Gramotnost – vzdělávací systém Průcha Jan a kol.Pedagogická encyklopedie Portál 2009 MŠMT ČR.

Prezentace na téma: "Gramotnost – vzdělávací systém Průcha Jan a kol.Pedagogická encyklopedie Portál 2009 MŠMT ČR."— Transkript prezentace:

1 Gramotnost – vzdělávací systém Průcha Jan a kol.Pedagogická encyklopedie Portál 2009 MŠMT ČR

2 Právo na vzdělávání Patří k základním lidským právům Právo na vzdělání dětí obsaženo v Úmluvě o právech dítěte Právo na vzdělání pro jedince se speciálními vzdělávacími potřebami – dříve zajišťováno systémem speciálních škol a školských zařízení, nyní integrace mezi běžnou populaci

3 Vzdělávací systém Je řízen vzdělávací politikou země, ovlivňován politickými, kulturními, ekonomickými a jinými faktory Je širším pojmem než školský systém, který je jeho základem Zahrnuje formální i neformální vzdělání, zatímco školský systém zajišťuje pouze vzdělávání formální. Neformální vzdělávání se týká zejména dospělých subjektů

4 Školský systém Je propojený komplex škol a školských zařízení, které zajišťují formální vzdělávání Patří sem vzdělávací instituce předškolního, základního, středního a vyššího odborného školství, instituce speciálního školství a instituce poskytující služby školským zařízením – poradenská zařízení, školní knihovny, ubytovací zařízení, ZUŠ a jazykové školy Je členěn na druhy škol, dvě klasifikační kritéria: 1. věk vzdělávajících se subjektů 2. úroveň vzdělávání

5 Historie V 10.století se vznikem Českého státu vzdělávání První školy sloužily potřebám církve Od 13. století též potřebám měst Po vzniku UK 1348 též příprava na vysokoškolské studium Do roku 1774 měly školy ráz evropského univerzalismu, po tomto roce reforma podle celorakouských záměrů (čtení, psaní, počítání, náboženství, základy průmyslu a hospodaření, od 3.ročníků latina, sloh, kreslení a geometrie)

6 Transformace české školy po roce 1989 Co přebíralo z minulosti: Před 2.sv.válkou patřilo Československo mezi 10 nejvyspělejších zemí světa, též díky školskému systému (kontakty se zahraničím) V období totalitního vývoje stagnace: centralismus, byrokracie, unifikace, ideologie, rusifikace, podřízení potřebám ekonomiky Po 17.listopadu 1989 řada změn, mnoho z nich nahodilých, chaotických

7 Opatření po roce 1989 v rozporu s vývojovými trendy Zkrácení povinné školní docházky z 10 na 9 let Zrušení jednotné školy a zavedení selektivního principu (od věku 11 let) Kurikulární reforma zaváděna tradiční centralistickou metodou Změna systému financování UŠ – z podniků na stát Autonomie přiznané VŠ bez zajištění mechanismů, kterým by odpovídaly na potřeby státu (vznik VŠ podle zájmu studentů)

8 Negativní jevy ovlivňující vývoj školského systému Školství stagnuje v porovnání s rychle se vyvíjejícími zeměmi Nedostatek finančních prostředků na výzkum a vývoj Orientace na konzum a okamžité prožitky Pokles váhy náboženství z hlediska hodnot z 33evropských zemí považovalo náboženství za důležitou hodnotu 51% lidí, v ČR jen 16% Odmítání etnických a kulturních odlišností Obtížnost učitelského povolání (reklama, hodnota vzdělávání, finanční zajištění…)

9 Struktura školského systému 3 – 6 let Mateřská škol 6 – 11 let 1. stupeň ZŠ – 5-tiletý 11 – 15 let 2. stupeň ZŠ – 4-letý 15 – 19 let střední vzdělávání – 2 - 4-leté gymnázia (4 – 8 let) střední odborné školy střední odborná učiliště Konzervatoř - 8 - letá 10 – 18 let 6- letá 15 – 21 let VOŠ 2 – 3,5 leté VŠ - bakalářské - magisterské studium - doktorandské studium PhD.

10 Zřizovatel 1.Obec – nejvíce MŠ a ZŠ 2.Kraj 3.Soukromý zřizovatel 4.Církev 5.MŠMT 6.Jiný rezort – střední školy 7.VOŠ – kraj, soukromý, subjekt, jiný rezort

11 Mateřské školy V Rakousko-Uhersku nalezince pro děti nemanželské a odložené a sirotčince (děti bez rodičů) – pečovatelský charakter 1832 Opatrovny v Praze – měly výchovný cíl (Nové město a Karlín) 1869 Mateřská škola v Praze u sv. Jakuba 1872 Ministerský výnos – posílení předškolních výchovných institucí a sjednocení legislativy 1989 – názor – ponechat předškolní výchovu na rodině, trval pouze 2 roky Po r. 1989 redukce jeslí Intenzivní rozvoj diagnostiky i metodiky s ohledem na dítě

12 Základní školy Zřizovatel: Veřejné, soukromé, církevní Celistvost školy: 1. – 9. ročník/ 1. – 5. ročník Organizace vyuč.: plně organizované/málotřídky Populace žáků: běžná/ se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávací program: standartní/alternativní Přístup: otevřený/selektivní Typ lokality: městské / venkovské/velkoměstské Vyučovací jazyk: český / polský / německý

13 Střední školy Navazují na základní školství, zajišťují střední vzdělávání Střední vzdělání – všeobecné nebo odborné Rozsah 2 – 5 let Buď má charakter konečné etapy vzdělávání nebo tranzitní Gymnázia, SOŠ ukončeny maturitou, SOU – výuční list popř. maturita Konzervatoře – hudba, zpěv, tanec, hudebně-dramatické umění Plní funkcí postsekundárního vzdělávání: -nástavbové studium (maturita) -pomaturitní studium na jazykové škole -zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem -rekvalifikační kurzy pro absolventy SŠ

14 Terciální vzdělávání VŠ univerzitní a neuniverzitní (nečlení se na fakulty, spíše bakalářské obory) VOŠ – profesně orientovaná neuniverzitní alternativa k VŠ univerzitního charakteru Absolvent VOŠ – DiS – „diplomovaný specialista“ Rozpor: Kvalita vzdělání odpovídá nebo i předčí zvláště praxí bakalářské studium na VŠ. Právním postavením jsou spíše na úrovni SŠ. Studenti platí školné nezískávají tituly, u bakalářského studia je tomu naopak. Snaha o transformaci na VŠ neuniverzitního typu.

15 Celoživotní vzdělávání Je to proces, který vede každého jedince k získávání vědomostí, dovedností, hodnot, názorů, postojů po celý život. Potřeba učení patří mezi sekundární potřeby. Různé druhy učení: kromě získávání poznatků též sociální učení, pamětné, motorické, učenéí řešením problémů atd.

16 Zahájení školní docházky Povinnost zápisu do školy (leden – únor) Dítě, které k 31.8. dovrší 6 let má právo nastoupit do ZŠ. Povinnost rodičů dítě do školy přivádět. Dítě nezralé pro školu – odklad školní docházky. (Poslední rok docházky do MŠ je bezplatný.)

17 Vzdělávací systémy v zahraničí -Konstituovány podle shodného rámce v Evropě i ve světě. -Uspořádány podle stupňů, kterým odpovídají věkové kategorie. -Členěny podle Mezinárodní normy pro klasifikaci vzdělávacích systémů ISCED 1997 – UNESCO -Od preprimární úrovně k terciální -Odlišnosti – časová vymezení, přechody a prostupnost, obsahová náplň kurikul, hodnocení žáků, typy zkoušek, certifikáty

18 Typologie škol Podle sociální spravedlnosti: jednotné (většina států Evropy, USA, Kanada, Korea a další) Selektivní podle výběrových kritérií – ČR (po r. 1989), Německo, Rakousko Alternativní kombinovaná škola – cílem je odsunout selektivnost do vyšších ročníků (bývalá NDR)

19 Zřizovatel Většinou státní školy, méně soukromé a církevní Nejvíce soukromých škol: Nizozemí 76%, Velká Británie 41,1, Španělsko 31,3 )Podle údajů Education in Europ 2005

20 Francouzský model s oddálenou diferenciací žáků Mateřské školy – do 6 let Primární škola – 5-letá do 11 let Nižší sekundární škola – 4 leté vzdělávání ve 2 cyklech: pozorovací (stejné pro všechny, ale orientace na další cyklus) a orientační (všeobecné vzdělávání – technické odborné vzdělávání) Technické vzdělávání/technická lycea – 3-letá ukončená maturitou – podmínka pro vstup na VŠ Profesní lycea – 2-4leté technologické a všeobecné vzdělávání (vyučení nebo profesní maturita)

21 Odlišnosti systémů Specifika učebních plánů škol, cíl a obsah vzdělávání, časové dotace pro jednotlivé předměty Metody výuky Hodnocení Kvalifikační požadavky na přípravu učitelů Vztahy mezi školami a rodiči, obcemi, zaměstnavateli apod.