Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Psychologie Psychologie jako věda Psychologie patří k vědním oborům, které se v posledních letech značně rozvinuly, získala široké uplatnění ve školství,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Psychologie Psychologie jako věda Psychologie patří k vědním oborům, které se v posledních letech značně rozvinuly, získala široké uplatnění ve školství,"— Transkript prezentace:

1 Psychologie Psychologie jako věda Psychologie patří k vědním oborům, které se v posledních letech značně rozvinuly, získala široké uplatnění ve školství, zdravotnictví, ekonomice, politologii apod. Původně byla součástí filosofie, za jejího zakladatele je považován Aristotelés (Spis o duši), jako samostatná věda se začala vyčleňovat ve druhé polovině 19. století.

2 Psychologie je empirická (vychází ze zkušenosti ) přírodně – společenská věda o člověku. Slovo psychologie má původ v řečtině (psyché = duše, logos = rozum).

3 Psychologie má interdisciplinární povahu : -úzce se stýká jak s přírodními vědami (antropologie, biologie) -tak se společenskými (humanitními) vědami (filozofie, etnografie, sociologie apod). -úkolem psychologie je zkoumat zákonitosti a mechanizmy vzniku, utváření a průběhu lidského prožívání a chování…

4 Prožívání. Je souhrnný název pro všechny vnitřní, subjektivní psychické procesy a stavy (např. vjemy, představy, emoce, rozhodování, vybavování z paměti), které tvoří celek. Člověk si psychické procesy a stavy uvědomuje jen do určité míry, a proto můžeme rozlišit vědomé a nevědomé prožívání. Prožívání se projevuje navenek v chování člověka (např. výraz emocí).

5 Chování Je souborem vnějších projevů, které jsou zpracováním a vyjádřením vnitřní situace člověka. Zahrnuje všechny činnosti, pohyby, úkony, jednání, reakce, řeč, výrazy člověka (mj. i pocení, pláč, rudnutí blednutí, smích,mimiku, změny v dýchání, držení těla apod.). Rozlišujeme tyto formy chování: -expresivní - vyjadřující skutečné smýšlení a pocity – bezprostřední výraz prožívání -adaptivní – účelně se přizpůsobující dané situaci – předstírání, zastírání, stylizace

6 Chování a prožívání jsou vždy projevem osobnosti určitého člověka s jeho individuálními vlastnostmi a dispozicemi ve vzájemném působení prostředí.

7 Psychologické vědy V současnosti je dělíme do dvou skupin: -základní -aplikované – neboli používané v praxi

8 Základní psychologické vědy Obecná psychologie – podává celkový obraz o člověku. Zabývá se problematikou poznávacích procesů, dynamikou citového života, problematikou zaměřenosti a usilování člověka (motivy, zájmy, postoje apod.) Psychologie osobnosti se zabývá strukturou a vývojem osobnosti, zkoumá podobnosti a odlišnosti mezi lidmi

9 Vývojová psychologie (ontogenetická) se zabývá otázkami pojetí psychického vývoje člověka, zkoumá činitele ovlivňující vývoj. Sociální psychologie řeší otázky forem a mechanismů začleňování lidí do mezilidských vztahů, sociálních skupin a společenských institucí a i samotné mezilidské vztahy a sociální skupiny. Psychopatologie se zabývá otázkami pojetí psychických poruch a potíží, zkoumá příčiny jejich vzniku, hledá léčebné metody, které je odstraňují.

10 Aplikované psychologické vědy Pedagogická psychologie –řeší psychologické aspekty člověka v podmínkách výchovy a zkoumá problematiku účinného vyučování i poznávání žáka. Klinická psychologie – se orientuje na diagnostiku duševních nemocí a potíží a na psychoterapeutickou péči o nemocné, včetně somaticky nemocných lidí.

11 Poradenská psychologie – se zabývá školním, výchovným, profesním a manželským poradenstvím. Soudní (forenzní) psychologie – se zabývá studiem zločinnosti, psychologií pachatelů trestných činů, psychologickými expertizami pro soudní potřeby. Další aplikované vědy: psychologie zdraví, práce, reklamy, sportu, umění apod.

12 Metody výzkumu v psychologii Psychologie využívá celý soubor výzkumných metod, které slouží ke sběru empirických dat a následnému vyhodnocování (měření, posuzování, interpretování).

13 Mezi výzkumné metody patří: Pozorování – je metoda, kterou sledujeme člověka a jeho projevy bez záměrného zásahu psychologa a zaznamenáváme je. Pozorování dělíme na metodu: -Extrospekce – pozorování vnějších projevů člověka v přirozených nebo speciálně upravených situacích, -Introspekce – pozorování vlastních vnitřních psychických jevů

14 Experiment – je metoda, ve které záměrně zasahujeme do podmínek a vlivů na zkoumanou osobu tak, aby všechny proměnné byly kontrolovány a ze změn se daly kvantitativně vyjádřit souvislosti. Při této metodě výzkumu využíváme dalších výzkumných metod a technik (dotazníky, rozhovor, analýza výsledků činnosti, analýza slovních projevů apod).

15 Explorační (zjišťující) metody – v psychologii slouží ke sběru dat, využívají různých technik (např. explorační rozhovory, dotazníky, testy apod.) - např. sociometrie – slouží ke zjišťování a analýze vztahů mezi členy malých skupin.

16 Psychodiagnostické metody – soubor metod postihující úroveň vývoje člověka, vlastnosti jeho osobnosti, jeho aktuální stav, přítomnost symptomů a syndromů, potenciální možnosti dalšího rozvoje (ke sběru dat se využívají např. výkonové testy, testy osobnosti, rozhovor, pozorování, analýza slovních projevů, rozbor výsledků činnosti apod.)

17 Něco málo z dějin psychologie Psychoanalýza – zakladatelem se stal vídeňský lékař Sigmund Freund ( ), rodák z Příbora na Moravě, který se zabýval problémem, zda se v psychologickém výzkumu stačí zabývat pouze vědomím a zda vedle vědomí neexistují ještě další pochody, jež mohou ovlivňovat i naše jednání a chování, a to v nevědomí. Freund zjistil vztah mezi minulou zkušeností člověka a jeho současnými problémy, a tím upozornil na vliv nevědomí na chování člověka.

18 Osobnost a její vlastnosti Pojem osobnost patří k velmi často používaným pojmům v oblasti společenského života i v jednotlivých vědách. Specifický význam má v psychologii a ta definuje osobnost takto: Osobnost je souhrn vlastností, procesů, stavů, návyků, postojů apod., které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka. Každá osobnost má své jedinečné psychické, biologické a sociální vlastnosti.

19 Psychická struktura osobnosti Promítá se v ní jednota prožívání a chování… Může se měnit s vývojem a změnou životních podmínek… Psychická struktura osobnosti je tvořena uspořádáním psychických vlastností a rysů osobnosti…

20 Psychické vlastnosti osobnosti Jsou relativně trvalé charakteristiky jedince, kterými se vyznačuje a které ovlivňují chování, prožívání či myšlení. Na jejich základě můžeme předvídat, jak se člověk asi zachová, jak bude asi jednat apod. (např. intelektová schopnost, temperament).

21 Rysy osobnosti Jsou psychické vlastnosti člověka projevující se v jeho chování a jednání. Jsou příznačné pro určitého jedince, odlišují ho od ostatních. Mezi rysy důležité pro život člověka patří např. družnost – uzavřenost, sklon vést – podřizovat se (dominance – submisivita), svědomitost – nezodpovědnost, sebedůvěra – sebepodceňování.

22 Typ osobnosti Vyjadřuje pozorovanou konstelaci vlastností a rysů osobnosti, které spolu souvisejí. Od 2. pol. 20. stol. Využívá řada psychologů v psychodiagnostice pět základních faktorů (rysů) osobnosti – tzv. velká pětka (Big Five) 1. Extraverze – zjišťuje kvalitu a kvantitu mezilidských interakcí, úroveň aktivace 2. Přívětivost – zjišťuje kvalitu mezilidské orientace od soucítění po nepřátelství v myšlenkách, pocitech a činech 3. Svědomitost – zjišťuje individuální úroveň při organizaci, motivaci a vytrvalosti chování zaměřeného na cíl 4. Emocionální stabilita – zjišťuje míru přizpůsobení 5. Intelekt, kultura, otevřenost ke zkušenosti – zjišťuje aktivní vyhledávání nových zážitků, toleranci k neznámému a jeho objevování.

23 Období lidského života z hlediska věkového členění: Prenatální období – období nitroděložního vývoje, nejdůležitější roli hraje psychohygiena těhotné ženy Rané dětství - novorozenec – první měsíc života - kojenec – první rok života - batole – druhý a třetí rok života

24 Předškolní věk (asi 3-6 let) Mladší školní věk – dítě navštěvuje první stupeň základní školy (asi 6-11 let) Střední a starší školní věk - puberta (asi kolem 13 – 15 let) - adolescence (asi do 20 – 30 let)

25 Dospělost - mladší dospělost (asi 20 – 30 let) - střední dospělost (30 – 45 let) - pozdní dospělost (asi do 60 – 65 let). Stáří (po 60. – 65. roce)

26 Psychické jevy osobnosti Jednotlivé psychické jevy jsou navzájem spojeny a působí na sebe jako celek a to se projevuje v osobnosti člověka. Psychické jevy jsou funkcí mozku, zformovaly se vlivem společnosti a to působením výchovy – umožňují člověku poznávat svět a zároveň na něj aktivně působit. průběhu života se mění a vyvíjejí – některé více – např. vědomosti, jiné méně – např. schopnosti.

27

28 A) Psychické jevy dělíme na: Psychické vlastnosti (dispozice) osobnosti - temperament - schopnosti - charakter - motivy a postoje - volní vlastnosti

29 B) Psychické jevy dělíme: Psychické procesy osobnosti - poznávací (kognitivní) procesy – vnímání, fantazie, myšlení, řeč, představy - procesy paměti (zapamatování, uchování, vybavení) - motivační procesy (citové a volní)

30 C) Psychické jevy dělíme: Psychické stavy osobnosti - stavy pozornosti - citové stavy

31 Aa) Psychické vlastnosti osobnosti Pro lepší porozumění osobnosti člověka budeme v následujícím textu rozlišovat a třídit jednotlivé vlastnosti osobnosti (strukturu osobnosti). Budeme se zabývat těmito vlastnostmi: -Temperament -Schopnosti -Charakter -Motivy a postoje - Volní vlastnosti

32 Aa) Psych. vlastnosti osobnosti TEMPERAMENT Temperament (z lat. temperamentum = poměr) – soubor převážně vrozených psychických vlastností, které určují dynamiku celého prožívání a chování osobnosti (např. způsob reagování). Projevuje se zejména způsobem reagování člověka a zvláště tím, jak snadno reakce vznikají, jak jsou silné a jak rychle se střídají. Obecně se vlastnosti temperamentu považují za vrozené, i když se mohou výchovou a sebevýchovou do určité míry měnit.

33 Nejstarší teorii temperamentu vypracoval ve starověku řecký lékař Hippokrates a pak ji dále upravil lékař Galénos: Lidé by podle souvislosti temperamentu se stavbou a činností těla zařazeni do čtyř skupin: Sangvinik (sanguis = krev) – čilý, veselý, společenský, nestálý Cholerik (cholé = žluč) – rychlý, samostatný, dráždivý, vzteklý, snadno se rozhněvá, ale i rychle uklidní

34 k Flegmatik (flegma = hlen) – klidný až lhostejný, netečný, pomalý Melancholik (melaina cholé = černá žluč) – vážný, svědomitý, zodpovědný, často bojácný, skleslý Tato typologie se po různých úpravách používá do dnes, i když současná věda vysvětluje rozdíly v temperamentových vlastnostech nikoli tělesnými tekutinami, ale vlastnostmi nervových procesů. (teorie I.P. Pavlova, který je zakladatelem teorie o vyšší nerv. soustavě.

35

36 Švýcarský psycholog Jung rozlišil dva typy osobnosti: Introvert – člověk zaměřený do svého nitra, plachý a nejistý, málo průbojný, s intenzivním vnitřním životem a hlubokými city Extrovert – člověk zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, otevřený, aktivní, snadno přizpůsobivý

37 Na výzkum I.P. Pavlova, který na základě zkoumání nervových procesů (síly, vyrovnanosti a pohyblivosti) rozlišil typy vyšší nervové činnosti, navázal volně psycholog H.J. Eyseck, jenž vytvořil model osobnosti, ve kterém užívá základních termínů introverze – extroverze a stabilita – labilita.

38 Model temperamentu podle H.J. Eysencka Většinu lidí nelze jednoznačně zařadit do určitého typu, vlastnosti se většinou vzájemně kombinují.

39 Psyc.vlastnosti osobnosti SCHOPNOSTI Schopnosti jsou vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti, jsou ukazatelem toho, jaký rozdíl bude v kvalitě, rychlosti a snadnosti osvojení si určitého výkonu u různých lidí za stejných vnějších podmínek Schopnosti se vyvíjejí na základě vrozených anatomicko-fyziologických dispozic člověka, které nazýváme vlohy.

40 baleni-sushi.jpg

41 Stupně schopností Nadání - souhrn schopností určitého druhu, který umožňuje pozoruhodné až nadprůměrné výkony v určité oblasti činnosti Talent - zvlášť vysoce rozvinutý souhrn schopností, který umožňuje pozoruhodné až nadprůměrné výkony v určité oblasti činnosti Genialita - mimořádně rozvinutý talent, který umožňuje vytvářet vrcholná díla

42

43

44

45 Rozlišují se různé schopnosti: § verbální - schopnost chápat a vyjadřovat složité vztahy zprostředkované slovy § prostorová představivost - orientace v prostoru, vizualizace (schopnost představit si vzájemné vztahy předmětů v určitých polohách) § numerická - schopnost operací s číselnými symboly

46 § paměťové - paměť krátkodobá a dlouhodobá § percepční pohotovost - schopnost rychlého postřehu např. pro zrakově vnímané detaily § psychomotorické - schopnost koordinovat dva a více současných pohybů § umělecké - literární, hudební, výtvarné a dramatické schopnosti.

47 INTELIGENCE Je označením pro rozsah určitých kognitivních (poznávacích) schopností, které umožňují řešit problémy, učit se, přizpůsobovat se, zobecňovat apod.

48 Znaky inteligentního chování Dobrá orientace a dobré myšlení, tj. soudnost, pohotové a přesné vyjadřování Přesné vnímání a dobrá paměť (pohotové vybavování informací z paměti) Schopnost koncentrace na objekt činnosti s pružným a správným myšlením

49 Inteligence má dva druhy: Fluidní inteligence je vrozená, nezávislá na dřívějším učení, během lidského života se již nevyvíjí. Krystalická inteligence je založená na zkušenostech, vědomostech získaných učením a na schopnostech je využívat.

50 Ke zjišťování inteligence Se používají inteligenční testy – soubory úloh, které byly statisticky zpracovány. Úroveň obecné inteligence se vyjadřuje hodnotou inteligenčního kvocientu IQ. Průměrná hodnota je IQ 100. IQ 80 je hraniční pásmo defektu, IQ 120 a více je nadprůměr.

51 Se schopnostmi souvisí i další psychologické pojmy Dovednosti, vědomosti, návyky DOVEDNOST – je učením získaná dispozice ke správnému, rychlému a úspornému vykonávání určité činnosti (fyzické i psychické) vhodnou metodou. VĚDOMOST – je učením osvojený poznatek, tj. zapamatovaný a pochopený fakt (informace) nebo vztah mezi fakty v podobě pojmu, pravidla, vzorce apod. NÁVYK – je opakováním získaný sklon k vykonávání určité činnosti, zautomatizovaný, bez potřeby uvědomělé kontroly.

52 TVOŘIVOST (kreativita, lat. Creo = tvořím) je zvláštní soubor schopností, které umožňují tvůrčí činnost, jejímž výsledkem je něco nového, originálního, popř. tvůrčí řešení problémů.

53 Tvořivá osobnost se vyznačuje těmito rysy Má tvořivé a flexibilní myšlení Vnímání a asociace tvořivé osoby směřují k menší všeobecnosti a typičnosti Projevuje zájem a formu a eleganci, není svázána přesností a pečlivostí Je intuitivní a empatická, psychicky náladová, má zájem o lidské jednání Je otevřená, vnímavá, nachází zalíbení v nových přístupech Je esteticky, emocionálně a sociálně senzitivní

54

55

56 Psych. vlastnosti osobnosti CHARAKTER Je souhrn psychických vlastností osobnosti, které se projevují v mravní stránce jejího chování a jednání. Projevují se ve vztahu člověka k ostatním lidem, k práci, k přírodě, i k sobě samému. Formuje se především působením výchovy a dalších společenských jevů.

57 Psychické vlastnosti osobnosti CHARAKTER je část osobnosti, která kontroluje a reguluje jedincovo chování podle společenských, zejm. morálních norem a požadavků. Je těsně spjat s temperamentem, motivací, intelektem člověka.

58 Psychické vlastnosti osobnosti CHARAKTER je někdy označován jako emoční inteligence, kterou mnozí psychologové považují vzhledem k úspěšnosti v životě za stejně důležitou jako obecnou inteligenci.

59 Psychické vlastnosti osobnosti EMOČNÍ INTELIGENCE se vyznačuje těmito znaky: § znalost vlastních emocí § zvládání emocí § schopnost sám sebe motivovat § schopnost vnímat emoce jiných lidí § schopnost dobrých mezilidských vztahů

60

61

62

63 Psychické vlastnosti osobnosti SVĚDOMÍ S charakterem souvisí také pojem svědomí Je to systém morální kontroly a autoregulace, jakýsi „vnitřní hlas“, který člověku říká, co je dobře a co špatně, Svědomí přináší člověku uspokojení, když jednal ve shodě s morálními zásadami, a naopak mu působí výčitky, když tyto zásady porušil.

64 Psychické vlastnosti osobnosti MOTIVY A POSTOJE MOTIVY jsou pohnutky, psychologické příčiny reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování lidských potřeb Za základní formu motivů jsou pokládány potřeby, ostatní formy se vyvíjejí z potřeb. POTŘEBA je stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokojujeme.

65 Psychické vlastnosti osobnosti Lidé se vzájemně liší v jednotlivých motivech i v celkové individuální motivaci. Motivace má alespoň stejný vliv na úspěch či neúspěch jako schopnosti. Často průměrně schopný člověk může díky vysoké motivaci dosáhnout nadprůměrného postavení a naopak.

66 POTŘEBY Potřeba je stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokojujeme. Potřeby dělíme na: Biologické (primární, vrozené) – potřeba dýchání, potravy, bezpečí, spánku apod. Sociální (získané) – kulturní (vzdělání, kulturní život apod.) Psychické (radost, štěstí, láska apod.)

67 Psychické vlastnosti osobnosti POTŘEBY dělíme: BIOLOGICKÉ (primární, vrozené) - potřeba dýchání, potravy, bezpečí, spánku apod. SOCIÁLNÍ (získané) - kulturní (vzdělání, kulturní život apod.) PSYCHICKÉ (radost, štěstí, láska apod.)

68 Americký psycholog ABRAHAM MASLOW Je autorem stupňovitého řazení potřeb, které v hierarchickém systému organizoval podle naléhavosti pro člověka. Potřeba vyšší se objevuje až po uspokojení potřeb nižších. Člověk má obvykle potřebu seberealizace, pokud není hladový, je v bezpečí, milován a uznáván. Např. člověk netouží po nových závěsech do pokoje nebo obraze (5. stupeň), když je ohrožován nějakou katastrofou nebo je hladový (nenaplněný 1 a 2. stupeň).

69 Maslowova pyramida potřeb

70 Hierarchické uspořádání potřeb bývá u různých lidí pochopitelně různé, je ovlivňováno mnoha činiteli… např. fázemi osobního vývoje, životními zkušenostmi, zdravotním stavem

71 Existují i výjimky z hierarchie potřeb, např.: Potřeba ú c ty může být silnější než potřeba lásky(když se lidé skrze úctu snaží získat lásku) Potřeba seberealizace, plnění ideálů může být silnější ne fyziologické frustrace Někteří psychopati nemají potřebu lásky (nedostávala se jim, nedovedou ji přijímat ani dávat)

72 HODNOTY Jsou komplementárním pojmem k potřebám, jejichž výběrem mohou být potřeby uspokojovány. Hodnota je vlastnost, kterou jedinec přisuzuje objektu, situaci, události nebo činnosti ve spojitosti s uspokojováním potřeb a zájmů. Hodnoty se vytvářejí a postupně diferencují v procesu socializace. Např. jedinec přisuzuje hodnotu materiálnímu zabezpečení, a proto bude usilovat (má potřebu) o vysoké výdělky.

73 Dále rozlišujeme na příklad tyto motivy: PUD – vrozená pohnutka činnosti, označení pro energii nebo cílenou činnost až nutkání (pud pohlavní, mateřský pud apod.) ZÁJEM – získaný motiv, který se projevuje kladným vztahem člověka k předmětům nebo činnostem, které ho upoutávají po stránce poznávací nebo citové. Vyhraněný zájmem označujeme pojem záliba ASPIRACE (ambice) – snaha po sebeuplatnění, vyniknutí. Někdy se označuje také jako ctižádost.

74 Motivy a postoje CÍL – uvědomělý směr aktivity, když chceme něčeho dosáhnout, něco vykonat, něčemu se vyhnout, něco dělat či nedělat apod. IDEÁLY – jsou vzorové cíle, např. ideál životního partnera, způsobu života apod. ZVYK – tendence vykonávat za určitých okolností určitou činnost.

75 POSTOJE Jsou sklony člověka reagovat ustáleným způsobem na předměty, osoby a situace. Odrážejí hodnotící vztah člověka k určité skutečnosti.

76 POSTOJ ZAHRNUJE TŘI SLOŽKY poznání objektu, názory na něj citové hodnocení objektu, sympatie – antipatie pobídku k jednání či chování

77 ROZDÍL MEZI MOTIVY A POSTOJI Motivy aktivizují chování Např. motiv mateřské péče je aktivizován křikem dítěte Postoje se projevují v jeho obsahu Způsob reakce matky závisí na jejím postoji

78 Volní vlastnosti Jsou vlastnosti podmíněné vůlí člověka. Vyjadřují záměrné, cílevědomé úsilí směřující k dosažení vědomě vytčeného cíle, které je vlastní jen člověku

79 Volní vlastnosti se projevují např. v samoregulaci chování a jednání uplatňují se při přípravě určité činnosti, procesu rozhodování, tak při vlastním vykonávání činnosti Pomáhají při překonávání překážek k dosažení určité cíle Volní vlastnosti se formují v průběhu života zejména pod vlivem výchovy.

80 Mezi volní vlastnosti např. řadíme: ODPOVĚDNOST VYTRVALOST ROZVÁŽNOST SPOLEHLIVOST SEBEOVLÁDÁNÍ ZÁSADOVOST SVĚDOMITOST SEBEHODNOCENÍ SEBEŘÍZENÍ SEBEKÁZEŇ SEBEKRITIČNOST

81 Psychické procesy osobnosti Vnímání, představy, fantazie VNÍMÁNÍ je psychický proces, který zachycuje to, co zrovna v daném okamžiku působí na naše smyslové orgány Naše poznávání začíná zpravidla VNÍMÁNÍM Vnímání je složitý proces realizovaný neurofyziologickými mechanismy informačních procesů Vnímání je významně ovlivněno zkušeností lidí a nejrůznějšími psychickými procesy, stavy a vlastnostmi, které mohou vnímání zdokonalovat, ale také vést ke klamům.

82 Druhy vnímání se rozlišují dle jednotlivých smyslových orgánů: Zrakové vnímání – umožňuje poznávat předměty i na značnou vzdálenost, s velkou přesností, při mnoha činnostech (např. psaní) závisí kontrola a regulace pohybů z velké části právě na zraku. Čichové a chuťové vnímání – mají význam v odlišování potravy od látek nevhodných nebo životu nebezpečných

83 Druhy vnímání Sluchové vnímání – poskytuje informace také o předmětech značně vzdálených, má výstražnou funkci, velký význam má sluch pro vnímání řeči (poruchy sluchu ztěžují osvojení řeči) Pohybový analyzátor – umožňuje vnímat polohu těla a kontrolovat pohyby

84 Druhy vnímání Vnímání doteku (kožní analyzátor) – vnímáme např. bolest, chlad nebo teplo, tyto kožní smysly slouží k obraně před nebezpečím. Hmat – vnímání, které slučuje informace kožního a pohybového analyzátoru při ohmatávání předmětů

85 Ve vnímání se rozlišují dva druhy zážitků: VJEM – zobrazuje obraz předmětu jako celku, tedy výsledek vnímání POČITEK – obraz některého jednotlivého znaku vnímaného předmětu (např. barva, vůně), počitky se obvykle u člověka nevyskytují izolovaně, jsou součástí vjemů Počitky a vjemy zanechávají v našem mozku stopy. Obraz, který z nich vzniká, se nazývá představa a proces představivost.

86 PŘEDSTAVA Je názorný obraz něčeho, co v daném okamžiku nepůsobí na naše smyslové orgány, zakládá se na minulém vnímání, je méně výstižná než bezprostřední vjem Dovedeme si představit to, co jsme vnímali zrakem, ale i sluchem, ale také soustavu pohybů při určité pracovní činnosti. Mezi základní druhy představ patří paměťové Vzpomínkové) představy, tj. vybavení z paměti, a fantazijní představy.

87 SMYSLOVÉ KLAMY

88 Podprahové vnímání Je vnímání, které probíhá po prahem vědomí, na velmi nízké úrovni pozornosti.

89 FANTAZIE (obrazotvornost) Je psychický proces, ve kterém vytváříme relativně nové představy, základem jsou vždy zkušenosti, vjemy a paměťové představy, ale často značně pozměněné nebo zkombinované do takových celků, které se ve skutečnosti nevyskytují.

90 Fantazijní představa Je odraz předmětů a jevů, které jsme v dané podobě nikdy nevnímali, např. představa nadpřirozených pohádkových bytostí. Při zapamatování hraje významnou úlohu motivace, člověk si zapamatuje to, co má pro něj význam.

91 Rozlišujeme fantazii: Rekonstrukční – vytvoření představy na podkladě slovního popisu nebo schematického znázornění, je důležitá v technických oborech, ale také při geometrii nebo geografii Tvůrčí – znamená vytvoření nových představ, např. v umělecké tvorbě

92 Podle způsobu vybavování může být fantazie: Záměrná – řídí se vědomým záměrem, např. vytvořit nové technické zařízení Bezděčná – nemá takové záměrné usměrnění, představy se vybavují samy, probíhá např. při snění v bdělém stavu nebo ve spánku.

93 Rozdíly v představách a fantazii Mohou být značné. Velmi živé představy mají např. děti a umělci. Představy mohou vznikat proto, že disponujeme schopností zachycovat, uchovávat a znovu si vybavovat dříve vnímané předměty a jevy. Této schopnosti říkáme PAMĚŤ

94 PAMĚŤ Je jedna z nedůležitějších vlastností člověka Je to soubor procesů, které umožňují osvojení informací, jejich uchování a vybavení


Stáhnout ppt "Psychologie Psychologie jako věda Psychologie patří k vědním oborům, které se v posledních letech značně rozvinuly, získala široké uplatnění ve školství,"

Podobné prezentace


Reklamy Google