Kapitoly z dějin filmu II

Prezentace na téma: "Kapitoly z dějin filmu II"— Transkript prezentace:

1 Kapitoly z dějin filmu II
Kapitoly z dějin filmu II. Charakteristika přednášky Historiografie filmu

2 Kapitoly z dějin filmu II.
Obecná charakteristika přednášky: dějiny evropské a americké kinematografie od roku 1945 po současnost vývoj filmu jako umělecké disciplíny, průmyslového oboru i média s odkazy na mimokinematografické vlivy zaměření na vybraná hnutí, výrazné tendence a periody

3 Výukové okruhy Mimokinematografické souvislosti - sociokulturní kontext; odkazy k politickým vlivům na kinematografii vybrané umělecké tendence a hnutí ve světové kinematografii autorský film, cinefilie rozmach filmového průmyslu, příklady produkční a distribuční praxe technický progres dílčí srovnávací odkazy k české kinematografii rozvíjení stěžejních filmových žánrů

4 Výukové okruhy (rámcová osnova 13 přednášek)
1. Poválečné období /zestátnění kinematografie v ČSR; studená válka/ 2. Neorealismus 3. Americký film v poválečném období 4.- 6.Autorství, umělecký film 7.- 9.Nové vlny (Francie, Československo, Německo, Velká Británie, ad.) 10. Nový Hollywood 11. Politicko kritický film 12. „Kinematografie v éře elektronických médií“ 13. Vývoj (české) kinematografie po pádu komunismu

5 Kapitoly z dějin filmu II. – základní bibliografie
Kristin Thompsonová, David Bordwell, Dějiny filmu. Přehled světové kinematografie.Praha, AMU, 2007. Plazewski Jerzy, Dějiny filmu, Academia Praha 2009. James Monaco, Jak číst film: svět filmů, médií a multimédií: umění, technologie, jazyk, dějiny, teorie. Praha, Albatros 2004. Jan Křipač, Dějiny světového filmu: západoevropská poválečná kinematografie. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 2006.

6 Kristin Thompsonová, David Bordwell Dějiny filmu
Kristin Thompsonová, David Bordwell Dějiny filmu. Přehled světové kinematografie V rámci základní periodizace knihy, která směřuje od rané kinematografie až ke „kinematografii v éře elektronických médií“, jsou sledována tři hlavní témata: vývoj filmové formy a stylu hlavní změny ve výrobě, distribuci a uvádění mezinárodní trendy. Autoři se zaměřují na hraný, dokumentární, experimentální, avantgardní a animovaný film.

7 Kristin Thompsonová, David Bordwell Dějiny filmu
Kristin Thompsonová, David Bordwell Dějiny filmu. Přehled světové kinematografie Bordwell a Thompsonová charakterizují svůj záměr nerespektovat tradiční příběh velkých filmových dějin,které jsou tradovány velkými osobnostmi, jimž byla často až retrospektivně přisouzena významná role auteurství je chápáno jako historický fenomén, produkovaný dobovou filmovou publicistickou namísto kanonických děl dává prostor dílům spíše typickým – bez zpětného nadhodnocování „velkých děl“ a „geniálních tvůrců“ určujícím výkladovou metodou je historická rekonstrukce dobového kontextu

8 Plazewski Jerzy Dějiny filmu
problémem této publikace je poněkud zastaralé pojetí syntetických dějin film Plazewski se soustředí především na významné autory a hnutí a jen zřídka nabídne pohled vně filmu jeho přístup neodpovídá současným přístupům k historiografii filmu, již představuje takzvaná nová filmová historie Nová filmová historie chápe film jako síť sociokulturníchm ekonomnických a estetických vlivů.

9 COOK, David A. A History of Narrative Film. New York : W. W
COOK, David A. A History of Narrative Film. New York : W.W. Norton & Co., 2004. BORDWELL, David, STAIGER, Janet, THOMPSON, Kristin. The Classical Hollywood Cinema. New York : Columbia University Press, 2002. KINDEM, Gorham (ed.). The International Movie Industry. Carbondale : Southern Illinois University Press, 2000. LEYDA, Jay. A History of the Russian and Soviet Film. Princeton : Princeton University Press, 1983. HAYWARD, Susan. French National Cinema. London : Routledge, 2005. STANDISH, Isolde. A New History of Japanese Cinema. New York : Continuum, 2006. IORDANOVA, Dina. Cinema of the Other Europe. The Industry and Artistry of East Central European Cinema. London : Wallflower Press, 2003. SORLIN, Pierre. Italian National Cinema 1896–1996. London : Routledge, 1996. STREET, Sarah. British National Cinema. London : Routledge, 1997. WELCH, David. Propaganda and the German Cinema, 1933–1945. London : I. B. Tauris, 2001.

10 Nová filmová historie – metodologický obrat

11 New Art History tradiční historiografie x New Art History
od konce 60. let probíhající pokusy o revizi a proměnu oboru vyústily ve zformování nových přístupů podnět post-strukturalistické myšlení a literární kriticismus jazykový obrat (linguistic turn) nová teorie odrážela i sociální a kulturní změny namísto esencialismu - kontextualismus přesun pozornosti z významu díla k fungování a podmíněnosti sociálním kontextem

12 Nová historie filmu Opozice vůči klasickému konceptu velkých dějin, vůči: zjednodušující kauzalitě (výkladový systém příčin a následků) časově lineární události akcentu na geniální tvůrce a hnutí biografismu (výklad díla autorem) nedostatku exaktnosti; nedostatečné znalosti konkrétních událostí a pramenů nekritický přístup k pramenům (autorita pamětníků)

13 Historiografie Neexistuje JEDNA historie filmu
Problém generalizace – opomíjení výjimek a odchylek Chronologie, periodizace (není univerzální) Kauzalita Význam - vliv, typičnost, jedinečnost

14 Nová historie filmu označení heterogenních, různorodě kontextově orientovaných přístupů v badatelské činnosti již není cílem vyzdvihnout významné dílo a tvůrce podstatné je soustředit se i dobové zázemí tvorby a celkový kontext díla, na produkci, distribuci, předvádění filmů i dobovou recepcí. vztahy mezi jednotlivými médii nemusejí podléhat chronologickým řadám a kopírovat technický a technologický vývoj zásadní je celkový vědecký přístup směřující k interdisciplinárními přístupu

15 Nová historie filmu Soustředění se na popis ideové základny nové metody, nové historiografie. Analýza konkrétních historických problémů na pozadí obecnějších metodologických reflexí (přehodnocení ustálených mýtů). Otázky filmu jako média, přehodnocení divácké recepce a percepce Výzkumy se věnují samostatným oblastem: historii recepce, mikrohistorické studii geneze filmů, historii z perspektivy, gender studies, historii vidění, vizuální kultuře, archeologii médií.

16 Historiografie (členění dle Francesca Casettiho)
Ekonomicko-industriální dějiny – sledují ekonomickou, průmyslovou a technologickou realitu, která se podílí na změnách a zvratech ve filmu Socio-kulturní dějiny – film je z této perspektivy sledován buď jako zrcadlo, které do jisté míry odráží postoje a chování společnosti dané doby, nebo jako činitel, který určitým způsobem spouští změny ve společnosti a zasahuje do společenských procesů. Esteticko-lingvistické dějiny – tato linie výzkumu je protikladem činnosti tvůrců posvátných dějin a pomníků význačných osobností a děl. Poučené dějiny – jsou výsledkem tvorby filmových historiků – cinefilů, vyznačují sebohatostí materiálu, zábavnou formou a neproblematičností. Globální dějiny – jejich výsledkem je ukázat mnohost dějin za použití různých nástrojů a jejich konfrontování.

17 Historiografie (členění dle Bordwella a Thomsonové)
Biografické dějiny Průmyslové, ekonomické dějiny Estetické dějiny (forma, styl, žánr) Technologické dějiny Společenské / kulturní / politické dějiny

18 1. Navštěvujete pravidelně filmové představení
1.Navštěvujete pravidelně filmové představení? Jaký typ produkce preferujete? Premiérové filmy z běžné nabídky Specializované retrospektivní přehlídky Filmové festivaly 2.Preferujete coby divák určitou národní kinematografii? Hnutí? Osobnost? 3.Jaký je Váš názor na současný český film? Pokud jej např. srovnáte s předlistopadovou produkcí nebo s filmy jiných evropských států 4. Čtete filmové recenze? Z jakých tištěných nebo elektronických periodik?