Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kondiční schopnosti a jejich rozvoj. Pojem rychlost z fyzikálního hlediska je to vyjádření dráhy za čas schopnost provádět daný pohybový úkol v co nejkratším.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kondiční schopnosti a jejich rozvoj. Pojem rychlost z fyzikálního hlediska je to vyjádření dráhy za čas schopnost provádět daný pohybový úkol v co nejkratším."— Transkript prezentace:

1 Kondiční schopnosti a jejich rozvoj

2 Pojem rychlost z fyzikálního hlediska je to vyjádření dráhy za čas schopnost provádět daný pohybový úkol v co nejkratším čase úkol v co nejkratším čase : pohyby s odporem < 20 % maxima jsou výrazem explosivní a rychlé síly

3 Rychlost jako determinant sportovního výkonu : vysoké uplatnění : při překonávání malého či žádného odporu (běhy, plavání, sportovní hry, úpolové sporty) (běhy, plavání, sportovní hry, úpolové sporty)

4 : nižší uplatnění : při déle trvajícím výkonu : při překonávání vysokého odporu : při překonávání vysokého odporu Rychlost jako determinant sportovního výkonu

5 RYCHLOST NERVOVÉ ŘÍZENÍ NERVOVÉ ŘÍZENÍ : aktivita CNS : aktivace x relaxace : vedení vzruchu : koordinace sval. skupin METABOLISMUS METABOLISMUS : koncentrace ATP-CP : aktivita glykol. enzym : dostupnost energie : typ sval. vláken : PSYCHICKÁ KONCENTRACE A MOTIVACE

6 RYCHLOST VEDENÍ VZRUCHU : nervosvalové spojení, motorická jednotka, genetika – 0.01 s

7 DISTRIBUCE SVALOVÝCH VLÁKEN: POPULACE vs SPORTOVCI podíl II.B vláken podíl II.B vláken (%) GENETICKÁ PODMÍNĚNOST JAK RYCHLOSTI TAK VYTRVALOSTI !

8 Typy svalových vláken  TYP I. – pomalá (slow oxidative)  TYP I. – pomalá (slow oxidative) : vyšší obsah myoglobinu : větší počet mitochondrií, enzymy aerobního metabolismu : odolávají únavě, vysoce kapilarizované  TYP II. A – rychlá oxydativní (fast oxidative)  TYP II. A – rychlá oxydativní (fast oxidative) : snižuje se obsah myoglobinu : vyšší počet glykolytických enzymů než v I. : méně kapilarizovaná : méně kapilarizovaná  TYP II. B – rychlá glykolytická (fast glycolytic)  TYP II. B – rychlá glykolytická (fast glycolytic) : vysoká koncentrace a aktivita glykolytických enzymů : rychle unavitelná : vysoká schopnost generovat svalovou sílu

9 SOMATOTYP A RYCHLOST

10 RYCHLOST REAKČNÍACYKLICKÁ CYKLICKÁ KOMPLEXNÍ

11 ROZVOJ RYCHLOSTI

12 :  ! velmi obtížně !  : dlouhodobý proces : nejvyšší úroveň genetické podmíněnosti : nutná znalost metod, principů a jejich aplikace v TJ RYCHLOST RYCHLOSTNÍVYTRVALOST

13 KDY ZAČÍT S ROZVOJEM RYCHLOSTI ? : mezi 12 a 13 rokem věku : maturace CNS – pohyblivost, labilita a rychlost vedení vzruchu : přirozené budování svalové hmoty : od 15 let dochází k poklesu dispozice zvyšovat,,čistou“ rychlost vlivem snižující se frekvence pohybů rychlost vlivem snižující se frekvence pohybů : další zlepšování rychlosti je zapříčiněno ? : maximálního rozvoje rychlosti je dosahováno mezi 18 až 21 lety : 1) ↑síly 2) zlepšováním techniky 3) ↑ anaerobního metab.

14 ASPEKTY TRÉNINKU RYCHLOSTI 1) Energetika krátkodobé svalové činnosti : zdroje energie a rychlost její obnovy 2) Aktivita CNS – podráždění x útlum 3) Rychlost svalové kontrakce a relaxace : podstata a limity 4) Aplikace síly do velmi krátkých čas. intervalů 5) Koordinace svalových skupin

15 ASPEKTY TRÉNINKU RYCHLOSTI 1) Energetika krátkodobé svalové činnosti : zdroje energie a rychlost její obnovy

16 ASPEKTY TRÉNINKU RYCHLOSTI 1) Energetika krátkodobé svalové činnosti : rychlost regenerace CP

17 ASPEKTY TRÉNINKU RYCHLOSTI 1) Energetika krátkodobé svalové činnosti : enzymy anaerobního metabolismu

18 Impuls z centrální nervové soustavy Vybuzení elektrického potenciálu 3) Rychlost svalové kontrakce a relaxace : podstata a limity ???

19 Doporučení pro trénink RYCHLOSTI (Dovalil et al., 2002) 2) INTENZITA CVIČENÍ: MAXIMÁLNÍ 3) DOBA TRVÁNÍ ZATÍŽENÍ: 10 – 15 s 4) INTERVAL ODPOČINKU: 2 – 5 min (PLNÝ INTERVAL) 6) POČET OPAKOVÁNÍ: 10 – 15; 3-4 série po 5 cvicích 1) TRÉNINKOVÉ METODY: INTERVALOVÉ ZATÍŽENÍ 5) ZPŮSOB ODPOČINKU: AKTIVNÍ

20 Metody intervalového zatížení (zatížení-zotavení) Metody intervalového zatížení (zatížení-zotavení) : doba zatížení u KV: od 20 s do 3 min, 90-95% VO 2 max : zotavení od 2-8 min : 3-5 opakování v sériích : doba zatížení u RV: 5-20 s % VO 2 max : zotavení 1:4 : opakování v 5-10 sérií, odpočinek 5-10 min Stimulaci krátkodobé (KV) a rychlostní (RV) vytrvalosti

21 Silový základ cyklické a acyklické rychlosti metoda téměř maximálního zatížení s ubmaximální koncentrická maximální koncentrická * maximální excentrická ** maximální kombinovaná *** parametry zatížení (%max.)90, 95, 97, do – 90 opakování3, 1, 1, – 8 série1, 2, 3, – 5 doba odpočinku (min) Tabulka 1: Přehled metod pro zlepšení RFD (upraveno podle Schmidtbleicher (in Komi, 1992, 388). * - jen pro vysoce trénované ** - u sportů, kde dochází k hyperextenzi (hod oštěpem, střelba v házené, smeč ve volejbalu, tenise, atd.) je dostačující odpor do 110% *** - nejprve excentrickou kontrakcí brzdíme, následně koncentrickou kontrakcí provedenou v co možná nejkratším čase působíme v opačném směru působíme v opačném směru : vysoká frekvence impulzů z CNS na nervosvalovou ploténku : aktivace motorických jednotek svalových vláken II.B

22 metody s maximálním odporem metoda těžkoatletická(A) metoda excentrická (A, V) metoda izometrická(A) metody s nemaximálním odporem metody s nemaximální rychlostí pohybu metoda opakovaných úsilí(A, RE, V) metoda intermediální(A) metoda izokinetická(A, RE) metoda vytrvalostní(V) metody s maximální rychlostí pohybu metoda rychlostní(RE) metoda plyometrická(RE) metoda kontrastní(RE) METODY ROZVOJE SÍLY (Dovalil et al., 2002) Vysvětlivky: A – absolutní síla; RE – rychlá a explosivní; V - vytrvalostní

23 Pojem rychlostní kontrast: : střídání stejného cvičení s odporem a bez odporu : snaha o co nejrychlejší provedení : smyslem je využití stop v CNS při cvičení s odporem do vyvinutí vysoké rychlosti pohybu bez odporu do vyvinutí vysoké rychlosti pohybu bez odporu zatížení ve,,zlehčených“ podmínkách – nadmaximální rychlost : snížení odporu prostředí – nakloněná rovina, vodič, tažení, atd. tažení, atd. : smyslem je dokonalejší koordinace a řízení pohybu : stimulace CNS

24 Role koordinace a pohyblivosti při rozvoji rychlosti : svalová elasticita a kloubní rozsahvs ekonomika pohybu (EP) : svalová elasticita a kloubní rozsah vs ekonomika pohybu (EP) : EP – mechanická účinnost (%) = výkon / vynaložená energie : 50 %, zbytek teplo : 18% na kole (Hamar & Lipková, 2001) : čím nižší bude EP, tím jsou kladeny vyšší nároky na energii : platí především u cyklických pohybů a význam roste s délkou prováděné činnosti prováděné činnosti

25 Reakční rychlost a její rozvoj : schopnost reagovat pohybem na konkrétní podnět : čas mezi zahájením pohybu od vydání signálu : starty ve stabilních – proměnlivých podmínkách, reakce na herní situace, úkoly v úpolových sportech reakce na herní situace, úkoly v úpolových sportech : ovlivňuje výslednou rychlost pohybu na čem závisí ? na čem závisí ? : věku, rozcvičení, vnějších podmínkách, kvalitě CNS, rozhodování, senzitivitě receptorů, atd. rozhodování, senzitivitě receptorů, atd.

26 Reakční rychlost a její rozvoj : vnímání, přenos zpracování a vyslání impulzu trvá od 0,05 do 0,30 s trvá od 0,05 do 0,30 s : zlepšování jen o několik málo % : metoda opakovaného a záměrné navozování situací, kdy dochází k co nejrychlejší reakci situací, kdy dochází k co nejrychlejší reakci : reakce – jednoduchá, s rozhodnutím, atd. : podnět – optický, akustický, taktilní

27 Pojem,,rychlostní bariéra“ pro ↑ úrovně rychlosti je nutné neustále pracovat s maximální IZ : pro ↑ úrovně rychlosti je nutné neustále pracovat s maximální IZ : při nižší variabilitě tréninkových stimulů nedochází k další adaptaci – rychlostní bariéra k další adaptaci – rychlostní bariéra 1) dosažení biologického maxima 2) varianta,,vyhasínání“ – krátkodobě přerušit trénink rychlosti 3) soustředit se více na stimulaci absolutní síly 4) optimální aktivace CNS, rozehřátí, prvence zranění, místo v TJ

28 ADAPTACE

29 RŮST RYCHLOSTI NEURÁLNÍ MECHANISMY SVALOVÉ MECHANISMY

30 DIAGNOSTIKA

31 : např: 20 m náběh - letmá 30 m – fotobuňky : rychlost = frekvence x délka kroku

32 pohybová schopnost překonat, udržet nebo brzdit určitý odpor. Pojem síla (svalová) “as maximal force that muscle can develop during a single contraction“

33 Síla jako determinant sportovního výkonu : vysoké uplatnění : při překonávání vysokého odporu náčiní (vzpírání, vrhy, hody) : vlastního odporu těla (gymnastika – kruhy, kun, bradla, skoky, odrazy, atd.)

34 nižší uplatnění: : aktivní překonávání odporu soupeře (úpolové sporty) : odpor prostředí (plavání, veslování, kanoistika,…) Síla jako determinant sportovního výkonu

35 Síla vytrvalostní absolutní rychlá - explosivní

36 Kosti Klouby - vazy Svaly Pohybový systém

37 -pevnost a pružnost -chrání orgány -umožňuje pohyb (úpony svalů) 1. kosti 2. klouby

38 3. svaly Příčně pruhované (kosterní) Sarkomera

39 25% organické látky 75% voda Funkční složka: myofibrily obsahující stažitelná myofilamenta, tvořená strukturálními proteiny: kontraktilní – aktin a myozin pružnost svalu - titin, nebulin regulační – tropomyozin, troponin myoglobin, ATP, CP, enzymy, glykogen, z části tuky Složení kosterního svalu

40 specializovaná tkáň k pohybu – kontrakcí (stahem) svalu se vytváří napětí, to se přenáší na kosti a výsledkem je pohyb. Svalová tkáň - specializovaná tkáň k pohybu – kontrakcí (stahem) svalu se vytváří napětí, to se přenáší na kosti a výsledkem je pohyb. Vlastnosti kosterního svalu Excitabilita (dráždivost) – schopnost přijímat podněty a reagovat na ně Kontraktilita – schopnost zkrácení Elasticita – schopnost návratu do výchozího stavu

41 Mechanizmus svalové kontrakce Impuls z centrální nervové soustavy Vybuzení elektrického potenciálu Interakce Ca 2+ s troponinem a tropomyosinem – zrušení troponin, tropmyosinového komplexu Pohyb filament

42 Motorická jednotka : nervosvalové spojení, MJ od 5 do 1000 svalových vláken : diferenciace přesnosti pohybu – 0.01 s

43 Regulace síly svalové kontrakce je řízena z CNS a závisí na počtu nervových impulsů (fire rate) : je řízena z CNS a závisí na počtu nervových impulsů (fire rate) 1) zvyšování frekvence nervových impulzů 2) zvyšování počtu součastně se kontrahujících vláken 2) zvyšování počtu součastně se kontrahujících vláken 80 ms 30 Hz

44 Aktivace svalových vláken rychlost vs odpor  TYP I. – pomalá (slow oxidative)  TYP I. – pomalá (slow oxidative) : při pomalých pohybech nebo nižším odporu (<20 %) : fire rate od 5 do 15 Hz : ↑ odpor = aktivace více MJ  TYP II. A – rychlá oxydativní (fast oxidative)  TYP II. A – rychlá oxydativní (fast oxidative)  TYP II. B – rychlá glykolytická (fast glycolitic)  TYP II. B – rychlá glykolytická (fast glycolitic) : vysoká rychlost a nízký odpor : vysoká impulzace (do 20 až 30 Hz) : ↑ odpor= aktivace MJ s nižší rychlostí stahu

45 Typologie svalové činnosti DYNAMICKÁ délka svalu se mění, síla překonává odpor, segmenty těla vyvíjejí mechanický pohyb, označovaná za izotonickou KONCENTRICKÁ pozitivní práci, směr pohybu tělesa je shodný se směrem působící síly, sval se při pohybu zkracuje IZOKINETICKÁ zvláštní druh svalové síly, při které je rychlost kontrakce konstantní EXCENTRICKÁ sval se při pohybu prodlužuje, úhel mezi segmenty těla se zvětšuje, výsledkem je brzdivý pohyb STATICKÁ délka svalu se nemění, nedochází ke změně úhlu mezi segmenty těla, bývá označována i názvem izometrická PLYOMETRICKÁ svalová činnost vycházející z kombinace excentrické kontrakce s bezprostředně navazující kontrakcí koncentrickou

46 ROZVOJ SÍLY A JEHO TEORIE

47 SUPERKOMPENZACE DVOUFAKTOROVÁ TEORIE (Zatsiorsky, 1995) 1/3 fitness

48 PROMĚNNÉ U ROZVOJE SÍLY ODPOR RYCHLOSTPROVÁDĚNÍ ČAS POČETOPAKOVÁNÍ INTERVALODPOČINKU

49 ODPOR : různé typy břemen : hmotnost vlastního těla : silový odpor vyvíjený partnerem : odpor pružných předmětů : atd. : % maximálního odporu (100 %) : 1 OM (RM) – opakovací maximum

50 RYCHLOST PROVÁDĚNÍ podává informaci o koncentraci svalového úsilí za jednotku času : podává informaci o koncentraci svalového úsilí za jednotku času ODPOR RYCHLOST

51 INTERVAL ODPOČINKU 1) RYCHLOST RESYNTÉZY ATP 3) POUŽITÁ METODA 2) STAV AKTIVACE CNS ZA OPTIMÁLNÍ INTERVAL SE POVAŽUJE 2-3 MIN

52 metody s maximálním odporem metoda těžkoatletická(A) metoda excentrická (A, V) metoda izometrická(A) metody s nemaximálním odporem metody s nemaximální rychlostí pohybu metoda opakovaných úsilí(A, RE, V) metoda intermediální(A) metoda izokinetická(A, RE) metoda vytrvalostní(V) metody s maximální rychlostí pohybu metoda rychlostní(RE) metoda kontrastní(RE) metoda plyometrická(RE) METODY ROZVOJE SÍLY (Dovalil et al., 2002) Vysvětlivky: A – absolutní síla; RE – rychlá a explosivní; V - vytrvalostní

53 ABSOLUTNÍ (MAXIMÁLNÍ) SÍLA : absolutně nejvyšší možný překonatelný odpor při dynamické sv. činnosti nebo sv. tenze u statické činnosti při dynamické sv. činnosti nebo sv. tenze u statické činnosti : je předpokladem pro sílu explosivní a vytrvalostní : optimální frekvence tréninku 2-3x týdně ! VYTRVALOSTNÍ SÍLA : déle trvající svalová činnost : zpravidla s nižším odporem : roli zde hraje úroveň absolutní síly čím je odpor vyšší : velikost odporu kolem 50 % max s ↑ počtem opakování 30 – 50 : podle odporu – zapojování různých typů svalových vláken

54 VYTRVALOSTNÍ SÍLA : rychlost provádění není u těchto cviků nejdůležitější : cvičení blízká vlastní sportovní specializaci: : hra s větším pukem : pádlo s větší plochou listu : plavaní s,,packami“ : imitace pohybu s expandéry,… atd. ovlivňuje kromě svalů také kardiorespirační systém : ovlivňuje kromě svalů také kardiorespirační systém : roli zde hraje jak odpor tak doba trvání cvičení : anaerobní – aerobní zaměření vytrvalostního posilování :,,kruháč“ do60-90 s Doba cvičení: do s vyšší Velikost odporu: vyšší 1:2 :4 Interval odpočinku: 1:2 :4 přes s Doba cvičení: přes s Velikost odporu: nižší 1:1 Interval odpočinku: 1:1

55 EXPLOSIVNÍ A RYCHLÁ SÍLA : jejich ovlivňování patří k nejobtížnějším úkolům : vygenerovat v co nejkratším čase co největší sílu – 0,3 až 0,4 s

56 EXPLOSIVNÍ A RYCHLÁ SÍLA : odraz při sprintu od 0,08 do 0,10 s : při skoku dalekém od 0,11 do 0,12 s : při skoku vysokém kolem 0,18 s : odraz pažemi od 0,18 do 0,21 s ESD – explosivní silový deficit (Zatsiorsky, 1995) : silový potenciál sportovce, jenž nebyl využit při provádění pohybu. : ESD (%) = 100 x [(Fmax - Fmax-v )/Fmax]

57 EXPLOSIVNÍ SILOVÝ DEFICIT ESD seu skokanů při odrazu nebo u koulařů při odvrhu : ESD se u skokanů při odrazu nebo u koulařů při odvrhu se pohybuje někde na úrovni 50% !!! se pohybuje někde na úrovni 50% !!! Jak zvýšit sílu v tak krátkém čase? a) zvýšit Fmax : nízký silový základ : >0,25 s a vysoký odpor (koule, kladivo) b) snížit hodnotu ESD – zvýšit úroveň RE síly : nízký odpor do 25 % max – startovací rychlost (SR) : box, karate, atd. : <0,25 s je důležitá SR a explosivní síla

58 Kombinace koncentrické a excentrické svalové kontrakce tzv. cyklu protažení s okamžitým stažením svalu (stretch – shortering cycle - SSC) je podmíněna vysokou úrovní elasticity svalu, kontraktilitou : je podmíněna vysokou úrovní elasticity svalu, kontraktilitou a neuromuskulární koordinací a neuromuskulární koordinací

59 ADAPTACE SVALOVÉHO APARÁTU NA PROCES APARÁTU NA PROCES SILOVÉ PŘÍPRAVY

60 Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication. ADAPTACE PROBÍHÁ VE TŘECH ETAPÁCH: 1. ETAPA: Období rychlého zlepšení „zvedací“ schopnosti - proces učení (CNS). Malé nebo žádné zlepšení síly jednotlivých svalů, ale pocit zvýšené síly. : efektivnější zapojování jednotlivých motorických jednotek čili zlepšování techniky ne síly čili zlepšování techniky ne síly : neuromuskulární adaptace po 2 týdnech

61 2. ETAPA: 2. ETAPA: Zvýšení síly jednotlivých svalových vláken bez zvětšení průřezu (bez hypertrofie). : zlepšování intra- a intermuskulární koordinace : efektivnější zapojování jednotlivých motorických jednotek Neurální adaptace za 6 až 8 týdnů Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication.

62 3. ETAPA: 3. ETAPA: Pomalý ale stálý vzestup objemu a síly trénovaných svalů svalová hypertrofie : svalová hypertrofie Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication. 10 až 12 týdnů

63  zvýšení koncentrace svalového C, CP, ATP a glykogenu  zvýšení aktivity glykolytických enzymů (PPK, LDH, fosforylázy a hexokinázy).  selektivní hypertrofie svalových vláken II. typu EFEKT POSILOVÁNÍ

64 hypertrofie - hyperplasie

65 Svalová hypertrofie  menší vlákna se zvětšují na úroveň větších vláken  zvýšení počtu a objemu myofibril na svalové vlákno  zvýšené množství kontraktilních proteinů (zejména myozinových filament) (zejména myozinových filament)  zvětšení hustoty kapilár  zvětšení množství a síly vazivového aparátu

66 metoda standardní I. konstantnízatížení standardní II. zvyšující se zatížení * kulturistická I. extenzivní kulturistická II. intenzivníizokinetická** parametry zatížení (% max) 80 70, 80, 85, – – 95 např. 70 opakování 8 – 10 12, 10, 7, 5 15 – 20 8 – 5 15 série , 2, 3, 4 3 – zotavení min) (min)32233 * - při posledním opakování je vlivem vysoké únavy potřeba asistence druhé osoby ** - metoda se vyznačuje nízkou rychlostí prováděného pohybu a dlouhým stimulačním působením, často se využívá při přípravě veslařů, kajakářů či plavců často se využívá při přípravě veslařů, kajakářů či plavců Tabulka 1: Metody iniciující zvýšenou svalovou hypertrofii (upraveno podle Schmidtbleicher (in Komi, 1992, 387). Metody vedoucí k hypertrofii

67 DIAGNOSTIKA SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ VERTIKÁLNÍ SKOK EXTENZE V KOLENÍM KLOUBU

68 VYTRVALOST

69 Komplex předpokladů provádět požadovanou činnost co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném časovém intervalu. (Dovalil et al., 2002) VYTRVALOST VYTRVALOST DLOUHODOBÁSTŘEDNĚDOBÁKRÁTKODOBÁRYCHLOSTNÍ OBECNÁ VYTRVALOST SPECIÁLNÍ VYTRVALOST

70 DLOUHODOBÁ >10 min AF GL, GLU, LA, Lip GL, GLU, LA, Lip STŘEDNĚDOBÁ 8–10 min AF GL, GLU, LA, GL, GLU, LA, KRÁTKODOBÁ 2–3 min AF + AG GL, GLU, LA Čas Zisk ATP Čas Zisk ATP VYTRVALOST RYCHLOSTNÍ 20 – 30 s ATP-CP, AG, AF 20 – 30 s ATP-CP, AG, AF ATP, GL, GLU, LA ATP, GL, GLU, LA AF – aerobní fosforylace; GL – glykogen; GLU – glukóza; LA – laktát; AG – anaerobní glykogenolýza, CP – kreatin fosfát ATP – adenosintrifosfát; Lip – lipidy.

71 Co je nezbytné pro dosažení vysoké úrovně vytrvalosti ? GENETICKÉ DISPOZICE GENETICKÉ DISPOZICE TRÉNOVATELNOST typ svalových vláken maximální spotřeba kyslíku maximální spotřeba kyslíku (VO 2 max) (VO 2 max) tělesná stavba - somatotyp tělesná stavba - somatotyp. Úroveň ANP Úroveň ANP

72 (Wasserman, 1999) ATP O2O2O2O2 O2O2O2O2 CO 2

73 Typy svalových vláken  TYP I. – pomalá (slow oxidative)  TYP I. – pomalá (slow oxidative) : vyšší obsah myoglobinu : větší počet mitochondrií, enzymy aerobního metabolismu : odolávají únavě, vysoce kapilarizované  TYP II. A – rychlá oxydativní (fast oxidative)  TYP II. A – rychlá oxydativní (fast oxidative) : snižuje se obsah myoglobinu : vyšší počet glykolytických enzymů než v I. : méně kapilarizovaná : méně kapilarizovaná  TYP II. B – rychlá glykolytická (fast glycolitic)  TYP II. B – rychlá glykolytická (fast glycolitic) : vysoká koncentrace a aktivita glykolytických enzymů : rychle unavitelná : vysoká schopnost generovat svalovou sílu

74 DISTRIBUCE SVALOVÝCH VLÁKEN: POPULACE vs SPORTOVCI podíl II.B vláken podíl II.B vláken (%) GENETICKÁ PODMÍNĚNOST JAK RYCHLOSTI TAK VYTRVALOSTI !

75 SOMATOTYP A VYTRVALOST

76 Výkonnost pulmonálního + kardiovaskulárního systému + svalová buňka (periferní oblast) + svalová buňka (periferní oblast) Spotřeba kyslíku (VO 2 max) Spotřeba kyslíku (VO 2 max). Fickova rovnice VO 2 = Q x D a-v.. Q = SV x SF D a-v = rozdíl O 2 v arteriální a venózní krvi a venózní krvi.

77 Spotřeba kyslíku (VO 2 ) Klid (NT): VO 2 = (70 x 70) x 50 (50 ml O 2 na 1 L krve) VO 2 = 245 ml.kg -1.min -1 VO 2 = 245 ml.kg -1.min -1 Člověk 70 kg: 245 : 70 = 3,5 ml O 2 /min/kg (1 MET) Maximální zátěž (NT): VO 2 max= (200 x 120) x 157 ml VO 2 max= 3140 ml.kg -1.min -1 VO 2 max= 3140 ml.kg -1.min -1 člověk 70 kg: 3140 : 70 = 45 ml.kg -1.min -1 VO 2 = Q x D a-v..

78 Maximální spotřeba kyslíku - VO 2 max Průměrně (20 let): ♀ 35 ml.kg -1.min -1 ♂ 45 ml.kg -1.min -1 Trénovaní: až 90 ml.kg -1.min -1 (běh na lyžích) : s věkem klesá : nižší u ♀ než u ♂ : L.min -1 : ml.kg -1.min -1 : ml.tep -1.min -1

79 Maximální spotřeba kyslíku - VO 2 max : běžci na lyžích ml/min/kg : cyklisti silniční ml/min/kg : plavci ml/kg/min : fotbalisti ml/kg/min : tenisti ml/min/kg : gymnasti ml/min/kg : netrénovaní ???? ml/min/kg

80 GENETIKA A LIMITY GENETIKA A LIMITY : potenciál organismu pro zvyšování VO 2 max je omezený! : absolutní hodnoty vzrostou max. o 10 až 30 % (50 %)

81 (Wasserman, 1999) ATP O2O2O2O2 O2O2O2O2 CO 2 VO 2 max závisí na: velikost transportních orgánů (plíce, srdce,…) a místa využití (typu svalového vlákna) a místa využití (typu svalového vlákna) Robustnější jedinci mají vyšší VO 2 max (L.min -1 ) / ml.kg -1.min -1 Nevýhoda:například běh, chůze Výhoda:veslování, cyklistika (ne vrchaři) :dráhový cyklisti, běžci na lyžích

82

83 ROZVOJ VYTRVALOSTI

84 : kdy je optimální začít s rozvojem ? : mezi 11 až 13 rokem – proč? čas VO 2 Typy reakcí na vytrvalostní trénink slabý výrazný

85 ROZVOJ VYTRVALOSTI V TRÉNINKOVÉ PŘÍPRAVĚ PERIODIZACE PŘÍPRAVNÉ OBDOBÍ PŘE-ZÁVODNÍ PŘECHODNÉ OBJEM INTENZITA

86 1.Metody nepřerušovaného zatížení (kontinuální) : při 90 % VO 2 maxod min : při 80 % od min : při 60 %do 200 min : Souvislá : Střídavá : Fartleg (hra s intenzitou) : využití převážně při stimulaci obecné vytrvalosti Důležitou roli sehrávají INTENZITA A OBJEM ZATÍŽENÍ : inverzní vztah (vysoká intenzita – nízký objem) : inverzní vztah (vysoká intenzita – nízký objem).

87 SFčas SFčas

88 2. Metody intervalového zatížení (zatížení-zotavení) : manipulace s dobou zatížení a zotavení : plný interval odpočinku : optimální interval odpočinku : zkrácený interval odpočinku : stimulaci krátkodobé (KV) a rychlostní (RV) vytrvalosti : doba zatížení u KV: od 20 s do 3 min, 90-95% VO 2 max : zotavení od 2-8 min : 3-5 opakování v sériích : doba zatížení u RV: 5-20 s % VO 2 max : zotavení 1:4 : opakování v 5-10 sérií, odpočinek 5-10 min

89 SFčas 120 SF čas

90 APLIKACE KYSLÍKOVÉHO DEFICITU A DLUHU DO TRÉNINKU

91 Čas [min] VO 2 max [ml/kg/min] AnP Př. stav Iniciální fáze Setrvalý stav Vznik kyslíkového deficitu splácení kyslíkového dluhu ?? ?

92 průběh využití kyslíku kyslíkový deficit – setrvalý stav – kyslíkový dluh

93 Bezprostředně po zahájení práce není schopen transportní systém dodat dostatečné množství kyslíku pracujícím tkáním. Existuje nepoměr mezi jeho nabídkou a poptávkou, rozvíjí se kyslíkový deficit, který se splácí po ukončení zátěže formou kyslíkového dluhu. Kyslíkový dluh (pozátěžový kyslík) představuje veškerou nadspotřebu kyslíku nad klidovou hodnotu po ukončení zátěže a je považován za kvantitativní měřítko anaerobního metabolismu. Skládá se ze 3 složek. První rychlá alaktátová slouží k obnově ATP a CP během prvních 2 – 3 minut po ukončení zátěže. Druhá složka je pomalá laktátová a vede k resyntéze glykogenu, třetí pomalá alaktátová obnovuje „dolaďuje“ klidové funkčně metabolické podmínky. Kyslíkový dluh je nadspotřeba kyslíku po výkonu. Používá se jako indikátor množství energie, jež bylo během výkonu vytvořeno aerobním způsobem. Vyrovnání kyslíkového dluhu pomocí zrychleného dýchání umožňuje opětovné obnovení energetických rezerv a odbourání nahromaděného laktátu. Z těchto důvodů bývá kyslíkový dluh o něco vyšší než skutečný nedostatek kyslíku během výkonu ("kyslíkový deficit").laktátu Při výkonech delších než cca 30 sekund se laktát nahromadí takovým způsobem, že se prudce zvyšuje čas na zotavení. Běžci na 400 metrů proto potřebují k zopakování kvalitního výkonu mnohem delší odpočinek než sprinteři na 100 metrů.

94 Intenzita, při které je udržována dynamická rovnováha mezi tvorbou a spotřebou laktátu. %MTR laktát VO mmol/l IZ odpovídající ANP,,Anaerobní“ práh (ANP),,Anaerobní“ práh (ANP)

95 INTERVALOVÝ TRÉNINK založený na dynamice VO 2 : založený na dynamice VO 2 : krátký interval zatížení 15 s : 15 s zotavení – zvyšování aerobní kapacity 1:1 – zvyšování anaerobní kapacity 1:1 ( s) – zvyšování anaerobní kapacity 1:1 ( s) : nízká produkce laktátu, není porušena rovnováha !!! VO 2 maxZ 15 s O čas laktát 2 mmol/L

96 PŘÍKLAD TRÉNINKOVÉ STRATEGIE PŘÍKLAD TRÉNINKOVÉ STRATEGIE Výhoda intervalového tréninku: aktivace všech typů vláken : u submax. zatížení průměrně shodné IZ pouze vlákna typu I. : po kontinuální submaximálním zatížení (60-70 %VO 2 max) – totální vyčerpání glykogenu – až 48 hod. zotavení – totální vyčerpání glykogenu – až 48 hod. zotavení : u submax. zatížení průměrně shodné IZ pouze vlákna typu I. : následující intervalový trénink – vlákna II.A a II.B

97 ROZVOJ VYTRVALOSTI: tréninkové jednotky : akcentována kvantitativní část (objemová) zatížení : je aktuální schopnost organismu přijímat tréninkové i mimotréninkové stresové (adaptační) podněty : je charakteristická velkou dynamikou : geneticky podmíněna TRÉNOVATELNOST

98 ADAPTACE

99 KARDIOVASKULÁRNÍSYSTÉM  Zvýšení objemu krve  Zvýšení systolického objemu  Pokles SF v klidu i během submaximálního zatížení Regulativní dilatace bez výraznější hypertrofie LK  Regulativní dilatace bez výraznější hypertrofie LK  Zvýšená kontraktilitamyokardu  Zvýšená kontraktilita myokardu

100 PULMONÁLNÍSYSTÉM  zvyšuje se síla a celková výkonnost dýchacích svalů  zlepšuje se propustnost membrány sklípků a kapilár pro O 2  v mladším věku se zvyšuje i VC  zlepšená ekonomika dýchání  zvýšená extrakce O 2 z alveolárního vzduchu

101 ZMĚNYSVALOVÉHOSYSTÉMU  Zvětšení a zmnožení buněčných orgánů aerobního metabolismu  Zvýšená aktivita oxidativních enzymů a koncentrace myoglobinu  Zlepšená kapilarizace a prokrvení svalových vláken  Zlepšená extrakce O 2

102 TRÉNOVANÝ ČLOVĚK VO 2 = Q x D a-v.. Klid : VO 2 = ( 40 x 120 ) x 50 (50 ml O 2 na 1 L krve) VO 2 = 245 ml/ min VO 2 = 245 ml/ min Člověk 70 kg: 245 : 70 = 3,5 ml O 2 /min/kg (1 MET) Maximální zátěž : VO 2 max= (200 x 175 ) x 170 ml VO 2 max= 5950 ml/min VO 2 max= 5950 ml/min člověk 70 kg: 5950 : 70 = 85 ml/min/kg Spotřeba kyslíku (VO 2 )

103 VYTRVALOSTNÍ VÝKON A ENERGIE př: maratónský běh : př: maratónský běh : běh na úrovni MLSS (2,5 – 8 mmol/L) : mezi 33 – 38 km dochází ke krizi – proč? nastává úplné vyčerpání sacharidových zdrojů Stimulace výkonu: : doplnění GL : kofein (100 mg) (CNS+FFA) : L-karnitin

104 DIAGNOSTIKA

105 Stanovení VO 2 max u sportovců

106 Stanovení VO 2 max u plavců protiproudové plavecké tunely -,,the flume“

107 Protokol testu do vita maxima

108

109 Metody hodnocení ANP a jeho využití

110

111

112 120SFčas SFčas ANP ANP laktát aerobní aerobníanaerobní aerobní

113 okamžitou kontrolu SF během tréninku okamžitou kontrolu SF během tréninku zatížení v individuálně definovaných tréninkových zatížení v individuálně definovaných tréninkových zónách zónách zvýšit efektivitu tréninkového zatížení zvýšit efektivitu tréninkového zatížení MONITOR SRDEČNÍ FREKVENCE

114 FYZIOLOGICKÁ KŘIVKA Zpětná kontrola aplikovaného zatížení

115 1. Člunkový běh – Shuttle run test 2. Cooperův test VO 2 max = 22,36 × km -11,29 Odhad hodnotyVO 2 max podle terénních testů

116 VYTRVALOST VE SPORTECH

117 DĚKUJI ZA POZORNOST


Stáhnout ppt "Kondiční schopnosti a jejich rozvoj. Pojem rychlost z fyzikálního hlediska je to vyjádření dráhy za čas schopnost provádět daný pohybový úkol v co nejkratším."

Podobné prezentace


Reklamy Google