Stavba atomového jádra

Prezentace na téma: "Stavba atomového jádra"— Transkript prezentace:

1 Stavba atomového jádra
Jádro se skládá ze Z protonů a N neutronů Protony a neutrony souhrně označujeme nukleony (= částice nalézající se v jádře), nukleonové číslo A=Z+N je součtem protonového čísla Z a neutronového čísla N. Protony a neutrony patří mezi baryony = těžké fermiony (částice s polocelým spinem) Prvek X je dán protonovým číslem Z Protonové číslo určuje též počet elektronů v neutrálním atomu Značení A = 235  235 nukleonů Z = 92  92 protonů  = 143 neutronů

2 Izotopy Atomy, jejichž jádra mají stejný počet protonů ( jádra jednoho prvku), odlišují se však počtem neutronů Velmi podobné fyzikální a chemické vlastnosti (kromě radioaktivních), neboť chemické vlastnosti závisejí na struktuře atomového obalu, tj. počtu elektronů, který je roven počtu protonů, tj. totožný pro izotopy Rozdílná hmotnost jádra  rozdílná hustota chemických látek s různými izotopy  možnost separace izotopů Radioaktivita odlišných izotopů je výrazně odlišná! Příklady lehký vodík (obyčejný) těžký vodík (deuterium) supertěžký vodík (tritium)

3 Izobary Atomy, jejichž jádra mají stejný počet nukleonů, ale odlišují se počtem protonů ( jádra odlišných prvků) Přibližně stejná hmotnost jádra Odlišné chemické vlastnosti (jádra odlišných prvků) Přechod mezi sousedními izobary zprostředkovává rozpad  (-, +) Příklady

4 Izomery Atomy (jádra) o stejném protonovém i neutronovém čísle, které se však liší energetickým stavem jádra Obdobně jako elektrony atomového obalu mohou obsazovat různé energetické hladiny, mohou i protony a neutrony obsazovat různé jaderné energetické hladiny Přechod mezi izomery (z excitovaného stavu do nižšího nebo přímo nejnižšího = základního stavu) zprostředkovává rozpad , tj. vyslání vysokoenergetického fotonu Příklad stabilní technecium metastabilní (excitované) technecium

5 Hmotnost atomu Hmotnost protonu a hmotnost neutronu jsou téměř shodné a 1840 krát větší než elektronu  hmotnost elektronů je zanedbatelná vůči hmotnosti jádra a hmotnost atomu je dominována hmotností jádra, která je dána počtem nukleonů Uvedený přibližný vztah nezohledňuje změnu hmotnosti jádra uvolněním vazebné jaderné energie a musí být zpřesněn zavedením hmotnostního deficitu! mp= 1, kg mn= 1, kg me= 9, kg

6 Hmotnostní deficit (defekt) m
Při vytvoření jádra ze Z protonů a N neutronů se uvolní vazebná energie, tj. sníží se energie vzniklého jádra  výsledné jádro je lehčí než součet hmotností nukleonů Snížení je úměrné uvolněné vazebné energii  stabilní jádra jsou výrazněji lehčí, než součet hmotností nukleonů Hmotnosti izotopů se standardně udávají včetně hmotností elektronů 

7 Tabulka hmotností nuklidů

8 Vazebná energie jádra na jeden nukleon
Vazebná energie celého atomu roste s nukleonovým číslem, EA = EJ ≈ A Vazebná energie na jeden nukleon není přesně konstantní Maximum pro železo Nejnižší pro nejlehčí a nejtěžší prvky Výjimečně stabilní 4He Max pro 56Fe 26 Vazebná energie / nukleon ( MeV) Štěpení (A ~ 200) Nukleonové číslo A

9 Nejtěžší stabilní prvek
Stabilita izotopů Nejtěžší stabilní prvek Z = 83 (209Bi) 3000 známých jader, pouze 266 stabilních Z > 83  nestabilní izotop Linie stability N  Z pro lehčí jádra, N > Z pro těžší jádra (elst. repulze protonů) 83 Linie stability 100 Neutronové číslo N N = Z 50 50 100 Protonové číslo Z

10 Stabilní a nestabilní izotopy

11 Štěpná reakce Po nárazu pomalého neutronu se atom uranu rozštěpí na dvě menší jádra, uvolní se energie a 2-3 neutrony. Jedno z možných štěpení: Vzniklé neutrony mohou aktivovat další jádra uranu – dochází k řetězové štěpné reakci (nutné jisté minimální množství štěpného materiálu (kritická hmotnost). Jaderné elektrárny: jaderná reakce je řízena pomocí řídících tyčí, které jsou vyrobeny z materiálu, který dobře absorbuje neutrony (bor, kadmium)

12 Termojaderná fúze Obrovské množství uvolněné energie, probíhá ve hvězdách Realizaci na Zemi brání velká elektrostatická repulze mezi oběma jádry- nutnost velké vzájemné rychlosti (zahřátí na miliony °C) TOKAMAK

13 Základní typy jaderných přeměn
Určují druhy IZ

14 Radioaktivní rozpad  Částice  =
Emitování jádra hélia z jádra těžkého atomu (A >150) a jeho transmutace = přeměna na jiný prvek Při  rozpadu se zachovává nukleonové a protonové číslo Vzniklý těžký aniont má Z elektronů a Z-2 protonů  náboj 2- Za zákona zachování energie a hybnosti je jednoznačně určena energie částice  i dceřinného jádra Díky vysoké hmotnosti částice  dochází ke zpětnému rázu, jádro získává dostatečnou energii k ionizaci poločas rozpadu 1622 let Energetické spektrum vyletujících a částic

15 Částice a antičástice Ke každé částici existuje antičástice (někdy je identická s částicí), která má stejnou hmotnost, ale opačné hodnoty elektrického náboje a dalších „nábojů“ a čísel Proton p+, antiproton p- Elektron e-, pozitron e+ Elektronové neutrino , elektronové antineutrino (obojí elektricky neutrální) Při srážce částice se svou antičásticí dochází k anihilaci, částice a antičástice zaniknou a uvolněná energie se vyzáří ve formě dvou fotonů  letících opačnými směry Využito v PET (pozitronová emisní tomografie)

16 Radioaktivní rozpad -
Částice  (-) = Podstatou rozpadu - je přeměna neutronu na proton, elektron a elektronové antineutrino Poločas rozpadu volného neutronu je 10,3 minuty (střední doba života je 14,7 minut) Hmotnost neutronu je vyšší než součet hmotnosti protonu a elektronu (a antineutrina)  může docházet k samovolnému rozpadu Při - rozpadu se jeden neutron v jádře přemění na proton, elektron a antineutrino se vyzáří (Anti)neutrina jsou téměř nedetekovatelná Zeslabení intenzity na polovinu  1016 m olova Hmotnost neutrina max. řádově milióntina hmotnosti elektronu

17 Super-Kamiokande, or Super-K for short, is a neutrino observatory in Japan. The observatory was designed to search for proton decay, study solar and atmospheric neutrinos, and keep watch for supernovas in our galaxy. Super-K is located 1,000 m underground in Mozumi Mine of the Kamioka Mining and Smelting Co. in Hida city (formerly Kamioka town), Gifu, Japan. It consists of 50,000 tons of pure water surrounded by about 11,200 photomultiplier tubes. The cylindrical structure is 41.4 m tall and 39.3 m across. A neutrino interaction with the electrons or nuclei of water can produce a particle that moves faster than the speed of light in water (although of course slower than the speed of light in vacuum). This creates a cone of light known as Cherenkov radiation, which is the optical equivalent to a sonic boom. The distinct pattern of this flash provides information on the direction and flavor of the incoming neutrino. The difference in time between the top of the cone reaching the detector wall and the bottom can be used to calculate the direction that the particle came from; the bigger the difference, the greater the angle from the horizontal of the particle's path. From the sharpness of the edge of the cone the type of particle can be inferred. The multiple scattering of electrons is large, so electromagnetic showers produce fuzzy cones. Highly relativistic muons, in contrast, travel almost straight through the detector and produce rings with sharp edges.

18 Radioaktivní rozpad -
Energetické spektrum  elektronů je spojité od nulové hodnoty až po maximální Tříčásticový rozpad Zákon zachování energie a hybnosti Maximální energie vyzářených elektronů 0,02 MeV u tritia 13,4 MeV u boru Nejtěžší izotop podléhající - rozpadu , konkurencí  rozpad

19 Radioaktivní rozpad +
Částice + = Podstatou rozpadu + je přeměna protonu na neutron, pozitron a elektronové neutrino Hmotnost protonu je nižší než hmotnost neutronu  nemůže docházet k samovolnému rozpadu volného protonu, ale může k této přeměně docházet v jádře atomu Při + rozpadu se jeden proton v jádře přemění na neutron, pozitron a neutrino se vyzáří Všechny + radionuklidy jsou umělé (využití: např. PET)

20 Radioaktivní rozpad  - záchyt K
Zachycení elektronu z první slupky obalu (slupka K) jádrem a následná jaderná reakce Přeměna atomu, změna protonového čísla jako při rozpadu +

21 Rozpadové řady Uranová
Čtyři rozpadové řady dány snížením počtu nukleonů o 4 při rozpadu  a zachováním počtu nukleonů při rozpadu  Neptuniová Thóriová Rozpadové řady končí stabilními izotopy olova 82Pb (bizmutu 83Bi)  Aktiniová      

22 238U  206Pb A b záření a záření Z

23 Radioaktivní záření  Vzniká v jádře atomů při změně energetického stavu jádra – následek emise či absorbce částice Vlnová délka  < 300 pm Energie 100 keV až 10 MeV Silně ionizující Fotoelektrický jev (dominantní do 0,5 MeV) Comptonův rozptyl (dominantní 0,5 – 5 MeV) Tvorba elektron – pozitronových párů (e- , e+) Opačný proces k anihilaci páru částice – antičástice Pouze u fotonů s energií větší než 2mec2  1 MeV Pouze za účasti interakce s další částicí (atomem)  nenastává ve vakuu

24 Vnitřní konverze záření 
Foton emitovaný jádrem vyrazí elektron z vnitřní vrstvy atomového obalu Těžký atom  vysoké protonové číslo  velká elektrostatická energie vnitřních elektronů Vyražený elektron s velkou energií a ionizační schopností ionizuje prostředí Konverzní elektron Přeskok elektronu z vyšší vrstvy na uvolněné místo vnitřní vrstvy  vznik RTG záření s možností další konverze Augerův elektron   zářič může být zdrojem sekundárního záření  a RTG záření

25 Vnitřní konverze záření 
Relativní pravděpodobnost vnitřní konverze vůči rozpadu gama se nazývá konverzní koeficient (koeficient vnitřní konverze) Konverzní koeficienty rostou s Eg a rostou se Z jádra Vnitřní konverze dominuje pro přeměny, kdy spin obou izomerů je shodný Přiklady (pokud se jádro rozpadá několika možnými g rozpady, stanovuje se hodnota ICC = internal conversion coefficient pro každou energii g záření zvlášť ICC(57Fe)=8,5 % ICC(109Ag)=26 % ICC(60Ni)=1, %

26 Jaderné reakce Zákony zachování Počtu nukleonů Elektrického náboje
Protonové číslo se nezachovává, pokud dochází k přeměně mezi protonem a neutronem, jinak ano Zachovává se pseudoprotonové číslo, které vychází z náboje elementárních částic  zachování náboje Energie Hybnosti Momentu hybnosti

27 Příprava radioizotopů
Stabilní externí zářič Požadujeme časově neproměnnou, konstatní aktivitu (přibližně, s časem klesá) Látky s dlouhým poločasem rozpadu Interní zářič Použití pro značení chemických látek pro stopování (tracing), radioimmunoassay (RIA), pozitronovou emisní tomografii (PET), jednofotonovou emisní výpočetní tomografii (SPECT) Krátký poločas rozpadu (rychlé odbourání) Dostatečná radioaktivita pro diagnostiku vs. co nejnižší dávka pro organismus

28  zářiče   66 h 6,01 h 1925 d

29 Zákony zachování Při všech radioaktivních přeměnách se zachovává:
Celková energie  celková relativistická hmotnost Celková hybnost Elektrický náboj Nukleonové číslo Protonové číslo se nezachovává pokud dochází k přeměně mezi protonem a neutronem, jinak ano Zachovává se pseudoprotonové číslo, které vychází z náboje elementárních částic  zachování náboje

30 Jaderné reakce Přirozená radioaktivita
Umělá radioaktivita – zásah člověka Ostřelování jader částicemi  umělé izotopy Urychlovače částic

31 Detekce neutronů Detekce založena ve většině případů na reakci za vzniku nabitých částic (přímo ionizujících) a jejich následné detekci Pomalé neutrony: do 0,3 eV Odlišení vysokoenergetických produktů od registrace pozadí  Přírodní B: 19,8 %  přímé použití Proporcionální detektor plněný BF3

32 Detekce neutronů Pomalé neutrony: do 0,3 eV
Přírodní Li: 7 %  použit separovaný izotop Lithium netvoří plynné směsi Pevný scintilační detektor LiI (Eu) Snadná dostupnost Plynové detektory

33 Detekce pomalých neutronů
Štěpení jader neutrony Uvolněná energie ~200 MeV Jaderné indikátory Záchyt neutronu atomovým jádrem Vzniklé jádro se rozpadá rozpadem  s dlouhým poločasem rozpadu Změření aktivity  vzorku ozářeného neutrony  absorbovaná dávka Měření aktivity v laboratoři, expozice v terénu

34 Detekce rychlých neutronů
Stejné metody jako pro pomalé neutrony, ale složitá závislost účinných průřezů na energii Pružný rozptyl Vyražení protonu neutronem a následná detekce protonu (10 keV - 10 MeV) Plynové detektory plněné vodíkem Fólie z polyethylenu [-CH2-] Prahové detektory Sada jader reagujících s neutrony endoenergetickou reakcí