Vrcholný středověk Společenská krize za Václava IV.- počátky Husitství

Prezentace na téma: "Vrcholný středověk Společenská krize za Václava IV.- počátky Husitství"— Transkript prezentace:

1 Vrcholný středověk Společenská krize za Václava IV.- počátky Husitství
7. třída DĚJEPIS

2 Kdo vládnul po Karlovi IV.
1378 Karel IV. Umírá (úraz + zápal plic) Václav IV. (1378 – 1419), prvorozený syn, ve dvou (!) letech (1363) korunován českým králem, v 15 letech římským králem. 2. Druhý syn Zikmund - Braniborsko, Uhry – pomáhal Byzanci v boji proti Turkům. Třetí – Jan Zhořelecký. (Na Moravě mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich)

3 Václav IV. Václav – nezájem o vládu,
odboj šlechty proti králi, 2x jí byl zajat (!!). Sesazen z římského trůnu (od 1411 římským králem Zikmund). V Čechách chaos, růst zločinnosti (lapkové – například i Jan Žižka). Devalvace měny. Společenské rozpory.  Morová epidemie.

4 Jan Nepomucký Václav IV. měl spory s arcibiskupem Janem z Jenštejna, Václav ho chtěl zlikvidovat. (Kvůli velkému západnímu schizmatu ) Nechal mučit a popravit kněze Jana z Pomuku (= Nepomucký). Atributy pět hvězd kolem hlavy, kříž v ruce, prst přes ústa, palma

5 Jan Nepomucký obr.

6 Příčiny společenské krize v celé Evropě:
a) hospodářská stagnace b) sociální diferenciace obyvatel  (panovník x vysoká šlechta x nízká šlechta, sedláci x bezzemci, městský patriciát x mistři x chudina, všichni x církvi ) c) růst bohatství církve (až 1/3 pozemků, nedělitelnost majetku, množství poplatků). Rostoucí nevzdělanost kněží, možnost koupení církevního úřadu, okázalý přepych = rozpor s Biblí a posláním církve. Roste kritika = úsilí o reformu. Vznikají žebravé řády – práce a chudoba - františkáni d) papežské schisma = dvojpapežství –Oba se vzájemně dávali do klatby = pohoršení věřících.  Roku 1409 na koncilu v Pise chtěli sesadit oba „protipapeže“ a zvolit konečně jediného – oba dva však závěr odmítli, a tak byli papežové tři !!!

7 Kritici církve, Husovi předchůdci
Jan Viklef – Angličan, přeložil Bibli do angličtiny : papež není božský, proti odpustkům, proti uctívání obrazů, církev má žít v chudobě, nevládnout, ale sloužit lidem (jeho myšlenky do Čech přinesli studenti a Václavova sestra, která byla anglickou královnou )

8 Husovi předchůdci Konrád Waldhauser (z Rakouska, augustinián, pozván Karlem IV., kázal pro německy mluvící Pražany) - Jan Milíč z Kroměříže - Matěj z Janova (rovnost kněze a laika = kacíř) - Jeroným Pražský (mistr 4 univerzit, pronásledován, upálen po Husovi ) - Jakoubek ze Stříbra (Betlémská kaple, zavedl přijímání z kalicha) - Tomáš Štítný ze Štítného (traktáty o morálce : Knížky šestery o obecných věcech křesťanských )

9 Jan Hus

10 Jan Hus (asi 1379 – ): Narozen v Husinci u Prachatic, studia na univerzitě kněz, 1402 káže v Kapli betlémské. - Kritika církve podle Viklefa = stát má zabavit círk. majetek, hlavou církve je Kristus, špatné duchovní a feudály není nutno poslouchat, protože se prohřešili proti Desateru, boj za pravdu. Jediná autorita – Písmo svaté. POZOR!! Hus nechtěl zrušit ani církev, ani feudalismus, chtěl pouze reformu!!

11 Dekret kutnohorský, K.univerzita
1409 rektorem – vliv na Václava IV. Dekret kutnohorský je listina omezující vliv cizinců na pražské univerzitě vydaná 1409 za vlády Václava IV., na jejím vzniku se podílel především Jan Hus, Jeroným Pražský a Jan z Jesenice (3:1) Důsledkem této změny byl odchod německé části profesorského sboru a studentů (celkem se jednalo o cca 800 osob) a vedl k založení nové univerzity v Lipsku. Došlo tudíž k počeštění pražské univerzity a okamžitému úbytku o 80% členů akademické obce. kvalita školy fatálně utrpěla

12 Klatba, interdikt Obhajoval Viklefa – do klatby proti odpustkům = nevole Václava IV., papežská klatba, interdikt (zákaz círk. obřadů v Praze) – Hus na venkov (Kozí hrádek, Krakovec), káže pod širým nebem, sympatie a radikalizace venkova.

13 Kostnice 1414 pozván na koncil do Kostnice, místo obhajoby uvězněn (přes protesty Zikmunda) a upálen. Téhož dne v podvečer byl Hus v poutech odveden na popraviště za místní městskou branou, za Gottlieben, tak se brána paradoxně nazývala. Cestou na popraviště a k připravené hranici Jan Hus zpíval mariánskou píseň Christi virgo dilectissima a přesvědčoval přítomné davy, že neučil bludy, ale říkal jen Boží pravdu.

14 Poté, co byl přivázán k hranici, přijel Zikmundův maršálek a nabídli Husovi z králova rozkazu odvolání, aby si zachoval život. Hus odmítl a hranice byla zapálena. Hranice i s Husovými ostatky byla po shoření vhozena do Rýna. Klatba na Jana Husa nebyla nikdy katolickou církví zrušena. Pouze papež Jan Pavel se českému národu za upálení Mistra Jana Husa omluvil a uznal ho za reformátora katolické církve. Ale ani on nenašel tolik odvahy, aby klatbu nad Janem Husem zrušil.

15 Dílo Jana Husa Psal především traktáty, ale i rozsáhlejší díla. Pro církev psal latinsky, pro prostý lid česky. Husova díla jsou charakteristická přístupným jazykem, jasnou kompozicí. O církvi (latinsky, De ecclesia) Proti bule papežské (latinsky) O českém pravopise – (latinsky, Orthographia Bohemica) Dcerka Výklad Viery, Desatera a Páteře (česky) Knížky o svatokupectví Postila (česky) O šesti bludiech

16 Dobová iluminace

17 Video