Úvodní slovo: RNDr. Jaromír Běláček, CSc.

Prezentace na téma: "Úvodní slovo: RNDr. Jaromír Běláček, CSc."— Transkript prezentace:

1 Úvodní slovo: RNDr. Jaromír Běláček, CSc.
„Disabilita, úmrtnost a nemocnost u populace ČR“ vědecký seminář IZPE-IPVZ konaný dne na adr. Ruská 85 Úvodní slovo: RNDr. Jaromír Běláček, CSc. J.Běláček, P.Hrala, P.Kokavec, V.Vorlíčková, T.Fiala, K.Zeman, E.Geryk

2 Cílem příspěvku je shrnout základní informace –
o stavu řešených témat grantového projektu v r. 2006; představit dosažené výsledky za 1.pol v rámci jednotlivých témat; o „disabilitě“ (sociovýzkum); o „úmrtnosti“ (naděje dožití – životní potenciál –v krajích podle vzdělání); o „nemocnosti“ (vybrané ukazatele – novotvary – nákladovost?).

3 1.1 Hlavní cíle projektu pro rok 2006*
- analyticky vyhodnotit a navrhnout výběr resp. metodické inovace indikátorů úmrtnosti, nemocnosti a disability (nesoběstačnosti) pro účely zefektivnění monitoringu a řízení zdravotnictví v ČR (na úrovni krajů ČR – NUTS3); * viz Grantová přihláška standardního projektu, Část C, duben 2005, str.2-3/13

4 1.2 Řešitelé a jejich participace a projektu
(Viz Grantová přihláška standardního projektu, Část C, duben 2005, str.5/13:) Plánované dílčí úkoly/oblasti k řešení Rok Zodpovědné osoby Obsahová analýza zdravotnických indikátorů v databázích OECD, WHO, ÚZIS, ČSÚ včetně estimačních metod používaných těmito institucemi 2006 IZPE – Skalický*, Kokavec Generační analýza úmrtnosti v ČR v rozsahu dostupných demografických dat (podle pohlaví, věku, ročníku narození ev. dalších třídících socio-ekonomických proměnných jako např. vzdělání) VŠE - Fiala, IZPE – Běláček Subjektivní hodnocení vlastního zdravotního stavu a operacionalizace kritérií pro ohodnocení stupně disability podle věku a pohlaví (výběrové šetření za ČR) OPW – Hrala; Výběr a inovace monitorovacích proměnných, relace naděje dožití a úmrtnosti podle nejvýznamnějších příčin smrti (dílčí výzkumná zpráva) všichni řešitelé * participace do

5 1.3 Řešitelé a jejich participace na projektu
RNDr.Jaromír Běláček, CSc. (IZPE - vedoucí projektu – statistik, demograf: analýza dat, tvorba modelů); RNDr.Tomáš Fiala, CSc. (KD FIS VŠE Praha – demograf specialista: metodika demografických analýz, inovace výpočetních algoritmů); MUDr.Edvard Geryk* (IZPE-FN Brno - epidemiolog, specialista na medicínskou statistiku a prevenci nádorových onemocnění); RNDr.Petr Hrala. (OPW RI – garant za přípravu a realizaci terénního výzkumu podle potřeby projektu); Mgr.Peter Kokavec (IZPE - sociolog, analytik veřejné a sociální politiky); Věra Vorlíčková** (IZPE – odborný pracovník). Tomáš Veselý (IZPE – tvorba www stránek projektu); Mgr.Kryštof Zeman, Ph.D. (ČSÚ – demograf, odhady ÚT podle vzdělání resp. rodinného stavu). * participace od ** participace od

6 1.4 Hlavní témata pro rok 2006

7

8 2.1a: Definice Public health je věda a umění předcházet nemocem, prodlužovat život a podporovat zdraví a výkonnost prostřednictvím organizovaného komunitního úsilí o udržování zdravého prostředí, o kontrolu infekčních nemocí, o výchovu k osobní hygieně, o organizaci medicínských a ošetřovatelských služeb a o rozvoj sociálních mechanismů, aby byl každému zajištěn životní standard sloužící zachování zdraví. (Winslow, 1920; Robinson-Alles, 1984; Bunton-MacDonald, 1992)

9 2.1b: Definice Public health je věda o zdraví populací, komunit a organizací, více než o zdraví individuálních osob, a hlásí se k sociální zodpovědnosti. Obvykle se public health zabývá problematikou zdraví založenou na předpokladu, že nejvýznamnější úlohu pro zlepšování situace hraje sociální, fyzické a politické prostředí. (Halon-Pickett, 1984; Lee-Estes, 1990)

10 2.1c: Definice Za významný faktor ovlivňující příčiny nemocnosti a úmrtnosti považuje public health, jakožto nejvýznamnější nástroje pro udržování národa v kondici, individuální zdravotní návyky. Klíčové složky public health zahrnují (ale není to úplný výčet): zdravotní politiku, epidemiologii, výživu, zdraví při práci a zdravé prostředí, výchovu ke zdraví, kontrolu infekčních nemocí, řízení zdravotnických služeb a kontrolu bezpečnosti. Public health se také věnuje primární prevenci tj. předcházení nemocem. (Modeste N.N., 1996)

11 2.2a Databáze „Health For All“ (WHO)
0. DEMOGRAPHIC AND SOCIO-ECONOMIC INDICATORS 1. MORTALITY-BASED INDICATORS; 2. MORBIDITY, DISABILITY AND HOSPITAL DISCHARGES; 3. LIFE STYLES; 4. ENVIRONMENT; 5. HEALTH CARE RESOURCES; 6. HEALTH CARE UTILIZATION AND EXPENDITURE; 7. MATERNAL AND CHILD HEALTH. cca 610 ukazatelů x x Evropa (cca 44 států včetně ČR) x x roky 1970 (často 1990)

12 2.2b Databáze „Health Data“ (OECD)
0. HEALTH STATUS; 1. HEALTH CARE RESOURCES; 2. HEALTH CARE UTILISATION; 3. EXPENDITURE ON HEALTH; 4. HEALTH CARE FINANCING; 5. SOCIAL PROTECTION; 6. PHARMACEUTICAL MARKET; 7. NON-MEDICAL DETERMINANTS OF HEALTH; 8. DEMOGRAPHIC REFERENCES; 9. ECONOMIC REFERENCES. cca 2000 ukazatelů x x země OECD (30 států včetně ČR) x x roky 1970 (často 1990)

13 2.2c Databáze „DPSk (ÚZIS)“
0. DEMOGRAFIE; 1. ZDRAVOTNÍ STAV; 2. ZDRAVOTNICKÉ SLUŽBY; 3. EKONOMICKÁ SITUACE ; 4. VÝDAJE NA ZDRAVOTNICTVÍ; 5. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ; 6. ZHOUBNÉ NOVOTVARY . cca 730 ukazatelů x x ČR, 14 krajů ČR x x roky 1996 (resp. 2000) – 2003

14 2.3a Využitelnost zdravotnických DB?
Koncept pro plánování a vyhodnocování programů pro podporu zdraví - provést 5 systémových kroků (tzv. PRECEDE/PROCEED modelu – Modeste (1996)): Sociální diagnostika (ocenění kvality života); Epidemiologická diagnostika (využití epidemiologických dat pro determinování zdravotních problémů); Diagnostika chování (identifikace zdraví prospívajícímu a zdraví neprospívajícímu chování); Znalostní diagnostika (uspořádávání faktorů, které mohou potenciálně ovlivňovat chování prospívajícímu zdraví); Administrativní/organizační diagnostika (aktuální rozvoj a implementace programů).

15 2.3b Využitelnost zdravotnických DB?
Koncept vhodný pro zefektivnění fungování zdravotnických systémů (ZS) V zásadě kterýkoliv indikátor ze zdravotnické databáze můžeme přiřadit právě do jedné ze tří níže uvedených skupin: na stranu potřeby (nebo poptávky) po ZS např. početní stavy obyvatel, nemocných, dispenzarizovaných nebo zemřelých vytříděné podle růzých kritérií (pohlaví, věku, vzdělání, rodinného stavu, diagnóz MKN-10); na stranu spotřeby (a také nabídky) ZS např. poskytovatelé zdravotnických služeb (lékaři nebo zdravotnický personál podle medicínských oborů); na stranu financování ZS např. příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven, farmaceutů nebo jiných zdravotnických zařízení.

16 2.3c Využitelnost zdravotnických DB?

17 Literatura k Tématu č.1: BĚLÁČEK, J.: K metodice analýzy „zdravotnických“ ukazatelů. Sborník z 8.ročníku mezinárodní vědecké konference září 2005 „Lidský kapitál a investice do vzdělání“. Praha: Vysoká škola finanční a správní (VŠFS), ISBN , 2005a/, str , ; OECD: Health Project. 2001, ; WHO: Health For All – Zdraví , ; ÚZIS: Data Prezentation System (DPSk) viz ww.uzis.cz/cz/dps/uvod.html ; MODESTE N.N.: Dictionary of Public Health Promotion and Education: Terms and Concepts. London, SAGE Publications Ltc., 1996, p.88; HUBBARD L.R.: Z čeho se skládá porozumění. Praha: Dianetické centrum, 2003, ISBN ; OECD: Cesty k efektivně fungujícím zdravotnickým systémům. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, překlad z angl., 2004

18 2.4 Hlavní témata pro rok 2006