Kyselý déšť a kůrovec na Šumavě Filip Oulehle, Tomáš Chuman, Jakub Hruška, Vladimír Majer, Jiří Kopáček.

Prezentace na téma: "Kyselý déšť a kůrovec na Šumavě Filip Oulehle, Tomáš Chuman, Jakub Hruška, Vladimír Majer, Jiří Kopáček."— Transkript prezentace:

1 Kyselý déšť a kůrovec na Šumavě Filip Oulehle, Tomáš Chuman, Jakub Hruška, Vladimír Majer, Jiří Kopáček

2 O čem budu mluvit Šumava pod vlivem kyselého deště
Velkoplošná disturbance lesního ekosystému a její vliv na koloběh živin

3 Acidifikace a eutrofizace prostředí

4 Acidifikace a eutrofizace prostředí
Zdroj Eutrofizace

5 Acidifikace půd H2SO4 + BC = (BC)SO4 + 2H+ (1) Al(OH)3 + 3H+ = Al3+ + 3H2O (2) K K Ca Mg K Na H K H Al Mg H Mg K H Mg Ca Ca K Ca H Na Na Ca Na H Mg

6 Acidifikace povrchových vod a půd
Monitoring chemismu ledovcových jezer na Šumavě od roku 1984!!! Oulehle F., Chuman T., Majer V., Hruška J. (2013). Biogeochemistry 116 (1-3):

7 Acidifikace povrchových vod a půd
Hruška J. et al. (2009). Živa 4: Oulehle F., et al. (2013). Biogeochemistry 116 (1-3):

8 Acidifikace povrchových vod a půd
Hruška J. et al. (2009). Živa 4: Oulehle F., et al. (2013). Biogeochemistry 116 (1-3):

9 Acidifikace povrchových vod a půd
Hruška J. et al. (2009). Živa 4: Oulehle F., et al. (2013). Biogeochemistry 116 (1-3):

10 Limit pro pitnou vodu (50 mg/l)
Limit pro kojeneckou vodu (15 mg/l)

11 Ca Mg kg.ha-1 366 65 85 455 Krušné h. Šumava Krušné h. Šumava 24% kmen
+ kůra 22% 30% 22% 24% 26% jehličí + větve 34% 23% PŮDA Svoboda M. et al. (2006). Biologia, Bratislava 61/Suppl. 20: S1-S10.; Oulehle et al. (2006). Science of the Total Environment 370:

12 Acidifikace povrchových vod a půd – budoucí vývoj
Biogeochemické modelování

13 Acidifikace povrchových vod a půd – budoucí vývoj

14 Vliv plošného narušení lesa na hydrologickou bilanci
7% 4% Zdroj: Hornbeck et al. (1987) The Northern Hardwood Forest Ecosystem: Ten Years of Recovery from Clearcutting. Northeastern Forest Experiment Station

15 Vliv plošného narušení lesa na hydrologickou bilanci

16 Lesník 21. století by měl mít na paměti:
že lesní půdy byly kyselým deštěm významně ochuzeny o bazické kationty (Ca, Mg) a to i na Šumavě že lesní biomasa je VÝZNAMNÝM zdrojem živin že regenerace půd bude trvat desítky let že zároveň dochází k stimulaci růstu dřevin dusíkem – nerovnováha ve výživě (mnoho N, málo Ca,Mg) že přirozená disturbance lesa nemá na zásoby živin významný vliv že disturbance lesa nevede dlouhodobému a nezvratnému poškození kvality povrchových vod

17 Vliv kyselé depozice na růst lesa

18 Krkonoše Recovery of the fungi diversity/productivity (4 sites) Saprotrophic fungi Mycorrhizal fungi (endo+ekto) diversity productivity