Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. et Mgr. Štěpán Výborný.  může a mělo by právo chránit demokracii?  pro evropské státy mementem nástup totalitních diktatur ve 20. a 30. letech.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. et Mgr. Štěpán Výborný.  může a mělo by právo chránit demokracii?  pro evropské státy mementem nástup totalitních diktatur ve 20. a 30. letech."— Transkript prezentace:

1 Mgr. et Mgr. Štěpán Výborný

2  může a mělo by právo chránit demokracii?  pro evropské státy mementem nástup totalitních diktatur ve 20. a 30. letech 20. století  nově vzniklé demokracie po 2. světové válce již nemají být pouze pasivní, ale v případě potřeby mají proti těm, kdo by ji ohrožovali, zakročit -> bránící se, obranyschopná, militantní demokracie (Loewenstein)  zajištěna ochrana základních lidských práv a svobod (ZLPS), ale zároveň připuštěno jejich omezení (základní dilema; „lehká kritika“)  na čelní místo chráněných hodnot lidská důstojnost a nikoli svoboda projevu (srov. čl. 1 Základního zákona SRN, čl. 1 Listiny EU vs. První dodatek Ústavy USA)

3  obranyschopné mechanismy již v době před 2. světovou válkou  po roce 1989 zakotveny obranyschopné mechanismy – reakce na nacismus i komunismus  viz Preambule Ústavy: My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, (…) odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, (…) jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti  potřebnost a odůvodněnost bránícího se pojetí české demokracie vyslovil i Ustavní soud (1992, 2011)

4  na oblast extremismu dopadají především instituty trestního a správního práva  ZLPS mohou být omezena pouze:  zákonem  v zájmu chráněných hodnot (ochrana práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejná bezpečnost)  v přiměřené míře (viz Listina, Úmluva, Listina EU) – test proporcionality v kolizi stojících ZLPS (typicky svoboda projevu vs. právo na zachování lidské důstojnosti) - nejdiskutovanější (kritéria vhodnosti, potřebnosti, porovnání závažnosti)  ZLPS, která nejčastěji mohou být omezena: svoboda projevu (včetně uměleckého), shromažďování, sdružování, volby povolání  důležitou funkci při obraně demokracie sehrává soudní moc (obzvláště Ústavní soud) z důvodu nezbytné abstraktnosti zákonných norem

5  dopad trestního práva na činy s extremistickým podtextem ve více směrech:  základní skutkové podstaty : § 309 – 314 (trestné činy proti základům České republiky), 352 – 356 (trestné činy narušující soužití lidí), 358 (výtržnictví), 364 a 365 (podněcování a schvalování trestného činu), 400 – 405 (trestné činy proti lidskosti), případně další  kvalifikované skutkové podstaty (např. §140/3c: „vražda“ na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání)  obecná přitěžující okolnost: § 42/b: Soud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel (…) spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti, z pomsty, z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky  trestní právo jako ultima ratio – jinak řízení o přestupcích  přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití  vede příslušný obecní (případně jiný správní) úřad

6  např. § 311 – teroristický útok  doposud neaplikováno (Vítkov, White Justice?)  (…) zastrašení obyvatelstva závažným způsobem tím, že  provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví  vydá lidi v obecné nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí požár (…)  příprava je trestná

7  Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352)  necelé 2/10 extremistických trestných činů  užití násilí nebo vyhrožování pro skutečnou či domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání (nebo bez vyznání )  stačí záměr vzbudit v poškozeném důvodnou obavu (může být i ze stejné skupiny obyvatel?)  Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (§355)  cca 15 % extremistických trestných činů – nedostatečná aplikace? (viz internet)  národ, jazyk, rasa, etnická skupina, nebo etnická skupina z důvodu podobných § 352  Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (§356)  cca 5 % extremistických trestných činů – opět diskutabilní aplikace (viz hate spech v kyberprostoru)  k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků  při velké intenzitě konzumace § 403 a násl.

8  tvoří až polovinu všech stíhaných trestných činů s extremistickým podtextem  problematické prokázání subjektivní stránky TČ (tj. úmysl ovlivnit další osoby – alespoň ve formě srozumění)  Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práva svobod člověka (§403)  rasová, etnická, národnostní, náboženská či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob  vážnější případ skutečně hrubého potlačování demokratických principů, práv a svobod člověka většího rozsahu  příkladem trestní kauza spjatá s 1. májem 2007 a Národním odporem  Projev sympatií k těmto hnutí (§404)  projev musí být uskutečněn veřejně  např. hajlování  Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§405)  veřejně  nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti  poměrně často aplikováno (není třeba hledat konkrétní hnutí)  postih nošení extremistických symbolů, popírání holocaustu, provozování rasistických internetových stránek apod.

9  právo pokojně se shromažďovat zaručuje čl. 19 Listiny  podrobnosti upravuje zákon o právu shromažďovacím – mnoho diskutabilních otázek (úvaha o rekodifikaci) – viz Šumava, Krupka, maskování  ohlašovací, ne povolovací princip - nejsou ale a priori zakázána spontánní shromáždění (viz §1/4: Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno)  hlavní otázkou zákaz a rozpuštění shromáždění  Úřad shromáždění zakáže (do 3 pracovních dnů), jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě:  popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;  dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti;  jinak porušovat ústavu a zákony  Shromáždění může být rozpuštěno, jestliže se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že v průběhu shromáždění nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz nebo nebyly splněny povinnosti účastníků shromáždění – nutno ale nejprve zakročit proti jednotlivcům  v současnosti upřednostňováno rozpuštění na místě před zákazem (viz judikatura)  snaha zneužívat institutu náboženských shromáždění (především LEX)  otázka ústavnosti plošného zákazu maskování

10  právo svobodně se sdružovat je zaručeno čl. 20 Listiny  podrobnosti zákon o sdružování občanů a zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích  registrační ne povolovací princip –MV ale může odmítnout registraci:  nejsou dovolena sdružení:  jejichž cílem je popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcovat nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporovat násilí, anebo jinak porušovat ústavu a zákony;  která sledují dosahování svých cílů způsoby, které jsou v rozporu s ústavou a zákony;  ozbrojená nebo s ozbrojenými složkami;  problematická praktická aplikace (viz W.P.E.P.- Evropští Patrioti) X některé skupiny nebyly zaregistrovány (odkaz na jednotky SS za WW II)  možnost rozpustit sdružení či politickou stranu – podmínky: protiprávnost, přičitatelnost, bezprostřednost hrozby, přiměřenost  hlavní kauzy: Dělnická strana, Komunistický svaz mládeže

11  především ve státní službě - možnost stanovit podmínky pro výkon zaměstnání : loajalita, nestrannost, důvěryhodnost, efektivnost, politická neutralita,…  možnost omezit některým osobám přístup k zaměstnání ve státní správě potvrdil ÚS i ESLP (včetně pedagogů)  lustrační zákony  problematika působení extremistů v ozbrojených sborech – preventivní prověřování, následné sankce (např. voják musí být propuštěn, pokud podporuje, propaguje nebo sympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob)  stavovské předpisy (např. advokacie – „advokát je všeobecně povinen poctivým, čestným a slušným chováním přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu“ – čl. 4 etického kodexu)  soukromý sektor?

12  nutnost neustále zvažovat přijímaná opatření z hlediska ZLPS – aby se z militantní demokracie nestala militaristická  k demokracie patří i respekt k názorům, které pobuřují, šokují či uráží (viz judikatura)  striktně dbát na vztah práva k extremismu jako na ultima ratio  zdůrazňovat v odůvodnění soudních rozhodnutích, proč je třeba přistupovat k omezení ZLPS  potřeba spojovat restriktivní právní opatření s dalšími kroky

13  Děkuji za pozornost  Kontakt:

14  BARTOŇ, M. Svoboda projevu: principy, garance, meze. Praha: Leges,  ČERNÝ, P. Politický extremismus a právo. Praha: Eurolex Bohemia,  ČERNÝ, P. Právní ochrana před extremismem. Praha: C. H. Beck,  HARE, I (ed.). Extreme Speech and Democracy. Oxford: Oxford University Press,  KOSAŘ, D.: Judikatura ESLP v oblasti rozpouštění politických stran. Jurisprudence. 2009, roč. XVIII, č. 7, s. 29 – 43.  MINISTERSTVO VNITRA ČR: Manuál pro obce k zákonu o právu shromažďovacím. Praha: Ministerstvo vnitra, s.  PŘIBÁŇ, J.: O militantní demokracii a svobodě projevu. Dostupné z:.http://www.novinky.cz/kultura/salon/ jiri-priban-o-militantni- demokracii-a-svobode-projevu.html  THIEL, M. Militant democracy in Modern Democracies. Farnham: Ashgate, 2009.


Stáhnout ppt "Mgr. et Mgr. Štěpán Výborný.  může a mělo by právo chránit demokracii?  pro evropské státy mementem nástup totalitních diktatur ve 20. a 30. letech."

Podobné prezentace


Reklamy Google