Fallopia sp..

Prezentace na téma: "Fallopia sp.."— Transkript prezentace:

1 Fallopia sp.

2 Obsah prezentace Char. podnebí a vegetace ČR (Petra Vašenková)
Invazní rostliny (Petra Tylová) Systematika a char. rodu Fallopia (Michaela Křišťálová) Rozšíření v ČR a ve světě (Silvie Mamulová) Dopady na vegetaci ČR, možná využití (Vendula Uhrová)

3 ČR

4 Mírný podnebný pás: Souřadnice: Počasí a klima:
severní polokoule - 40° - 60° severní zeměpisné šířky jižní polokoule - 40° - 50° jižní zeměpisné šířky Počasí a klima: podnebí - mírné a přechodné mezi oceánským a kontinentálním převládá západní proudění vzduchu - směrem od západu k východu stoupá kontinentální charakter podnebí (rozdíly mezi severem a jihem a východem a západem jsou však vzhledem k malé rozloze malé) místní charakter počasí a podnebí ovlivňuje výšková členitost a nadmořská výška Čechy a Morava - projev přímořského vlivu Slezsko - přibývá kontinentálních podnebných vlivů charakteristickým znak klimatu - výrazně vyvinuté pravidelné střídání 4 ročních období: jaro (20.3.) léto (21.6.) podzim (23.9.) zima (21.12.)

5 Srážky: Teplota: množství stoupá s nadmořskou výškou
roční průměrná – 5,5-9 °C nejteplejší - nížiny nejchladnější - horské oblasti klesá se vzrůstající nadmořskou výškou - průměrně asi o 0,6 °C na 100 m Morava je obecně teplejší než Čechy Srážky: množství stoupá s nadmořskou výškou ovlivňováno i polohou místa vzhledem horským hřbetům nejvíce - červen a červenec nejméně - leden a únor

6 Fytogeografické členění:
Botanicky se území Česka člení do 3 fytogeografických oblastí, které zahrnují 99 fytogeografických okresů: 1. Termofytikum - osídlováno převážně teplomilnými druhy rostlin - zahrnuje výškový vegetační stupeň planární (nížinný) a kolinní (pahorkatinný) - tvoří 2 souvislé podoblasti: a) České termofytikum (15 okresů) vytváří pás od Doupovské pahorkatiny v Poohří až po východní Polabí b) Panonské termofytikum (6 okresů) zahrnuje oblasti jižní Moravy a Moravských úvalů. 2. Mezofytikum tvoří přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou a zabírá největší část území - zahrnuje stupeň suprakolinní (kopcovinný) a submontánní (podhorský, vrchovinný) - Českomoravské mezofytikum tvoří 63 okresů a Karpatské mezofytikum 9 okresů 3. Oreofytikum - horské oblasti s převažující chladnomilnou květenou - zahrnuje stupně montánní (hornatinný), supramontánní (středohorský, oreální, smrkový) a subalpínský (klečový) - České oreofytikum zahrnuje 14 okresů - izolované, nejvýše položené oblasti hor Českého masivu - Karpatské oreofytikum je tvořeno 1 okresem (Moravskoslezské Beskydy)

7 Biotopy: Geologie: Vodní toky a nádrže Mokřady a pobřežní vegetace
Prameniště a rašeliniště Skály, sutě a jeskyně Alpínské bezlesí Sekundární trávníky a vřesoviště Lesy - jehličnaté - zaujímají 33 % celkové rozlohy země - smrčinové - převažují, v ČR vysazeny sekundárně - druhová skladba - smrk (55 %), borovice (18 %), dub (6 %), buk (5 %), modřín (3 %), bříza (3 %), olše (1 %), ostatní dřeviny (9 %) Geologie: značná variabilita hnědá půda

8 Nadmořská výška: 67% území - do 500m, 32% m, asi 1% - nad 1000m povrch Česka má převažující ráz pahorkatin a vrchovin sníženiny pahorkatiny roviny vrchoviny hornatiny

9 Jednotky horizontální struktury v ekosystémech:
Rostlinstvo: území Česka náleží ke středoevropské oblasti, která je křižovatkou proudů šíření rostlinných druhů, z čehož plyne velká druhová rozmanitost vzhledem k velké členitosti reliéfu se zde setkáváme s různorodými biotopy s relativně malou rozlohou asi 20 % rostlinných druhů je v české krajině nepůvodních, zavlečených člověkem Jednotky horizontální struktury v ekosystémech: 1. Mechové patro (E0) - všechny mechorosty a lišejníky, někdy i řasy a sinice rostoucí na kamenech či trouchnivějícím dřevě ležícím na zemi

10 Jednotky horizontální struktury v ekosystémech:
2. Bylinné patro (E1) 3. Keřové patro (E2) - všechny dřeviny, jejichž výška v daném ekosystému je nižší než 1 m a všechny byliny, tedy i ty, jejichž výška dosahuje více než 1 m - představuje ve většině ekosystémů patro s největší biodiverzitou - všechny dřeviny, jejichž výška v daném ekosystému je vyšší než 1 m a nižší než 5 m - významné především pro hnízdění ptáků

11 4. Stromové patro (E3) všechny rostliny, jejichž výška v daném ekosystému je vyšší než 5 m - možno dále dělit na několik částí - ve středoevropských podmínkách, kde nejvyšší stromy dosahují jen málokdy přes 30 m, má smysl dělení jen do dvou částí: - E3 alfa - rostliny dosahující výšky m - E3 beta - rostliny dosahující výšky 15 m a více

12 Invazní rostliny Nepůvodní druhy, které vytvářejí soběstačné populace a staly se ve společenstvu dominantní nebo jej rozvracejí a vytlačují původní druhy

13 Cestování → lodní a železniční doprava → vědomý i nevědomý přesun
Dovážení cizích druhů na okrasu, pro zalesnění krajiny, potravinářský průmysl Invazní rostliny mají značnou ekologickou adaptabilitu, vysokou toleranci stresu a snášejí úsporné životní podmínky

14 Příklady negativního působení invazních rostlin ve světě
IVCN

15

16 Hipage benghalensis

17 Clidemia hirta

18 Arundo donax

19 Melaleuca quinquenervia

20 Tamarix ramosissima

21 Systematika říše: Plantae (rostliny)
podtřída: Viridiplantae (zelené rostliny) oddělení: Magnoliophyta (krytosemenné) třída: Rosopsida (vyšší dvouděložné r.) řád: Polygonales (rdesnotvaré) čeleď: Polygonaceae (rdesnovité) rod: Fallopia (křídlatka) u nás: Fallopia sachalinensis Fallopia japonica Fallopia bohemica

22 Charakteristika čeledi
vytrvalé dvoudomé byliny oddenky lodyhy - statné, přímé, větvené, silné, duté, vysoké až 3 m listy - řapíkaté, celistvé, celokrajné, vejčité s vyniklou žilnatinou květenství - úžlabní nebo koncové jednopohlavné květy vnější okvětní lístky na plodu výrazně křídlaté plod je 3hranná nažka vytrvalé dvoudomé byliny s  rozvětvenými a silnými oddenky Lodyhy jsou statné, přímé, větvené, silné, duté, vysoké až 3 m Listy řapíkaté, celistvé, celokrajné, dvouřadě do plochy rozložené, vejčité s vyniklou žilnatinou Květenství úžlabní nebo koncové Květy funkčně jednopohlavné, v samčích květech jsou dlouhé tyčinky a krátké pestíky, v samičích krátké tyčinky a výrazné pestíky vnější okvětní lístky na plodu výrazně křídlaté Plod je 3hranná nažka zcela uzavřená ve zveličelém okvětí

23 Fallopia sachalinensis (křídlatka sachalinská)
jednoletá, až 3,5m rýhovaná přímá lodyha – dutá, v horní části větvená podlouhlé vejčité listy s delší špičkou čepel dlouhá až 35cm, široká 20 – 25cm drobné zelenožluté květy

24 Fallopia japonica (křídlatka japonská)
vytrvalá, až 2,5m červěně skvrnitá přímá lodyha – křehká, dutá, v horní části větvená vejčité listy, na vrcholu špičaté, na bázi klínovité drobné bílé až narůžovělé květy

25 Fallopia bohemica (křídlatka česká)
kříženec křídlatky japonské a sachalinské 3m silné duté lodyhy široce vejčité listy, na bázi klínovité – mělce srdčité drobné bělavé květy

26 Rozšíření 12 – 15 druhů (14) + hybridi
Fallopia convovulus – sev.Af., As., Evropa Fallopia baldschuanica - Rusko Fallopia x conollyana – hybrid ruské a jap. Fallopia x bohemica – Britské ostrovy

27 Rozšíření Fallopia japonica - východní Asie - 19.stol
- 39 z 50 států USA - 6 provincií v Kanadě

28 Rozšíření Fallopia sachalinensis – umělá stanoviště - sucho 1893
- jedlé výhonky

29 Rozšíření v ČR (Journal of Vegetation Science, Vol. 15, No. 4 )
- 3 prokázané druhy (2004) – „transformers“ - nejčastější F.japonica, F. boh., F.sach. - nej. reg. - F.bohemica, F.jap., F.sach. - dopady různé – (lužní lesy)

30 Rozšíření v Ostravě (Sobotková, 1995)
- 1 druh, synantropní flóra – antropofyty, neofyty - vodní toky Ostravice, Odra, Lučina - diaspory zanášeny na ruderální i rekultivované plochy - vlhčí stanoviště, juv. i suchá místa - nitrofilní, rezistence vůči herbicidům

31 Rozšíření v povodích

32 Dopady a vliv rozšíření křídlatky na vegetaci v ČR

33 Jak škodí? Rychle se množí a na kolonizovaných stanovištích vytváří husté uzavřené porosty a ze stanoviště vytlačují původní druhy vegetace. Vzhledem k úbytku potravních příležitostí dochází k ústupu domácích druhů hmyzu a následně zpěvného ptactva. Ztěžuje využití zemědělské a lesní půdy a šíří se na okolní pozemky.

34 Jak škodí? Stanoviště kolonizovaná křídlatkou jsou v zimním a jarním období bez vegetačního krytu a dochází ke zvýšenému riziku eroze a komplikaci protipovodňových opatření. Mezi negativní ekonomické dopady výskytu invazních druhů patří i finance vynaložené na nezbytné ošetření některých stanovišť – chráněná území, veřejná prostranství.

35 Kde škodí? Šíří se zejména podél vodních toků a komunikací,
a to jak samovolně, tak činností člověka. Současnému šíření této rostliny napomohly hlavně povodně. ( Jeřice, Nisa )

36 Jak s křídlatkou bojovat?
Kombinovaným chemickým a mechanickým zásahem. Pro plnou účinnost jsou prováděna 2 ošetření v průběhu roku, po dobu 3 let. O nebezpečnosti šíření křídlatky svědčí skutečnost, že se na její likvidaci a omezování porostů poskytují finanční příspěvky z dotačních programů Ministerstva zemědělství i Ministerstva životního prostředí.

37 Využití křídlatky Mladé rostliny (do výšky asi 1 m) či mladé větvičky a výhonky lze použít jako čerstvé krmivo pro dobytek, králíky a morčata, pokrájené nebo pomleté jako vláknina s dodatkovými živinami do masa pro psy. Zajímavé je také využívání oddenku v čínské a japonské medicíně a mladé výhonky byly doporučovány jako kulinářská zajímavost tradiční asijské kuchyně.

38 Využití křídlatky Za pozornost stojí schopnost křídlatky akumulovat těžké kovy, zvláště kadmium a olovo. Mnohé jiné pokusné rostliny předčí křídlatka také v akumulaci kobaltu, arzénu, rtuti a manganu Křídlatka je vynikající pro tzv kořenové čističky odpadové vody. I přirozené porosty kolem řek; chrání říční vodu proti pronikajícím postřikům, hnojivům a dalším reziduím z okolních ploch

39 Kořenová čistička

40 Využití křídlatky Křídlatka se také jeví jako perspektivní energetická plodina. Usušené rostliny lze zpracovat např. do briket. Velké využití křídlatky vidí odborníci také v podobě aditiva při zpracování prasečí a hovězí kejdy na bioplyn a hnojivo.