Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Psychické poruchy a psychoterapie Přednáška 7 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Psychické poruchy a psychoterapie Přednáška 7 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem."— Transkript prezentace:

1 Psychické poruchy a psychoterapie Přednáška 7 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

2 Psychiatrická nemocnost  V současné době je přijímán názor, že zdraví a nemoci mají mnohofaktorový bio-psycho-sociální základ. Vzájemná součinnost biologických, psychických a sociálních faktorů je příčinou procesu zdraví, nebo nemoci člověka. Činitele nelze oddělit, i když je zřejmé, že jednotlivé z nich mají v dané situaci rozhodující úlohu.  Skutečná psychiatrická nemocnost je stále ještě na úrovni odhadů. Velká část osob trpících duševním onemocněním pravděpodobně nekontaktuje psychiatrické služby.

3 Psychiatrická nemocnost  Camberwellský registr výskytu duševních nemocí uvádí že: 1% lidí trpí onemocněním schizofrenního typu 1% maniodepresivní psychózou 15% neurotickými obtížemi 5% závislostí na drogách 0,1% mentální retardací s těžšími psychotickými poruchami 1% psychotickými poruchami ve stáří

4 Psychiatrická nemocnost  Předpokládáme že: 35% obyvatel má psychické potíže od mírných až po vážné z nich 9,5% má potíže střední a vážné a bylo ošetřeno ve zdravotnických zařízeních s důvodu převážně somatických potíží z nich 2% bylo z důvodu psychické poruchy hospitalizováno

5 Psychiatrická nemocnost  Vzhledem k tomu, že přiznání psychické poruchy je ještě stále stigmatizující, domníváme se, že počet pacientů, kteří byli ošetřeni nebo hospitalizováni a jejichž prvotní příčinou je psychická porucha, bude vyšší.

6 Duševní onemocnění a psychiatrická vyšetření v ambulantní péči Zdroj: zdravotnická ročenka ČR 2002 ukazatelmužiženycelkemnově zjištěná onemocnění počet vyšetření počet prvních vyšetření organické duševní poruchy poruchy vyvolané alkoholem poruchy vyvolané ostatními psychoaktivními látkami schizofrenie afektivní poruchy neurotické poruchy mentální retardace vývojové poruchy v dětství a adolescenci neplodnost neurčené duševní poruchy

7 Demence  Vymezení pojmu demence Demence je získané postižení, je označením pro syndrom, který vznikl následkem chronického onemocnění mozku, nebo onemocnění mozku progresivního rázu, u něhož dochází ke zhoršení vyšších kortikálních funkcí jako je paměť, myšlení, orientace, chápání, počítání, schopnosti učení, řeč, úsudek.

8 Demence  postiženy jsou nerovnoměrně i další psychické funkce  dochází k degradaci celé osobnosti  pohybové zpomalenosti a celkové fyzické slabosti  zhoršení kognitivních funkcí  zhoršení kontroly emocí, motivace  zhoršení sociálního chování

9 Demence Alzheimerova typu  Jedná se o nejčastěji se vyskytující demenci, zaujímá více než 50 % ze všech demencí.  Alzheimerova choroba má typické morfologické postižení šedé kůry mozkové. Celosvětově představuje velký zdravotní, sociální i ekonomický problém.

10 Demence Alzheimerova typu  Demence Alzheimerova typu se vyvíjí většinou pomalu, plíživě, postižení má globální charakter, průběh postupně progreduje. Brzy dochází k nápadnému postižení pacientů. Trpí zrakově prostorová orientace. Paměťové funkce bývají postiženy rovnoměrně. Ubývá kvalita estetických a etických návyků, ztrácejí se původní zájmy, postižený přestává pečovat o osobní vzhled, hygienu. V oblasti emocí se objevuji deprese, nejčastěji se objevuje emoční plochost.

11 Ischemicko-vaskulární demence  Vaskulární (dříve arteriosklerotické) demence představují % všech demencí.  Demence vzniká po infarktech mozku vlivem vaskulárního onemocnění, včetně hypertenzní cerebrovaskulární arterosklerózy. Infarkty jsou malého rozsahu, ale jejich projevy se kumulují. Demence může nastat po několika akutních cerebrovaskulárních příhodách, nebo po jednom větším záchvatu (méně často).

12 Schizofrenie  Schizofrenie je závažné psychotické onemocnění.  Charakteristika onemocnění Schizofrenie je všeobecně charakterizována význačnými poruchami myšlení (formálního i obsahového), vnímání a afektivity, která je nepřiměřená nebo oploštělá. Jasné vědomí, orientace a intelektové schopnosti jsou obvykle zachovány, i když se během času mohou vyvinout určité kognitivní deficity.

13 Schizofrenie  Osobnost je postižena ve svých nejpodstatnějších funkcích, které dávají normálnímu jedinci pocit individuality, jednotnosti a autonomie. Jedinec má často pocit, že většina jeho myšlenek, pocitů a činů je známa nebo sdílena jinými lidmi nebo že mu je nějaká vnější síla odnímá. Mohou se rozvinout bludné interpretace. Narušená bývá také koncentrace pozornosti, psychomotorika, intencionalita a motivace.

14 Schizofrenie  Příznaky onemocnění jsou v různých fázích onemocnění různé. Mimo časté sluchové halucinace může být vnímání narušeno i jinak: barvy a zvuky se mohou zdát nepřiměřeně živé nebo kvalitativně změněné. Nálada je typicky oploštělá, vrtošivá nebo nepřiměřená. Ambivalence a volní poruchy se mohou jevit jako lenivost, negativismus nebo stupor.

15 Návyková onemocnění  Patří sem především duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek a patologické hráčství. Dalšími formami návykových problémů jsou různé formy náruživého chování (ve vztahu k počítačům, nějaké činnosti) (Nešpor in Höschl, 2004).

16 Návyková onemocnění  Obraz návykových onemocnění se v posledních 10ti letech rozrostl zejména v oblasti návykového chování. Vzhledem k rychlému nástupu nových závislostí není řada z nich obsažena v dosud platné „Mezinárodní klasifikaci nemocí -10. revize, 1992.“

17 Podněty vzniku návykových onemocnění  Každá činnost vede ve svém důsledku k uspokojení nějaké osobní potřeby. Provádění činnosti je provázeno nejen vnějším chováním, ale i vnitřním prožíváním průběhu činnosti.  Jednou z nejdůležitějších emocí je pocit slasti. Ten provází většinu lidských činností, které jsou prováděny s plným nasazením pro dosažení cíle.

18 Podněty vzniku návykových onemocnění  Je-li však slast vyhledávána jen pro ni samu, odtrženě od původního účelu, dostává se jedinec na falešnou cestu, která může vést k sebepoškození až sebezničení. Jedinec se soustředí výhradně na samoúčelné uspokojování slasti. Postupně ztrácí zájem o další příjemné prožitky, které jsou však náročněji uspokojitelné. Touha po slasti je prožívána jako nutkavost a vede až ke snížení pudu sebezáchovy.

19 Podněty vzniku návykových onemocnění  Závislostí se může stát každá činnost je-li prováděna nadměrně, bez vztahu ke smyslu. Jedinec je neuspokojováním základních potřeb neustále oslabován až po úplné vysílení a smrt.

20 Drogová závislost  Prvotní použití drog bylo spojeno s rituály, při nichž účinky drogy umožňovaly extatické stavy spojené s představami zúčastněných o možnosti předvídat budoucnost, uzdravit nemocné atd. V současnosti se mýtický charakter vytratil a drogy se staly každodenní záležitostí.

21 Drogová závislost  Po druhé světové válce vznikl prostor pro nebývalý rozvoj drogové scény způsobený nejen vědeckým pokrokem, ale také některými názorovými směry např. hnutí hippies, které přineslo oblibu drog typu LSD, marihuany, hašiše a čichacích látek.

22 Drogová závislost  Na území ČR byly v sedmdesátých letech oblíbeny zejména čichací drogy (toluen) a drogové koktejly, vyráběné doma z dostupných léků. Tradice přípravy drog je v současnosti představována pervitinem, který je vytlačován dováženým heroinem.

23 Proces vzniku návykových onemocnění  Multidimenzionální model důraz na interakci biologických, sociálních a spirituálních faktorů prohlašuje, že excesivní užívání drog vede k hluboce negativním biologickým, psychickým, sociálním a spirituálním důsledkům. S nimi souvisí úzkost, která provokuje k další konzumaci (negativní posilování). závislý se dostává do bludného kruhu a závislé chování udržuje

24 Dimenze biologická  Drogy vstupují do chemického prostředí mozku a způsobují v něm hluboké změny, které jsou provázeny pozitivními a negativními změnami prožívání způsobené změnou kognitivních funkcí a emocí. Do značné míry souvisí s procesy, které se účastní presynaptické a postsynaptické neurotransmise informací.

25 Dimenze psychická  Změny v chemismu mozku a v chemických procesech se sdružují s poruchami nálady a emocí. přecitlivělost, sebelítost, obavy, silná úzkost, depresivní syndromy (začínají ustupovat zpravidla na přelomu 3. až 4. týdne) nedostatečná sebeúcta, problémy v sebehodnocení, nedostatek sebevědomí prožitky zlosti, hostility, nízká frustrační tolerance

26 Dimenze vnímání vlastního těla  Tělo závislého je nemocné a je zdrojem nepříjemných, až velmi nepříjemných, pocitů z tělesných funkcí, z vlastní nemohoucnosti, negativně vnímaného vlastního tělesného obrazu, tělesného schéma.  Tělesnou odezvou prožívaných nejistot a ohrožení je generalizovaná svalová tenze, která znemožňuje spontánní pohyb a brání projevu emocí.

27 Dimenze prožitku  Brzděním svých emocí je současný člověk veden k takzvané emoční implozi, k potlačení svých emočních projevů. Potřeba výjimečného prožitku je součástí života stále rozsáhlejšího vzorku populace.

28 Dimenze sociální  Sociální izolace - osamělost od blízkých je provázena pocitem, že nemáte nikoho s kým se můžete podělit o svoje vnitřní pocity. Naučenou strategií řešení problémů se stává únik do závislého chování. Narůstá neochota a neschopnost k adekvátnímu pojmenování a řešení problému, k udržení intimních vztahů.

29 Dimenze spirituální  Duchovní život závislých selhává, morální hodnoty jsou měněny v pseudomorální hodnoty ospravedlňující chování závislého. Následuje pocit odcizení, prázdnoty, izolace, ztráty významu a smyslu života.

30 Proces vzniku návykového chování 1) Stadium experimentování. 2) Fáze příležitostného užívání. 3) Fáze pravidelného užívání (stále častější užívání drogy a popírání jejího rizika). 4) Fáze návykového užívání (s postupující závislostí se zvyšuje lhostejnost k čemukoli, co se netýká drog).

31 Problém návykového chování  Závislí lidé tráví převážnou část svého volného času nutkavým uspokojováním návykových potřeb. To je postupně izoluje od běžného sociálního prostředí.

32 Poruchy nálady (afektivní poruchy)  Poruchy nálady, afektivní poruchy, depresivní onemocnění, tj. stavy charakterizované smutkem, beznadějí, pocity viny, vlastní špatnosti, hypochondrickým zaměřením, somatickými a vegetativními obtížemi.

33 Poruchy nálady  Hlavním projevem je změna nálady, nebo afektu ve smyslu snížení (deprese se současnou úzkostí), nebo zvýšení (hypománie, mánie). Tyto změny jsou doprovázeny změnou všeobecné úrovně aktivity. Většina poruch má tendenci k periodicitě. Začátek jednotlivých episod je spojen se zátěžovými situacemi.

34 Poruchy nálady  Deprese se promítá do všech oblastí života od spánku a emocionality, logického myšlení a kognitivních funkcí až k paměti, je spojena s morfologickými i funkčními změnami v mozku.

35 Poruchy nálady  Ze všech psychiatrických onemocnění nejvýznamněji zhoršuje kvalitu života postiženého a mnohdy ničí i jeho partnerské, rodinné, přátelské i pracovní vztahy. V současnosti se pokládá za celoživotní onemocnění, které podstatným způsobem zkracuje délku života pacienta, protože zvyšuje riziko spáchání suicidia.

36 Poruchy nálady  Nemoc postihuje zhruba 1% populace. Neléčené epizody trvají v průměru měsíců, u % dochází k chronifikaci onemocnění. Mimo chorobné fáze je většina nemocných úplně, nebo téměř úplně zdráva.

37 Poruchy nálady  Začátek onemocnění se nejčastěji projevuje mezi rokem. Některý nemocný trpí fázemi nemoci často, jiný zřídka, někdy i pouze jednou za život. Vedle psychických příznaků jsou vždy přítomny příznaky somatovegetativní, které mohou v obrazu nemoci dominovat.

38 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatomorfní poruchy  Pojmy neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatomorfní poruchy jsou heterogenní skupinou psychických poruch, u kterých bývá úzkost a její somatické koreláty dominantním fenoménem.

39 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatomorfní poruchy  Somatoformní a disociační poruchy představují nové kategorie. Jasně ohraničit jednotlivé podskupiny se doposud nepodařilo (Smolík 2002).

40 Charakteristika onemocnění  Neurotické poruchy patří mezi nejčastější poruchy zdraví… Symptomatologie neurotických poruch je velmi pestrá. Neurotické syndromy nejsou ohraničenými jednotkami, ale navzájem se překrývají. Prognóza bývá příznivá. Průběh nemoci závisí do značné míry na adaptačních schopnostech jedince a na vhodnosti použité terapie. Po vyřešení psychických konfliktů se příznaky postupně vytrácejí.

41 Neurotické poruchy  Termín „neuróza“ byl poprvé použit Williamem Cullenem v roce George Miiller Beard ( ) nazval v roce 1880 pojmem „neurastenie“ syndrom chronické duševní a tělesné slabosti a únavy následkem vyčerpání nervového systému.

42 Somatoformní poruchy  Pojem somatoformní byl přijat autory DSM III. k označení poruch připomínajících somatické onemocnění, ale bez nálezu organického podkladu.

43 Poruchy s disociací  Pojem „disociační“ byl zvolen k označení poruch s disociací (částečnou, nebo úplnou ztrátou normální integrace) vzpomínek na minulost, vědomí vlastní identity, aktuálních pocitů a kontroly tělesných pohybů.

44 Posttraumatická stresová porucha  V DSM IV. je úzkost považována za významnější diskriminační faktor než stresový činitel. V MKN-10 byla tato porucha připojena k poruchám přizpůsobení - stresový faktor je zde považován za významnější činitel než úzkost.

45 Poruchy osobnosti a chování  Klasifikace poruch osobnosti patří k nejsložitějším a kontroverzním.  Poruchy osobnosti reperezentují maladaptivní varianty osobnostních rysů, které se vzájemně prolínají a přecházejí neznatelně do normy.

46 Poruchy osobnosti a chování  Z hlediska psychopatologie shledáváme u těchto poruch trvalé projevy maladaptivního chování, které jsou hluboce zakotveny ve struktuře osobnosti.

47 Poruchy osobnosti a chování  Představují významné odchylky od způsobů, kterými běžný člověk v daném sociálním prostředí vnímá, cítí, myslí a utváří vztahy k druhým.  Vzorce chování mají tendenci být stabilní, zahrnují celou oblast chování a psychických projevů. Jsou často, i když ne vždy, spojeny s jistým stupněm subjektivní tísně, s problémy v adaptivní společenské aktivitě a v dosahování žádoucích cílů.

48 Poruchy osobnosti a chování  Známky specifických poruch se projevují již v časném dětství a v adolescenci, velmi úzce korelují s poruchami v dospělém věku.  Zvláštnosti v projevech jsou jedincem vnímány jako jeho integrální součást, je s nimi srozuměn a nesnaží se jich zbavit.

49 Poruchy osobnosti a chování  Epidemiologie Celková prevalence je udávána 6-9%. Vyskytuje se ve stejném poměru u mužů i žen  Průběh a prognóza Obvykle se jedná o poruchy trvalé, které se častěji zhoršují. Vyznačují se sníženou tolerancí k psychické i fyzické zátěži a dekompenzace se projevuje akcentací rysů specifické poruchy osobnosti. Kritická období jsou adolescence, období stárnutí.

50 Vybrané psychické poruchy v období dětství a dospívání  Neurózy  Poruchy příjmu potravy  Obezita  Mentální anorexie  Mentální bulimie  Návykové chování  Poruchy chování  Dětská agresivita  Dětské epilepsie  Autismus

51 Literatura:  Hoschl, C. a kol: Psychiatrie. Praha, Triton 2002, 2004  Raboch, J., Zvolský, P. et al. Psychiatrie. Praha, Karolinum, 2002  Hátlová, B. Kinezioterapie v léčbě hospitalizovaných psychiatrických onemocnění. I. vyd. Praha, Karolinum, 2002  Hátlová, B.: Kinezioterapie, pohybová cvičení v léčbě psychických poruch. I. vyd. Praha, Karolinum, 2003


Stáhnout ppt "Psychické poruchy a psychoterapie Přednáška 7 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem."

Podobné prezentace


Reklamy Google