Legislativní moc v ČR s důrazem na Poslaneckou sněmovnu Robert Zbíral 5. října 2010.

Prezentace na téma: "Legislativní moc v ČR s důrazem na Poslaneckou sněmovnu Robert Zbíral 5. října 2010."— Transkript prezentace:

1 Legislativní moc v ČR s důrazem na Poslaneckou sněmovnu Robert Zbíral 5. října 2010

2 Historická zkratka I. zemské sněmy již od 13. století –vrcholem 16. století, pokles významu po roce 1621 znovunastartování 1848- Říšská rada –Panská sněmovna (nevolená, i doživotní členové za zásluhy) –Poslanecká sněmovna (nejdříve obesílaly zemské sněmy, od 1873 volby, 1907 všeobecné) –pravomoci: kontrola vlády, omezení absolutismu ČSR –nejdříve jednokomorové Národní shromáždění –1920: nová ústava a dvě komory (Národní shromáždění, Senát) přímé volby, poměrný systém, stejná volební období –NS silnější, jemu odpovědnost vlády, Senát se moc neprosazuje

3 Historická zkratka II. 1946: ústavodárné Národní shromáždění i po roce 1948 –zachována jakoby dělba moci, ale vše jen „kulisa centrálně režírovaného divadla“ (Grónský) –existuje Slovenská národní rada federativní uspořádání 1968 –Slovenská i Česká národní rada věci vážící se k republikám –Federální shromáždění: rovný bikameralismus Sněmovna národů (parita) Sněmovna lidu většinou společné jednání, zákaz majorizace počet projednávaných zákonů nízký ČSFR –formální podoba stejná, ale svobodné volby –snahy o reformy neúspěšné ČR: Poslanecká sněmovna, od 1996 i Senát

4 Mandát poslance pověření osoby k výkonu práv a povinností plynoucích z členství v komoře volný mandát –formálně žádné příkazy (svobodná vůle) –jak ale dodržet stranickou disciplínu?- tenze opuštění strany nebo klubu v PS minimální procesní omezení pro nezávislé –kauzy tzv. přeběhlíků (nebo konstruktivních poslanců?) Teplík a Wagner (1996-1998, z ČSSD) Petr Kott (2002-2006, od ODS) Melčák, Pohanka (2006-2010, z ČSSD), Snítilý –nakolik a kdy je poslanec loajální? problém neodvolatelnosti poslance, jen standardní druhy zániku

5 Práva a povinnosti člena komory neslučitelnost funkcí –nelze být členem obou komor inkompatibilita, ne nevolitelnost (např. Šimonovský) –další funkce (soudce, prezident) –zákon o střetu zájmů (159/2006 Sb.) hlavně zaměstnanecké poměry obecně volnější přístup k vedlejším aktivitám –nutné hlásit příjmy, od r. 2006 sankce za nepodání –do registru jen na žádost, dá se zveřejňovat? platové podmínky –odvozeno od trojnásobku nominální měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře (koeficienty) –základ bez funkcí 59 tisíc předseda výboru 83100 místopředseda 72400 –další náhrady reprezentace a stravné 9000, cestovné 22800 až 34200, asistent 35000, telefon 7000, ubytování v Praze 17000, analýzy 14000; pronájem kanceláře dle místa mandátu (až 30000)

6 Orgány Sněmovny předseda a místopředsedové –hlavně organizační pravomoci, k tomu ústavní pravomoci (u předsedy) –počet místopředsedů neurčen výbory –základní pracovní aktivity legislativní i kontrolní –od 2010 16 výborů (-2), neodpovídá ministerstvům –různé výbory různě prestižní, obecně každý členem jen dvou –rozdělení funkcí ve výborech i členství věcí politické dohody (snaha o poměrné) podvýbory –může zřídit výbor pro řešení konkrétních otázek komise –obligatorní: kontrola tajných služeb –vyšetřovací komise

7 Orgány Sněmovny: jak pracují? četnost zasedání –u výborů různé, to samé účast –podvýbory: viz http://www.novinky.cz/specialy/dokumenty/165482- dokument-seznam-pasivnich-snemovnich- podvyboru-a-komisi.html http://www.novinky.cz/specialy/dokumenty/165482- dokument-seznam-pasivnich-snemovnich- podvyboru-a-komisi.html jde vůbec počet (pod)výborů a funkcí snížit? –slib nové koalice 2010 –2006-2010: 18 výborů a 54 podvýborů –2010: 16 výborů a 51 podvýborů (původní plán daleko tvrdší) –počet funkcionářů 2006-2010: jen 37 poslanců bez funkce, některé výbory až 6 místopředsedů 2010: plán -30 %; zatím výsledky nejasné

8 Legislativní činnost poslanecká iniciativa –využíváno velmi často –stručnější (málokdy celé), méně úspěšné (20-40%) –poslanec, klub i tzv. „napříč“ návrh- stanovisko vlády (u posl. návrhů)- organizační výbor- zařazení na plénum první čtení –navrhovatel, zpravodaj, obecná rozprava (zamítnutí?- jen málo)- přidělení výboru jednání ve výboru –většinou jeden, možno i více –lhůta 60 dnů (dá se prodloužit) –obecná vs podrobná rozprava –pozměňovací návrhy co s přílepky? tzv. komplexní pozměňovací návrh hlasování o PN a usnesení výboru

9 Legislativní činnost druhé čtení –zařazení na pořad další schůze –obecná + podrobná rozprava (v ní pozměňovací návrhy) třetí čtení –rozeslání PN –hlasování o PN (z výboru i druhého čtení), pořadí určuje zpravodaj –schválení celku zvláštní druhy řízení –schválení v prvním čtení, legislativní nouze (za mimořádných okolností- ohrožena práva občanů nebo hrozba mimořádných škod) fáze po projednání Senátem –Senát vrací 30-40 % návrhů –u zamítnutí většinou přehlasování (60 %) –u pozměněných většinou schváleny ve znění Senátu (57 %)

10 Kontrolní činnost má navrch exekutiva nebo legislativa? role vládní většiny nástroje: důvěra a nedůvěra vládě –důvěra vyslovena až na Topolánka I. vždy –návrhů dost, ale jen jeden úspěšný (Gross skoro) interpelace –ústní (tzv. question time): není tak populární jako v jiných státech –písemné: při nespokojenosti projednání ve Sněmovně –jaká funkce interpelací? vyšetřovací komise, citační právo zákon o státním rozpočtu –rozpočtový výbor- plénum- schválení základních parametrů –„oborové“ výbory a k tomu rozpočtový výbor zde dříve i „porcování medvěda“ (vládní rozpočtová rezerva) –druhé a třetí čtení klasické