Středověk Periodizace a charakteristika

Prezentace na téma: "Středověk Periodizace a charakteristika"— Transkript prezentace:

1 Středověk Periodizace a charakteristika

2 Periodizace a) raný středověk (500 – 1200) b) vrcholný středověk (1200 – 1500) c) pozdní středověk (1500 – 1600) Počátek je obvykle vymezen: zánikem říše západořímské Za konec se považuje: objevení Ameriky vyhnání Arabů z Pyrenejského poloostrova dobytí Konstantinopole Turky začátek reformace (vystoupení Martina Luthera) Zařaď k těmto událostem letopočty:

3 Správná odpověď zánik říše západořímské – 476 objevení Ameriky – 1492
vyhnání Arabů – 1492 dobytí Konstantinopole – 1453 počátek reformace

4 Charakteristika Otázky:
Který kontinent se stává těžištěm politického, společenského a kulturního vývoje? Který duchovní systém ovlivnil nejvíce dění ve středověku? Které náboženské systémy ovlivňovaly Evropu? Na jaký duchovní odkaz navazovala středověká Evropa?

5 Charakteristika Hlavním centrem politického a společenského vývoje se stává Evropa – především západní a střední Existují i kontakty s ostatním světem – především muslimským (Arabská říše), ostatní svět spíše sporadicky (Indie, Čína – obchodní kontakty) Středověk navazuje na tradice antického světa (kultura, architektura...), obohacuje novými prvky (germánská, slovanská tradice) Společnost ovlivňuje především křesťanství. Jižní Evropa (Pyrenejský poloostrov. Středomoří) je pod silným vlivem arabské (islámské) kultury, vědy, tradice

6 Hospodářství Otázky: Co bylo hlavním zdrojem obživy obyvatel?
Vysvětli pojmy dvojhonné a trojhonné hospodářství? S jakými problémy se nejvíce potýkali středověcí zemědělci?

7 Hospodářství zemědělský charakter společnosti - 90% obyvatel pracuje v zemědělství půda – nově získávaná (žďáření, střídavé systémy), nedostatečné hnojení, slabé výnosy, hladomory (neúroda, války)

8 Hospodářství Dvojpolní (dvojhonný) systém – polovina obdělávána, polovina ladem (úhor) Trojpolní (trojhonný) systém – třetina ozim, třetina jař, třetina úhor)

9 Hospodářství Živočišná výroba – dobytek (krávy, ovce, kozy, prasata, drůbež) málo výnosné. krávy i na tah rybolov, lov – doplněk zemědělství

10 Hospodářství Řemeslná výroba – doplněk zemědělství (nástroje, zbraně)
převaha venkovského obyvatelstva nedostatečné komunikace (nebezpečné cestování) – překážka obchodu výroba slouží převážně pro vlastní spotřebu

11 Společnost Otázky: Na jaké tři hlavní společenské vrstvy se dělila středověká společnost? Jakou roli hrála církev ve středověku? Vysvětli pojmy: léno (feudum), robota, naturálie, desátek

12 Společnost PANOVNÍK (král, kníže, vévoda...) – v raném středověku vlastnil teoreticky veškerou půdu vydává zákony, rozhoduje o daních, válkách a míru, nejvyšší soudce

13 Společnost ŠLECHTA – vojenská družina, za zásluhy propůjčena půda – LÉNO (FEUDUM) – za slib věrnosti, pomoci ve válce atd. – lenní slib – leníci, vazalové, feudálové Feudum dalo vznik označení společnosti jako feudální (feudalismus) Později přešlo propůjčené vlastnictví půdy v dědičné Významným feudálem byla později i církev

14 Společnost Dělení šlechty: vyšší – panstvo, světské, církevní
nižší – zemani, vladykové, rytíři

15 Společnost PODDANÍ – svobodní rolníci, pracují na pronajaté půdě za rentu robotní (neplacená práce na panské půdě) naturální (odvádění části úrody, specifická renta je desátek – placený církvi) peněžní (daně) Míra závislosti poddaných se s časem měnila, v době nejvyšší závislosti se stávali NEVOLNÍKY (např.po třicetileté válce) Na počátku vrcholného středověku se půda stává dědičnou – emfyteutické právo – nesmí být zabavena, zcizena, prodána (panstvem)

16 Společnost

17 Společnost

18 Duchovenstvo Zvláštní postavení – nositelé vzdělanosti, gramotnosti, poradci panovníků, diplomaté Mniši – život v klášterech, přísná pravidla – regule (řehole, řeholník), skriptoria (psaní knih), žebravé řády (františkáni)

19 Duchovenstvo Otázka: Jaké bylo (a je i dnes) hierarchické (postupné) uspořádání společenské vrstvy duchovních?

20 Duchovenstvo Papež (pokračovatel sv.Petra, volen sborem kardinálů – konkláve) Kardinál (volitel papeže) Arcibiskup (metropolita – spravuje větší území) Biskup (správce diecéze) Děkan ( několik farností) Farnost (základní jednotka, farář, kaplan) Zvláštní postavení mají kláštery: Opat, abatyše – představení kláštera mniši, jeptišky (řeholníci, řeholnice) Během raného středověku roste postupně moc církve – politická i ekonomická (příjmy – desátky, donace – dary věřících, odúmrť – dědictví po zemřelých) Politická moc – spory papežů a světských vládců o moc nad středověkou společností (boj o investituru, Konkordát wormský 1122 – kompromis)