Eonotemy, eratemy, útvary a oddělení

Prezentace na téma: "Eonotemy, eratemy, útvary a oddělení"— Transkript prezentace:

1 Eonotemy, eratemy, útvary a oddělení
Kosmické (astrální) období 3,8-4,55 mld. Prekambrium: 1. Prahory (Archaikum) 2,5-3,8 mld. = svrchní 2,5-3,0; střední 3,0-3,4; spodní 3,4-3,8 2. Starohory (Proterozoikum) 0,55-2,5 mld. = svrchní 0,55-0,9; střední 0,9-1,6; spodní 1,6-2,5 Fanerozoikum: 1. Prvohory (Paleozoikum) mil. = Kambrium , Ordovik , Silur , Devon , Karbon , Perm 2. Druhohory (mesozoikum) mil. = Trias , Jura , Křída 3. Kenozoikum: a) Třetihory (Terciér) 2-65 mil. = Paleocén 54-65, Eocén 38-54, Oligocén 23-38, Miocén 5-23, Pliocén 2-5 b) Čtvrtohory (Kvartér) 1,9 mil. až současnost = Pleistocén 1,9 mil. až 8300 př. Kr., Holocén

2 Vznik a vývoj krajiny na území ČR
Zásadní vliv na krajinu měla třetihorní tektonická aktivita (Hercynidy, Karpaty) Na konci terciéru se utvořila základní hydrografická síť Na začátku kvartéru byl evropský kontinent v hrubých rysech totožný s dnešním Klimatický cyklus = střídání dob meziledových (interglaciálů) a dob ledových (glaciálů) - začátek I – teplé podnebí, mírně srážek, lesy - časný I - teplé oceánské podnebí, středně srážek, lesy - vrcholný I – teplé oceánské podnebí, hodně srážek, lesy (jehličnaté, listnaté, subtropické), zrychlená pedogeneze - začátek G – mírně teplé kontinentální podnebí, středně srážek, lesostepi, černozemě - časný G – studené kontinentální podnebí, málo srážek, stepi a tundra, soliflukce, ron - vrcholný G - studené podnebí, mírně srážek, stepi, spraše Proběhlo 26 glaciálů a 25 interglaciálů v pleistocénu; První Günzský glaciál trval ve střední Evropě 1,05-0,78 mil. př. Kr.; Poslední glaciál trval tis. př. Kr. Holocén se nachází v době meziledové tzv. Postglaciálu, který začal před 18 až 22 tis. lety podle místa a skončí cca 5-10 tis. n. l. Nyní jsme tak ve 70 % holocénu V pleistocénu byla hladina oceánu o m níže, a tak zvířata mohla přecházet přes Beringovu úžinu a La Manchšský průliv, Severní moře, Baltské moře

3 Preboreál: př. Kr. Boreál: Vyšší vlhkost; Kontinentální podnebí (roční amplituda až 55 °C, srážky hlavně v létě); Nárůst teploty o 2 °C; Listnaté lesy: buk, bříza, jilm, dub, lípa; Lesnatost 80 %; Horní hranice lesa o 100 m výš než dnes; př. Kr. Atlantik: Oceánské podnebí (klimatické optimum, roční amplituda až 30 °C, srážky rovnoměrně rozloženy během roku); Maximální rozvoj lesů (lesnatost 95 %) - listnaté a smíšené; Horní hranice lesa o m výš než dnes (Krkonoše m, Jeseníky 1250 m, Orlické hory 1050 m, Alpy: severní svahy m, jižní svahy m); př. Kr. Epiatlatik: Střídání sušších a vlhčích období; Lesní porosty: 5 vegetačních stupňů; Lesy: smrkové, habrové, bukovojedlové; Horní hranice lesa o 200 m výš než dnes; Lesnatost %; př. Kr. Subboreál: Kontinentální podnebí; Xerotermní (suchomilné) rostliny z jihovýchodní Evropy, Vznik kulturní stepi; př. Kr. Subrecent (subatlantik): Výkyvy teplotní i vlhkostní tzv. pluviály; – Klimatické optimum – 124 let Teplejší období a více srážek – 165 let – Chladnější období – 203 let Teplejší období a více srážek; pěstování vinné révy, šafránu – 161 let Malá doba ledová; nárůst Alp. ledovců – 270 let 1898 až současnost - Klimatické optimum – v 2005 je to 107 let Nadměrný výskyt povodní, což vedlo k řadě hladomorů ( , , , )

4 Vývoj české kulturní krajiny
Čtvrtohory: 1. Doba kamenná ,9 mil. př. Kr. = starší (Paleolit) ,9 mil., střední (Mezolit) , mladší (Neolit) , pozdní (Eneolit) 2. Doba bronzová př. Kr. = starší , střední , mladší 3. Doba železná př. Kr. = d. Halštatská , d. Laténská 0-450 4. Doba římská n. l. 5. Středověk n. l. = ranný stol., vrcholný stol., pozdní stol. Vývoj české kulturní krajiny Neolit: Osídlení do 300 m; Vesnice měla obyvatel; K jedné osadě náleželo cca 30 ha půdy; Velikost pole byla cca 1 ha; Vesnice měla 6-9 chatrčí (šířka 6-8 m, délka 8-45 m) se pěti řadami kůlů; Počet vesnic: Čechy 450, Morava 150, Slezsko 30; Rondel = správní centrum obklopené palisádou a vodním příkopem, průměr až 250 m, u nás 60 rondelů Přílohový systém = žárové hospodářství (příloh je ½ pole ležící ladem, Maximálně let pak následuje rotace); Pastva dobytka na výmladkových habřinách místo dubohabrového lesa; Sukcese k lesu let; Krajinná mozaika - shifting mosaic (les-pole-les); Problém je boj s plevelem Eneolit: Mělká orba (dřevěný hák); Zemědělství spíše zahradničení; Pole o velikosti do 500 m2; Problém je boj s lesem Doba bronzová: Osídlení do 400 m; Vesnice měla obyvatel; Vesnice měla 7-15 domků (šířka 4-5 m, délka m); První relativní přelidnění (1 osada připadla na 6 km2 využívané půdy); Hradiště = sídlo obehnané dřevěnou hradbou, leželo na vyvýšeném místě, mělo domů. Orba se zvířaty; Výroba z bronzu: dýky a meče, mísy a džbány, nářadí a zem. nástroje, ozdoby; Odlesnění vedlo k erozi, akumulace půdy v nivách a úvalech; Přílohové hospodaření (příloh 5-7 let). Keltská říše: Keltská pravlast (Čechy na západ od Vltavy a Labe, Bavorsko, Sasko, Durynsko, Bádensko); Kmeny Bójů, Tektoságů; Keltská expanze ve 3.-4.stol př. Kr. (území od Zakarpatské Ukrajiny po Británii) Hradiště – na vrchu nad osadou Závist jižně od Prahy, kamenná hradba, 450 př. Kr., rozloha 27 ha, centrem byla akropole. Města (Oppida) – 175 př. Kr., umístěná na kopcích, Př. Závist 157 ha, Stradonice 82 ha, Staré Hradisko 37 ha, Hrazany 30 ha, Třísov 26 ha, České Lhotice 23 ha, Hostýn 21 ha.

5 Keltské zemědělství: Zpracování železa a výroba oceli; Použití cínu, mědi, stříbra, zlata; Výroba: korále a náramky ze skla, mince ze zlata a stříbra, meče z oceli, nádoby z mědi a železa; Použití rotačních mlýnských kamenů a hrnčířského kruhu; Travopolní systém je účinné protierozní opatření; Usazení obyvatelstva vedlo ke vzniku stálých sídel a komunikací. Stěhování národů: 5.století; Lesnatost % Slovanské zemědělství: stol.; Čtvercová pole do 1000 m2; Pestré plodiny - proso, žito, čočka, hrách, konopí, pšenice; Výnosy na obilovinách činily 0,3-0,5 t/ha; Travnaté úvratě - ochrana před erozí; Pastva dobytka v lesích; Lesnatost v 10.století %. Středověká kolonizace (vnitřní a vnější): stol.; Populace: 11.stol , 12.stol , 13.stol , 14.stol ; Lesnatost 12.stol %, 14.stol %; Osídlení: 11.stol. 500 m, 12.stol. 600 m, 13.stol. 700 m, 14.stol. 800 m; Podpora německou imigrací; Zakládání nových osad – lokátoři (zisk pežen nebo doživotní funkce rychtáře, nebo daňové prázdniny 5-8 let); 1/3 nově založených vsí skončila; Trojpolní systém = 2/3 pole oseto a 1/3 leží ladem, ozim – zaseto na podzim + jař – zaseto na jaře nasledujícího roku + úhor; Hnojení tak 1x za 3 roky; 3 polní systém nebyl efektivnější než 2 polníl ale uživil více lidí; Existenční minimum byly 2 ha na rolnickou rodinu (3 generace); Chov ovcí, krav, prasat a drůbeže Na konci 14. století byl nepříznivý poměr lesů a orné půdy - oblasti Jihlavsko, Drahanská vrchovina měly nejnižší výměry lesů; Velká spotřeba dřeva na topení a obydlí; Spolupůsobení člověka a pluviálu mělo katastrofické dopady na krajinnou strukturu; Městské obyvatelstvo kolem 1450: 3 % Rybníkářství - maximální rozvoj: Plzeňsko, Třeboňsko, Č.B, Pardubicko, Poděbradsko, Kolínsko, Čáslavsko. Systém kanálů. Celkem 1800 km2 (2,3 % území ČR) a 84 tis. rybníků - (dnes 520 km2, 21 tis.) Novověk: 30letá válka; Během 28 let zmizelo 43% populace. - 1,4 mil. (1620) a 0,8 mil. (1648); Obnova kultivace krajiny přes 100 let. Barokní česká krajina: 18.stol.; Sakrální architektura; Liniová společenstva podél cest; Dřeviny dovezené z Ameriky a Asie; Počátek esteticky motivované úpravy krajiny - barokní zahrady, krajinné parky; Nové plodiny: brambory, jetel, kukuřice. Městské obyvatelstvo kolem 1750: 6 %

6 Změna způsobu hospodaření: 19. stol
Změna způsobu hospodaření: 19.stol.; Intenzifikace, hnojení místo úhoru, osevní postupy (střídavý osevní postup); Cukrovka se stala motorem zemědělství; Změna ve struktuře lesa - vysazování smrků a borovic v nízkých nadmořských výškách (dříve nad 800 m); Regulace toků, meliorace, devastace krajiny těžbou, budování průmyslu. Městské obyvatelstvo kolem 1850: 9 %, 1900: 13 % Drama socialismu - socialistická velkovýroba - dvě etapy 1.etapa léta - socialistická kolektivizace = úkoly scelení pozemků Je třeba vytvořit podmínky pro ekonomické využití mechanizačních prostředků Tvary pozemků mají vykazovat nejméně nepravidelností Nutné provést řadu změn kultur tak, aby bloky orné půdy JZD nebyly narušovány drobnými loučkami a pastvinami Je třeba vyčerpat všechna opatření k využití půdy ležící ladem a k rozšíření výměry orné půdy 2.etapa léta - Koncentrace zem.velkovýroby; Resortní úkoly pro výzkumné ústavy v 80. letech - jak „vyčistit“ hospodářský obvod zemědělského závodu od překážek bránících plynulému obdělávání pozemků. JZD (jednotné zemědělské družstvo): I. Typu, II. Typu, III. Typu, IV. Typu I. Typ: velkostatkář, zaměstnával lidi, produkci si nechal II. Typ: majitel pozemků, sdružení více farmářů, produkce rozdělena mezi farmáře a majitele III. Typ: na katastru byl majitel uvážen jako vlastník, ale pozemek byl v držení státu; dostal část z produkce IV. Typ: majiteli byl pozemek zabaven a s ostatními pracoval v družstvu jako zaměstnanec

7 Současné a očekávané změny ve vývoji krajiny
Od roku změny ve vývoji nejen venkovské krajiny - změna ekonomického prostředí - volný trh v dovozu a vývozu potravin - konec dotací do nadprodukce - zdražení vstupů - změna vlastnických poměrů - od roku útlumový program českého zemědělství - cca 15% orné půdy zrušeno - 4x nižší spotřeba chemických prostředků - zvýšení různorodosti druhů - orné půdy: 29,5 tis. km2 (1986), 25 tis. km2 (2004) » není obděláváno ha, ročně přibude dalších ha Celková struktura - evropská typologie - „collective openfields“ - beze změn. Lesnatost: Očekávaný vývoj 1. Nejúrodnější oblasti - (Polabí, Poohří, Haná, J.Morava) - stabilizace stavu 2. Pahorkatiny, vrchoviny - zvýšení podílu luk a pastvin, ochrana přírody, dotace na zvýšení produkce mimo venkovskou krajinu 3. Horské a podhorské oblasti - pomalé zalesňování; př. Bílé Karpaty - udržení stávajícího stavu diverzity; biozemědělství; chov ovcí pro nutnou pastvu