II. pilíř sociálního zabezpečení (ČR) - Státní sociální podpora

Prezentace na téma: "II. pilíř sociálního zabezpečení (ČR) - Státní sociální podpora"— Transkript prezentace:

1 II. pilíř sociálního zabezpečení (ČR) - Státní sociální podpora
Přednáška č.6 II. pilíř sociálního zabezpečení (ČR) - Státní sociální podpora

2 Životní minimum obecně
Definice životního a existenčního minima Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití → využití pro stanovení oficiálních hranic chudoby

3 Životní minimum obecně
2 základní metody stanovení ŽM: Absolutní Relativní 2 způsoby stanovení konkrétní částky ŽM: Souhrnný způsob Skladebný způsob

4 Životní minimum v ČR Je stanoveno v zákoně č. 110/2006 o životním a existenčním minimu Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Skladebný princip (buď ŽM jednotlivce nebo ŽM společně posuzovaných osob) Společně posuzované osoby rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé, rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami, jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby Částky životního minima v Kč za měsíc pro jednotlivce                                                     3126 pro první dospělou osobu v domácnosti                  2880 pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti   2600 pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let                                                     1600 6 až 15 let                                                1960 15 až 26 let (nezaopatřené)                          2250 ŽM je součtem všech částek ŽM jednotlivých členů domácnosti.

5 Životní minimum v ČR Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc jednotlivec 3126 2 dospělí  600 = 5 480 1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 2   600 = 4 480 2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 2     600 = 7 080 2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let 2    = 9 690 2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let 2      = 11 290

6 Životní minimum v ČR Započitatelné příjmy
všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob, ale existují výjimky, které se do příjmů k porovnání s ŽM nezapočítávají. Valorizace životního a existenčního minima vždy od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud náklady na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhnou ve stanoveném rozhodném období 5 %. Využití ŽM a EM Dávky pomoci v hmotné nouzi Dávky SSP V soudní praxi pro stanovení alimentačních povinnosti, v případě exekucí, koeficienty u hypoték

7 Státní sociální podpora
V tomto systému jsou občané povinné státem zabezpečeni pro případ státem uznané sociální události, na kterou se není možné předem připravit. Vývoj A. Období Soustava společenské pomoci rodinám s dětmi byla tvořena následujícími prvky: Přímá finanční pomoc rodinám s dětmi Nepřímá finanční pomoc Služby Naturální pomoc → princip univerzality

8 Státní sociální podpora B.1995 – dosud
Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Systém sociální podpory sleduje následující principy princip participace princip adresnosti princip solidarity

9 Státní sociální podpora Dávky státní sociální podpory (1995 – dosud)
Systém rozlišuje dva druhy dávek (MPSV, 2006): dávky poskytované v závislosti na příjmu (vertikální)- testované: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení dávky poskytované bez ohledu na výši příjmu (horizontální) - netestované: rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné pohřebné.

10 Státní sociální podpora Dávky státní sociální podpory (1995 – dosud)
Jednotlivé dávky jsou financovány z daní, tedy ze státního rozpočtu Celá konstrukce dávek SSP je odvozena od ŽM, které slouží ke stanovení nároků a výše jednotlivých dávek Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP: příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podpora v nezaměstnanosti → započítávají se čisté příjmy

11 Státní sociální podpora A. Příjmově testované dávky SSP
1. Přídavek na dítě Nárok na přídavek mají rodiny s příjmem do 2,4násobku částky svého životního minima. Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi.

12 Státní sociální podpora A. Příjmově testované dávky SSP
2. Sociální příplatek Cílem dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním jejich potřeb. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než 2,0 násobek ŽM rodiny. Výše sociálního příplatku je výrazně diferencovaná. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje (SP=ŽMD-(ŽMDxP)/ŽMRx2,0)

13 Státní sociální podpora A. Příjmově testované dávky SSP
3. Příspěvek na bydlení Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, bez ohledu na to, zde jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví nebo bydlení ve vlastním době, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže: Jestliže 30 % příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň Těchto 30 % příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem

14 Státní sociální podpora A. Příjmově testované dávky SSP
3. Příspěvek na bydlení Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti

15 Státní sociální podpora B. Příjmově netestované dávky SSP
1. Rodičovský příspěvek Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny.

16 Státní sociální podpora B. Příjmově netestované dávky SSP
1. Rodičovský příspěvek Příjem rodiče není sledován Rodičovský příspěvek nenáleží, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem Rodič si může zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu do dvou, tří nebo čtyř let dítěte. Rodičovský příspěvek je stanoven ve třech výších daných v pevných měsíčních částkách: zvýšená výměra 11 400 Kč, základní  výměra 7 600 Kč, snížená výměra 3 800 Kč.

17 Státní sociální podpora B. Příjmově netestované dávky SSP
2. Pohřebné Pohřebné náleží osobě,  která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou, a to ve výši 5 000 Kč

18 Státní sociální podpora B. Příjmově netestované dávky SSP
3. Porodné Porodné je dávka, kterou se matce jednorázově přispívá na náklady související s narozením dítěte. Od je porodné stanoveno pevnou částkou v jednotné výši 13 000 Kč na každé narozené dítě

19 Státní sociální podpora B. Příjmově netestované dávky SSP
5. Dávky pěstounské péče Těmito dávkami se přispívá na potřeby spojené s péčí o dítě, o které se vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Jsou čtyři. a) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Představuje nárok dítěte svěřeného do pěstounské péči. Příspěvek se poskytuje do dosažení zletiletosti dítěte nebo nejdéle do 26 let, jestliže jde o nezaopatřené dítě. Výše příspěvku dítěte činí 2,3 násobek ŽM dítěte, v případě zdravotně postiženého dítěte se koeficient zvyšuje úměrně stupni postižení

20 Státní sociální podpora B. Příjmově netestované dávky SSP
5. Dávky pěstounské péče a) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

21 Státní sociální podpora B. Příjmově netestované dávky SSP
5. Dávky pěstounské péče b) Odměna pěstouna Odměna pěstouna je určitým způsobem společenské uznání osobě pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny činí součin životního minima jednotlivce a koeficientu 1,0 za každé svěřené dítě (tj Kč měsíčně za jedno dítě) Na odměnu pěstouna ve zvláštních případech má nárok pěstoun, který pečuje alespoň o 3 svěřené děti nebo alespoň jedno, které je závislé na pomoci jiné osoby (koeficient se zvyšuje na 5,5) Posuzuje se zda pěstoun je výdělečně činný či není (=zvláštní případ)

22 Státní sociální podpora B. Příjmově netestované dávky SSP
5. Dávky pěstounské péče c) Příspěvek při převzetí dítěte Účelem příspěvku při převzetí dítěte je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě přicházející do náhradní rodinné péče. Od je výše příspěvku  stanovena pevnými částkami podle věku dítěte (platí i 2009)

23 Státní sociální podpora B. Příjmově netestované dávky SSP
5. Dávky pěstounské péče d) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, maximálně však 100 tisíc korun .

24 Podíl jednotlivých dávek SSP na celkovém počtu přiznaných dávek, 1. pol. 2005.
Zdroj:

25 Podíl jednotlivých dávek SSP na celkové vyplacené částce, 1. pol. 2005.
Zdroj:

26 Vývoj dávek státní sociální podpory, 2000 – 2003 (mil. Kč, % HDP).
Zdroj:

27 Podíl jednotlivých sociálních dávek na daňových příjmech.
Zdroj: Vlastní výpočty

28 Podíly jednotlivých sociálních dávek na daňových příjmech, 1996 – 2003
Zdroj: Vlastní výpočty