Počátky výuky interpunkce v českém a slovenském prostředí Prof. PhDr. Jana Svobodová, CSc. Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě.

Prezentace na téma: "Počátky výuky interpunkce v českém a slovenském prostředí Prof. PhDr. Jana Svobodová, CSc. Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě."— Transkript prezentace:

1 Počátky výuky interpunkce v českém a slovenském prostředí Prof. PhDr. Jana Svobodová, CSc. Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě

2 2 Teze č. 1: Ryze kognitivní cíl výuky mateřštiny by ztrácel význam, kdyby nebyl trvale provázán s komunikačně- slohovým využitím. Komunikační výuka mateřštiny je nepominutelná. Teze č. 2: Vstupní interpunkční pravidla mohou být podána od počátku školní výuky mateřštiny jako výchozí, nekomplikovaná, dobře doložitelná konkrétními příklady, bez složité terminologie. Teze č. 3: Také interpunkci je třeba vyvozovat a učit na souvislých textech.

3 3 Už vlastní termín interpunkce znamená, že jde o kladení značek mezi složky textu (inter = mezi). Možné základní východisko 2. teze: Čárka jako hlavní členicí (interpunkční) znaménko se klade mezi takové složky větného celku (a textu vůbec), které je třeba z nějakého důvodu od sebe v psaném sdělení oddělit.

4 4 Čeština a slovenština shodně vymezují spojovací prostředky, které nevyžadují, aby jimi spojené složky (tzn. jak výrazy nevětné povahy, tak také věty) byly oddělovány čárkou. Jsou to čistě slučovací spojky: v češtině a, i, ani, nebo, či; ve slovenštině a, i, aj, ani, alebo, či. Pokud je ke spojení vět nebo nevětných výrazů (tvořících skupinu) použit jiný prostředek, je třeba napsat mezi takové větné nebo nevětné výrazy čárku. Pokládáme za užitečné a správné, aby toto základní pravidlo interpunkce bylo ve srozumitelné, jednoduché podobě sděleno přednostně už dětem na 1. stupni základní školy a aby bylo postupně zpřesňováno a doplňováno. Jako prostředek výuky slouží nesložité příklady konkrétních vět a souvětí.

5 5 Srov. výklad za výchozím textem o větě a souvětí z učebnice ČJ pro 3. ročník ZŠ: Kolik větných celků obsahuje následující ukázka? Kolik z nich patří mezi souvětí? Vzbudil se další den, vstávalo nové ráno. Modrým nebem se koulelo slunce jako velikánský zlatý míč. Sluníčko se rychle rozhlíželo po světě a hledalo poslední spáče. Nespěte, když je tak hezky. Nedřímá tam pod mezí malý ospalý zajíček? Vzbuď se taky! Nedělej, že mě nevidíš. Nemůžeš přece prospat celý den. Zašimralo lenocha zlatým prstem. Už na tebe jistě čekají kamarádi i kamarádky. Můžete skotačit a dovádět v lese nebo na poli. Ať se ti ten dnešní den líbí! Podle Jindřicha Balíka

6 6 Věty do souvětí se mohou spojovat spojkami. Spojka bývá umístěna mezi větami nebo na začátku jedné z vět: a, ale, když, protože, aby, že, až.... Sluníčko se rychle rozhlíželo po světě a hledalo poslední spáče. Nespěte, když je tak hezky. Nedělej, že mě nevidíš. Mezi větami v souvětí se často píše čárka. Čárka se napíše také mezi větami v souvětí, které nejsou spojeny spojkou. Některé spojky nespojují jen věty do souvětí, ale také slova mezi sebou. Nejčastěji k tomu slouží spojka a. Slova ani věty spojené jednoduchou spojkou a většinou od sebe neoddělujeme čárkou. Čárka se většinou nenapíše ani mezi slovy nebo větami spojenými jednoduchými spojkami i, ani, nebo, či: skotačit a dovádět kamarádi i kamarádky v lese nebo na poli slova ani věty

7 7 Ve vyšších postupných ročnících je užitečné pozorovat také interpunkci ve složitějších případech a naznačit, že pravidlo o nekladení čárky platí jen tehdy, jsou-li pomocí vyjmenovaných slučovacích spojek pospojovány skutečně sousedící věty či výrazy.

8 8 Už ve 4. ročníku může být např. v rámci cvičení zaměřeného na práci se slovními druhy (s uplatněním frazeologických jednotek) zařazeno sledování interpunkce v obtížnějších případech (viz níže příklady a) a b), které využívají tentýž text). Pro detailní teoretické objasnění by bylo pochopitelně zapotřebí znát rozdíl mezi hlavní a vedlejší větou; na to bude čas až ve vyšších ročnících, ale všímaví žáci jsou schopni zaregistrovat, že spojka a se může vyskytnout také u „nesousedících“ vět a že v takovém případě se čárka používá. Ukázka je z Pracovního sešitu k učebnicím Čeština s překvapením pro 4. a 5. ročník ZŠ: Pojmenujte zvýrazněné slovní druhy: a) Řekni mi, co čteš, a já ti povím, jaký jsi. b) Řekni mi, co čteš, a já ti povím, jaký jsi. c) Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. d) Kdo chce kam, pomozme mu tam.

9 9 V jiné ukázce z Pracovního sešitu k učebnicím Čeština s překvapením pro 4. a 5. ročník základní školy (z kapitoly o slovesných tvarech) si lze všímat kladení čárek, resp. prostředků sloužících ke spojování větných či nevětných výrazů. Antarktida je nejstudenější a nejodloučenější světadíl. Lidé by tam běžně neobstáli, neboť venkovní teplota na jižním pólu průměrně dosahuje padesáti stupňů pod nulou. Zvířata by takové mrazy nepřežila. Kruté povětrnostní podmínky vydrží jen někteří zástupci hmyzu a pavouků. Polárníci vědí, že v okolních mořích by nalovili plejtváky obrovské, kdyby měli takové obří sítě. Plejtvák by zvítězil ve váhovém souboji s dávno vyhynulými dinosaury, kdyby žil ve stejné době. Je dvacetkrát těžší než slon africký a s převahou by vyhrál soutěž o nejtěžší zvíře na Zemi. Během krátkého léta se na antarktických březích batolí mláďata tuleňů a tučňáků. Jejich rodiče se snaží, aby je odchovali, dokud nepřijde dlouhá a temná polární zima, kdy je tma také po celé dny. Podle Obrazového atlasu živočichů

10 10 Použitelný pro práci se souvětím a interpunkcí může být i vhodně zvolený text básnický, k němuž se připojí příslušný úkol mluvnické či pravopisné povahy; srov. např.: Z kolika větných celků se skládá text další básničky? LOUČENÍ S ČÁPEM Dálka daleká čápa neleká, protože věří, že si tam ohřeje nohy a peří. Jindřich Balík Po zjištění, že text je tvořen jediným souvětím, mohou žáci napsat jeho vzorec a všímat si kladení čárek včetně nepoužití čárky mezi slovy nohy a peří.

11 11 V části věnované ve 4. ročníku ZŠ větě a souvětí se mezi klasické typy cvičení řadí úkoly na spojování dílčích vět do souvětí. S těmi se ostatně začíná už od 3. ročníku. I zde je vhodné zabývat se rovněž interpunkcí a zaznamenávat do jednoduchých modelů větných celků (souvětí) jak spojovací prostředky, tak kladení čárek. Věty se označují symbolem V, aniž se rozlišuje hlavní věta od vedlejší. Například: Podmínky pro některé živočichy jsou drsné, proto se lidé snaží přispět k tomu, aby ohrožená zvířata nevyhynula. V1, proto V2, aby V3.

12 12 Podobné je to u doplňování nehotových souvětí, k nimž žáci domýšlejí vhodné zakončení. Srov. např. cvičení a) a b): a) Spojte obě části do souvětí vhodným spojovacím výrazem, do hotových souvětí doplňte také čárky mezi věty, pokud jsou zapotřebí: V jehličnatých lesích severní Evropy žijí zvířata – nevadí drsné podmínky. Hranostajům narůstá hustá bílá kožešina – byli v zimě k nerozeznání od sněhu. Nejběžnějším stromem bývá na severu smrk – rostou zde také borovice a jedle. Dříve byly tyto lesy zdravé – v současnosti je ničí kyselé deště. Mravenci se živí různým hmyzem – někdy vyšplhají až do korun stromů. Tchoř tmavý vylučuje z podocasní žlázy pach – ho ohrožuje nějaký nepřítel. Kuna lesní skáče jako mrštný akrobat – rovnováhu udržuje huňatým ocasem. Někteří živočichové celou zimu prospí – v kruté zimě by nesehnali potravu. Na podzim jeleni hlasitě vytrubují – bojují se svými soky o samice.

13 13 b) Zvolte vhodný spojovací výraz a nehotové souvětí dokončete. Spojovací výraz zařaďte ke slovnímu druhu: Z obrazového atlasu jsme se dozvěděli Našli jsme si na obrázku Nejvíce nás překvapilo Příroda mě dřív tolik nezajímala Všímáme si přírody kolem sebe Nápověda: Spojovací výraz nemusí být umístěn až ve druhé větě.

14 14 S modelováním souvětí se pracuje ve cvičení c), které je tematicky spjato s předchozími ukázkami a umožňuje komunikovat na téma příroda: c) Která souvětí vznikla podle stejného vzorce? Tento vzorec napište a vytvořte podle něho další souvětí na jakékoli téma. V listnatých lesích žije řada zajímavých živočichů, ale některá plachá zvířata málokdy uvidíme na vlastní oči. Liška obecná vychází hlavně v noci a loví králíky nebo jiné menší živočichy. Pochutná si také na rybě, když se jí podaří nějakou vylovit. Lišky dnes nepohrdnou zbytky jídla a odpadky ve městech, ale přirozeným prostředím pro ně zůstává les. Jezevci lesní si hloubí rozsáhlá podzemní doupata. Možná byste tomu nevěřili, ale jedna jezevčí generace opravdu může obývat stejný brloh třeba sto let. Pozn.: V učebnici není použito barevné rozlišení větných celků. (Hledaný vzorec: V1, ale V2.)

15 15 Opět do zvířecího světa, i když pohádkového zavede žáky 4. ročníku také další text ze cvičení d), jehož cílem je práce s interpunkcí. Pokládáme za nezbytné, aby vynechané čárky byly do pracovního sešitu nejen dopsány, ale aby byly ve všech případech náležitě odůvodněny: d) Doplňte chybějící čárky, odůvodněte jejich použití. Ke každému souvětí utvořte vzorec. A. Pohádková kočka Modroočka si šla koupit klobouk aby jí ostatní kočky záviděly jak jí to sluší. B. Vybrala si nápadný klobouk s krásnou mašlí a už se těšila že všichni úžasem docela oněmí. C. Prodavačka ji chválila a nastavovala jí zrcadlo ze všech stran. D. Pak jí začala důrazně radit aby s kloboukem na hlavě nikdy nechodila rychle. E. Kdyby kočka nechodila zvolna a důstojně klobouk by jí spadl z hlavy a ušpinil by se. F. Kočka Modroočka si ten nádherný klobouk nakonec nekoupila protože má ráda pohyb a volnost.Na námět Jindřicha Balíka Pokuste se vyprávět jiný příběh sestavený ze souvětí podle stejných vzorců, jako jsou jednotlivá souvětí A – F. Pořadí souvětí může být libovolné.

16 16 Na upraveném textu pohádky ve cvičení e) se opět dá pracovat s větnými celky, třídit je na jednoduché věty a souvětí a na tomto pozadí sledovat rovněž kladení čárek: e) Spočítejte v ukázce větné celky. Převažují jednoduché věty, anebo souvětí? Lev sám sebe vždycky považoval za krále zvířat. Jednou lev chytil malou myš. Nebyl to určitě žádný velký úlovek, ale i jediné sousto pomůže zahnat hlad. Zoufalá myška lva prosila o slitování. Vysvětlovala mu, že se doma stará o kupu hladových dětí, které by bez ní mohly zahynout. Tu se lev ukázal jako skutečný král a myšce velkomyslně daroval život. Srdečně se smál, když mu myška slibovala, že se mu za to odvděčí. Brzy se přesvědčil, jak se mýlil, když myščinu nabídku podceňoval. Myška zaslechla lvovo volání o pomoc a svými ostrými zoubky hbitě přehryzala nástrahu, v níž lev uvízl. Od té doby si lev pamatuje, že není moudré smát se dopředu. Podle Boženy Šimkové

17 17 Domníváme se, že ve 4. ročníku by nebyl problém konkrétně představit žákům i tzv. adordinační skupinu neboli skupinu s přístavkem. Pravidlá slovenského pravopisu z roku 2000 uvádějí mezi příklady na přístavek také tento ze „zvířecí říše“, který vhodně ladí s předchozími tematicky spjatými ukázkami: Kohút, veľký jarabáč, rozkikiríkal sa na celý dvor. Podle našich zjištění už žák na konci 1. stupně ZŠ bez obtíží odliší, kdy se pojmenovává dvěma výrazy tatáž skutečnost (kohút, veľký jarabáč), a kdy naopak každá složka skupiny označuje něco jiného (kohút a sliepka).

18 18 Dalo by se tedy vyvodit interpunkční poučení: Ve skupině, kde se opakovaně pojmenovává totéž, je třeba klást čárku pravidelně jak mezi součásti skupiny, tak také za celou skupinu. Kohút, veľký jarabáč, behal po dvore. Ve skupině, kde jednotlivé složky pojmenovávají vždy něco jiného, patří čárka mezi složky jedině v tom případě, nejsou-li tyto složky spjaty známými jednoduchými slučovacími spojkami. Srov.: Kohút a sliepky behali po dvore. Kohút, sliepky a kurence behali po dvore.

19 19 Uvádíme rovněž několik příkladů českých vět s tzv. adordinační skupinou (skupinou s přístavkem), které by se daly využít už na 1. stupni základní školy: Velbloud jednohrbý, známý koráb pouště, vydrží cestovat bez vody mnoho dní. Lev, ospalý král zvířat, opravdu většinu dne prospí. Nosorožec indický, obrovitý kolos s hrubou kůží po celém těle, vypadá na první pohled nebezpečně.

20 20 V literární ukázce, která je podle zadání zaměřena na práci se slovesy, by se druhotně dala podle jasných instrukcí vyhledat použitá skupina na konci posledního celku, jejíž složky opakovaně pojmenovávají totéž. Kolik slovesných tvarů obsahuje básnička? Vypište je a určujte u nich osobu, číslo, způsob a případně také čas. ŽABÍ ŽÁČEK V žabí škole žabí žáček mžourá na pět spolužaček, jenže žádná spolužačka nedbá o žabího žáčka. Takže by ten žabí žáček všech pět žabích spolužaček vyměnil hned za žabáka, za žabího spolužáka. Jiří Havel

21 21 Interpunkční pravopis je velmi dobré integrovat s jinými pravopisnými úkoly, zaměřenými například na psaní i – y nebo na spodobu souhlásek. Další ukázka využívá celý použitý text k aktuálnímu „pozorování jazyka“: Doplňte vynechaná písmena a odůvodněte pravopis. JEDNOU Až já budu velký, budu strašně s__lný, o mně budou všechny dobrodružné filmy. Až já budu velká, nebudu se vůbec bát, pol__bí mě krásný princ a vezme mě na svůj hra__. Petra Knotková Protože s básničkou jste si jistě hravě poradili, můžeme na rozloučenou s pravopisnými nástrahami stručně zdůvodnit, jak máme psát obtížnější jevy ve zvýrazněných slovech ze zadání nad básničkou i z tohoto neobyčejně dlouhého souvětí. Dovedete napsat vzorec předcházejícího neobyčejně dlouhého souvětí?

22 22 ZIMNÍ DODATEK: Integrace učiva o interpunkci se slohovou a komunikační výchovou V roce Andersenova jubilea připojíme ukázku práce s jeho upravenou pohádkou v 5. ročníku ZŠ: Je zima a blíží se Vánoce. Když venku mrzne, bývá příjemné začíst se doma v teple do pěkné knížky. Co byste řekli jedné ukázce z pohádek slavného dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena? Až se s ní seznámíte, splňte nejprve úkoly zadané za textem a potom ji samostatně vyprávějte podle osnovy, kterou si k tomu sestavíte. V textu zadání úkolů k pohádce mohou děti zjistit: –počet jednoduchých vět a souvětí (tj. 3 souvětí, jen 1 jednoduchá věta) –grafy jednotlivých souvětí V1 a V2. Když V1, V2. Až V1, V2 a V3, které V4.

23 23 POSLEDNÍ DEN STARÉHO DUBU – Vánoční pohádka Vysoko na stráni na otevřeném mořském pobřeží stál urostlý dub. Po tři roční období bděl, jen na zimu usnul, protože potřeboval nabrat novou sílu. Námořníci, kteří připlouvali k pobřeží, už z dálky vyhlíželi jeho rozložitou korunu. Vítal je u pevniny a byl pro ně symbolem jistoty, že už brzy vplují do přístavu a stanou na pevné zemi. V posvátné vánoční době se odpočívajícímu dubu zdál živý sen. Uslyšel vyzvánět kostelní zvony a ucítil, že je svěží letní den. Dub se pyšnil svou mohutnou korunou, kterou slunce pozlatilo svými hřejivými paprsky. Motýli a ptáci si v jejích větvích hráli na schovávanou. Dub se radoval a vypínal se do výšky. Zdálo se mu, že roste až do oblak, že dosahuje až ke hvězdám. Přibývalo mu sil, jeho koruna se ještě víc rozkošatěla. Spolu s ním v té překrásné chvíli vyrostly také další stromy, keře a květiny. Celý svět voněl a zelenal se. Dub o vánoční noci snil svůj nejkrásnější sen. A právě za této noci silná vichřice a prudká bouře starý strom vyvrátily z kořenů. Dub zemřel. Když se ráno moře uklidnilo, ustal vítr a vyšlo zase slunce, litovali lidé, že statný dub zahynul a že už jim nebude ukazovat cestu. Při pohledu na padlý strom se tvářili smutně, neboť netušili, že starý strom té bouřlivé noci dosnil nádherný pohádkový sen, nejhezčí sen svého života.

24 24 A to je konec pohádky…