Věcný záměr zákona o vysokých školách Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům Mimořádné zasedání AS UTB 7. února 2012.

Prezentace na téma: "Věcný záměr zákona o vysokých školách Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům Mimořádné zasedání AS UTB 7. února 2012."— Transkript prezentace:

1 Věcný záměr zákona o vysokých školách Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům Mimořádné zasedání AS UTB 7. února 2012

2 Historie 2005 – zpráva OECD Country Note – Thematic Review of Tertiary Education. 2008 – Bílá kniha terciárního vzdělávání (BKTV) – ze stran VŠ kritické připomínky a iniciativy (např. Hradecká výzva) – vláda BKTV pouze vzala na vědomí, neschválila.  Evropský Individuální projekt národní „Reforma terciárního vzdělávání“ – výstupem dva VZZ do konce roku 2011.  Představa VŠ o reformě – UK a ČKR zpracovaly obsáhlé materiály – VŠ se nebrání reformě, jsou pro reformu na základě věcné diskuse.

3 Perspektivy dalšího vývoje českého vysokého školství - UK 2009 Východiska: – VŠ vzdělání není pouze souhrnem znalostí jedince, ale má výrazné společenské a kulturní funkce. - Zastavit a obrátit se musí trend poklesu veřejných výdajů na studenta. Náměty na změnu zákona o VŠ:  Pětiletá rámcová smlouva místo každoročního financování  Autonomie v investičním financování  Pružnější akreditace studia  Zvýšení odpovědnosti VŠ za kvalitu docentů a profesorů

4 Idea reformy terciárního vzdělávání – ČKR 2010 Principy a nástroje reformy: Zavedení komplexního systému hodnocení činnosti VŠ. Specifický režim financování u VŠ s mimořádnými výzkumnými výsledky. Diverzifikace VŠ, možnost zrušení nebo fúze. Zavedení institucionální akreditace. Velké univerzity špičkové výkonem by měly být řízeny jako dosud (akademicky s manažerskými dovednostmi), vliv vnějších aktérů výraznější u VŠ neuniverzitních. Na tento dokument se odvolává Dlouhodobý záměr MŠMT pro rok 2012. Předsednictvo ČKR zdůrazňuje, že VZZ VŠ z tohoto materiálu nevychází.

5 Co není v materiálech UK a ČKR Posílení pravomocí „rady vysoké školy“ (dnes „správní rada“). Omezení pravomocí AS spolu s omezením zastoupení studentů v AS na 1/3 členů (dosud 1/3 až ½). Funkční místa docentů a profesorů. Školné.

6 1. verze VZZ VŠ Únor 2011 V návrhu byly např. dvouleté studijní programy (diplomové), možnost rigorózního řízení bez magisterského studia apod. Návrh nedefinoval vědeckou (uměleckou) radu jako povinný orgán a členění VŠ na fakulty. Pro projednávání návrhu byla ustavena oponentní skupina ze zástupců RVŠ a ČKR – rozsáhlé připomínkování a další verze návrhu.

7 Další verze VVZ VŠ 2. verze – 9. 5. 2011 3. verze – 14. 6. 2011 4. verze – 9. 9. 2011 4. verze byla už pro VŠ víceméně přijatelná (stále ale počítala se zavedením školného a funkčními místy docentů a profesorů). Listopad 2011 – zlom, ustavena koaliční skupina poslanců, tzv. malá K9, která shledala, že 4. verze návrhu se odchýlila od politického záměru koalice a vrátila návrh v podstatných bodech k 1. verzi.

8 Vnější připomínkové řízení Verze návrhu VZZ VŠ ze dne 16. 11. 2011 (po jednání K9) byla poslána přímo do vnějšího připomínkového řízení. V rámci tohoto řízení RVŠ předložila připomínky, z nichž 33 je označeno jako zásadní. Jedenáct z těchto zásadních připomínek nebylo akceptováno a proti příslibu MŠMT nebyly označeny jako rozporné. Po ukončení vnějšího připomínkového řízení odeslalo MŠMT návrh VZZ VŠ vládě ČR k projednání.

9 Vývoj návrhů na jmenování rektora 1.verze Rektora jmenuje správní rada buď - na návrh AS, nebo - na základě výběrového řízení a po vyjádření AS. Výběr varianty určen statutem 2. verze Rektora jmenuje správní rada buď - na návrh AS, nebo - na základě výběrového řízení a po vyjádření AS. Výběr varianty určen statutem

10 Vývoj návrhů na jmenování rektora 3. verze Rektora jmenuje prezident republiky na návrh AS předložený radou VŠ. Rada VŠ bude v případě nesouhlasu s návrhem na jmenování oprávněna si usnesením, schváleným většinou dvou třetin všech členů s uvedením důvodů, vyžádat, aby AS předložil nový návrh. 4. verze Rektora jmenuje prezident republiky na návrh AS předložený radou VŠ. Rada VŠ bude oprávněna vyžádat si odůvodněným usnesením schváleným kvalifikovanou většinou od AS předložení nového návrhu kandidáta.

11 Vývoj návrhů na jmenování rektora Návrh do vnějšího připomínkového řízení: Rektor VVŠ bude jmenován prezidentem republiky na návrh rady VŠ vycházející z výběrového řízení, jehož podmínky a postup určí statut VŠ. AS se bude vyjadřovat k výsledku výběrového řízení před projednáním návrhu na jmenování rektora radou VŠ; usnese-li se na tom kvalifikovanou většinou, výběrové řízení se bude opakovat. Návrh po vnějším připomínkovém řízení (do vlády): Rektor VVŠ bude jmenován prezidentem republiky na návrh akademického senátu, jehož podmínky a postup výběru kandidáta na funkci rektora určí statut VVŠ, a to zpravidla za využití prvků výběrového řízení. Rada VŠ bude oprávněna vyslovit s předložením návrhu na jmenování rektora nesouhlas; zákon upraví další postup pro takový případ.

12 Vývoj návrhů na složení AS 1.verze AS bude mít nejméně 15 a nejvýše 51 členů; počet členů AS musí být vždy dělitelný třemi. Dvě třetiny členů AS budou tvořit zástupci zaměstnanců, kteří jsou členy akademické obce, z toho většinu zaměstnaneckých členů budou muset tvořit docenti a profesoři; třetinu členů AS budou tvořit zástupci studentů. 2. verze AS bude mít nejméně 15 a nejvýše 51 členů; počet členů AS musí být vždy dělitelný třemi. Dvě třetiny členů AS budou tvořit zástupci zaměstnanců, kteří jsou členy akademické obce, z toho většinu zaměstnaneckých členů budou muset tvořit docenti a profesoři; třetinu členů AS budou tvořit zástupci studentů.

13 Vývoj návrhů na složení AS 3. verze AS bude mít podle statutu nejméně 15 členů; počet členů AS musí být vždy dělitelný třemi. Jedna třetina členů AS bude zvolena docenty a profesory, jedna třetina ostatními akademickými pracovníky a jedna třetina členů AS bude zvolena studenty. 4. verze Zastoupení akademických pracovníků a studentů bude odpovídat typu vysoké školy, přičemž na VŠ univerzitního typu budou třetinu členů AS tvořit studenti.

14 Vývoj návrhů na složení AS Návrh do vnějšího připomínkového řízení: Zastoupení akademických pracovníků a studentů bude odpovídat typu vysoké školy, přičemž na VŠ univerzitního typu budou třetinu členů AS tvořit studenti. Návrh po vnějším připomínkovém řízení (do vlády): Zastoupení akademických pracovníků a studentů bude odpovídat typu vysoké školy, přičemž třetinu členů AS budou tvořit studenti.

15 Současné zastoupení studentů v AS VVŠ % studentů v ASPočet VVŠ 3311 34 1 36 2 39 1 40 6 41 2 43 1 49 1 50 1

16 Vývoj návrhů na složení rady VŠ 1. verze („správní rada“) Členy správní rady bude jmenovat prezident republiky; z toho nejméně polovina členů správní rady bude jmenována na návrh AS. 2. verze („správní rada“) Členy správní rady bude jmenovat ministr, přičemž nadpoloviční většina členů správní rady bude jmenována na návrh AS.

17 Vývoj návrhů na složení rady VŠ 3. verze Členy rady VŠ bude jmenovat ministr, přičemž dvě třetiny členů rady VŠ budou jmenovány na návrh vysoké školy (z toho v případě univerzity jedna třetina na návrh rektora a jedna třetina na návrh vědecké rady) a jednu třetinu bude jmenovat ministr podle své úvahy s přihlédnutím k zastoupení odpovídajících společenských, kulturních, hospodářských a regionálních zájmů. 4. verze Členy rady VŠ bude jmenovat ministr. Jedna třetina bude jmenována na návrh rektora, jedna třetina na návrh AS a jedna třetina z vlastního podnětu ministra s přihlédnutím k reprezentaci relevantních společenských zájmů.

18 Vývoj návrhů na složení rady VŠ Návrh do vnějšího připomínkového řízení: Členy rady VŠ bude jmenovat ministr. Jedna třetina bude jmenována na návrh rektora, jedna třetina na návrh AS a jedna třetina z vlastního podnětu ministra s přihlédnutím k reprezentaci relevantních společenských zájmů. Návrh po vnějším připomínkovém řízení (do vlády): Členy rady VŠ bude jmenovat vláda z řad renomovaných specialistů v oblastech odborné orientace VŠ. Jedna třetina bude jmenována na návrh rektora, jedna třetina na návrh akademického senátu a jedna třetina na návrh ministra s přihlédnutím k reprezentaci relevantních společenských zájmů. Pozn. pod čarou: Typově by v radě VŠ měly být členy význačné osobnosti vědy, vzdělávání, kultury, veřejné správy včetně samosprávy, hospodářství apod.

19 Z návrhu VZZ VŠ do vlády rektor Rektor je jediným orgánem VŠ s všeobecnou působností. Funkční období rektora – 4 roky, nikdo nebude moci být rektorem na téže VŠ více než dvakrát. Rektor bude s VŠ k výkonu funkce sjednávat smlouvu, kterou bude za VŠ schvalovat její rada po vyjádření AS.

20 Z návrhu VZZ VŠ do vlády akademický senát AS bude na návrh rektora přijímat hlavní rozhodnutí VŠ (zejména statut, vnitřní předpisy, dlouhodobý záměr, rámcovou dohodu s MŠMT) a všeobecně bude vykonávat funkce kontrolní, iniciativní a poradní. Nejdůležitější rozhodnutí VŠ týkající se jejích základních náležitostí, poslání a strategie (schválení statutu a dlouhodobého záměru, případně jejich změn, event. schválení rámcové dohody) budou podléhat též schválení radou VŠ. AS se bude vyjadřovat k návrhu rozpočtu předkládanému rektorem radě VŠ.

21 Z návrhu VZZ VŠ do vlády rada vysoké školy Rada VŠ bude po předchozím schválení AS na návrh rektora schvalovat statut a dlouhodobý záměr a jejich změny a na návrh rektora a po vyjádření AS též rozpočet VŠ. Bude vykonávat působnost při jmenování a odvolání rektora. Bude rozhodovat o odměňování rektora v souladu s vnitřními předpisy VŠ. Ke vkladu majetku VŠ do jiné právnické osoby bude zapotřebí souhlasu rady VŠ a v případech vymezených statutem též souhlasu AS.

22 Z návrhu VZZ VŠ do vlády pracovní funkce docenta a profesora Obecnou podmínkou ustanovení do pracovní funkce docenta nebo profesora bude předchozí habilitace; výjimkou budou případy, kdy má být profesorem ustanovena osoba, která již byla habilitována za srovnatelných podmínek v cizím státě nebo zaměstnána ve srovnatelné funkci na vysoké škole v cizím státě se srovnatelnou právní úpravou nebo praxí kariérního systému akademických pracovníků. Pojetí habilitace se navrátí ke zvyklostem panujícím ve středoevropském prostoru a bude konstruováno jako druhé ověření způsobilosti konat samostatně tvůrčí činnosti a vysokoškolskou výuku. Další možností získání habilitace bude úspěch ve výběrovém řízení, které bylo vyhlášeno a provedeno způsobem, který byl předem schválen orgánem rozhodujícím o habilitaci, a který procesně a materiálně odpovídá nárokům na habilitaci. Výjimečně bude možno k habilitaci připustit osobu, která není absolventem doktorského studijního programu, avšak výsledky své tvůrčí činnosti prokázala srovnatelné předpoklady. K provádění habilitace bude příslušná vysoká škola, která je oprávněna v příslušné oblasti vzdělávání uskutečňovat doktorský studijní program. Vysoká škola bude moci ustanovit jako docenta osobu, která je na dané vysoké škole habilitována, nebo uzná-li habilitaci z jiné vysoké školy.

23 Z návrhu VZZ VŠ do vlády rámcová dohoda Veřejná vysoká škola bude s ministerstvem sjednávat rámcovou dohodu týkající se směrů působení veřejné vysoké školy, ukazatelů výkonu při jeho naplňování a minimální zaručené výše příspěvku náležejícího veřejné vysoké škole při dosahování sjednaných ukazatelů výkonu v jednotlivých letech. Rámcová dohoda se bude sjednávat zpravidla na tři až pět let. Zákon upraví též postup pro řešení rozporů mezi ministerstvem a veřejnou vysokou školou v souvislosti s řízením o přiznání příspěvku a postup pro případ, že ke sjednání rámcové dohody nedojde. Poznámka - Ministerstvo financí nesouhlasí se zavedením institutu rámcové dohody státu s veřejnou vysokou školou. Rámcovou dohodou má být podle věcného záměru zavedeno kontraktové financování veřejných vysokých škol ze státního rozpočtu. Ministerstvo financí uplatnilo zásadní nesouhlasnou připomínku, o níž nebylo dosaženo shody, že „v dané ekonomické situaci nelze připustit vznik dalšího mandatorního výdaje. Bylo by to v rozporu se snahou vlády snižovat podíl mandatorních výdajů na celkovém rozpočtu České republiky.“

24 Z návrhu VZZ VŠ do vlády institucionální akreditace Zákon zavede institucionálně pojatou akreditaci vysoké školy, kterou bude škole udělováno oprávnění k vysokoškolskému vzdělávání v rozsahu jejího profilu vymezeného vůči národnímu kvalifikačnímu rámci (stupně vysokoškolského vzdělávání) a soustavě oblastí vzdělávání. Řízení o žádosti o akreditaci bude spočívat v ověření zavedení funkčního vnitřního systému zajišťování kvality (nebo úplnosti a předpokladů funkčnosti jeho návrhu u nově vznikající vysoké školy) a ověření splnění předpokladů (akademických, personálních, finančních a materiálních) pro naplňování navrhovaného poslání vysoké školy včetně jejího vzdělávacího profilu (specifikaci zaměření vzdělávací činnosti podle oblastí vzdělávání a stupňů vysokoškolského vzdělávání). Typ vysoké školy bude odpovídat akreditaci a bude jej možno změnit jen novou akreditací.

25 Z návrhu VZZ VŠ do vlády Národní akreditační agentura Zákon zřídí Národní akreditační agenturu jako samostatný správní úřad s celostátní působností nepodřízený jinému orgánu. Národní akreditační agentura bude organizační složkou státu a účetní jednotkou. Zákon upraví vnitřní organizaci Národní akreditační agentury, zejména postavení a složení vrcholného kolegiálního orgánu (Akreditační komise), který bude rozhodovat ve věcech náležejících do působnosti Národní akreditační agentury. Zavedení Národní akreditační agentury jako samostatného správního úřadu, který bude organizační složkou státu a účetní jednotkou, bude představovat finanční nároky na státní rozpočet v odhadované výši 30 mil. Kč ročně, které budou hrazeny v rámci rozpočtové kapitoly školství.

26 Z návrhu VZZ VŠ do vlády školné Zvláště upraví zákon povinnost studentů veřejných vysokých škol hradit veřejné vysoké škole školné za studium v bakalářském nebo magisterském studijním programu, a to ve výši stanovené veřejnou vysokou školou podle zásad daných jejím statutem za předpokladu, že nepřevýší maximální výši stanovenou zákonem. Výše školného bude podléhat fixaci po standardní dobu studia dotčeného studia, vyjma případů přerušení studia. Výše školného po vyčerpání standardní doby studia a v zákonem vyjmenovaných dalších případech (předchozí neúspěšná studia v témže stupni) nebude zákonem omezena.

27 Z návrhu VZZ VŠ do vlády školné V souvislosti se zavedením institutu školného na veřejných vysokých školách je v tomto kontextu nezbytné zdůraznit, že školné je chápáno jako příjem veřejných vysokých škol (nikoli státního rozpočtu) v jejich samosprávné působnosti; jeho zákonné podmínky jsou však konstruovány tak, aby uplatnění školného umožňovalo adaptaci veřejných vysokých škol na vývoj rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle střednědobého výhledu státního rozpočtu. Uplatnění institutu školného na veřejných vysokých školách nevyžaduje samo o sobě výdaje ze státního rozpočtu, neboť se jedná o činnost v samosprávné působnosti veřejných vysokých škol; maximální možný roční výnos školného pro veřejné vysoké školy by přitom podle odhadu činil 6 mld. Kč. Poznámka – ve schváleném výhledu rozpočtu ČR do roku 2014 je pokles prostředků pro VŠ z 19,3 mld. Kč v roce 2012 na 15 mld. Kč v roce 2014.

28 Školné - poznámky Maximální výše školného 10 000 Kč za semestr není ve VZZ VŠ ani ve VZZ FPS nikde uvedena. Tato maximální výše je deklarována v Programovém prohlášení vlády z roku 2010. Dále je tam ale také to, že půjčka na školné se bude splácet až po překročení výše průměrné mzdy (24 089 Kč ve 3. čtvrtletí 2011), ovšem VZZ FPS uvádí povinnost splácet půjčku již při dosažení dvojnásobku minimální mzdy (16 000 Kč), tedy odchylně od Programového prohlášení vlády. Otázka – bude v zákoně školné opravdu 10 000 Kč za semestr?

29 Školné - poznámky Připomínka Ministerstva životního prostředí k VZZ FPS - školné: Dle záměru si vysoké školy mají stanovit výši školného podle jednotlivých studijních programů, maximálně však do výše státem stanovené horní hranice školného. Z materiálu však není jasné, zda má být tato hranice univerzální, nebo diverzifikovaná podle studijních programů, nebo stupně studia (bakalářské, magisterské, doktorské). Navrhujeme stanovit jednotnou hranici pouze u bakalářského studia, u dalších stupňů horní hranici nestanovovat a ponechat její utváření na tržních mechanismech. Zahraniční zkušenosti ukazují, že taková forma přináší vysokým školám více finančních prostředků a přispívá ke zkvalitnění výuky. Po přechodném období by bylo žádoucí zrušit horní hranici i pro bakalářské studium. Otázka – nenaznačuje tento návrh možný vývoj školného v brzké době?

30 Co se také píše v médiích „Ty (půjčky) bude student splácet, až si jednou jako absolvent vysoké školy bude vydělávat podstatně více nežli ti, kteří příležitost studovat neměli.“ prof. R. Haňka: „Proč se čeští akademici tolik bojí reforem“,MfDnes, 26. 1. 2012 Poznámka: Půjčky musí absolvent začít splácet po dosažení dvojnásobku minimální mzdy.

31 Co se také píše v médiích „Omezení vlivu studentů na řízení škol: Ve vší úctě ke studentům, není žádný důvod, proč by měli rozhodovat o tom, kdo bude rektorem či děkanem, nebo jak bude škola hospodařit s penězi. Studenti jsou zákazníci vysoké školy, i když nadprůměrně inteligentní a s hlubším vztahem k univerzitě než například k poskytovateli internetového připojení (i když…) Se studenty je třeba mluvit, vysvětlovat jim, proč je škola učí to, co je učí, ale nemají mít právo rozhodovat. Je to pozůstatek revoluční atmosféry počátku 90. let, ale jsme o dvacet let dále.“ „Nepřenosnost akademických titulů: Proboha! Udělování titulů docentů a profesorů je dosti neproduktivní hra, kterou se zaměstnávají samotné fakulty a univerzity, ale čím více o ní víte, tím méně jí můžete důvěřovat. Jak může senát malé fakulty, kde nikdo z členů nemá mezinárodní kredit, rozhodovat o tom, kdo má a kdo nemá být docent?“ O. Schneider: „Jak zabít docela rozumnou reformu“, Hospodářské noviny, 25. 1. 2012

32 Co se také píše v médiích „Hlavním argumentem pro zavedení nějaké formy spoluúčasti studentů na financování vysokých škol je podle mého názoru neutěšený stav řízení českých vysokých škol. Kombinace akademické samosprávy a absence profesionálního managementu zkrátka, až na čestné výjimky, nefunguje. Školy nemají žádnou vizi, jak chtějí obstát na rychle se měnícím trhu vzdělání v Evropě, kdy si studenti budou vybírat z mnohem širší nabídky škol v celé Evropské unii, i jinde na světě. Stejně tak nevím o žádné české vysoké škole, která by měla plán, jak přitáhnout studenty z Asie, kde poptávka po vzdělání rychle roste a Evropa má stále ještě dobrý zvuk. Stejně tak roste počet absolventů nejrůznějších českých, ale anglicky vyučovaných gymnázií, kteří by třeba rádi studovali doma, ale nechtějí přijít o nabyté jazykové schopnosti. K tomu by bylo třeba vybudovat plně anglicky vyučovaný program, zmodernizovat archaické účetní systémy a studenty aktivně oslovovat a nabízet se jim. Druhým varováním je uzavřenost českého vzdělávacího systému. Až na výjimky, ke kterým naštěstí patří Institut ekonomických studií FSV UK, poskytují české vysoké školy vzdělání jen v češtině a nijak se nesnaží zaujmout zahraniční studenty, aby na nich studovali. Totéž pak pochopitelně platí pro vyučující, kde je cizí profesor vzácností. Po zavedení školného by školy jistě ocenily studenty z jiných zemí, kteří by jim přinášeli finanční prospěch.“ O. Schneider: „Jak zabít docela rozumnou reformu“, Hospodářské noviny, 25. 1. 2012

33 Co se také píše v médiích „Obávám se však, že všechny tyto bohulibé úvahy o (ne) výhodách školného jsou dnes irelevantní, protože obě strany konfliktu stojí nesmiřitelně proti sobě a nedůvěřují si. Členům akademické obce se ale, upřímně řečeno, nedivím. Ministr Dobeš skutečně není tou osobou, která by měla přirozenou autoritu a u které by bylo jasné, že jí jde o dobrou věc, ne o krátkodobý politický prospěch. Pokud chtěl ministr školství celou reformu pohřbít, těžko si mohl vybrat lepší krok, než jmenování do správní rady ČVUT lokálního politika Věcí veřejných, který ani nemá dokončené vysokoškolské vzdělání. Někdy činy opravdu mluví silněji než slova. Poněkud kruté poučení pro vládu pak je, že sebelepší reformu nelze provádět, pokud se do jejího čela postaví nekompetentní a nedůvěryhodný politik. Těžko věřit, že potvrzení tak banální pravdy padne za oběť reforma vysokých škol…“ O. Schneider: „Jak zabít docela rozumnou reformu“, Hospodářské noviny, 25. 1. 2012

34 Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům VZZ FPS nebyl na rozdíl od VZZ VŠ projednáván s reprezentací VŠ před předložením do vnějšího připomínkového řízení. Česká konference rektorů odmítla předložený návrh věcného záměru zákona jako celek z obsahových i formálních důvodů. Rada vysokých škol doporučila návrh nepřijmout.

35 Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům VZZ FPS zahrnuje tato řešená témata: spoření na vzdělání, půjčky na školné, půjčky na životní náklady studentů, veřejnoprávní podpora studentů, soukromoprávní podpora studentů.

36 Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům Předkládací zpráva uvádí: Materiál je s ohledem na výsledek RIA předkládán v některých aspektech odchylně od programového prohlášení vlády. Konkrétně není zaveden základní studijní grant pro všechny studenty z důvodů přílišných dopadů na státní rozpočet. Jednalo by se o nový mandatorní výdaj. Na tento nesoulad poukázala zejména zmocněnkyně vlády pro lidská práva, MPO a Rada vysokých škol. Dále bylo nutno snížit hranici rozhodnou pro splácení půjčky z hodnoty průměrné mzdy na hodnotu dvojnásobku minimální mzdy. Finanční model prokázal, že významný podíl absolventů by nezačal nikdy splácet (týká se zejména absolventů bakalářského studia) a nemalá část absolventů by v režimu splácení zůstávala příliš dlouhou dobu. Na tento nesoulad poukázala zejména zmocněnkyně vlády pro lidská práva, MZV, ČMKOS a Rada vysokých škol.

37 VZZ FPS – půjčky na školné Školné bude školám zaplaceno ihned, student (příjemce finanční pomoci) bude mít možnost vedle přímé platby školného uzavřít půjčku za tímto účelem garantovanou státem. Půjčka bude hrazena příjemcem po ukončení studia (úspěšném i neúspěšném), a to po předem stanovenou dobu (na základě volby délky splácení). To neovlivní možnost předčasného splacení půjčky bez dalších sankcí. Stejně tak je možné, aby banka nabídla konsolidaci půjčky s jinými produkty; tím ovšem ztrácí státní záruku. Dále je přihlíženo k době, kdy byl příjemce nezaměstnaný, na mateřské či rodičovské dovolené nebo jsou jeho příjmy nižší než dvojnásobek minimální mzdy. V těchto situacích nesplácí jistinu a splácí jen úrok.

38 VZZ FPS – půjčky na školné Příjemce neplatí úrok v období mezi poskytnutím půjčky a okamžikem, kdy začíná půjčku splácet. Tím je naplněno ustanovení programového prohlášení vlády o odloženém školném. Díky tomu se také sníží celkové zadlužení příjemce vyplývající z poskytnuté půjčky na úhradu školného na únosnou mez. Úrokové náklady za dobu, kdy příjemce studuje a neplatí úroky (od poskytnutí půjčky do okamžiku začátku splácení) hradí stát prostřednictvím FI. Splácení poskytnuté půjčky je navrženo jako splácení po předem stanovenou dobu, tj. příjemce si po ukončení studia stanoví pevnou dobu splácení (není tím ale narušena možnost splatit půjčku předčasně), která bude stanovena na 5, 10, 15 let a po celou dobu splácí stejnou anuitní splátku, která je mu na začátku splácení vypočtena. Stejným způsobem bude postupováno také v případě neúspěšného ukončení studia. Ve chvíli, kdy započne splácení, již má příjemce možnost splácení pozastavit pouze v předem daných případech (nezaměstnanost, rodičovská a mateřská dovolená, pokles příjmu pod hranici dvojnásobku minimální mzdy, pokud doloží potřebné náležitosti.

39 Rezoluce členů akademické obce Univerzity Karlovy v Praze My, členové akademické obce Univerzity Karlovy, konstatujeme, že návrhy věcných záměrů zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům byly připravovány v neadekvátním spěchu a nesplňují ani základní požadavky kladené na dokumenty tohoto druhu. Oběma materiálům chybí přesvědčivá východiska, jakož i pádné argumenty pro nezbytnost kompletního nahrazení stávající úpravy. Navržené záměry by v kombinaci s úrovní politické kultury v naší zemi vedly k likvidaci samosprávného charakteru veřejných vysokých škol, k omezení jejich nezávislosti a k podřízení politickým a komerčním zájmům. To by v důsledku vedlo k omezení svobody vědeckého bádání, svobody projevu, práva vyhledávat a šířit informace a práva na vzdělání zaručených Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. My, členové akademické obce Univerzity Karlovy, důrazně varujeme vládu České republiky před přijetím těchto nekvalitních a nebezpečných návrhů. Českému vysokému školství jinak hrozí nenávratné poškození. Pokud vláda nevyslyší tento apel, uskutečníme nejpozději v týdnu od 27. února další informativní a protestní akce. Vyzýváme také akademické obce všech vysokých škol v České republice, aby v takovém případě učinily vše pro zastavení této nebezpečné hry s budoucností české společnosti. Bránit všemi silami akademické svobody je totiž morální povinností každého člena akademické obce.

40 Usnesení předsedů AS ze dne 23. 1. 2012 Předsedové akademických senátů veřejných vysokých škol žádají, aby MŠMT stáhlo věcné záměry zákonů o VŠ a FPS z projednávání ve vládě a začalo s reprezentací vysokých škol seriózně jednat o budoucnosti vysokého školství v ČR.

41 Usnesení AS UTB č. 9/1 z mimořádného zasedání AS UTB 7. 2. 2012 Akademický senát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně odmítá návrhy Věcného záměru zákona o vysokých školách a Věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům, předložené ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ČR k projednávání ve vládě, protože MŠMT ignorovalo zásadní připomínky k oběma věcným záměrům, formulované Radou vysokých škol (8. 12. 2011) a Českou konferencí rektorů (1. 12. 2011). Akademický senát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se připojuje k usnesení předsedů akademických senátů veřejných vysokých škol ze dne 23. 1. 2012, předanému ministru školství, i k rezoluci členů akademické obce Univerzity Karlovy ze dne 19. 1. 2012 a požaduje stažení návrhů věcných záměrů obou zákonů z vlády a započetí seriózní diskuse o připomínkách RVŠ a ČKR k těmto návrhům. Není-li této seriózní diskuse ministr školství schopen, žádáme jeho odvolání. Akademický senát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vyzývá ke svolání shromáždění akademické obce UTB pro informování o věcných záměrech obou zákonů a na podporu případných protestních akcí vysokých škol proti oběma návrhům.