignetovy soli, poté 1 ml Nesslerova činidla.  Vzorek jsme důkladně promíchali a nějaký čas (kolem 10 minut) jsme počkali.  Poté jsme vzorek vzali a ze vzdálenosti asi 5 cm porovnávali dle barevné škály. 1)Rybník Okrouhlice – 0,5 mg/l 2)Blanice nad jezem – 0,5 mg/l 3)Blanice pod jezem – 0,6 mg/l 4)Rybník Čežárka – 1,5 mg/l 5)Rybník Dřemliny – 2 mg/l

Dle pH a při odběru naměřené teploty jsme spočítali i procentický podíl volného amoniaku a koncentraci toxického amoniaku. Dále jsme museli rozhodnout, zda koncentrace toxického amoniaku vyhovuje či nevyhovuje požadavkům kaprovitých a lososovitých ryb. 1)Rybník Okrouhlice – 34,1 % 2)Blanice nad jezem – 1,4 % 3)Blanice pod jezem – 1,4 % 4)Rybník Čežárka – 52 % 5)Rybník Dřemliny – 24,7 %

1)Rybník Okrouhlice – 0,22 mg/l  NEVYHOVUJE požadavkům kaprovitých a lososovitých ryb 2)Blanice nad jezem – 0,01 mg/l  VYHOVUJE požadavkům kaprovitých a lososovitých ryb 3)Blanice pod jezem – 0,011 mg/l  VYHOVUJE požadavkům kaprovitých a lososovitých ryb 4)Rybník Čežárka – 1,01 mg/l  NEVYHOVUJE požadavkům kaprovitých a lososovitých ryb 5)Rybník Dřemliny – 0,64 mg/l  NEVYHOVUJE požadavkům kaprovitých a lososovitých ryb

Koncentrace celkového amoniakálního dusíku se pohybovaly od 0,5 do 2 mg/l. Koncentrace toxického amoniaku se pohybovaly od 0,01 do 1,01 mg/l a to znamená, že nedosahují/převyšují* nejvyšší přípustné koncentrace pro lososovité/kaprovité ryby. * Rybníky Okrouhlice, Čežárka a Dřemliny převyšují, stanoviště pod i nad jezem řeky Blanice nedosahují.

Máchová, Měření koncentrace amoniaku

Zjistili jsme, jak je voda pro ryby důležitá, co jim dává/bere, jaký vliv mají ryby na kvalitu vody, co zde nesmí chybět či naopak v jakém maximálním množství se tu může vyskytovat. Seznámili jsme se s několika druhy rybích nemocí a s tím, které druhy jsou na tyto nemoci nejvíce náchylné. Vyzkoušeli jsme si na vlastní kůži (nejprve nanečisto v laboratoři), co vše musíme stanovit, abychom měli tušení, zda je voda vhodná pro chov ryb, popřípadě pro které ryby. Dále jsme si nastudovali teoretické informace o jednotlivých námi stanovovaných složkách. Všechny tyto poznatky jsme za pomoci odborných pracovnic - paní Jany Máchové a paní Veroniky Piačkové zúročili při dubnovém terénním cvičení a analýze.

MÁCHOVÁ, J. Voda jako životní prostředí sladkovodních ryb, FROV, Vodňany PIAČKOVÁ, V. Když se rybám nedaří, FROV, Vodňany MÁCHOVÁ, J. PIAČKOVÁ, V. a kolektiv. Terénní analýzy vody – příručka, FROV, Vodňany MÁCHOVÁ, J. PIAČKOVÁ, V. a kolektiv. Pracovní list a protokol – Práce s analytickou mobilní soupravou – měření koncentrace fosfátového fosforu, FROV, Vodňany MÁCHOVÁ, J. PIAČKOVÁ, V. a kolektiv. Pracovní list a protokol – Práce s analytickou mobilní soupravou – měření hodnot pH, FROV, Vodňany MÁCHOVÁ, J. PIAČKOVÁ, V. a kolektiv. Pracovní list a protokol – Práce s analytickou mobilní soupravou – měření koncentrace amoniaku, FROV, Vodňany MÁCHOVÁ, J. PIAČKOVÁ, V. a kolektiv. Pracovní list a protokol – Práce s analytickou mobilní soupravou – měření hodnot koncentrace kyslíku, FROV, Vodňany

MÁCHOVÁ, J. PIAČKOVÁ, V. a kolektiv. Pracovní list – hodnoty pH vody, FROV, Vodňany MÁCHOVÁ, J. PIAČKOVÁ, V. a kolektiv. Pracovní list – amoniakální dusík, FROV, Vodňany MÁCHOVÁ, J. PIAČKOVÁ, V. a kolektiv. Pracovní list – význam kyslíku rozpuštěného ve vodě, FROV, Vodňany MÁCHOVÁ, J. PIAČKOVÁ, V. a kolektiv. Podklady pro zpracování protokolu, FROV, Vodňany

Obrázek [1] http://ravz.cfme.net/ Obrázek [2] http://trempoviny.rajce.idnes.cz/Blanik_a_Podblanicko/#144-_reka_Blanice.JPG Obrázek [3] http://cz.geoview.info/cezarka,51174767w Obrázek [4] http://www.mhvodnany.cz/mestske-rybarstvi Obrázek [5] GELA, D. a kolektiv. Rybníkářství – starobylé řemeslo, FROV, Vodňany; upraveno

Obrázek [6] PIAČKOVÁ, V. Když se rybám nedaří, FROV, Vodňany Obrázek [7] PIAČKOVÁ, V. Když se rybám nedaří, FROV, Vodňany Obrázek [8] PIAČKOVÁ, V. Když se rybám nedaří, FROV, Vodňany Obrázek [9] PIAČKOVÁ, V. Když se rybám nedaří, FROV, Vodňany Obrázek [10] PIAČKOVÁ, V. Když se rybám nedaří, FROV, Vodňany Obrázek [11] PIAČKOVÁ, V. Když se rybám nedaří, FROV, Vodňany

Obrázek [24] PIAČKOVÁ, V. Když se rybám nedaří, FROV, Vodňany Obrázek [25] – autor Obrázek [26] - autor Obrázek [27] - autor Obrázek [28] - autor Obrázek [29] - autor Obrázek [30] - autor Obrázek [31] - autor Obrázek [32] - autor Obrázek [33] - autor Obrázek [34] - autor Obrázek [35] - autor Obrázek [36] – autor Obrázek [37] - autor Obrázek [38] - autor

Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová Obr. [1] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová Obr. [1] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová Obr. [1] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová Obr. [1] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář