Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilErik Jozef Štěpánek
1
Mgr. et Mgr. Štěpán Výborný
2
může a mělo by právo chránit demokracii? pro evropské státy mementem nástup totalitních diktatur ve 20. a 30. letech 20. století nově vzniklé demokracie po 2. světové válce již nemají být pouze pasivní, ale v případě potřeby mají proti těm, kdo by ji ohrožovali, zakročit -> bránící se, obranyschopná, militantní demokracie (Loewenstein) zajištěna ochrana základních lidských práv a svobod (ZLPS), ale zároveň připuštěno jejich omezení (základní dilema; „lehká kritika“) na čelní místo chráněných hodnot lidská důstojnost a nikoli svoboda projevu (srov. čl. 1 Základního zákona SRN, čl. 1 Listiny EU vs. První dodatek Ústavy USA)
3
obranyschopné mechanismy již v době před 2. světovou válkou po roce 1989 zakotveny obranyschopné mechanismy – reakce na nacismus i komunismus viz Preambule Ústavy: My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, (…) odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, (…) jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti potřebnost a odůvodněnost bránícího se pojetí české demokracie vyslovil i Ustavní soud (1992, 2011)
4
na oblast extremismu dopadají především instituty trestního a správního práva ZLPS mohou být omezena pouze: zákonem v zájmu chráněných hodnot (ochrana práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejná bezpečnost) v přiměřené míře (viz Listina, Úmluva, Listina EU) – test proporcionality v kolizi stojících ZLPS (typicky svoboda projevu vs. právo na zachování lidské důstojnosti) - nejdiskutovanější (kritéria vhodnosti, potřebnosti, porovnání závažnosti) ZLPS, která nejčastěji mohou být omezena: svoboda projevu (včetně uměleckého), shromažďování, sdružování, volby povolání důležitou funkci při obraně demokracie sehrává soudní moc (obzvláště Ústavní soud) z důvodu nezbytné abstraktnosti zákonných norem
5
dopad trestního práva na činy s extremistickým podtextem ve více směrech: základní skutkové podstaty : § 309 – 314 (trestné činy proti základům České republiky), 352 – 356 (trestné činy narušující soužití lidí), 358 (výtržnictví), 364 a 365 (podněcování a schvalování trestného činu), 400 – 405 (trestné činy proti lidskosti), případně další kvalifikované skutkové podstaty (např. §140/3c: „vražda“ na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání) obecná přitěžující okolnost: § 42/b: Soud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel (…) spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti, z pomsty, z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky trestní právo jako ultima ratio – jinak řízení o přestupcích přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití vede příslušný obecní (případně jiný správní) úřad
6
např. § 311 – teroristický útok doposud neaplikováno (Vítkov, White Justice?) (…) zastrašení obyvatelstva závažným způsobem tím, že provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví vydá lidi v obecné nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí požár (…) příprava je trestná
7
Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352) necelé 2/10 extremistických trestných činů užití násilí nebo vyhrožování pro skutečnou či domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání (nebo bez vyznání ) stačí záměr vzbudit v poškozeném důvodnou obavu (může být i ze stejné skupiny obyvatel?) Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (§355) cca 15 % extremistických trestných činů – nedostatečná aplikace? (viz internet) národ, jazyk, rasa, etnická skupina, nebo etnická skupina z důvodu podobných § 352 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (§356) cca 5 % extremistických trestných činů – opět diskutabilní aplikace (viz hate spech v kyberprostoru) k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků při velké intenzitě konzumace § 403 a násl.
8
tvoří až polovinu všech stíhaných trestných činů s extremistickým podtextem problematické prokázání subjektivní stránky TČ (tj. úmysl ovlivnit další osoby – alespoň ve formě srozumění) Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práva svobod člověka (§403) rasová, etnická, národnostní, náboženská či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob vážnější případ skutečně hrubého potlačování demokratických principů, práv a svobod člověka většího rozsahu příkladem trestní kauza spjatá s 1. májem 2007 a Národním odporem Projev sympatií k těmto hnutí (§404) projev musí být uskutečněn veřejně např. hajlování Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§405) veřejně nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti poměrně často aplikováno (není třeba hledat konkrétní hnutí) postih nošení extremistických symbolů, popírání holocaustu, provozování rasistických internetových stránek apod.
9
právo pokojně se shromažďovat zaručuje čl. 19 Listiny podrobnosti upravuje zákon o právu shromažďovacím – mnoho diskutabilních otázek (úvaha o rekodifikaci) – viz Šumava, Krupka, maskování ohlašovací, ne povolovací princip - nejsou ale a priori zakázána spontánní shromáždění (viz §1/4: Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno) hlavní otázkou zákaz a rozpuštění shromáždění Úřad shromáždění zakáže (do 3 pracovních dnů), jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě: popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů; dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti; jinak porušovat ústavu a zákony Shromáždění může být rozpuštěno, jestliže se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že v průběhu shromáždění nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz nebo nebyly splněny povinnosti účastníků shromáždění – nutno ale nejprve zakročit proti jednotlivcům v současnosti upřednostňováno rozpuštění na místě před zákazem (viz judikatura) snaha zneužívat institutu náboženských shromáždění (především LEX) otázka ústavnosti plošného zákazu maskování
10
právo svobodně se sdružovat je zaručeno čl. 20 Listiny podrobnosti zákon o sdružování občanů a zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích registrační ne povolovací princip –MV ale může odmítnout registraci: nejsou dovolena sdružení: jejichž cílem je popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcovat nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporovat násilí, anebo jinak porušovat ústavu a zákony; která sledují dosahování svých cílů způsoby, které jsou v rozporu s ústavou a zákony; ozbrojená nebo s ozbrojenými složkami; problematická praktická aplikace (viz W.P.E.P.- Evropští Patrioti) X některé skupiny nebyly zaregistrovány (odkaz na jednotky SS za WW II) možnost rozpustit sdružení či politickou stranu – podmínky: protiprávnost, přičitatelnost, bezprostřednost hrozby, přiměřenost hlavní kauzy: Dělnická strana, Komunistický svaz mládeže
11
především ve státní službě - možnost stanovit podmínky pro výkon zaměstnání : loajalita, nestrannost, důvěryhodnost, efektivnost, politická neutralita,… možnost omezit některým osobám přístup k zaměstnání ve státní správě potvrdil ÚS i ESLP (včetně pedagogů) lustrační zákony problematika působení extremistů v ozbrojených sborech – preventivní prověřování, následné sankce (např. voják musí být propuštěn, pokud podporuje, propaguje nebo sympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob) stavovské předpisy (např. advokacie – „advokát je všeobecně povinen poctivým, čestným a slušným chováním přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu“ – čl. 4 etického kodexu) soukromý sektor?
12
nutnost neustále zvažovat přijímaná opatření z hlediska ZLPS – aby se z militantní demokracie nestala militaristická k demokracie patří i respekt k názorům, které pobuřují, šokují či uráží (viz judikatura) striktně dbát na vztah práva k extremismu jako na ultima ratio zdůrazňovat v odůvodnění soudních rozhodnutích, proč je třeba přistupovat k omezení ZLPS potřeba spojovat restriktivní právní opatření s dalšími kroky
13
Děkuji za pozornost Kontakt: vyborny.stepan@seznam.czvyborny.stepan@seznam.cz
14
BARTOŇ, M. Svoboda projevu: principy, garance, meze. Praha: Leges, 2010. ČERNÝ, P. Politický extremismus a právo. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. ČERNÝ, P. Právní ochrana před extremismem. Praha: C. H. Beck, 2008. HARE, I (ed.). Extreme Speech and Democracy. Oxford: Oxford University Press, 2009. KOSAŘ, D.: Judikatura ESLP v oblasti rozpouštění politických stran. Jurisprudence. 2009, roč. XVIII, č. 7, s. 29 – 43. MINISTERSTVO VNITRA ČR: Manuál pro obce k zákonu o právu shromažďovacím. Praha: Ministerstvo vnitra, 2009. 76 s. PŘIBÁŇ, J.: O militantní demokracii a svobodě projevu. Dostupné z:.http://www.novinky.cz/kultura/salon/198295-jiri-priban-o-militantni- demokracii-a-svobode-projevu.html THIEL, M. Militant democracy in Modern Democracies. Farnham: Ashgate, 2009.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.