POLITOLOGIE. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0745 OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené,

Prezentace na téma: "POLITOLOGIE. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0745 OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené,"— Transkript prezentace:

1 POLITOLOGIE

2 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0745 OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené, Janské Lázně, Obchodní 282 Tento projekt je financován Evropskou unií – Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Autor:Mgr. Václava Talábová Předmět:Základy společenských věd

3 Obsah Co je to politologie?1 Čím se politologie zabývá2 Dějiny politologie3 4 5 6 7 8 9 Předmět politologie10

4 Obsah Zkoumání v politologii11 Zkoumání v politologii12 Obrázek13 Politologie jako věda14 Souvislosti politologie15

5 Politologie (z řec. politiké - umění spravovat obec, stát, logos - slovo, výklad) je společenská věda o politice a politické teorii.řec.politice je vědecká disciplína zabývající se studiem politiky má původ v řečtině (polis=řecký městský stát, logos=rozum) Co je to politologie? 1

6 Politologie se zabývá popisem a hodnocením politických jevů, jako je např. – fungování státu, politického systému, vládních a mocenských organizací a autorit,státu – politické ideologie,ideologie – význam a chování veřejnosti ve vztahu k politice, – a také mezinárodní a globální vztahy. Čím se politologie zabývá 2

7 zkoumání politiky (tj. umění řídit stát) má počátky v antickém Řecku a prohloubilo se v renesanci politologie bývala součástí filozofie, jako samostatná věda se začala rozvíjet až na přelomu 19. a 20. století v USA Dějiny politologie 3

8 Sókrates (469 – 399 př. n. l.) – vedl občany Atén k moudrosti a dobrému životu, podle něho je cílem života blaženost. – Byl prvním antickým filozofem, který zdůrazňoval nezbytnost vědomostí v politickém životě. – V čele státu měl být filozof. – Odmítal demokracii = vládl lidu Dějiny politologie 4

9 Platón (427 – 347 př. n. l.) – Sókratův žák. Narodil se v Athénách, na dvoře svého domu otevřel bezplatnou školu, kterou nazval Akademie. – Napsal spis Ústava – zde se pokusil vyložit představu ideálního státu. – Vycházel ze dvou zásad: 1) Vědění je dobro, ten kdo ho pozná, je schopný ho realizovat. Toho je schopen je člověk moudrý, tj. filozof. 2) Největším zlem je bohatství. Jeho vize ideálního státu spočívala v oddělení jednotlivých společenských tříd. (Společnost rozdělil na tři vrstvy: zemědělci a řemeslníci,vládci,strážci ) – Ideální státní formou byla monarchie nebo aristokracie = vláda jednotlivce případně skupiny vzdělaných, tento typ státu je nejlepší Dějiny politologie 5

10 Aristotelés (384 – 322 př. n. l.) – žák Platóna, pocházel z rodiny lékaře, založil filozofickou školu. – Napsal spis Politika – člověk = občan ( občan je politický živočich, je předurčen žít ve společnosti) => zde vyslovil, že hnací silou ve společnosti je touha po majetku, stát má být založený na zákonech a má fungovat na základě dělby moci. – Cílem státu má být zabezpečení blaženého života svobodných občanů. Dějiny politologie 6

11 7 STŘEDOVĚK Augustinus Aurelius (354 – 430 př. n. l.) – napsal spis O obci boží – zde popsal, že existují dva státy: 1. stát pozemský – zla a hříchy 2. stát boží – dokonalý a věčný Chce teokratický stát – světská vláda by se měla přibližovat vládě boží víra v boha je blahem člověka. Tomáš Akvinský (1225 – 1724) r. 1322 byl prohlášen za svatého. Domníval se, že člověk je tvor společenský, pouze ve státě se odlišuje od zvířat, musí poslouchat papeže a církví schváleného panovníka. Vše je od Boha. Podstatou politiky je, že jedni vládnou a druzí poslouchají. Ideální forma státu je monarchie.

12 RENESANCE Nicolo Machiavelli (1469 – 1527) - Nenáviděl papeže a odmítal církevní moc. Napsal spis Vladař – dává zde rady panovníkům na zachování státu a stupňování jeho moci – podle něj jsou všechny prostředky k dosažení tohoto cíle dobré ač jsou morální či nikoliv. Úspěch zaručují často nemorální prostředky:klam, lest, zrada, úplatek, porušení smlouvy, násilí. Moc lze získat: osobně svou zdatností, zločinem, štěstím, přízní lidu nebo výběrem bohatých. NOVOVĚK - utopie = představa ideálního státu Thomas More (1478 – 1535) – napsal knihu O nejlepším stavu státu a o novém ostrově Utopii – žádal konec vykořisťování, chtěl společnou výrobu a společné vlastnictví, vladař byl volen doživotně lidem, za základ státu požadoval rodinu, která neměla mít méně než 10 a více než 16 členů jinak došlo k přesunu, všichni měli přístup ke vzdělání, o nemocné se starali nemocnice. Thomaso Campanella (1568 – 1639) – Napsal spis Sluneční stát – zde popsal obraz ideální společnosti. Francis Bacon (1561 – 1622) – napsal spis Nová Atlantida – o ostrově, který byl hospodářsky soběstačný a řízený vědci. Na ostrov se nedováželo zboží, ale nové poznatky. Dějiny politologie 8

13 NOVOVĚK - Představitelé teorie přirozeného práva a společenské smlouvy Thomas Hobbes (1588 – 1679) – Je považován za zakladatele teorie společenské smlouvy. Člověka viděl jako egoistu, který usiluje o své vlastní výhody a tak vládne válka všech proti všem, proto si lidé smlouvou vytvoří stát, který má zaručit lidem mír, zabezpečit jejich majetek a morálku => stát se stává smrtelným bohem, určuje co je dobré a co špatné John Locke (1632 – 1704) – Dělil státní moc na zákonodárnou a výkonnou. Výkonnou moc má vladař, zákonodárnou parlament. Charles Montesqier (1689 – 1755) – Napsal spis Peské listy – ten obsahuje kritiku tehdejší Francie. A spis Duch zákonů- kde se zabývá dělením státní moci. Rozdělil moc na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Jean Jacuques Rousseau (1712 – 1778) – nejvýznamnějším představitel teorie společenské smlouvy. Nerovnost lidí spojoval s vznikem soukromého vlastnictví. Stát vznikl proto, aby chránil všechny členy společnosti, ale prakticky chránil jen soukromé vlastnictví. Nositelem moci ve státe je lid. Dějiny politologie 9

14 Hlavním předmětem politologie je politická moc a její praktické uplatňovánípolitická moc předmětem politologie je moc, která je nástrojem prosazování politických zájmů, dále fungování státu, politické teorie a ideologie, politické systémy a instituce, politické strany, politické chování lidí, nátlakové skupiny, mezilidské vztahy Předmět politologie 10

15 Zkoumání v politologii se orientuje třemi podstatnými směry A) Normativní politologie - filosofickými metodami dochází od obecných východisek ke konkrétním závěrům, hodnotí a zvažuje, co by mělo být přítomno ve společnosti a v politice Zkoumání v politologii 11

16 B) Deskriptivní (pozitivní) politologie - popisuje politické jevy, politickou praxi, politické instituce a mocenské autority C) Predikativní (prognostická) politologie - snaží se o předpovídaní budoucích politických skutečností a procesů, zabývá se možnostmi ovlivňování budoucího vývoje Zkoumání v politologii 12

17 13

18 objektivní – uznává pluralitu názorů a vědeckých postupů kritická – neustále zkoumá a ověřuje každý nový vývoj a pojem Politologie jako věda 14

19 s filozofií – převzala její metody se státovědou se sociologií – zkoumání sociálních faktorů pol. života s historií s ekonomií – politická rozhodnutí ovlivňující ekonomickou situaci s právní vědou – znalost práva s psychologií – napomáhá při analýze pol. chování lidí Souvislosti politologie 15

20 DVOŘÁK J. A KOLEKTIV.: Odmaturuj ze společenských věd. Praha: Didaktis, 2009 http://www.broukpytlik.estranky.cz/clanky/20 08---2009-letni-semestr/ www.ctenarsky-denik.cz/Politologie-jako- veda-5036?id=5036...3 Použité zdroje