Mgr. Jana Křehlíková.  epický útvar na konkrétním či historickém základu  epický prozaický žánr lidové slovesnosti  příběh, v němž se prolíná realita.

Prezentace na téma: "Mgr. Jana Křehlíková.  epický útvar na konkrétním či historickém základu  epický prozaický žánr lidové slovesnosti  příběh, v němž se prolíná realita."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Jana Křehlíková

2  epický útvar na konkrétním či historickém základu  epický prozaický žánr lidové slovesnosti  příběh, v němž se prolíná realita s určitou mírou fantazie

3  rušný a dramatický děj  styl. postup: vyprávění  pointa: morální vyznění  někdy tragický konec  kouzelné a nereálné prvky  postavy historicky doložené i fiktivní

4  lidové a umělé  místní  etymologické  historické  mytické /etiologické  erbovní a rodové (heraldické)  pověsti o lidech, o lidských povoláních, o lidských osudech  démonické/démonologické (pověrečné)

5  K. J. Erben  A. Wenig  V. Beneš Třebízský  K. V. Rais  A. Jirásek  I. Olbracht  H. Lisická

6  epický žánr  veršovaná i prozaická  didaktická literatura  alegorický příběh  morální ponaučení  explicitní, implicitní  bajka ezopská  vrchol v klasicismu (J. de La Fontaine, I. A. Krylov)  moderní bajka (K. Čapek)  orientální látky (I. Olbracht)

7

8  parafráze  metakreace  citát  aluze  variace  parodie  travestie

9  úprava usnadňující vnímání díla  zjednodušení pův. textu  kompozice  téma  jazyk  lit. druh  teorie x praxe

10  kulturotvorný text civilizace  univerzální výklad světa  modely chování  základem: narace, příběh  univerzálnost -> mýtus o stvoření  parafráze x adaptace  antika, biblické texty

11  E. Petiška: Staré řecké báje a pověsti (1958, 1964)  R. Mertlík: Starověké báje a pověsti (1968, 1972, 1989, 2014)  H. Doskočilová: Diogenes v sudu a dalších dvacet známých příběhů z doby dávné a nejdávnější (1985)

12  S. Andres: Velký příběh Bible  I. Olbracht: Biblické příběhy (1939); Čtení z Biblí kralické (1958)  J. Durych: Z růže kvítek vykvet nám (1939)  E. Petiška: Příběhy starého Izraele (1990)  J. Volák: Vyšla hvězda nad Betlémem (1969)

13  E. Petiška: Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie (1979)  V. Zamarovský: Gilgameš (1976)

14  Edda  Mabinogi  kodexy:  mytologický  ulsterský  finianský  historický  M. Heaneyová: Za devíti vlnami (1999)  T. Malory: Artušova smrt (1485)  V. Hulpach: Rytíři krále Artuše (1992), Meč a píseň (1970), Ossianův návrat (převyprávění)  H. Kadečková: Soumrak bohů (1998)

15  J. Frazer: Zlatá ratolest (1890)  Claude Lévi-Strauss  Mircea Eliade

16  A. V. Frič  V. Hulpach  L. M. Pařízek: Černošské báje a pohádky (1958)  A. Fornander: Havajské mýty, pověsti a rituály  O. Kašpar: Děti opeřeného hada (1996)

17  C. S. Lewis: Letopisy Narnie  J. R. R. Tolkien: Silmarillion, Hobit, Pán prstenů

18  Č EŇKOVÁ, J. a kol. Vývoj literatury pro děti a mládež a její žánrové struktury. Praha: Portál, 2006.  K REISLOVÁ, A.: Úvod do studia literatury pro děti a mládež. Ústí nad Labem, PF, 1983.  S IROVÁTKA, O.: Česká pohádka a pověst v lidové tradici a dětské literatuře. Brno, Ústav pro etnografii a folkloristiku AV ČR, 1998.