Veřejné podpory při oceňování zemědělské půdy výnosovou metodou.

Prezentace na téma: "Veřejné podpory při oceňování zemědělské půdy výnosovou metodou."— Transkript prezentace:

1 Veřejné podpory při oceňování zemědělské půdy výnosovou metodou

2 vývoj struktury úhrady zemědělské produkce, kde na hodnotě výsledných ekonomických ukazatelů zemědělských podniků se zvyšuje podíl podpor, tj. necenových nástrojů při aktualizaci hodnot rentních efektů u půdy a odvozeně u tzv. úředních cen zemědělské půdy vznikají značné disproporce při výpočtu rentních efektů, kdy jsou ve výnosech uvažovány jen ceny produkce, se vyskytují ve značném podílu záporné hodnoty a při započtení podpor dochází k nivelizaci hodnot rentních efektů

3 řešení, zda zahrnovat či nezahrnovat podpory do výnosu při výpočtu rentních efektů generuje celou řadu pozitivních, ale zejména negativních souvislostí

4 Při oceňování zemědělské půdy výnosovou metodou, resp. při stanovení ÚCZP, se vychází z rozdílu výnosů a nákladů, přičemž některé položky v nákladech (zejména intenzifikační vstupy) mají normativní charakter z hlediska zajištění předpokládané úrovně výnosu ve skutečnosti řada podniků vstupy snižuje a vytváří tzv. vnitřní dluh

5 Tím při obecně nízké důchodovosti zemědělského podnikání jsou pak výsledné hodnoty rentních efektů, resp. úředních cen velmi nízké včetně určitého podílu podniků spadajících do záporných hodnot, a jsou tudíž z hlediska dalšího použití neinterpretovatelné

6 výpočet ÚCZP v letech 2000-2001: u více než čtvrtiny BPEJ byly výsledné hodnoty záporné řešení tohoto problému spočívalo v zavedení, resp. připočtení administrativně stanovené tzv. bazické ceny půdy ve výši 20 000 Kč/ha, s cílem eliminovat záporné hodnoty rentních efektů výpočet ÚCZP v roce 2011: záporné hodnoty se vyskytly u více než poloviny BPEJ

7 tento problém neřeší ani případná modifikace výnosové metody, resp. výpočtu rentního efektu, kdy např. započtením nákladů příležitosti se může hodnota rentního efektu ještě snížit důvodem je vedle poklesu agrárních cen v referenčním období pravděpodobně i zvýšená nákladovost ovlivněna akcentováním environmentálních aspektů následně byl proto propočet na straně výnosů navýšen o hodnotu provozních podpor, což mělo za následek nivelizaci výsledných hodnot

8 jedním z důvodů poslední novelizace byla podstatná změna ve struktuře tvorby čisté přidané hodnoty (ČPH) v zemědělských podnicích ČR, konkrétně v zastoupení provozních dotací na její tvorbě podíl provozních dotací na ČPH: rok 2001 = 20 % v letech 2008-2009 = 65 % úroveň provozních dotací na 1 ha se v období 2003-2009 zvýšila téměř 4 x trend charakteristický v rámci celé EU

9 Diskuse o vhodnosti resp. přípustnosti započítávání podpor do výnosů při stanovení úrovně a relace ÚCZP včetně prezentace argumentů, které tento krok podporují nebo naopak nedoporučují:

10 1)Podpory obecně jsou součástí výnosů a jejich vliv na tvorbu ČPH, důchodu či zisku podniku, je zásadní 2)Podpory jsou výnosem, jehož oprávněnost v rámci SZP je spojováno mj. s potřebou úhrady tzv. veřejných statků 3)Zpochybňování veřejných statků jako faktoru udržitelnosti je iracionální argumentací

11 4) Za těchto předpokladů započtení podpor do výnosů podstatným způsobem nivelizuje značné rozdíly v produkčních schopnostech (úrodnosti zemědělské půdy) v ČR 5) Významnou složkou podpor jsou tzv. platby na plochu (SAPS), které jsou předmětem kritiky zemědělských ekonomů, protože jejich významný podíl se kapitalizuje do nájemného, cíleně tedy neposilují důchod aktivních zemědělců, ale zvyšují příjem vlastníků půdy (pronajímatelů

12 6) Započtením podpor dojde ke zkreslení relací založených na bonitaci půdního fondu a výpočtu ÚCZP, jež zejména v oblasti ochrany půdy a racionálního využití půdního fondu budou nepoužitelné 7) Vzhledem k tomu, že nezahrnutí podpor do výnosů neřeší problém záporných hodnot rentního efektu, resp. ÚCZP, pak je účelné změnit způsob výpočtu a přejít od hodnotového k naturálnímu vyjádření produkční schopnosti půdy (např. energetická hodnota ha výnosu)

13 Co se týče nájemného, pak se fakticky jedná o výši sazby z pronajatého hektaru, která nemusí být odvozena z ceny půdy, neboť je předmětem dnes již dostatečně rozvinutého dialogu mezi nájemci a vlastníky, kdy zejména nájemci ve stále větší míře respektují konkurenční prostředí v lokalitě, kde hospodaří.