Základní údaje rozloha: 1 958 201 km2 rozloha: 1 958 201 km2 počet obyvatel: 96 578 000 počet obyvatel: 96 578 000 hlavní město: Ciudad de México hlavní.

Prezentace na téma: "Základní údaje rozloha: 1 958 201 km2 rozloha: 1 958 201 km2 počet obyvatel: 96 578 000 počet obyvatel: 96 578 000 hlavní město: Ciudad de México hlavní."— Transkript prezentace:

1

2

3 Základní údaje rozloha: 1 958 201 km2 rozloha: 1 958 201 km2 počet obyvatel: 96 578 000 počet obyvatel: 96 578 000 hlavní město: Ciudad de México hlavní město: Ciudad de México měna: 1 mexické peso = 100 centavů měna: 1 mexické peso = 100 centavů jazyky: španělština, nahuatl a další indiánské jazyky jazyky: španělština, nahuatl a další indiánské jazyky náboženství: křesťané (římští katolíci 93%) náboženství: křesťané (římští katolíci 93%) podnebí: tropické až mírné podle nadmořské výšky; průměrná teplota podnebí: tropické až mírné podle nadmořské výšky; průměrná teplota hlavní zemědělské produkty: kukuřice, pšenice, ječmen, rýže, bavlna, cukr, káva, fazole, hlavní zemědělské produkty: kukuřice, pšenice, ječmen, rýže, bavlna, cukr, káva, fazole, hlavní hospodářská odvětví: těžba a rafinace ropy a zemního plynu,zemědělství, hlavní hospodářská odvětví: těžba a rafinace ropy a zemního plynu,zemědělství, hornictví, železářství a ocelářství, strojírenství, výroba hliníku, vývoz: ropa a zemní plyn, ropné výrobky, kovy, síra, textil, bavlna, cukr, vývoz: ropa a zemní plyn, ropné výrobky, kovy, síra, textil, bavlna, cukr,

4 Hlavní město Ciudad de Mexico Ciudad de México leží na náhorní plošině 2250 metrů nad mořemMexico City nebo také Ciudad de México se honosí hned několika nej. Kromě toho, že je nejrozlehlejším městem světa a nejdéle obydlenou oblastí na západní polokouli, jedná se také o jedno z nejrozmanitějších a pro turisty nejzajímavějších měst na světě. Ciudad de México leží na náhorní plošině 2250 metrů nad mořemMexico City nebo také Ciudad de México se honosí hned několika nej. Kromě toho, že je nejrozlehlejším městem světa a nejdéle obydlenou oblastí na západní polokouli, jedná se také o jedno z nejrozmanitějších a pro turisty nejzajímavějších měst na světě. Úctyhodná čísla Úctyhodná čísla Nachází se vysoko na náhorní plošině ve výšce přes 2200 metrů a je kolem dokola obehnáno mohutnými skalami. Na ploše veliké přes 400 km2 zde žije přibližně 26 miliónů obyvatel. Město stále nekontrolovatelně roste, což sebou přináší řadu problémů prohlubováním sociálních rozdílů počínaje a hrozivým znečištěním vzduchu konče. Nachází se vysoko na náhorní plošině ve výšce přes 2200 metrů a je kolem dokola obehnáno mohutnými skalami. Na ploše veliké přes 400 km2 zde žije přibližně 26 miliónů obyvatel. Město stále nekontrolovatelně roste, což sebou přináší řadu problémů prohlubováním sociálních rozdílů počínaje a hrozivým znečištěním vzduchu konče. Historie Historie Jen málokteré město kdekoliv na světě se může pochlubit tak dlouhou a poutavou historií jako Mexico City. Před příchodem Španělů v roce 1519 se zde na 260 hektarech rozkládalo hlavní město mocné aztécké říše.Tenochtitlán. Právě na jeho ruinách vyrostlo nové centrum španělské koloniální říše a v 16. století jedno z největších měst světa. Jen málokteré město kdekoliv na světě se může pochlubit tak dlouhou a poutavou historií jako Mexico City. Před příchodem Španělů v roce 1519 se zde na 260 hektarech rozkládalo hlavní město mocné aztécké říše.Tenochtitlán. Právě na jeho ruinách vyrostlo nové centrum španělské koloniální říše a v 16. století jedno z největších měst světa. Od roku 1810 je Mexico City hlavním městem Mexika a v roce 1968 se zde konaly letní olympijské hry. Od roku 1810 je Mexico City hlavním městem Mexika a v roce 1968 se zde konaly letní olympijské hry. Památky a zajímavosti Díky bohaté historii města zde narazíte na věkovité památky prakticky na každém rohu. Nikde jinde neuvidíte stát tisíce let prastaré aztécké chrámy vedle barokních budov postavených v dobách koloniálního útlaku a nad nimi jakoby do nebes čnít moderní mrakodrapy ze skla a oceli. Díky bohaté historii města zde narazíte na věkovité památky prakticky na každém rohu. Nikde jinde neuvidíte stát tisíce let prastaré aztécké chrámy vedle barokních budov postavených v dobách koloniálního útlaku a nad nimi jakoby do nebes čnít moderní mrakodrapy ze skla a oceli.

5 Chichén Itzá Chichén Itzá je zřícenina mayského města na mexickém poloostrově Yucatán na území stejnojmenného spolkového státu Yucatán. Pochází z pozdně klasického až pozdně postklasického období (cca 600-1500 n.l.). Název Chichen Itzá pochází z mayského Chich'en Itza, což znamená V ústech studny Itza. Itza byl název skupiny ekonomů a politiků. Itza je složenina dvou slov - itz - magický, kouzelný a ha - voda. V červenci roku 2007 byla zařazena do novodobého seznamu sedmi divů světa. poloostrověYucatánspolkového státuYucatán 2007sedmi divů světa

6 Vlajka Vlajka Mexika je trikolóra, která má svislé pruhy v barvě zelené, bílé a červené. Uprostřed je státní znak z roku 1823, v dnešní úpravě z roku 1968: hnědý orel stojící na kaktuse, rostoucím z vod jezera, drží v zobáku zeleného hada; pod tím jsou do půlkruhu přehnuté ratolesti dubu a vavřínu, svázané stužkou v národních barvách.Zelená barva vlajky představuje nezávislost, bílá čistotu náboženství, červená jednotu spojení španělské, indiánské i míšenecké krve. Vlajka Mexika je trikolóra, která má svislé pruhy v barvě zelené, bílé a červené. Uprostřed je státní znak z roku 1823, v dnešní úpravě z roku 1968: hnědý orel stojící na kaktuse, rostoucím z vod jezera, drží v zobáku zeleného hada; pod tím jsou do půlkruhu přehnuté ratolesti dubu a vavřínu, svázané stužkou v národních barvách.Zelená barva vlajky představuje nezávislost, bílá čistotu náboženství, červená jednotu spojení španělské, indiánské i míšenecké krve.

7 Podnebí Mexiko leží v subtropickém pásu. Země se dělí na čtyři výšková podnební pásma. Horká země (tierra caliente) do výšky 800 m n. m. má průměrnou roční teplotu přes 23 °C. Mírná země (tierra templada) do 1700 m n. m. má průměrnou teplotu od 17 °C do 23 °C. Chladnou zemi (tierra fría) do 2500 m n. m. s teplotou méně než 17 °C střídá pásmo věčného sněhu (tierra helada). Mexiko leží v subtropickém pásu. Země se dělí na čtyři výšková podnební pásma. Horká země (tierra caliente) do výšky 800 m n. m. má průměrnou roční teplotu přes 23 °C. Mírná země (tierra templada) do 1700 m n. m. má průměrnou teplotu od 17 °C do 23 °C. Chladnou zemi (tierra fría) do 2500 m n. m. s teplotou méně než 17 °C střídá pásmo věčného sněhu (tierra helada). Na jihu se dělí rok na období sucha a dešťů – ty dosahují maxima v letních měsících. Na východním pobřeží závisí srážková činnost v létě na pasátu vanoucím z Atlantiku, v zimě na větru ze severu. Pacifické pobřeží je sušší. Zvláště Kalifornský poloostrov a severní část západního Mexika má srážek málo. Na jihu se dělí rok na období sucha a dešťů – ty dosahují maxima v letních měsících. Na východním pobřeží závisí srážková činnost v létě na pasátu vanoucím z Atlantiku, v zimě na větru ze severu. Pacifické pobřeží je sušší. Zvláště Kalifornský poloostrov a severní část západního Mexika má srážek málo.

8 Flóra Na jihu a východě se setkáváme s tropickou flórou v typickém deštném lese. Různé druhy palem propletených liánami, oživeny pestře zbarvenými orchidejemi. Pěstuje se zde palma olejná, cukrová třtina, sisal, kokosovník, kakaovník, káva a kukuřice. Pod hranicí věčného ledu na vrcholcích hor nalézáme naopak severoamerickou holoarktickou flóru. Přestože povrch Mexika není příliš zalesněn, druhů stromů zde roste celá řada. Zvlášť četně se vyskytují cedr, dub a borovice, ve vyšších polohách jedle. Hospodářský význam má i dřevo tropických stromů, užívané v nábytkářském průmyslu (mahagon) nebo k barvení kampešek. Charakteristickou rostlinou celého Mexika je kaktus, vyskytující se ve stovkách druhů. V horských oblastech Mexika se pěstuje cukrová třtina, káva, pšenice a proso. Severněji se nacházejí pastviny a louky. V Mexiku se pěstuje také velké množství tropického ovoce a různé zeleniny, zejména chilli a rajčata. Zcela na severu země se daří bavlníku, zejména při ústí řek Colorado a Rio Grande. Na jihu a východě se setkáváme s tropickou flórou v typickém deštném lese. Různé druhy palem propletených liánami, oživeny pestře zbarvenými orchidejemi. Pěstuje se zde palma olejná, cukrová třtina, sisal, kokosovník, kakaovník, káva a kukuřice. Pod hranicí věčného ledu na vrcholcích hor nalézáme naopak severoamerickou holoarktickou flóru. Přestože povrch Mexika není příliš zalesněn, druhů stromů zde roste celá řada. Zvlášť četně se vyskytují cedr, dub a borovice, ve vyšších polohách jedle. Hospodářský význam má i dřevo tropických stromů, užívané v nábytkářském průmyslu (mahagon) nebo k barvení kampešek. Charakteristickou rostlinou celého Mexika je kaktus, vyskytující se ve stovkách druhů. V horských oblastech Mexika se pěstuje cukrová třtina, káva, pšenice a proso. Severněji se nacházejí pastviny a louky. V Mexiku se pěstuje také velké množství tropického ovoce a různé zeleniny, zejména chilli a rajčata. Zcela na severu země se daří bavlníku, zejména při ústí řek Colorado a Rio Grande.

9 Fauna Zvířena čítá tisíce druhů, z nichž většinu tvoří hmyz. Velice nepříjemní jsou moskyti, přenášející malárii a žlutou zimnici. V Mexiku nacházíme zvířata, žijící v obou částech amerického kontinentu. Ze Severní Ameriky pocházejí medvědi, vydry, jeleni a srnci, z Jižní pak jaguár, pásovec, mravenečník a množství opic. Žijí zde i dikobrazové, různí hlodavci a mnoho dalších savců jako například tapír. Ze zvířat, která dovezli do Ameriky až Evropané, najdeme ve volné přírodě divoké potomky španělských koní. Dále se v Mexiku vyskytuje mnoho obojživelníků a plazů. Největší nebezpečí představují četní a prudce jedovatí chřestýši. Z ptačí říše můžeme jmenovat zase řadu druhů, od maličkých kolibříků až po supy a orly. Nejznámějším mexickým ptákem je však patrně krocan, divoký předek dnes po celém světě rozšířeného krocana domácího. Zvířena čítá tisíce druhů, z nichž většinu tvoří hmyz. Velice nepříjemní jsou moskyti, přenášející malárii a žlutou zimnici. V Mexiku nacházíme zvířata, žijící v obou částech amerického kontinentu. Ze Severní Ameriky pocházejí medvědi, vydry, jeleni a srnci, z Jižní pak jaguár, pásovec, mravenečník a množství opic. Žijí zde i dikobrazové, různí hlodavci a mnoho dalších savců jako například tapír. Ze zvířat, která dovezli do Ameriky až Evropané, najdeme ve volné přírodě divoké potomky španělských koní. Dále se v Mexiku vyskytuje mnoho obojživelníků a plazů. Největší nebezpečí představují četní a prudce jedovatí chřestýši. Z ptačí říše můžeme jmenovat zase řadu druhů, od maličkých kolibříků až po supy a orly. Nejznámějším mexickým ptákem je však patrně krocan, divoký předek dnes po celém světě rozšířeného krocana domácího. Střed země se vyznačuje zejména chovem skotu, prasat, koní, koz a ovcí. Při pobřeží s Mexickým zálivem se loví zejména krabi a langusty, ve vodách Tichého oceánu krabi a ústřice. Střed země se vyznačuje zejména chovem skotu, prasat, koní, koz a ovcí. Při pobřeží s Mexickým zálivem se loví zejména krabi a langusty, ve vodách Tichého oceánu krabi a ústřice.