Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Tak už mi má holka Hoboes 1972 emi D C emi Posledních pár minut zbejvá jen D A emi Máš teplou dlaň a už se stmí - vá D C emi Těžký je říct, že se končí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Tak už mi má holka Hoboes 1972 emi D C emi Posledních pár minut zbejvá jen D A emi Máš teplou dlaň a už se stmí - vá D C emi Těžký je říct, že se končí."— Transkript prezentace:

1 Tak už mi má holka Hoboes 1972 emi D C emi Posledních pár minut zbejvá jen D A emi Máš teplou dlaň a už se stmí - vá D C emi Těžký je říct, že se končí den D A C E Vlak poslední vagón mí - í - vá G Tak už mi má holka mává F D Ve vočích má slzy pálivý emi C A7 D Život jde dál to se stává, já to vím.. G Tak už mi má holka mává F D Výpravčí zelenou dává emi Tak jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, Tak už jeď.. Koleje jsou cejchem loučení, Holkám se ve vočích střádá Smutek je šátek v osamění Co mužskejm na cestu mává Tak už mi má holka … Za zády zůstal mi pláč i smích Do tmy se můj vlak teď řítí Zmizela holka jak loňskej sníh A světla měst v dálce svítí Tak už mi má holka mává….

2 Bodláky ve vlasech Nezmaři / Miky Ryvola C C2 C4 C C Ami Dmi G Do vlasů bláznivej kluk mně bodláky dával Ami F Bb G za tuhle kytku pak všechno chtěl mít C G Dmi E7 svatební menu-et mi na stýblo hrával F G C G7 že prej se musíme vzít. C Ami Dmi G Zele-ný voňa-vý dva prstýnky z trávy Ami F Bb G copak si holka víc může tak přát C G Dmi E7 dozní-vá menu-et čím dál míň mě ba-ví F G C na tichou poštu si hrát. Ami G Bez bolesti divný trápení suchej pramen těžko pít C F Adim E7 zbytečně slova do kamení sít C7 F Bb Es na košili našich zvyků vlajou nitě od knoflíků As F As C C7+ jeden je muset a druhej je chtít. Do vlasů bláznivej kluk ti bodláky dával F Dmi Gmi C za tuhle kytku pak všechno chtěl mít Dmi Bb Es C svatební menuet ti na stýblo hrával F C Gmi A7 my dva se musíme vzít. Bb C F C Zelený voňavý dva prstýnky z trávy F Dmi Gmi C nejsem si jistej že víc umím dát Dmi Bb Es C vracím se zkroušenej ale dobrý mám zprávy F C Gmi A7 o tom že dál tě mám rád Bb C F G7 Zelený voňavý dva prstýnky z trávy C Ami Dmi G copak si my dva víc můžeme přát Ami F Bb G dál nám zní menuet a tím míň nás baví C G Dmi E7 na tichou poštu si hrát. F G C G7 C Ami Dmi G C Ami Dmi G |:C Ami Dmi G:| Zelený, voňavý… prstýnky voňavý…….. z trávy zelený…. mm.

3 Země tří sluncí Miki Ryvola 1971 Ami G 1. Až jednou hejna mejch podivnejch ptáků Ami F#dim D#dim vrátí se v podzimní větrnej den, Ami Dmi zahlédnu za hradbou dešťovejch mraků, F7 E7 jak na mě kejvá můj bláznivej sen. 2. Až jednou poznám, že sen se mi vrací Ami G a bude jasný, že zůstal jsem sám, Ami F#dim D#dim já přijdu za vámi, bláznivý ptáci, Ami Dmi Ami E7 Ami já přijdu za vámi, jedno je kam. Dmi G C Ami R. Nad obzorem trojice sluncí zá - ří, Dmi G C Ami vola - jí hejna dál nad vodou Dmi G C Ami Do smrti snad už se mi nepoda - ří F7 E7 Ami F Ami dojít tam, kam cesty nevedou. Ami7 Dmi G Ami Slepeckou hůl v ruce mám nata - že - nou, Ami7 Dmi7 G Ami majá - ků slunečních hledám zář Ami7 Dmi7 G G# svítí tmou pro duši una - ve - nou, C H7 E7 svítí tmou pro každou smutnou tvář. AmiDmi G C Ami Zas vrací se hejna mejch divnejch ptáků F#dim E7 Ami F Ami jako strom opadal kalendář. 3. Až jednou zjistím, že se ptáci vrací, Ami G na křídlech podivnej pozdrav že maj, Ami F#dim D#dim zavřu za poslední toulavou štací, Ami Dmi zavřu ty dveře a řeknu Good bye. F7 E7 4. Až jednou ptáci mi přinesou psaní, Ami G na cestu s nima, že musím se dát, Ami F#dim D#dim zavřu a půjdu bez dlouhýho ptaní, Ami Dmi vodejdu s nima a odejdu rád. Ami E7 Ami F7 E7 Ami Ami6 R. Nad obzorem... …dojít tam, kam cesty nevedou.

4 Ze všech chlapů nejšťastnější chlap Miki Ryvola 1967 Dmi Ami *: To znám, to dobře znám, znám, znám, E7 Ami na kolejích nejsem nikdy sám. Ami 1. Shejbni hlavu, kamaráde, tunel před námi, Dmi veksle tlučou, píšťaly řvou, zvonce vyzvání, E7 v boudě dobrej mašinfíra není žádnej srab, Ami Dmi E7 Ami i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap, F E7 Ami jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap. 2. Když z komína vod mašiny letí černej dým, na tom světě jenom jednu věc na tuty vím, na tom světě širokým věc jednu jistou mám, na kolejích chudej hobo není nikdy sám, jó, chudej hobo není nikdy sám. Dmi Ami R: To znám, to dobře znám, znám, znám, E7 Ami na kolejích nejsem nikdy sám, sám, sám, Dmi Ami to znám, to dobře znám, znám, znám, E7 Ami na kolejích nejsem nikdy sám. 3. Za zádama Frisco, semafor je zelenej, vlak to žene do tmy jako bejček splašenej, radujte se, občánkové, hoboes jedou k vám, na kolejích chudej hobo není nikdy sám, jó, chudej hobo není nikdy sám. 4. Pod zádama uhlí mám a deku děravou, místo lampy večerní jen hvězdy nad hlavou, navečer jsem do vagónu zalez' jako krab, i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap, jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap. R: To znám Viděl jsem ji u pangejtu vedle dráhy stát, usmála se, zamávala, z vagónu jsem spad', jářku: hallo! Sklopí voči, udělá to "klap", i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap, jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap. 6.=2. R: To znám...

5 Tereza (Osamělý město) Hoboes/Wabi Ryvola 1975 C D G 1. Ten den, co vítr listí z města svál, C D Emi můj džíp se vracel, jako by se bál, C D G že asfaltový moře odliv má C D E a stáj že svýho koně nepozná. G D R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst, Ami Emi řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest, G D tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš, Ami Emi tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš D G naposled, naposled. 2. Já z dálky viděl město v slunci stát a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, proč vítr mlátí spoustou okenic, proč jsou v ulici auta, jinak nic? R: Řekni Do prázdnejch beden zotvíranejch aut zaznívá odněkud něžný tón flaut a v závěji starýho papíru válej' se černý klapky z klavíru. R: Řekni Tak loudám se tím hrozným městem sám a vím, že Terezu už nepotkám, jen já tu zůstal s prázdnou ulicí a vosamělý město mlčící. R: Řekni...

6 Sedmnáct dnů Wabi Ryvola 1964 Emi Ami Jak zavoláš, Emi když ti dávno v hrdle vyschnul hlas H7 tvůj krk je připravenej na provaz, Emi Ami Emi kterej se houpá blíž a blíž. Ami Kam zavoláš, Emi když tvoje oči vidí pustinu, H7 Nejradši lehnul bysis do stínu Emi Ami Emi jenom kdyby tu ňákej byl. E7 Ami R: Sedmnáct dnů máš v patách ostrý hochy z patroly, D7 G noc beze snů a pravou ruku furt na pistoli. H7 C V hrdle máš prach a tvůj kůň teď už neví kam má jít, H7 Emi Ami Emi máš asi strach, jseš ale chlap a despe - rát. Jezdci jsou blíž, pustinou jenom dusot kopyt zní, ubal si cigaretu poslední, než zazní obávanej hlas. Hands up old boy, bouchačku uchop rukou za hlaveň, ať šerif ví, ze máš furt úroveň, že v očích ještě ocel máš. R: Kdo prohrát zná, i když měl předtím v očích temný strach, ten právo má, aby řek šerif o něm: Byl to chlap. Tak naposled pohleď na slunce smutným úsměvem, život je boj a tys ho předčasně prohrál.

7 Samota Hoboes/Wabi Ryvola 1965 E E7 A E 1. Do tváře čas mi hlubokou brázdu samotou vyrejvá, H7 A tělo je rozeschlej prám, když pluješ stále jen sám, H7 E co je ti platný, že jsi kapitán. 2. Do zrzavejch strun svýho banja dávno jsem nezahrál, že jsem byl stále jen sám, v srdci mám nejeden šrám, život je tvrdej, i když jsi kapitán. E7 A H7 E C#mi R: A tak vždy zůstaneš sám, nikdo ti nepo - ví, A H7 E E7 jak máš žít, abys byl milován, A H7 E C#mi a tak vždy zůstaneš sám, a koláč medo - vý A H7 E za tebe sní ka - pitán Korkorán. 3. Na tváři mech mám z dalekejch cest tam do hor a údolí, z košile mám jenom cár, ze smečky zbylo psů pár, co bude dál, mi nikdo nepoví. 4. V kapse mám prach vodřenej z mincí, který jsem prodělal, já jenom samotu znám, tak, sakra, co dělat mám, abych měl jednou na pořádnej flám. R: A tak vždy... C Ami E

8 Proklatá fordka Wabi Ryvola 1970 Emi A Emi A Emi D To ráno před sebou mám C Emi A Emi A na věčnej čas, do konce ži - tí Emi D Mě - li jsme za sebou flám, C E E4 E byl skoro den, došlo nám pi - tí. G C Nesedej do Fordky Jacku G G4 G máš toho dost C předák tě vyhodí z fleku Emi D C Ami Emi A Emi A bude mít zlost. Zapal si cigáro Joe Emi D Jackovi den ukáže cestu, C Emi A Emi A tak jsme čekali ve dvou Emi D na těch pár mil, co vedou k městu. C E E4 E Nesedej za volant Jacku G C dyť máme čas, G G4 G zůstaneš tuhej na fleku C zlomíš si vaz. Emi D C Ami Emi A Emi A Jak slunce stoupalo výš Emi D povídá Joe, musíme za ním C Emi A Emi A asi se už nedovíš Emi D proč si bral pás ke střelnejm zbraním. C E E4 E Sedli jsme na koně Jacku G C a jeli Ti vstříc G G4 G měli jsme kousek do breku C a Ty už nic víc. Emi D C Ami Emi A Emi A Ležel jsi tichej a sám Emi D neměl jsi čas vytáhnout zbraně, C Emi A Emi A to ráno před sebou mám Emi D čas nevzal spleen zvonící hraně. C E E4 E Tak Ti Joe zatlačil voči G C já vykopal hrob, G G4 G štěstí se jak karta točí C E D C Ami E a ty jsi byl trop

9 Poslední píseň Miki Ryvola 1965 G G# A D7 1. Po – sled - ní se píseň zpí - vá G F# F E naposled ky - ta - ra zní F Fmi C dnešní noc se ho - chu neu - síná D7 G F# G dnes nás hřeje oheň posle - dní. G G# A D7 2. Kaž - dá loď má někde pří - stav Db D G F# F E7 kaž - dý sen pro - bu - ze - ní A7 D D7 svítá - ní se blíží, o - heň zhasí - ná G F G7 C F C nový den znamená louče - ní.

10 Poslední míle Miki Ryvola 1961 D F#m D6 F#m D F#mi D6 F#mi 1. Obloha bledne, nastává den, D F#mi D6 Fdim pokrývku mlhy zvedá, Emi G+ G G+ z ohrad se ženou stáda ven, Emi G#7 A7 A+ slunce jim spát nedá. D F#mi D6 F#mi Kamarád o - heň zhasí - ná, D F#mi D7 jitro je, táhnu dál. G D C# C H Na všechnu strasti za - po – mí - nám, E7 A7 A+ vítr je sebou vzal. 2. Za zády sníh i pouště mám, D F#mi D6 F#mi s mračny mé kroky jdou, D F#mi D6 Fdim stepí i lesem táhnu dál, Emi G+ G G+ cestou dobrou i zlou. Emi G#7 A7 A+ Stopy jdou do země vyvolené, D F#mi D6 F#mi po létech vracím se v ní. D F#mi D7 Dnes moje nohy unavené, G D C# C H jdou míli poslední E7 A7 A+ D F#mi D6 F#mi Hmi G G# A7 A+ R: Spát do -ma zas, jak prostý sen. D F#mi D6 F#mi Hmi G G# A7 S brá - chou si hrát, den prozpí - vat. D7 G H7 Do nocí v ohradách dřít, bejt sedřenej, E7 A7 A+ domov však mít - vždyť jen po něm toužím. D F#mi D6 F#mi Hmi G G7 G#7 A7 D Jen o tom sním na své mí-li poslední

11 Neuhádneš Nezmaři, Miki Ryvola 1984 Hmi7 Bbmi7 Ami7 D7 G4sus G Hmi7 Bbmi7 Ami7 D7 Hmi Cmaj7 1. Ne - u - hádneš, holka, kde se ti chlap ve snu toulá, C D7 G#dim Hdim Ddim Fdim mapy v očích spánkem přikrej - vá, C D Hmi7 E7 jenom on to ví, ptej se, nepo - ví, C D7 G7sus4 G vedle tebe v noci nebej - vá. 2. Neuhádneš, Hmi7 Bbmi7 Ami7 holka, odkud se před ránem vrací, D7 Hmi Cmaj7 zbytečný je všechno pátrání, C D7 G#dim Hdim Ddim Fdim marně se ho ptáš, málo, málo znáš C D Hmi7 E7 cesty, který končí svítáním. C D7 G7sus4 G Cmi7 F7 Bbmaj7 R: Každej dnešní den míval svý včera, Bbmi7 D#7 G# voda stoja - tá bejvala proud, Dmi7 G Emi7 A7 F há - dej, há - dej, kam může tenhle chlap C#maj7 G7sus4 G bez tebe každou noc plout. 3. Neuhádneš, Hmi7 Bbmi7 Ami7 samá voda, dej se poddat, D7 Hmi Cmaj7 zbytečně a marně voláš "stůj!", C D7 G#dim Hdim Ddim Fdim C Cmi7 G Hmi7 Bmi7 |: málo o něm víš, zatímco ty spí - íš, Ami7 D7 G#dim (G) od večera k ránu není tvůj. : |

12 Jarní kurýr Miki Ryvola 1967 C F C 1. Dunění kopyt večer slýchávám, emi E údolím jarní ku - rýr jede k nám, ami G F E7 v peře - jích řeka zvoní a ja - rem vítr vo - ní, ami G F E7 ami přijíž - dí jarní kurýr, do - bře ho znám, G Ví, celej kraj to ví, F G F E7 ami veze nám ja - ro v brašně se - dlo - vý. 2. Zase jdou krajem vánky voňavý, vobouvám svoje boty toulavý, dobře ví moje milá: i kdyby víla byla, tyhle toulavý boty nezastaví, mám boty toulavý, ty ani kouzlem nezastaví. 3. Musím jít, mraky táhnou nad hlavou, musím jít stopou bílou toulavou, neplakej, že se ztratím, já do roka se vrátím, prošlapám cestu domů jarní travou, víš, ty to dobře víš, ty moje boty nezastavíš.

13 Hobo Hoboes/Wabi Ryvola G7 C emi 1. Já nechci bejt sám, když koleje du - ní dmi G7 C G+ a temná noc do dá - li ubí - há, C emi co z toho k sakru mám, že znám plno vů - ní dmi G7 C dalekejch cest, pohledy v očích mám. F ami Tak co z toho mám, že mám v srdci tou - hu F G G+ jenom se mrknout za nejbližší strouhu, C emi já často šněroval svý toulavý bo - ty, dmi G7 C musí to bejt, můj vlak má z elenou. C Bb G7 R: Tmou nákladní vlak těž - ce du - ní, C Bb G7 v mejch uších jenom ví – tr šu - mí, C F C G G+ kraj kolem trati spí, jen mašinfíra bdí. C Bb G7 Má ruku na rychlostní pá - ce, C Bb G7 má topič plný ru - ce prá - ce C F já si na nápravě zpívám C Ab G7 C G+ píseň, v které vla - ky hřmí. 2. Když vagony hřmí a brzdař tě honí, necejtíš chlad, nohy tě nezebou. Jen běžíš po střeše a chtěl bys bejt pod ní, píšťala řve a tunel před tebou. Tak co z toho mám, že znám celý státy, když nesmím na voči vlastního táty, když stromy rozkvetou, já stojím na trati, musí to bejt, můj vlak má zelenou. R: Tmou nákladní vlak Můj osobní vůz je vagon s vepřovým, můj rodnej dům je bouda brzdaře, kde nechal jsem squaw, to vám už nepovím, snad ve Frisku, tam jsem byl na jaře. Tak co z toho mám, pořád se jen toulat, v špinavý ruce pár centů žmoulat, jednou se netrefím a budou mě zbírat, musí to bejt, můj vlak má zelenou. R: Tmou nákladní vlak...

14 Hejno vran Wabi Ryvola 1962 F Bb F Bb D# C C Gmi C F Bb F F Bb 1. Když nad pasekou vzlétne hejno vran, F hejno vran, hejno vran, Bb je léta pel už dávno vyprodán, C7 F podzim se hlásí chladem jasných rán, Bb v tom ránu prochází se sám a sám, C7 F Bb F kdo městu dávno sbohem dal. F A7 R: A tak se touláš trávou spálenou, Dmi nevíš, jak rozloučit se s létem, Bb díváš se na krajinu vzdálenou, C7 F kterés' dal celý život svůj. 2. Nad hlavou zakrouží ti hejno vran, hejno vran, hejno vran, a bílých hvězd je všude oceán, přece si nepostavíš pod ně stan, budeš spát pod širákem, jak tě znám, i když už podzim přichází. R: A tak se touláš...

15 Bedna vod whisky Miki Ryvola 1968 ami C ami E 1. Dneska už mně fóry ňák nejdou přes pysky, ami C ami E ami stojím s dlouhou kravatou na bedně vod whisky, C ami E stojím s dlouhým vobojkem jak stájovej pinč, ami C ami E A tu kravatu, co nosím, mi navlík' soudce Lynč. A D E A R: Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká, D E A jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká D E A do nebeskýho baru, já sucho v krku mám, D E ami tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám. 2. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý, postavil bych malej dům na louce ukrytý, postavil bych malej dům a z vokna koukal ven a chlastal bych tam s Bilem a chlastal by tam Ben. R: Tak kopni do tý bedny Kdyby jsi se, hochu, jen porád nechtěl rvát, nemusel jsi dneska na týhle bedně stát, moh' jsi někde v suchu tu svoji whisku pít, nemusel jsi dneska na krku laso mít. R: Tak kopni do tý bedny Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil, nechtěl běžet, dokavád se whisky nenapil, zatracená smůla zlá, zatracenej pech, když kůň cucá whisku jak u potoka mech. R: Tak kopni do tý bedny Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává, do krku mi zvostane jen dírka mrňavá, jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok, má to smutnej konec, a whisky ani lok. R: Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká, jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká do nebeskýho baru, já sucho v krku mám, tak kopni do tý bedny!

16 Tunel jménem čas - Hoboes E g#mi E7 A Těch strašnejch vlaků, co se ženou kolejí tvejch snů, ami E F#7 H7 těch asi už se nezbavíš do posledních dnů, E g#mi E7 A a hvězdy žhavejch uhlíků ti nikdy nedaj' spát, ami E Fx E tvá dráha míří k tunelu a tunel, ten má hlad. Už kolikrát ses mašinfíry zkusil na to ptát, kdo nechal roky nejhezčí do vozů nakládat, proč vlaky, co si každou noc pod voknem laděj' hlas, spolyká díra kamenná, tunel jménem Čas. Mezihra… Co všechno vlaky vodvezly, to jenom pán Bůh ví, tvý starý lásky, mladej hlas a slova bláhový, a po kolejích zmizela a padla za ní klec, co bez tebe žít nechtěla a žila nakonec. A zvonky nočních nádraží a vítr na tratích a honky-tonky piána a uplakaný smích a písničky a šťastný míle na tulácký pas už spolkla díra kamenná, tunel jménem Čas. Mezihra… Než poslední vlak odjede, a to už bude zlý, snad ňákej minér šikovnej ten tunel zavalí a veksl zpátky přehodí v té chvíli akorát, i kapela se probudí a začne zase hrát. Vlak v nula-nula-dvacetpět bude ten poslední, minér svou práci nestačí dřív, než se rozední, ten konec moh' bejt veselej, jen nemít tenhle kaz, tu černou díru kamennou, tunel jménem Čas. Dohra

17 Jenoféfa Ryvola C ami Kovbojové slyšte píseň mou, dmi G nechte chvíli těch pitomejch krav C ami V Utahu jsem nechal lásku svou F G Jenoféfa zve se ona squaw Vlasy má jak řeka zvlněný, oči jako květy šalvěje, pro ty oči má hned splněný, co si přeje a co nepřeje.. C ami G C Jenoféfo, Jenoféfo, Jenoféfo, prérie spí.. C ami G C Jenoféfo, Jenoféfo, Jenoféfo, má píseň zní.. E7 ami Kdyby měsíc nemusel ti svítiti tmou, E7 ami G jistě by ti se mnou zpíval písničku mou. C ami G C Jenoféfo, Jenoféfo, Jenoféfo, na shledanou.. Abyste to nezapomněli, Opakuju, že jsem ji měl rád, Až mi začal chodit do zelí, Jeden starej dobrej kamarád. Dostal olověnou do čela, Jenoféfě zrovna na prahu, Do dneška ho neobrečela, Tak jsem radši ujel z Utahu.. Jako kojot vyju na měsíc, Kovbojové slyšte píseň mou, Ačkoliv znám jinejch na tisíc, Jenoféfa byla jedinou. Moh bych o tom zpívat ještě dál, Kdyby mě má láska slyšela, Někdo z vás mi na krk laso dal, Vem to nešť ráda mě neměla.. R:


Stáhnout ppt "Tak už mi má holka Hoboes 1972 emi D C emi Posledních pár minut zbejvá jen D A emi Máš teplou dlaň a už se stmí - vá D C emi Těžký je říct, že se končí."

Podobné prezentace


Reklamy Google