Teorie výrobních faktorů a rozdělování

Prezentace na téma: "Teorie výrobních faktorů a rozdělování"— Transkript prezentace:

1 Teorie výrobních faktorů a rozdělování
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, , Téma 8 Teorie výrobních faktorů a rozdělování

2 Obsah A. Podstata výrobních faktorů Poptávka po výrobních faktorech Nabídka výrobních faktorů Rovnováha a nerovnováha na trhu výrobních faktorů Trh práce

3 Nabídku výrobních faktorů ovlivňují:
reprodukční náklady některých VF - např. práce či kapitálové statky vyžadují určité náklady na svou obnovu; náklady obětované příležitosti - jednotlivé VF se mohou spojit s jiným VF, respektive mohou dělat/produkovat něco jiného, než co právě dělají.

4 Reprodukční náklady na trhu VF

5 Podle použití výrobního faktoru rozlišujeme:
Transferový výdělek, který představuje takovou výší příjmu z VF, který by mohl být získán při jeho nejlepším alternativním využití. Ekonomickou rentu, která je rozdílem mezi příjmem z výrobního faktoru a transferovým výdělkem - je to tedy ta část příjmu, o kterou příjem převyšuje transferový výdělek.

6 Náklady obětované příležitosti na trhu VF
Faktor nákladů obětovaných příležitostí lze vyjádřit takto: určitým způsobem budou použity/zaměstnány pouze ty jednotky, jejichž náklady obětované příležitosti jsou nižší (rovny) jejich meznímu výnosu

7 Individuální nabídková křivka výrobního faktoru bude obecně rostoucí neboť.
čím větší je cena, tím existuje méně jiných příležitostí (tj. obětovaných příležitostí), jak danou jednotku použít; při vyšší ceně může majitel VF nabídnout i ty jednotky, jejichž použití je spojeno s vysokými reprodukčními náklady (v případě půdy např. s náklady na rekultivaci).

8 Křivka nabídky výrobního faktoru
Předpokládejme, že SVF je individuální nabídková křivka majitele půdy. Čím vyšší je cena, tím více jednotek půdy je ochoten nabízet.

9 Nabídka výrobního faktoru.
Nabídka VF (ochota vlastníků jednotek VF nechat použít tuto jednotku určitým způsobem) závisí na jejich nákladech obětované příležitosti. Čím vyšší je cena, tím méně existuje jiných příležitostí, jak si danou cenu (odměnu) vydělat jinde, a proto se nabízené množství jednotek VF v dané oblasti bude zvyšovat. Křivka nabídky VF je proto rostoucí.

10 Nabídka výrobního faktoru.
Individuální nabídková křivka udává ochotu jednotlivých vlastníků VF nechat VF, jenž vlastní, zaměstnat (použít) určitým způsobem. Tržní nabídkovou křivku po VF dostaneme jako součet jednotlivých individuálních nabídkových křivek – při dané ceně VF sčítáme individuální nabízená množství.

11 Posuny tržní křivky nabídky VF
Pro individuální i tržní nabídkovou křivku po VF platí: Pokud se mění cena VF, pohybujeme se po nabídkové křivce. Mění-li se jiný faktor, posouvá se celá nabídková křivka.

12 Rovnováha a nerovnováha na trhu VF
Rovnováha na trhu VF nastává, stejně jako v jiných případech rovnováhy, v bodě, kde se křivka nabídky VF protíná s křivkou poptávky po VF. V daném bodě je nabízeno rovnovážné množství za rovnovážnou cenu. Jakákoliv jiná cena znamená nerovnováhu.

13 Rovnováha a nerovnováha na trhu VF
Přebytek a nedostatek na trhu VF

14 Trh práce Individuální poptávková křivka po práci znázorňuje, kolik jednotek práce bude jedna firma poptávat při určité hodnotě mzdy. Pro individuální poptávkovou křivku po práci platí: firma bude práci poptávat, pokud její příjem (případně užitek) z mezního produktu dodatečné jednotky na práci bude vyšší, než mzda a ostatní náklady spojené se zaměstnáním této dodatečné jednotky. Pokud by byl příjem (užitek) z mezního produktu dodatečné jednotky nižší než náklady na danou jednotku, tak se firmě další dodatečnou jednotku nevyplatí zaměstnat. Tržní poptávkovou křivku po práci dostaneme, pokud sečteme jednotlivé individuální poptávkové křivky.

15 Tržní nabídková a poptávková křivka na trhu práce

16 Tržní poptávková křivka po práci (zaměstnavatelé) je klesající.
Trh práce Tržní poptávková křivka po práci (zaměstnavatelé) je klesající. Tržní křivka nabídky práce (zaměstnanci) je rostoucí, od určité, relativně vysoké úrovně mzdy je ale zpětně zakřivená. Vysoká mzda způsobuje, že lidé již nemusí tolik pracovat. Rovnováha na trhu práce nastává v bodě, kde se nabídka a poptávka po práci protínají – tehdy je zaměstnáno L0 osob za mzdu w0.

17 Posuny tržní křivky poptávky po práci

18 Posuny tržní křivky nabídky práce

19 Důsledky minimální mzdy vyšší jak tržní mzdy

20 Poptávka po osobách vykonávajících stejnou práci v odlišných regionech

21 Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz
Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.