 Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách  16-ti letí žáci 9-tých tříd, víceletých gymnázií, studenti a učni I ročníků různých středních škol.

Prezentace na téma: " Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách  16-ti letí žáci 9-tých tříd, víceletých gymnázií, studenti a učni I ročníků různých středních škol."— Transkript prezentace:

1  Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách  16-ti letí žáci 9-tých tříd, víceletých gymnázií, studenti a učni I ročníků různých středních škol.  Zhruba stejně velký vzorek ve všech krajích3901 respondentů  Nástroj sběru dat – dotazníkový formulář

2  Minimálně 1x za život 78%  Rozdíly mezi pohlavími (chlapci více než dívky)  34% kouřilo více než 40x za život  Výskyt kuřáctví odlišný dle typu školy a struktury rodiny – více na „účňácích“ a restrukturované či neúplné rodině.  Nezjištěn vztah mezi ekonomickou situací rodiny a kouřením

3

4

5  Ti, kteří začínají s kouřením v nižším věku, je větší pravděpodobnost, že se stanou silnými kuřáky.

6

7  Příčiny nadměrného pití u učňů  Více financí z praxí  Více času oproti vrstevníkům  Vliv rodičů (čím nižší vzdělání, tím více alkoholu) Výsledky potvrzují, že nadužívání alkoholu je trvalý a závažný problém, který by neměl být opomíjen.

8  Alkopops= více jak 3% alkohol s limonádou – více ho preferují dívky a žáci odborných učiliť

9  Nejrozšířenější drog je marihuana –zkušenost uvedlo 45%  Podobně vysokého procenta nedosáhla žádná jiná ilegální droga  Realativně rozšířená extáze 4,5%  LSD 4,9%  Amfetaminové drogy (pervitin, aj.) 3,5%  Opiáty (heroin, aj.) 2%  Léky s účinky na psychiku 9 %  Inhalování těkavých látek (organická rozpouštědla) 7%  Zkušenost s anaboliky má 4%

10

11  Dívky a ženy patrně s větší ochotou sahají po lécích jako prostředku proti bolesti.

12  Dospívající se nejdříve setkávají s tabákem a alkoholem.  První zkušenost s ilegální drogou je s marihuanou – je nejrozšířenější a nejsnáze dostupná – 90% všech prvních zkušeností vyjma alkoholu a tabáku.  Nejčastěji ve věku 14-15 let

13

14  Nejčastěji ve skupince přátel – sociální tlak na mladistvého – obava z vyřazení- v preventivních programech důraz na rozvíjení sociálních a komunikačních dovedností

15  Bez rizika vidí příležitostné kouření cigaret 69%  Jednorázový experiment s marihuanou 48%  Konzumace 1-2 sklenic alkoholu denně 46%  Příležitostné užívání konopných látek 40%  Jednorázový experiment s extází 31%  80% uvádí, že pravidelné užívání návyk. Látek je rizikové  15% není schopno určit rizikovost užití pervitinu, extáze.

16

17  Dívky častěji uvádějí, že jejich okolí kouří a pije alkohol. Chlapci častěji zkušenost s nelegálními drogami  V prostředí přátel, kde se kouří se pohybuje 90%  Kde se pije alkohol 95%  Kde se opíjí 80%  Kde se kouří marihuana či hašiš 41%  Kde se užívají sedativa 3%  Kde se užívá extáze 4,5%  Kde se užívají těkavé látky 2,7%

18  Ti mají zásadní vliv na formování názorů – především však Ti starší  45% pije alkohol  25% kouří cigarety  8% kouří marihuanu  2% nelegální drogy

19 Vzdělání rodičů  Děti rodičů s nízkým vzděláním jsou častěji denními a silnými kuřáky a častěji konzumují nadměrné dávky alkoholu  Děti rodičů s nízkým vzděláním častěji uvádějí také zkušenosti s užitím nelegální drog Struktura rodiny  Studenti vyrůstající s oběma rodiči konzumují méně nadměrné dávky alkoholu a neopíjejí se  Největší podíl silných a denních kuřáků je v reorganizovaných rodinách, na druhém místě v neúplných rodinách a následné v rodinách úplných  Toto přerozdělení platí i u ilegálních drog

20 Znalost rodičů o volném čase dětí  Zkušenost s nelegální drogou má 35%studentů, u nichž rodiče vědí, kde a s kým jsou – 64% studentů, u nichž to rodiče nevědí. Ekonomická situace rodiny - studenti z průměrných rodin – nižší míra denního a silného kouření, konzumace alkoholu i zkušenosti s nelegálními drogami. - studenti z bohatších rodin – vyšší míra zkušenosti s nelegálními drogami - Studenti z chudších rodin – vyšší míra kouření a pití alkoholu

21 Záškoláctví (neomluvené absence) - Čím více neomluvených hodin, tím více kouření, alkoholu, zkušeností s užíváním nelegálních drog. - Denně kouří 20% studentů bez neomluvených hodin X denně kouří 60% studentů se 3-mi a více neomluvenými hodinami za poslední měsíc.

22  57% surfování po internetu  25% hraní počítačových her  33% chození po nákupních centrech, ulici  11% hraje na výherních automatech  25% nepěstuje žádné koníčky Rozdíly mezi chlapci (hraní počítačových her, sport) a dívkami (četba, hra na hudební nástroj, kavárna, diskotéka, aj.). Není mezi nimi rozdíl v surfování.

23

24

25 UŽÍVÁNÍ DROG V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY

26  Celkem 25% denních kuřáků  Jakýkoli alkoholický nápoj v životě požilo 97% studentů

27  Podíl denních kuřáků podle krajů (%)

28  Pití alkoholu více než 5x v posledních 30-ti dnech (v %)

29  preference druhu alkoholického nápoje při poslední konzumaci

30  Jakoukoli nelegální drogu užilo v životě 47%

31  Celoživotní prevalence užití jakékoli nelegální drogy (%)

32  Prevalence užití jakékoliv nelegální drogy v posledních 12-ti měsících (v%)

33  Prevalence užití jakékoliv nelegální drogy v posledních 30-ti dnech (v %)

34  Celoživotní prevalence užití konopných látek (v %)

35  Prevalence užití konopných látek v posledních 30- ti dnech (v %)

36  Celoživotní prevalence užití extáze (%)  Statistické rozdíly nejsou mezi regiony významné

37  Celoživotní prevalence užití LSD a jiných halucinogenů (v %)  Rozdíly nejsou statisticky významné

38  Celoživotní prevalence užití halucinogenních hub (%)

39  Prevalence užití halucinogenních hub v posledních 12-ti měsících (%)

40  Celoživotní prevalence užití pervitinu nebo amfetaminů (%)

41  Celoživotní prevalence užití heroinu a jiných opiátů (%)  Rozdíly nejsou statisticky významné

42  Celoživotní prevalence užití těkavých látek (%)  Rozdíly nejsou statisticky významné

43  89% považuje za dostupné cigarety  85% alkohol  76% víno (Vysočin na 3 místě)  Relativně dostupné jsou vnímány destiláty na Vysočině  65% považuje za dostupné konopné látky.  Rozdíly mezi regiony nejsou statisticky významné

44  Subjektivně vnímaná dostupnost piva (% odpovědí celkem snadné a velmi snadné obstarat si pivo)

45  Subjektivně vnímaná dostupnost destilátů (% odpovědí celkem snadné a velmi snadné obstarat si destiláty)

46  Subjektivně vnímaná dostupnost konopných látek

47  Více zkušeností s drogami na střední škole (oproti základní) Nižší kontrola ze strany rodičů Více volnosti při trávení volného času Disponují větším finančním obnosem (brigády, kapesné) Obstarávání návykové látky je s věkem snašší S věkem se mění názory a postoje studentů Nejvíce zkušeností studenti odborných učilišť – roli hraje osobní aspirace studenta, vzdělání rodičů, struktura rodinného a sociálního zázemí.

48  Výskyt užívání za celý život (%)

49  Prekontemplace  Contemplace  Rozhodování  Akce  Udržování  Relaps

50  Regulovány zdravotnickou a sociální legislativou  379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami  zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

51  akutní lůžková péče, kterou je diagnostická a léčebná péče poskytovaná pacientům, kteří se požitím alkoholu nebo jiných návykových látek uvedli do stavu, v němž jsou bezprostředně ohroženi na zdraví, případně ohrožují sebe nebo své okolí18,  detoxifikace, kterou je léčebná péče poskytovaná ambulantními a ústavními zdravotnickými zařízeními při předcházení abstinenčnímu syndromu,  terénní programy, kterými jsou programy sociálních služeb a zdravotní osvěty pro problémové uživatele jiných návykových látek a osoby na nich závislé,  kontaktní a poradenské služby,  ambulantní léčba závislostí na tabákových výrobcích, alkoholu a jiných návykových látkách,  stacionární programy, které poskytují nelůžkovou denní léčbu problémovým uživatelům a závislým na alkoholu a jiných návykových látkách, jejichž stav vyžaduje pravidelnou péči bez nutnosti vyčlenit je z jejich prostředí,  krátkodobá a střednědobá ústavní péče, kterou je léčba problémových uživatelů a závislých na alkoholu a jiných návykových látkách ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče v obvyklém rozsahu 5–14 týdnů,  rezidenční péče v terapeutických komunitách, kterou je program léčby a resocializace ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče a v nezdravotnických zařízeních v obvyklém rozsahu 6–15 měsíců,  programy následné péče, které zajišťují zdravotnická zařízení a jiná zařízení; obsahují soubor služeb, které následují po ukončení základní léčby a pomáhají vytvářet podmínky pro udržení abstinence,  substituční léčba, kterou je krátkodobá nebo dlouhodobá léčba závislosti na návykových látkách, jež spočívá v podávání nebo předepisování látek nahrazujících původní návykovou látku, je prováděna ve zdravotnických zařízeních ambulantní

52  terénní programy,  kontaktní centra,  nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,  sociální poradenství a telefonická krizová pomoc,  sociální rehabilitace,  terapeutické komunity,  služby následné péče a chráněné bydlení,  domovy se speciálním režimem (zahrnující zejména pobytovou péči pro starší klienty závislé na alkoholu

53  Detoxifikace 2  Terénní programy 44  Kontaktní a poradenské služby 45  Ambulantní léčba 15  Stacionární programy 1  Krátkodobá a střednědobá ústavní léčba 2  Rezidenční péče v terapeutických komunitách 10  Ambulantní doléčovací programy 15  Substituční léčba 7  Celkem 141

54

55  Odhad pro celou Vysočinu je 600 PUD  Dačice: 15 osob  Havlíčkův Brod: 50 osob  Humpolec: 20 osob  Chotěboř: 10 osob  Dobronín: 6 osob  Pelhřimov: 30 osob  Jihlava: 100 osob  Polná: 10 osob  Telč: 10 osob  Třešť: 10 osob  Celkem: 261 osob

56 DĚKUJI ZA POZORNOST Bc. Jitka Křivohlavá jitka.krivohlava @caritas.cz