Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101"— Transkript prezentace:

1 VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, Praha 9, tel.: , fax: Zpracováno exkluzivně pro: Vyhýbání se platbě daní – přijatelnost a formy legitimizace

2 - 2 - Cílová skupinareprezentativní vzorek populace ČR 18 a více let Velikost vzorku N=1004 respondentů Termín dotazování7. – Metoda sběru datKombinovaná CAWI (804), CATI (200) VýběrKvótní výběr v náhodně vybraných oblastech ČR Reprezentativita Výzkum je reprezentativní pro populaci ČR 18+ podle znaků: pohlaví věk vzdělání velikosti místa bydliště kraje kraj pracovní status frekvence užívání internetu Reprezentativita datového souboru byla primárně dosažena plněním kvótního předpisu a dodatečným dovážením dat. Realizátor a zadavatelvýzkum realizovala společnost MEDIAN s.r.o. (člen SIMAR) exkluzivně pro Glopolis Metodika výzkumu

3 - 3 - Struktura vzorku - Sociodemografie I Sociodemografiev % Pohlaví Muži51 Ženy49 Věková skupina let let let let32 Dosažené vzdělání Základní12 Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské19

4 - 4 - Sociodemografiev % Region Praha 12 Středočeský 12 Jihočeský 6 Plzeňský 5 Karlovarský 3 Ústecký 8 Liberecký 4 Královéhradecký 5 Pardubický 5 Vysočina 5 Jihomoravský 11 Olomoucký 6 Zlínský 6 Moravskoslezský 12 Struktura vzorku - Sociodemografie II

5 - 5 - Struktura vzorku - Sociodemografie III Sociodemografiev % Zaměstnanecký status Zaměstnanec / zaměstnankyně58 OSVČ / živnostník / podnikatel13 Student / žák / učeň7 Ekonomicky neaktivní (důchodce, nezaměstnaný, rod. dovol.)22 Velikost místa bydliště do obyvatel obyvatel nebo více obyvatel 21 Frekvence užívání internetu Denně 71 Méně často 18 Vůbec 11

6 NÁZORY NA DANĚ A DAŇOVÉ ÚNIKY V ČESKU

7 - 7 - První tři asociace na slovo „daně“ rrA01. Co se Vám vybaví, když se řekne daně? Vypište minimálně 3 věci či slova, která se Vám vybaví jako první (všechny odpovědi) Nejčastější spontánní asociace s „daněmi“ jsou neutrální – popisy různých typů daní či obecných faktů o jejich placení, atd. Takřka polovina lidí (47 %) uvádí asociace negativní spojené s omezováním příjmu („okrádáním lidí“, špatným využíváním daní, přílišnou výškou daní, nespravedlností nastavení daňových sazeb, atd. Jen šestina respondentů zmiňuje pozitivní věci související s uvědoměním občanských povinností a pozitivními příklady využití daní. Negativní spontánní vnímaní daní se častěji projevuje u pracovně aktivních respondentů a u mužů. Na příjmové situaci domácností či vzdělání respondenta významně nezávisí. i N = 1004 respondentů % respondentů „Je to bič na lidi, jak je obrat i o to málo, co mají, každej je musí odvádět, smutný je, že ti, co mají nejvíc si to vždycky udělají tak, že neodvedou nic.“ „„Daně jsou prostě něco, co se odvádí státu, je to výplata pro stát za ty služby, co nám dává, nebo by měl dávat.”.“

8 - 8 - Odhad daňové zátěže (daně z příjmu, spotřební daně, odvody) A02. Pokuste se odhadnout, kolik procent z peněz, které vyděláte, odvedete zpět státu (ať už na daních z příjmu, sociálních a zdravotních odvodech, DPH a spotřebních daních, na daních z nemovitostí a dalších poplatcích státu)? Respondenti v průměru odhadují, že na daních odvedou 34 % ze svých celkových příjmů. Pokud počítáme sumu odvedených daní a odvodů ze superhrubé mzdy, pak toto číslo výrazně podceňuje skutečnost. Pokud počítáme sumu daní a odvodů a vydání na spotřební dani z hrubých příjmů, je blíže realitě. Očekávání lidí mírně kopíruje reálnou daňovou progresi (danou existencí odpočitatelných položek ) – lidé z chudších domácností daňovou zátěž na 30 % z příjmů, bohatší na 38 % příjmů. Zajímavé je, že živnostníci, jejichž zátěž daněmi z příjmu a odvody na sociální a zdravotní pojištění je reálně výrazně nižší než u zaměstnanců, odhadují svoji daňovou zátěž jako významně vyšší (42 %) než zaměstnanci (36 %). i N = 584 respondentů Jen zaměstnanci N =126 respondentů jen OSVČ Průměr 34 % 42 % 36 % N =1004 respondentů % respondentů

9 - 9 - Vnímání adekvátnosti výše odváděných daní A03. Jak vnímáte výši daní, které odvádíte, VZHLEDEM KE SVÉMU PŘÍJMU? Porovnání vnímané výše daní podle příjmu domácnosti Tři čtvrtiny respondentů (74 %) vnímá subjektivně daňovou zátěž vzhledem ke svému příjmu jako příliš vysokou. Zbytek ji hodnotí jako adekvátní či (v minimu případů) moc nízkou. Pocit přílišné výše odváděných daní roste ve vyšších příjmových skupinách, kde ho sdílí okolo 80 % respondentů. Závisí tedy zřejmě více na předpokládané procentuální zátěži přímými daněmi a odvody ze mzdy, které jsou díky odpočitatelným položkám u vysokopříjmových domácností vyšší, než na zátěži spotřebními daněmi a DPH, které mohou naopak činit větší část příjmu u nízkopříjmových. Nezávisí také viditelně na výši disponibilního příjmu po zdanění (který je také vyšší u bohatších domácností). i N = 1004 % respondentů Čistý příjem hlavy domácnosti: „Platí se vysoké daně i sociální, takže myslím, že tam už je to - u mě konkrétně jako u eseróčka - velká položka. Takže přidat si peníze je pro mě likvidační.“ „Je zbytečně moc daní a furt se zvyšujou – skrytě, třeba daněmi na benzín, vždycky se to tam schová.“

10 Adekvátnost versus předpokládaná výše daní A02. Pokuste se odhadnout, kolik procent z peněz, které vyděláte, odvedete zpět státu (ať už na daních z příjmu, sociálních a zdravotních odvodech, DPH a spotřebních daních, na daních z nemovitostí a dalších poplatcích státu)? A03. Jak vnímáte výši daní, které odvádíte, VZHLEDEM KE SVÉMU PŘÍJMU? Zaměstnanci sdílejí pocit přílišné zátěže daněmi a odvody víceméně univerzálně – nezáleží příliš na jejich kvalifikaci a odhadu, kolik % z příjmu jejich daňová zátěž tvoří. Podnikatelé a OSVČ se výrazně odlišují. Ti, kteří odhadují svou celkovou daňovou zátěž do 40 % příjmů, je v polovině případů označují za adekvátní či spíše nízkou. Ti, co odhadují zátěž na více než 40 %, si v 84 % případů myslí, že je příliš vysoká. To naznačuje například to, že podnikatelé a OSVČ se mohou velmi lišit v tom, nakolik jejich výdajové paušály pro jejich obory odpovídají jejich skutečným nákladům, což ovlivňuje poměr reálného zisku a odvedených daní/odvodů a ve výsledku subjektivní pocit daňové zátěže. i N = 1004 % respondentů

11 Využití daní podle účelnosti B01. Pokuste se odhadnout (v %), jak velká část vybraných daní a odvodů se… Respondenti v průměru odhadují, že 38 % z daní vybraných českým státem se „rozkrade“ díky korupci a zmanipulovaným veřejným zakázkám. To by vzhledem k inkasu daní okolo 640 miliard Kč znamenalo ztráty v korupci okolo 250 miliard. Odhady reálných ztrát veřejných zdrojů korupcí se různí, ale i ty vysoké hovoří o několikanásobně nižších číslech (např. odhad NERV 65 miliard Kč). Zahraniční studie (IPSOS Mori) ukázaly, že populace má tendenci nadhodnocovat rozsah některých kriticky vnímaných jevů (počet cizinců a muslimů v zemi, míry nezaměstnanosti, volební neúčast, atd.). Ztráty veřejných prostředků korupcí a klientelismem, jakkoli i jejich reálná míra dosahuje obrovských rozměrů, mezi tyto jevy zřejmě patří. i N = 1004 respondentů % respondentů „Mě nevadí, že ty daně se platí, to je úplně bezvadný, že jsou z toho důchody a tak, ale vadí mi že se z toho platí třeba něco s přílivem imigrantů. A tyhle rozhodnutí, co se platí, jsou bez účasti těch poplatníků, co to platí.“ „„Já bych řekl, je to krutý, že se tak čtvrtka z tý státní kasy prošustruje hned támhle nahoře. Ale podotýkám, že bych nebyl lepší, kdybych u toho seděl. No každej bere, taky bych bral, ani svačinu bych neudržel.“

12 Názory na výši placených daní dle odhadu, kolik se jich využije účelně B01. Pokuste se odhadnout (v %), jak velká část vybraných daní a odvodů se… A03. Jak vnímáte výši daní, které odvádíte, VZHLEDEM KE SVÉMU PŘÍJMU? Pocit adekvátnosti výše odváděných daní vůči vlastnímu příjmu více než s příjmovou situací respondenta či odhadem výše odváděných daní závisí na pocitu, jak efektivně jsou daně využívány. Lidé, kteří jsou velmi kritičtí a myslí si, že se efektivně využije jen maximálně desetina vybraných daní (a takových lidí je necelá čtvrtina) v 58 % případů považuje svou daňovou zátěž za rozhodně vysokou a jen ve 12 % za adekvátní či nízkou. Naopak lidé, kteří se domnívají, že účelně se využije většina daní, považují daňovou zátěž za rozhodně vysokou jen ve 20 % případů a více než v třetině případů se domnívají, že odváděné daně jsou adekvátní. Přijatelnost relativní výše daní tedy silně souvisí s pocitem efektivity jejich využívání. i N = 1004 respondentů % respondentů Kolik % vybraných daní se podle respondent využije účelně

13 Souhlas s výroky ohledně pozitivních dopadů placení daní B02. Nakolik souhlasíte s následujícími výroky (o pozitivním dopadu placení daní)? Poctivé placení daní: Každý respondent odpovídal na 6 náhodně vybraných výroků z 9. Mezi respondenty neexistuje silný konsensus nad pozitivními výsledky poctivého placení daní. Těsně nadpoloviční většina souhlasí s tím, že řádné placení daní pomáhá ke zkvalitňování veřejných prostor, posiluje ekonomiku a zabezpečuje správný chod státní správy. Velmi negativně je naopak vnímán přínos placení daní k omezení chudoby a snížení nerovností. Vliv placení daní hodnotí celkově mírně pozitivněji vysokoškoláci a lidé z domácností s vyššími příjmy. To může být způsobeno vyšší informovaností, ale také vyšším využívání některých služeb placených z daní (komunikace, vzdělávání, kultura, atd.). i N = 670 respondentů % respondentů, kteří souhlasí „Myslím, že největší částka jde na důchody a potom na ty různý příspěvky, sociální…“. „Rozdělí to do rezortu a jdou z toho např. dotace pak, investice do zakázek, do silnic – ty společný prostory státu, nějaká ekologie; platy státních zaměstnanců z toho jdou, možná cla…“

14 Názory na úspěšnost vybírání daní v Česku C01. Nakolik se podle Vás Česku ve srovnání s podobně vyspělými státy daří vybírat daně? Názory na kvalitu výběru daní v ČR ve srovnání s podobně vyspělými státy jsou rozpolcené zhruba půl napůl s majoritním zastoupením středových odpovědí „spíše špatně“ či „spíše dobře“. Názory jsou tedy výrazně méně vyhraněné než na využívání daní či subjektivní výši daňové zátěže. Názory významně souvisí s věkem – mezi respondenty nad 50 let hodnotí výběr daní 70 % jako špatný, mezi respondenty pod 40 let je to jen okolo 38 %. Důvodů tohoto vztahu může být více. Jedním z nich může být, že starší lidé v ČR obecně častěji podporují větší úlohu státu v ekonomice a veřejném životě, která se pojí s nutností dobrého výběru daní, a zároveň omezeně důvěřují institucím. i N = 1004 respondentů % respondentů „Jestli se daří státu daně vybírat? Jak od koho. Od nás tady dole bez problémů, když nezaplatíš, tak dostaneš přes hubu. Berňák nikdy nespí. Ale tam nahoře, kde by to bylo už cítit, tak tam to tak horký s tím výběrem není.“ „Bohatší asi sice platí vetší podíl, ale zase si toho můžou tolik odepsat, že nakonec neplatí skoro nic.“

15 Názory na frekvenci daňových úniků podle typů poplatníků C02. U jakých typů daňových poplatníků podle Vás dochází k největším daňovým únikům u daní z příjmu – tedy k tomu, že nezaplatí na daních z příjmu, kolik by měly? K největším daňovým únikům podle respondentů dochází na úrovni firem, a t o zejména velkých a mezinárodních. Tento postoj souvisí s pozdějším zjištěním, že jedním z nejsilnějších legitimizačních mechanismů drobných daňových úniků, je pocit, že ve „velkém byznyse“ k nim dochází naprosto běžně. Přílišná tolerance např. k únikům do daňových rájů tak může mít sekundární důsledky i v posílení legitimity a frekvence obcházení daní na individuální úrovni. To, že na úrovni mezinárodních firem, dochází často k daňovým únikům, si častěji myslí starší lidé. i N = 1004 respondentů % respondentů „Já si myslím, že by měly danit tady, ale asi jsou schopní ty zisky převést nějak do jiného státu nějakým způsobem, si myslím. Já bych taky přemýšlel, jak to udělat a nějak to převést. Někde to zdanit musej, že jo.“ „Mně přijde, že stát řeší malé daňové úniky a velké jim unikaj. Když tam lítaj miliardy, tak je ten člověk už krytej.“

16 Důvody, umožňující existenci daňových úniků v Česku C03. Co podle Vás může za to, že se v Česku špatně vybírají daně a existují daňové úniky? S vnímanou intenzitou daňových úniků na různých úrovních souvisí pociťované důvody jejich existence. Třemi nejsilnějšími je propojení byznysu s politikou, nedostatečnost mezinárodních regulací a nedostatečnost lokálních zákonů. Na špatné mezinárodní pravidla, která umožňují vyvádění peněz do daňových rájů, častěji zmiňují respondenti, kteří předpokládají velký rozsah daňových úniků od mezinárodních firem (viz slide výše). i N = 1004 respondentů % respondentů „Když si člověk založí firmu někde na panenskejch ostrovech, tak ušetří víc peněz, nebo Petra Kvitová, co se odstěhovala do Monaka, prostě je to tak.“ „Úniky daní? Jako děje se to, pro mě to není žádná překvapivá informace, štve mě to, ale lidi to dělaj a dělat to budou, protože je netrestaj.“

17 ETICKY SPORNÉ SITUACE – JAK BYSTE SE ZACHOVALI

18 Možnost volby: Zaměstnanecký poměr vs. švarcsystém - dle ekonomické výhodnosti D01. Představte si, že Vám zaměstnavatel, u kterého chcete pracovat, dá na výběr mezi zaměstnaneckým poměrem za X tis Kč, nebo Vám nabídne dělat tu samou práci, ve firmě a na plný úvazek, ale na živnostenský list za Y tisíc Kč (čistého měsíčně). Jakou možnost byste si zvolil(a)? Otázka D01. byla položena respondentů s náhodně vybranou variantou, která se liší velikosti finančního rozdílu v čist mzdě Akceptovatelnost švarc-systému (v otázce popsán jako vykonávání plného úvazku, přímo ve firmě, ale na živnostenský list) výrazně závisí na předpokládané ekonomické výhodnosti, kterou nabízí respondentovi. Při čisté mzdě 30 tisíc měsíčně na švarc-systém versus 20 tisíc na řádný úvazek, by volilo švarc systém 29 % respondentů a 11 % by váhalo. Při menším absolutním finančním rozdílu (20 versus 25 tisíc) nebo menším relativním rozdílu (40 versus 50 tisíc) drtivá většina lidí deklaruje preferenci úvazku. Ochota pracovat „na živnosťák“ klesá s věkem – což však nemusí být dáno etickými faktory, ale rozdílnými preferenci ve stabilitě a jistotě pracovních úvazků. Ačkoli motivace k švarc-systému je do velké míry ekonomická, mírně větší ochotu k jeho přijetí vyjadřují lidé s nadprůměrně příjmových domácností. i N = 1004 respondentů % respondentů „Jako soukromník mám spoustu starostí, platit za sebe veškerý poplatky, což při výdělku je podstatně víc, než těch 5 000, co bych měl navíc.“ „Záleží, jestli by to nezůstalo na tisících. Každá tisícovka je dobrá, ale nevím, jestli by se mi to vyplatilo obcházet úřady a zařizovat, 7 tisíc rozdíl už je ale hodně..“

19 Důvody ke zvolení zaměstnaneckého poměru D02A. Co by Vás vedlo ke zvolení zaměstnaneckého poměru? Uveďte dva hlavní důvody Hlavním důvodem preference pracovních úvazků ovšem pro respondenty není to, že to je legálně či eticky správná možnost (tyto věci mezi dvěma hlavními důvody volí jen malá menšina respondentů). Hlavním uváděným důvodem jsou pragmatické výhody pracovních úvazků – ochrana před riziky, omezení administrativy a zaměstnanecké benefity. Tyto postoje prochází napříč všemi skupinami obyvatel. i N = 740 respondentů Odpovídají pouze respondenti, kteří zvolili zaměstnanecký poměr % respondentů „Šla bych na HPP, nemám se živnosťákem dobré zkušenosti, odvody by stejně byly podobné jako ten rozdíl platu, jako zaměstnanec mám větší jistotu a nic nemusím řešit, je to pohodlnější.“ „Kamarádky přítel dělá melouchy na stavbách – vydělá měsíčné 40 tisíc, ale spousta firem zas ho nechá odvést prací, a pak mu to nezaplati – není chráněn od státu, nemá se kam obrátit.“

20 Důvody ke zvolení živnostenského listu D02B. Co by Vás vedlo ke zvolení živnostenského listu? Uveďte dva hlavní důvody Zastoupením finančně pragmatického zdůvodnění závisí na relativním přírůstku v čisté mzdě – nejvíce toto zdůvodnění používali lidé, kteří odpovídali na variantu 20 tisíc za úvazek versus 30 tisíc na živnosťák. Celkově je rozhodování mezi prací na HPP a na švarc-systém většinou redukováno na posouzení individuálních zisků a nákladů, přičemž rizika postihu jsou vnímána jako malá (pokud si respondent vůbec uvědomuje neregulérnost). Redukce švarc-systému tedy může spočívat např. ve snížení relativní finanční výhodnosti této strategie. i „Práce není, tak lidi musí být na živnosti, ale ti lidi by radši byli zaměstnanci třeba – měli by vetší klid.“ N = 184 respondentů Odpovídají pouze respondenti, kteří zvolili živnostenský list % respondentů „Bejt mladá, tak bych asi zvolila víc peněz, tohle je dneska běžný, tenhle Švarc systém. Bejt už jako blíž k důchodu, tak asi to první, aby se mi ty peníze počítaly do důchodu.“

21 Možnost volby: oprava bez dokladu vs. s dokladem D03. Řemeslníci přišli opravit rozbité topení. Bez dokladu bude stát oprava A Kč / B Kč, s dokladem A Kč / B Kč. Jakou možnost si vyberete? Otázka D03. byla položena ve dvou variantách, podle velikosti finančního rozdílu (A= 200 Kč, 1/6 ceny, B= Kč, 1/5 ceny). U opravy s a bez složenky se rovněž ukazuje závislost na finanční výhodnosti (předpokládané úspoře dané neodvedením DPH). Je ale menší než u volby typu pracovního úvazku. V pracovním příkladu šlo hlavně o relativní rozdíl v příjmu (u varianty 40 versus 50 tisíc byla deklarovaná ochota k švarc-systému stejná jako u varianty tisíc, která poskytuje menší absolutní přírůstek mzdy) v tomto příkladu hodnocení více reflektuje absolutní rozdíl (ušetření 200 Kč v první variantě a 1000 Kč v druhé variantě). Na rozdíl od volby v zaměstnání se do odpovědí zřejmě projevuje snaha o sociálně žádoucí odpovědi (v telefonickém sběru přiznalo službu bez účtenky méně lidí než v on- line sběru). To naznačuje, že vědomí neregulérnosti tohoto postupu je vyšší než u příkladu se švarc-systémem. i N = 1004 respondentů % respondentů „Papír by člověk měl chtít v případě, kdy tu věc může člověk reklamovat, pračku si třeba nekoupím bez papíru, ale na ty práce to není potřeba, to člověk nereklamuje.“

22 Důvody ke zvolení dražší platby s dokladem D04A. Co by Vás vedlo ke zvolení dražší platby s dokladem? Uveďte dva hlavní důvody Stejně jako v pracovním příkladu se ukazuje, že hlavní motivací požadovat účtenku / fakturu není řádnost a snaha neobcházet daně, ale pragmatické důvody – tedy možnost reklamovat. Argument legalitou a hrozbou postihu je ovšem častější, což může souviset s vyšším vědomím neregulérnosti postupu. Tento argument uvádějí nejčastěji respondenti do 30 let (27 %), kteří ale naopak méně argumentují morálním argumentem (nechtějí okrádat stát). i N = 453 respondentů Odpovídají pouze respondenti, kteří zvolili platbu s dokladem % respondentů „Chtěl bych doklad – když se něco pokazí, neměl bych se na koho obrátit, je to tak nastavený, tak to tak má být.“ „Volila bych tu lepší cestu, tu morálnější, protože pak to těm lidem jde do kapsy. Ne, že bych jim nechtěla přilepšit, ale není mi to sympatický, okrádají firmu i stát.“.“

23 Důvody ke zvolení levnější platby bez dokladu D04B. Co by Vás vedlo ke zvolení levnější platby bez dokladu? Uveďte dva hlavní důvody Na rozdíl od volby příkladu pracovního úvazku, se kromě finančně pragmatického důvodu objevují ve zdůvodněních častěji i důvody normativní – tedy, že přijetí služby bez fakturace (díky němuž si mohou neodvedenou DPH rozdělit obě strany) je lepší, než odvádět peníze státu. Tento argument významně častěji zmiňují muži (40 % versus 25 % žen), což lze teoreticky zdůvodnit vyšší osobní zkušeností s „melouchařením“. Stejně jako u řady dalších věcí týkajících se daní neplatí, že pragmatický finanční argument častěji zmiňovali respondenti z chudších rodin, pro které má ušetření 200 či 1000 Kč vyšší relativní finanční prospěch. i N = 467 respondentů Odpovídají pouze respondenti, kteří zvolili švarcsystem % respondentů „Chlapi z hospody mě docela rádi vítaj, protože jsem jim dal vydělat a tím se to roztočí. Pak si za to koupěj televizi nebo auto a ty se zase musej vyrobit a takhle se to roztáčí, musí se utrácet.“.“ „Nemělo by to bejt, ale pokud jde tohle do kapsy někomu, kdo ty peníze potřebuje a jde o takovýhle částky. Jestli má každej pětistovku, tak já jim to přeju.“

24 Co byste si mysleli, pokud by vaše firma převáděla zisky do jiných zemi D05. Představte si, že pracujete již několik let pro nadnárodní společnost a jednoho dne se dozvíte, že Vaše firma neodvádí daně v příjmu v naší zemi, ale přesouvá zisky do jiných zemí, kde příjmy podléhají nižšímu zdanění. Co si o tom budete myslet? Otázka byla pokládána ve dvou variantách, každá varianta byla položena polovině respondentů (D05. otázka na postoj, D06. otázka na chování). Výzkum v jiných částech ukazuje, že pro většinu respondentů jsou méně přijatelné daňové úniky na korporátní úrovni než na úrovni lidí či menších firem. S tím v souladu převládá pocit nepřijatelnosti vyvádění zisků do daňových rájů nad finančně pragmatickým přístupem z hlediska zaměstnance, který na agresivní daňové optimalizaci může vydělat vyšší mzdou. Jen polovina respondentů by ale podle svých slov zaujala eticky odsuzující postoj a 41 % by se o daňové praktiky svého zaměstnavatele nezajímalo. Praktiku by častěji odsuzovali starší lidé (mezi lidmi nad 50 let označuje činnost za nepřijatelnou 66 % respondentů). i „Tak tohle už je podle mě velký únik, stát přichází o dost, mělo by to byt řešeno velkou pokutou, (…) v současné době jsou postihy nízké. Mělo by se to nevyplatit, aby si to vážně příště rozmysleli.“ N = 516 respondentů Odpovídal každý druhý respondent % respondentů

25 Reakce na zjištění, že firma převádí zisky a daní v jiné zemi D06. Představte si, že pracujete již několik let pro nadnárodní společnost a jednoho dne se dozvíte, že Vaše firma neodvádí daně v příjmu v naší zemi, ale přesouvá zisky do jiných zemí, kde příjmy podléhají nižšímu zdanění. Co s tím uděláte? Jen menšina lidí, pro které je jednání korporace v příkladu nepřijatelné, by reagovala krokem směřujícím k aktivnímu vyjádření svého názoru formou, která může mít na společnost nějaký dopad. Tento postoj prochází všemi skupinami obyvatel. Pracovně aktivní lidé, kteří se v této situaci mohou reálněji ocitnout, předpokládají pasivitu spíše než zbytek respondentů, pro které je otázka více hypotetická - 32 % z nich by nedělalo nic. S příjmy a vzděláním (které by teoreticky díky různé uplatnitelnosti na trhu práce mohly ovlivňovat rizika vnímaná respondentem) odpovědi nesouvisí. i „Je mi to jedno, hlavně že dostanu výplatu, já za to nezodpovídám, nic špatného nedělám, ale nepřišlo by mu to fér –zkusil bych o tom diskutovat s kolegy nebo s manažerkou, ale ne primo s vedením.“ „Firmy by neměly donášet, ani jednotlivci, stát každý podvod odhalí, když bude pečlivě kontrolovat – je to o kontrole státu; člověk nebo stát musí jít příkladem jedině.“ N = 516 respondentů Odpovídali respondenti, podle nichž je jednání nepřijatelné % respondentů

26 PŘIJATELNOST TYPŮ DAŇOVÝCH ÚNIKŮ A PROCESY LEGITIMIZACE

27 Názory na omezování platby daní různými způsoby E01. Nakolik je podle Vás přijatelné či nepřijatelné omezovat výši daní, které musíte platit, následujícími způsoby? Obecné hodnocení různých typů daňových optimalizací a obcházení daní je většinou v souladu s avizovaným osobním postupem v eticky sporných situacích (viz výše). Lze však vysledovat, že poskytování služeb bez odvodu DPH považuje za nepřijatelné i část lidí, která by v osobní situaci byla ochotna přijmout opravu za levnější cenu bez účtenky (může být způsobeno neznalostí, dojmem, že se jedná o službu malého rozsahu, či převážením finanční pragmatičnosti nad obecně odlišným etickým postojem). Řadu daňových optimalizací a úniků považují za přijatelné více muži než ženy a mírně častěji také mladší lidé. i N = 1004 respondentů % respondentů Já prodávám v obchodu a každej 3. člověk mi řekne dopředu: já na to nepotřebuju doklad, abych to nedával do kasy. Takže ty lidi soucítěj, chápou, jak to je. „Já jsem měl třeba vydavatelství a začali jsme být ztrátový. Udělal jsem to tak, že jsem všem dal výpověď a řekl jim, ať si udělaj živnosťák. Trochu na mě byli naštvaný, ale postupně se ke mně vrátili všichni.“

28 Jak často se lidé či firmy vyhýbají daním následujícím způsobem E02. Bez ohledu na to, zda s tímto typem snahy vyhýbat se placení daně máte zkušenosti, jak často myslíte, že ho lidé a firmy v ČR dělají? Mezi typy vyhýbání se daní, které jsou podle respondentů provozované v Česku většinově patří uplatňování nákladů nesouvisejících s podnikáním (podle 67 % lidí dělá většina firem/živnostníků), přijímání výplat za práci bez danění (podle 59 % dělá většina lidí) a prodávání služeb bez odvodu DPH (podle 58 % dělá většina firem/živnostníků). Melouchaření bez smluv a vyhýbání se DPH považují za častější lidé pod 40 let. i N = 1004 respondentů % respondentů „Že to často jiní lidi dělají a nastrkají tam úplně všechno, to vím, ale je nějaká hrana, co jo a co už ne.“ „Tohle je úplně běžný, hlavně třeba mezi dělníky nebo u opravářů. Je to standart, často mi ani tu možnost práce na fakturu nenabídnou.“

29 Souhlas s výroky ospravedlňujícími vyhýbaní se placení daní F01. Jak souhlasíte s výroky, které lidé uvádějí, když zdůvodňují, proč je podle nich občas přijatelné vyhýbat se placení daní? Každý respondent odpověděl na 5 náhodně vybraných výroků z 8. Mezi nejsilněji pociťované legitimizace vyhýbání se placení daní patří předpoklad velkých korporátních daňových úniků, finanční tíseň nutící šetřit a předpokládaná neefektivita státu. Většina lidí ale souhlasí i s tím, že placení daní by zvýšila větší transparentnost a informovanost, co se s daněmi děje. S tím se ztotožňují zejména mladí lidé (18-29 let). S argumenty, které vycházejí z respondentova vztahu ke státu (neefektivita státu a preference zaplatit více známému/opraváři vyhnutím se DPH), více souhlasí pracovně aktivní lidé (zaměstnanci a OSVČ), kteří jsou zároveň největším plátci daní. i N = 627 respondentů % respondentů, kteří souhlasí s výrokem „Češi jsou takoví víc vyčůraní v tomhle, v Německu se stát stará o své občany líp než Česko, možná si tím Češi chtějí něco utrhnout navíc, když se ke mne tak chová.“

30 Přijatelnost vyhýbaní se daním metodami na hraně zákona F02. Nakolik je podle Vás přijatelné když se platbě daní metodami, které jsou na hraně zákona, vyhýbá… Hodnocení přijatelnosti daňových úniků se výrazně liší dle jejich aktérů – na úrovni jednotlivců je považuje za přijatelné takřka polovina respondentů. Na úrovni velkých firem minimum lidí. Předpokládaná intenzita daňových úniků na úrovni firem je přitom jedna z věcí, která v očích lidí legitimizuje menší vyhýbaní se daním na individuální úrovni. Hodnocení přijatelnosti daňových úniků na úrovni firem je ovlivněno sociální desirabilitou (v samostatném on-line dotazování jej za přijatelné označilo více lidí než telefonicky s tazatelem). U ostatních typů úniků to neplatí. i N = 1004 respondentů % respondentů „No takhle, my Češi, jsme národ, který radši bude tři dny přemýšlet o tom, jak s něčím vydupat, než jeden den dělat. Takže bych řekl, že to nikoho nebude trápit.“ „Čím větší a složitější ta firma je, tím větší bude možnost daňových únikům a taky si to spíš umí nějak zařídit.“

31 Hlavní odpovědnost za placení daní – důvody pro označení státu F03. Kdo má podle Vás hlavní zodpovědnost za to, aby se řádně platily daně? rF03S. Proč má podle Vás stát hlavní zodpovědnost? (dotazováno jen v CAWI) Zabránění daňovým únikům je podle respondentů primárně úkolem státu (nikoli aktérů, kteří je působí – tedy firmy a občané). Toto hodnocení je v souladu s tím, že jednou z hlavních legitimizací vyhýbáním se daním je předpokládaná neefektivita státu a výše daňových úniků na úrovni velkých firem a propojení byznysu a politiky. Roli státu spočívající v tvorbě lepších zákonů, kontrole a zajištění spravedlivého rozdělení daní (které může motivovat k jejich odvodu) více zdůrazňují starší respondenti. Mezi lidmi do 29 let leží zodpovědnost častěji (43 %) na firmách či občanech. To vychází zřejmě z obecného pojetí role státu a tento postoj se příliš neprojevuje do hodnocení přijatelnosti různých způsobů vyhýbání se daním, v nichž jsou mladí lidé minimálně stejně „tolerantní“ jako starší generace. N = 1004 respondentů % respondentů „Stát by měl klepnout lumpy přes prsty a nasypat si popel na hlavu tam nahoře a říct si, vždyť už máme dost, vždyť už nemusíme tolik krást a třeba by to bylo lepší.“ „Od státu by to chtělo větší kontrolu, je to jeho starost. Lidi musí vidět transparentně kam ty daně jdou; firmy by mohly být nuceny udávat informace o tom kolik odvedly na daních.“ i


Stáhnout ppt "VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101"

Podobné prezentace


Reklamy Google