Coming out v kontextu rodiny Mgr. Alžběta Možíšová Druhá duha, o.s. Seminář pro sociální pracovníky a pracovnice.

Prezentace na téma: "Coming out v kontextu rodiny Mgr. Alžběta Možíšová Druhá duha, o.s. Seminář pro sociální pracovníky a pracovnice."— Transkript prezentace:

1 Coming out v kontextu rodiny Mgr. Alžběta Možíšová Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com; amozisova@gmail.com Seminář pro sociální pracovníky a pracovnice LGBT LIDÉ A SOCIÁLNÍ PRÁCE Krajský úřad Kraje Vysočina 15.11.2013

2 Osnova prezentace Coming out Přijetí/nepřijetí identity LGBT jedince a jeho vliv na vztahy v rodině Zvládání coming outu ze strany blízkých LGBT lidí Jak pracovat s tímto tématem při profesionální práci s rodinou Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

3 1. Coming out Coming out = proces rozpoznávání a přijetí své citové a sexuální orientace či genderové identity a začleňování tohoto aspektu osobnosti do svého osobního a společenského života i jeho sdílení s ostatními.  Proč je téma coming outu důležité? Coming out není jednorázová událost „přiznání se“ ke své orientaci nebo identitě, je to proces; ale především je to důležité afirmativní vývojové období v životě LGBT lidí.  Psychologické aspekty coming outu: LGBT osoby jsou ohroženy psychologickou zátěží spojenou s touto zkušeností – v této souvislosti se hovoří o tzv. minoritním stresu, kterým se označují psychické důsledky stigmatizace, sociálního vyloučení, diskriminace a násilí vůči menšinám, jakou jsou LGBT lidé. Některé ze stresorů, spojených s menšinovou sexuální orientací a genderovou identitou: strach z coming outu, rozpoznávání a zveřejňování své sexuální orientace, homofobní šikana na školách nebo v práci a strach z negativních reakcí okolí  Rozhodující roli při zvládání coming outu hraje přijetí ze strany bezprostředního okolí, především rodiny, které výrazně ovlivňuje zkušenost coming outu. Svěřování se a vyrovnávání se s vlastní identitou představuje období zvýšeného stresu pro LGBT osoby, což může vést k problémovému chování, především u mladistvých. Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

4 2. Přijetí a nepřijetí LGBT jedince v rámci rodiny Data z amerického Family Acceptance Project – výzkumu LGBT adolescentů a rodin z r. 2009 (Ryan 2009a,b): průměrný věk uvědomění si své sexuální orientace či genderové identity je 13 let někteří došli k tomuto zjištění i mnohem dříve – v 7 nebo 9 letech většina z nich se však svému okolí v tomto věku nesvěřila a svěřila se až mnohem později, protože v rámci rodiny, kolektivu nebo místní komunity se setkali s negativními postoji vůči odlišné sexuální orientaci nebo genderové identitě Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

5 Přijetí a nepřijetí LGBT jedince v rámci rodiny  Pocit, že musejí skrývat své skutečné já a nemožnost najít podporu v rodině se zásadně promítají do vztahů v rámci rodiny a do vztahu k sobě samému - pocit sebeúcty, sebevědomí a výhled do budoucnosti.  Ocenění a podpora ze strany rodičů a rodiny je zásadní pro pocit sebeúcty. Pokud rodiče přistupují k LGBT identitě svých dětí jako k selhání, zklamání nebo hříchu, vysílají tak svým dětem zprávu, že jsou špatné, která ovlivňuje jejich schopnost vážit si sami sebe, což zvyšuje náchylnost k rizikovému chování. Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

6 Důsledky nepřijetí LGBT jedince v rámci rodiny  Nepřijetí ze strany okolí zvyšuje pravděpodobnost rizikového chování a má negativní dopady na chování a sebepojetí: zvýšené riziko nakažení virem HIV nebo zneužívání návykových látek vztah k budoucnosti plánování životního směru špatné výsledky ve škole negativní vztah k rodinnému životu Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

7 Důsledky nepřijetí LGBT jedince v rámci rodiny  Míra odmítnutí ze strany rodičů je výrazně spojena s vysoce rizikovým chováním a psychickými problémy v období mladší dospělosti (21-25 let):  Mladí LGBT lidé, kteří se setkali v rodině s vysoce odmítavým postojem vůči své orientaci či identitě, mají v porovnání s těmi, jejichž rodina jejich coming out přijala bez problémů: Více než 8x větší pravděpodobnost pokusu o sebevraždu Téměř 6x větší pravděpodobnost depresivních stavů Více než 3x větší pravděpodobnost užívání drog Více než 3x větší pravděpodobnost zvýšeného rizika HIV a sexuálně přenosných chorob Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

8 Projevy nepřijetí v rámci rodiny Jakékoli formy fyzického násilí (facky, údery) jako reakce na LGBT identitu jedince Urážky, verbální napadání, zesměšňování a agresivita Vyloučení LGBT jedince z rodinných událostí a aktivit Zamezování styku s LGBT přáteli a omezování přístupu k informacím Svalování viny na jedince v případě šikany nebo diskriminace na základě jeho sexuální orientace nebo genderové identity Zatracování a odsuzování identity jedince jako prohřešku vůči Bohu a náboženství Dávání jedinci najevo, že se za něj rodina stydí nebo jím pohrdá, obviňování z toho, že svým chováním a svou identitou zostuzuje rodinu Zakazování otevřeně projevovat jeho identitu nebo o ní mluvit s ostatními v rámci rodiny či v okolí Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

9 Přijetí v rámci rodiny Otevřená komunikace s jedincem o jeho LGBT identitě Vyjadřování podpory ve chvíli, kdy se jedinec svěřuje se svou identitou Respekt vůči LGBT identitě jedince a jejím projevům Zastání se, pokud dochází k šikaně nebo nerovnému zacházení na základě LGBT identity jedince Požadování respektu vůči LGBT identitě jedince ze strany ostatních členů rodiny Snaha získat podporu vůči jeho LGBT identitě v rámci místní komunity (např. náboženské skupiny) Přijetí LGBT přátel nebo partnera/ky jedince v rámci rodiny Podpora genderového projevu jedince Pozitivní přístup vůči budoucnosti - jedinec může vést plnohodnotný život jako LGBT osoba Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

10 3. Sekundární coming out  Sekundární coming out = proces přijetí a vyrovnání se se sexuální orientací či genderovou identitou někoho blízkého a začlenění této skutečnosti do vztahu k této osobě a k okolí.  Rodiče, přátelé či další osoby, kterým se LGBT člověk svěří, procházejí podobným procesem přijetí sexuality svých blízkých jako lidé, kteří procházejí svým osobním coming outem.  2 roviny: vnitřní sekundární coming out (přijetí skutečnosti, že např. „můj syn je gay“) vnější sekundární coming out - jak jsou schopni se postavit k této nové skutečnosti a jak jsou schopni ji sdělovat dál (v rámci rodiny, běžné konverzace, atd…) („co tomu řeknou lidi?“) Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

11 Reakce na coming out  Z výzkumů vyplývá, že rodiče procházejí v reakci na coming out svých dětí širokou škálou reakcí – některé z teorií to přirovnávají ke Kübler-Rossové modelu pěti fází smutku - šok a popření, vztek a agrese, smlouvání, deprese a smíření (Kircher, Ahlijah 2011; Saltzburg 2004).  Jiné studie naznačují, že reakce na coming out nemusí nutně kopírovat tyto fáze, záleží na předchozích postojích rodičů k tématu a celkovému hodnotovému zázemí. Zásadní vliv na přijetí LGBT identity dětí mají informace a znalost LGBT problematiky a osobní znalost někoho s LGBT identitou (Morrow 2000).  Příběhy rodičů popisují velké rozpětí emočních reakcí – od smutku, přes zármutek, po úlevu, přijetí a lásku. Reakce na coming out mohou být provázeny počátečním šokem a pocity viny – rodiče hledají chybu v sobě (ve způsobu výchovy nebo ve špatném vlivu rodinného prostředí či v osobním selhání). Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

12 Bezprostřední reakce rodičů na coming out „Uvítala bych, kdyby mi někdo řekl, že rozumí mému smutku a pocitům zármutku z toho, že můj syn není tím, za koho jsem ho považovala.“ „Bylo mu 24 nebo 25, když se vyoutoval… A když jsem se ho zeptala, jak dlouho to věděl, řekl mi, že od malička. Cítila jsem se hrozně, že to tajemství musel chudák v sobě držet celou tu dobu sám.“ „Řekla mi, že je lesba a já si pamatuju, že v té chvíli jako by moje srdce umřelo. Pro manžela to bylo ještě horší – říkal něco v tom smyslu jako „Nikdy ji nebudu moct dovést k oltáři“. „Byla to úleva. Byla jsem ráda, že to konečně řekl.“ „Objala jsem ji a řekla jsem jí, že ji mám ráda.“ „Tři měsíce jsem plakala, ale ne před ním, protože jsem cítila vinu. Ne protože je gay, ale protože jsem věděla, že se k němu budou chovat jinak… Nechtěla jsem, aby mu nadávali a ubližovali mu. A prostě vím, že je to těžší, je to mnohem těžší život.“ „Nezměnil se, jenom vaše vnímání jeho se změnilo. Prostě musíte změnit svoje očekávání. Neožení se a nebude mít pět dětí a dům na předměstí.“ Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

13 Coming out jako příčina rodinného konfliktu  Rodiče, kteří mají problém s LGBT identitou svých dětí, často vnímají jako nejlepší způsob, jak svým dětem pomoct, jejich začlenění do heterosexuálního kolektivu. Snaží se proto zamezovat jejich kontaktům s LGBT komunitou nebo otevřeným projevům jejich identity. Adolescenti tento přístup vnímají jako odmítnutí a potlačování jejich skutečného já a projev nenávisti ze strany rodiny. Dochází tak k problematické komunikaci, která zakládá konflikt v rámci rodiny. LGBT jedince se tak může dostat až do ústavní péče nebo skončit na ulici kvůli rodinnému konfliktu ohledně jeho LGBT identity.  Negativní reakce nabývají různých rozměrů - od odmítání reality, přes negativní komentáře, k představám, že se „jedná pouze o přechodnou fázi“ až k úplnému odmítnutí a zavržení.  Výzkumy poukazují na to, že postoje rodičů se proměňují a z počáteční negativní reakce se mohou naučit přijímat LGBT identitu svých dětí – tento proces může trvat v průběhu 3 až 5 let (Woog 1997 in Kircher 2011). Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

14 Aspekty vnitřního sekundárního coming outu  konflikt mezi vlastním vnitřním přesvědčením a láskou k vlastnímu dítěti – vliv náboženství, stereotypů a mýtů o LGBT lidech  obava rodičů z toho, že své děti ztratí v subkultuře, které sami nerozumějí a kterou nemůžou být součástí - pocit odcizení a nepochopení  konflikt s očekávaným genderovým chováním nebo rolemi – ztráta „heterosexuálního snu“ (představy o budoucnosti svých dětí vymezené heterosexuálním modelem manželství – nalezení adekvátního partnera/ky, svatba, založení rodiny, apod.) Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

15 Faktory přispívající k přijetí coming outu  Klíčovým faktorem pro osobní schopnost rodičů se s coming outem vyrovnat je nalezení podpory a možnost sdílet svoje pocity a problémy  Ve výzkumu (Kirscher, Ahlijah 2011) se většina rodičů obracela pro pomoc na podpůrné skupin PFLAG, kde získali informace a možnost mluvit s ostatními rodiči, kteří procházejí podobnou zkušeností.  Tuto možnost sdílení označují rodiče za zásadní pro jejich vyrovnání se s novou situací a především překonání pocitu, že jsou sami a že jim nikdo nerozumí. Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

16 Vnější sekundární coming out  Rodiče, stejně jako jejich děti, procházejí procesem vnějšího coming outu - komu, kdy a jak to říkat.  Rodiče si uvědomují, že ačkoli oni sami se s LGBT identitou svých dětí jsou schopni vyrovnat, jejich okolí (např. další členové rodiny) s tím mou mít problém. Obávají se negativních reakcí a obávají se toho, že jejich dítě bude v důsledku svého coming outu diskriminované nebo šikanované.  Sami rodiče se mohou v reakci na coming out uzavřít do sebe ve strachu ze společenské stigmatizace svého dítěte, sebe a své rodiny.  Balancování osobního coming outu a coming outu ve vztahu k okolí – např. potřeba rodičů o coming outu svých dětí mluvit s ostatními a sdělovat tuto informaci dál a potřeba samotných dětí, s kým tuto informaci chtějí sdílet. Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

17 Přijetí a vyrovnání se  Jakmile se rodiče s novou skutečností vyrovnají, zpětně na ni pohlížejí jako na pozitivum. Někteří z rodičů díky tomu překonají své vlastní předsudky a stávající se obhájci LGBT lidí v rámci svého vlastního sociálního prostředí: „Nikdy jsem si ani v nejdivočejších snech nepředstavil, že by vůbec někdo v téhle zemi byl gay, a už vůbec ne můj syn. Ale myslím, že je to požehnání. Nejlepší věc, která se mi kdy stala.“ „Někdy to rodičům, kterým se děti zrovna vyoutovali, trvá dlouho, než si uvědomí, že všude kolem je spousta takových lidí.“ „Naše dcera nám otevřela oči k jinému způsobu přemýšlení o spoustě věcí v životě a myslím, že je to velmi pozitivní, že se od ní můžeme učit. Neměnila bych to. Vnímám to jako výsadu a radost.“ „Díky němu jsem lepší člověk… mám míň předsudků a více přijímám, jací lidé jsou.“ Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

18 4. Doporučení pro práci s rodinami, kde jsou LGBT jedinci  Doporučení pro sociální pracovníky/pracovnice: Zjišťujte, jaké jsou kulturní hodnoty, přesvědčení a významy spojené se sexualitou, rolemi pohlaví, manželstvím, výchovou dětí a rodinnými očekáváními dětí, dospívajících a dospělých v rámci rodiny. Uvědomte si, že důvodem pro záškoláctví, útěky z domova, užívání návykových látek a další problémové chování, násilí, zanedbávání a konflikt v rodině může být LGBT identita jedince Reflektujte své vlastní předsudky, pocity, názory a postoje k tématu sexuální orientace, genderové identity a genderového vyjádření Vyhledávejte informace o rozdílech mezi sexuální orientací a genderovou identitou, rozmanitosti a složitosti sexuálních a genderových identit, potřebách LGBT mládeže a potenciálních oblastech intervence Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

19 Doporučení pro praxi  Doporučení pro práci s rodinami: Zjistěte, jaké je rodinné povědomí o sexuální orientaci nebo genderové identitě dětí (např. Vědí to rodinní příslušníci? Jakým způsobem se to dozvěděli? Od koho? Jak dlouho to vědí? Jak reagovali?) Posuďte skutečná nebo předpokládaná rizika (např. násilí, vyhození z domu) a přínosy (např. lepší vztahy) coming outu. Posuďte přítomnost dalších rodinných stresorů (např. užívání návykových látek, duševní onemocnění, násilí v rodině, finanční problémy, rozvod). Mějte důvěru v to, že negativní postoje rodinných příslušníků můžete ovlivnit Informujte členy rodiny o nežádoucích vlivech odmítavého chování vůči sexuální orientaci či genderové identitě na zdraví a blaho LGBT osob. Pomáhejte členům rodiny překonat odmítavé postoje Poskytněte rodině empatickou podporu při pocitech smutku, ztráty, hněvu, strachu, studu a viny. Zprostředkujte rodině informace a kontakt na komunity znalé profesionály (komunitní organizace). Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

20 Doporučení pro praxi  Doporučení pro práci s LGBT jedincem: Přistupujte přijímajícím a nehodnotícím způsobem k genderovým projevům jedince, jeho náklonosti k osobám stejného pohlaví, sebeidentifikaci a ujasňování si vlastní identity. Při kontaktu s transgender osobami respektujte jimi preferované oslovení a genderové projevy, i když neodpovídají biologickému pohlaví nebo genderově očekávanému chování. Zeptejte se LGBT mládeže, do jaké míry jsou "out" v rámci rodiny a jak rodina reaguje na jejich coming out. Zacházejte s informacemi o sexuální orientaci nebo genderové identitě vašich klientů stejně jako s jakoukoli jinou důvěrnou informací. Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

21 Zdroje  Coming out – Občanské sdružení CODE 004: http://www.004.cz/coming-out- uvodhttp://www.004.cz/coming-out- uvod  Psychosociální krizová pomoc - telefonická linka - Most k naději, o.s. (MONA): http://www.mostknadeji.eu/ http://www.mostknadeji.eu/  Semináře o LGBT na školách – projekt Duhová výchova http://www.duhova- vychova.cz/http://www.duhova- vychova.cz/  Hate crimes – zločiny z nenávisti (na základě sex.orientace, gender.identity) – InIustitia: http://www.in-ius.cz/http://www.in-ius.cz/  Diskriminace na základě sex.orientace nebo gender.identity - Poradna pro občanství, občanská a lidská práva: http://lgbt.poradna-prava.cz/http://lgbt.poradna-prava.cz/  LGBT rodičovství – PROUD, o.s, Stejná rodina: www.stejnarodina.czwww.stejnarodina.cz  Transsexualita – Translidé: http://www.translide.cz/http://www.translide.cz/  Homosexualita a víra – Logos, o.s.: http://www.logoscr.cz/http://www.logoscr.cz/ Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

22 Použitá literatura  Kircher, J. C., & Ahlijah, A. 2011. Developing an Understanding of the Experiences of Parents Whose Child Has Come Out of the Closet. North American Association of Christians in Social Work. Dostupné z: http://www.nacsw.org/Publications/Proceedings2011/KircherJDevelopinganUnderstan dingE.pdf  Morrow, D. F. 2004. Social work practice with gay, lesbian, bisexual, and transgender adolescents. Families in Society: The Journal of Contemporary Social Services, 85(1): 91-99.  Ryan, C. 2009a. Helping families support their lesbian, gay, bisexual, and transgender (LGBT) children. Washington, DC: National Center for Cultural Competence, Georgetown University Center for Child and Human Development, Fall/Winter, 7.  Ryan, C. 2009b. Supportive families, healthy children: Helping families with lesbian, gay, bisexual, & transgender children. San Francisco, CA: Marian Wright Edelman Institute, San Francisco State University.  Saltzburg, S. 2004. Learning that an adolescent child is gay or lesbian: The parent experience. Social Work, 49(1): 109-118. Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com

23 Děkuji vám za pozornost! Mgr. Alžběta Možíšová Druhá duha, o.s. druhaduha@gmail.com; amozisova@gmail.com