Hygienické požadavky na zdravotnická zařízení

Prezentace na téma: "Hygienické požadavky na zdravotnická zařízení"— Transkript prezentace:

1 Hygienické požadavky na zdravotnická zařízení
RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D B2 3. LF UK, Praha; školní rok 2014

2 Nemocniční hygiena

3 Faktory ovlivňující zdraví člověka
Vnitřní (dědičnost). Vnější: životní a pracovní prostředí, životní styl, zdravotní péče. Podle současných poznatků zdraví ovlivňuje: zdravotní péče  20 % životní prostředí  20 % způsob života  60 %.

4 Zdravotnictví (zdravotnická zařízení - ZZ)
Prostředí specifických a násobných rizik Prostředí sdílené specifickými skupinami osob Prostředí specifických expozičních cest Prostředí, kde se zdůrazňuje hlavně léčba před prevencí a kde občasná potřeba rychlého zásahu k záchraně života odsouvá do pozadí standardní použití ochranných pomůcek či postupů bezpečnosti práce

5 Osoby x rizika Pacienti Zdravotničtí pracovníci Ostatní pracovníci
Návštěvníci Biologické faktory (patogeny a podm. pat.) Chemické faktory (škodliviny) Fyzikální faktory (ionizující a neionizující záření, hluk, osvětlení a mikroklima, úrazy a poranění) Ergonomické faktory Psychologické a organizační faktory

6 Co je nemocniční hygiena ?
Soustavné uplatňování komplexu hygienických a protiepidemických zásad ve specifických podmínkách zdravotnických zařízení (ZZ) Ochrana pacienta: „aby z nemocnice neodcházel nemocnější než do ní přišel“ Cílem je nejen ochrana pacienta, ale i personálu a návštěvníků ZZ a také ochrana životního prostředí (před škodlivými vlivy ZZ)

7 Úkoly nemocniční hygieny (1)
Preventivní hygienicko-epidemiologická činnost  vypracování standardů (pracovních postupů) k zajištění hyg.-epid. zásad ve ZZ  koordinace programu ZZ ke snížení rizika nemocničních infekcí  uplatňování dekontaminačních, dezinfekčních a sterilizačních postupů v souladu s platnou legislativou a novými poznatky vědy  konzultace výstavby a stavebních adaptací z hlediska hyg.-epid.  atd.

8 Úkoly nemocniční hygieny (2)
Preventivní hygienicko-epidemiologická činnost  péče o pracovní prostředí a pracovní podmínky pracovníků ZZ (kategorizace prací)  ve spolupráci se smluvními lékaři závodní preventivní péče sledování zdravotního stavu zaměstnanců  spolupráce při analýze výskytu nemocí z povolání jako podklad pro jejich prevenci…  nejčastější nemoc z povolání ve ZZ (infekční onemocnění)  profesionální rizikový faktor z hlediska karcinogenního rizika: podávání cytostatik

9 Úkoly nemocniční hygieny (3)
Intervenční hygienicko-epidemiologický dozor  kontrola dodržování provozních řádů  odborný dohled nad sterilizačními centry  dohled nad mikrobiologickou čistotou prostředí  monitoring režimu úklidu  kontroly prováděných dekontaminačních a dezinfekčních postupů  spoluúčast na monitoringu bezpečného nakládání s odpady  monitoring kvality připravené stravy a manipulace s ní  atd.

10 Úkoly nemocniční hygieny (4)
Spolupráce s externími kontrolními orgány (KHS, SZÚ, SÚJB, SÚKL, Spojená akreditační komise ČR) Metodická a vzdělávací činnost  koordinace vzdělávání zaměstnanců v oblasti hygienické legislativy, protiepidemických postupů, zásad dekontaminace, dezinfekce a sterilizace Mezinárodní aktivity

11 Organizace nemocniční hygieny
Státní zdravotní dozor (odd. epidemiologie KHS)  dohled nad dodržováním hygienických požadavků stanovených zákonem o ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb. v platném znění)  schvalování provozního řádu  preventivní hygienický dozor  šetření epidemií a vybraných infekčních nemocí Vlastní ústavní hygienik (oddělení nemocniční hygieny) ZZ

12 Společnost pro nemocniční epidemiologii a hygienu ČLS JEP
Společnost je dobrovolné sdružení nemocničních hygieniků a epidemiologů a všech osob, které se podílejí na zajištění provozu nemocnice. Úzká spolupráce se všemi ostatními lékařskými obory. Pořádání odborných konferencí a odborných seminářů; řešení aktuální problematiky nemocniční epidemiologie a hygieny, vytváření koncepce oboru atd.

13 Stavebně-technické požadavky na zdravotnická zařízení

14 Stavebně-technické požadavky na zdravotnická zařízení

15 Stavebně-technické požadavky na zdravotnická zařízení
Požadavky na územní plánování Požadavky na architektonické uspořádání stavby Požadavky na stavební materiály a vnitřní vybavení staveb Požadavky na zásobování vodou a odvádění/likvidaci odpadních vod Požadavky na vytápění, větrání, mikroklimatické podmínky, hluk (pocházející z budov ZZ), osvětlení apod. (Požadavky na odstraňování odpadů)

16 Územní plánování Environmentální faktory (terén, orientace k světovým stranám, klimatické podmínky – vítr, sníh, inverze apod., zdroje znečištění /ovzduší, hluk, skládky/, radon apod.) Geologické faktory (stabilita území, hydrogeologické poměry…) Urbanistické faktory (dostupnost, veřejná doprava, okolí; demografie spádové oblasti) Prostorové faktory (možnost expanze…)

17 Architektonické uspořádání
Nová stavba x rekonstrukce (jiné) budovy Struktura a kapacita ZZ Pavilonové uspořádání x monoblok Kompatibilita s požadavky na vybavení a provoz (např. oddělení čistého a nečistého provozu – místní nebo alespoň časové) Ekonomické možnosti

18 Stavební materiály a vnitřní vybavení
Materiály nesmí být zdrojem znečištění Materiály a vybavení musí umožňovat snadné a účinné čištění prostor Podlahy, schodiště, dveře, výtahy, okna… - bezpečnost (např. dveře od WC u pacientů se musí otvírat ven apod.)

19 Požadavky na technické a věcné vybavení ZZ
Zákon o zdravotních službách (372/2011 Sb.) + Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče Nahradila od vyhlášku MZ č. 221/2010 Sb. (platila – ). Předtím platila vyhl. č. 49/1993 Sb. o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů

20 Požadavky na vybavení ZZ
Obecné požadavky na technické a věcné vybavení ZZ (příloha č. 1) + další požadavky na ZZ ambulatní péče (příloha č. 2) ZZ jednodenní péče (příloha č. 3) ZZ lůžkové péče (příloha č. 4) ZZ lékárenské péče (příloha č. 5) zdravotnické dopravní služby (příloha 6) zdravotnické záchranné služby (příloha č. 7) přepravy pacientů neodkladné péče (příl. č. 8). Požadavky na technické a věcné vybavení kontaktních pracovišť domácí péče (příl. č. 9).

21 Obecné požadavky… (1) 1. Zdravotnické zařízení musí z hlediska stavebně technických požadavků na prostory a jejich funkční a dispoziční uspořádání umožňovat funkční a bezpečný provoz. 2. Zdravotnické zařízení dále musí a) tvořit provozně uzavřený a funkčně provázaný celek, b) být umístěno v nebytových prostorech splňujících obecné požadavky na výstavbu,

22 Obecné požadavky… (2) c) mít zajištěnu dodávku pitné vody a dodávku teplé vody, pokud není zajištěn její ohřev na místě, d) mít zajištěn odvod odpadních vod, e) být vybaveno systémem přirozeného nebo nuceného větrání a systémem vytápění, f) mít zajištěno připojení na veřejný rozvod elektrické energie, g) být vybaveno připojením k veřejné telefonní síti, a to pevné nebo mobilní, pokud není ve vyhlášce uvedeno jinak, h) být vybaveno počítačem s připojením k internetu (neplatí pro všechny ZZ).

23 Obecné požadavky… (3) 3. Prostory určené pro
a) manipulaci s biologickým materiálem, b) provádění operačních výkonů, nebo c) provádění endoskopických výkonů s porušením integrity tělesného povrchu nebo se zvýšeným rizikem infekce, musí mít omyvatelný povrch stěn minimálně do výšky 180 cm a povrch nábytku a podlahy snadno čistitelné, omyvatelné a dezinfikovatelné, pokud není ve vyhlášce uvedeno jinak.

24 Další požadavky na ZZ ambulantní péče
Definice základních provozních prostor a vedlejších provozních prostor ZZ Požadavky na minimální podlahovou plochu ordinace lékaře a dalších zdravot. prac. (13 m2), čekáren a zákrokových sálů Požadavek na základní vybavení ordinace lékaře, pracoviště dalších zdravotnických pracovníků a zákrokového sálu Zvláštní požadavky na věcné a technické vybavení podle oborů péče… (všechny obory)

25 Základní vybavení ordinace lékaře (1)
a) vyšetřovací lehátko, b) umyvadlo, c) dřez na mytí pomůcek, pokud je prováděno mytí a čištění pomůcek použitých k manipulaci s biologickým materiálem, d) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, e) židle nebo křeslo pro pacienta, f) skříň na léčivé přípravky, g) stolky na přístroje a nástroje,

26 Základní vybavení ordinace lékaře (2)
h) nepřenosná uzamykatelná schránka z kovu, pokud se skladují omamné nebo psychotropní látky nebo přípravky je obsahující, i) skříň na nástroje a pomůcky, j) kartotéční skříň, pokud není zdravotnická dokumentace vedena výhradně v elektronické podobě nebo pokud není zřízena centrální kartotéka, k) chladnička na léčivé přípravky vybavená teploměrem, pokud se uchovávají léčivé přípravky nebo pomůcky, které pro své uchování vyžadují nižší teplotu než pokojovou, a chladnička na biol. materiál vybavená teploměrem, pokud je uchováván b.m.

27 Základní vybavení ordinace lékaře (3)
l) tonometr, fonendoskop, teploměr lékařský, osobní váha, výškoměr, m) přebalovací stůl, pokud je poskytována péče novorozencům a kojencům, n) pomůcky a léčivé přípravky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, tj. resuscitační rouška nebo samorozpínací vak včetně masky, vzduchovody, rukavice, výbava pro stavění krvácení a prostředky k zajištění žilního vstupu; pracoviště pracovníků nelékařských zdravotnických povolání nemusí být vybaveno léčivými přípravky pro poskytnutí první pomoci a prostředky k zajištění žilního vstupu,

28 Základní vybavení ordinace lékaře (4)
o) sterilizátor, pokud se používají nástroje a pomůcky vyžadující sterilitu a není zajištěna služba centrální sterilizace nebo dodávka veškerého materiálu na jednorázové použití anebo pokud není dodáván veškerý materiál sterilizovaný. Pokud je používána sterilizace formaldehydem, musí být sterilizátor umístěn mimo místnost pro provádění výkonů, p) lokální svítidlo vyšetřovací, q) prostor pro svlékání pacienta a odložení oděvu.

29 Další vybavení ordinace všeobecného praktického lékařství
optotypy, vybavení k určení barvocitu, glukometr. Čekárna musí mít minimální plochu 10 m2.

30 Vybavení ZZ lůžkové péče
Společné požadavky (např. definice základních a vedlejších provozních prostor lůžkového oddělení, minimální plocha pokoje a minimální plocha na jedno lůžko, minimální plocha vyšetřoven, minimální vybavení jednotlivých pracovišť atd.) Dodatečné (zvláštní) požadavky pro jednotlivá specializovaná pracoviště (včetně např. následné léčebné péče, léčebných lázní atd.)

31 Další vybavení ordinace zubního lékařství
stomatologická souprava s křeslem, vyšetřovací svítidlo, plivátko, přívod stlačeného vzduchu a odsávání, separátor odpadních vod - odlučovač amalgámu, stabilní RTG přístroj zubní a zařízení pro vyvolávání snímků nebo digitální systém, pokud není vyšetření RTG přístrojem zubním zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízení jiného provozovatele v témže objektu po celou dobu ordinačních hodin,

32 Voda ve zdravotnictví

33 Voda ve zdravotnických zařízeních
Zdravotnické zařízení musí být vybaveno tekoucí pitnou vodou Z hlediska hygieny je nutné hlídat i podmínky klimatizace a kvalitu teplé vody (prevence přenosu nákaz inhalací a inokulací) Rehabilitační a léčebné bazény Požadavky na „superčistou“ vodu ve zdravotnických zařízeních

34 Zásobování ZZ pitnou vodou
Dvojí možné postavení provozovatele ZZ ve vztahu k zásobování pitnou vodou: Provozovatel ZZ = odběratel pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu (nejobvyklejší případ) nebo od jiné osoby, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu nebo Osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu (z individuálního zdroje)

35 Odběratel pitné vody… Většina povinností leží na dodavateli vody Výjimka (§ 4 odst. 5 ZOOVZ): nedodržení jakosti vody je způsobeno vnitřním vodovodem objektu ZZ Vlastní doúprava vody provozovatelem ZZ:  na většině oddělení není nutná,  někdy vyžadována na vybraných odděleních (hemodialýza, lékárna, příprava sterilní vody na oplachy nástrojů apod.)

36 Provozovatel = osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu (z individuálního zdroje)
Všechny povinnosti osob podle § 3 odst. 2 Zajistit kvalitu dodávané vody podle požadavků vyhlášky (252/2004 Sb. ve znění vyhl. 187/2005 Sb. a 293/2006 Sb.) Vypracovat provozní řád Kontrola kvality vody v četnosti a rozsahu stanovené vyhláškou (obvykle 1 krácený rozbor za rok a 1 úplný rozbor za 2 roky) Předat protokol o kontrole v elektronické podobě OOVZ A další … včetně šetření příčin při zjištění nedodržení hygienických limitů a přijetí nápravných opatření

37 Teplá voda a klimatizace
Vhodný habitat pro některé /ubikvitní/ druhy mikroorganismů (legionely, atypická mykobakteria, pseudomonády, améby…), které jsou oportunními patogeny Výskyt ve volné vodě, ale hlavně v biofilmech Riziko přenosu nákazy inhalací (aerosolu) a inokulací (např. výplachy očí) nebo aspirací vody Vyšší riziko tam, kde vznikají aerosoly Postihuje především osoby s oslabenou imunitou Nejčastější riziko: legionelóza (pneumonie) či Pontiacká horečka způsobená bakterií Legionella pneumophila

38 Podmínky rozvoje legionel
Teploty v rozmezí 20 – 50 °C Stagnace vody (slepá ramena, nečerpání vody) Materiály, podporující množení mikrobů Sanitace systému [sedimenty, kal, koroze, inkrusty] Nutriční potenciál vody – AOC, BDOC (vhodná úprava vody) Rozšiřování vzduchem - > 60% rel. vlhkosti, vzdálenost od zdroje < 300 m (pH v rozpětí 2,0 – 8,5)

39 Legislativní požadavky (TV)
Požadavky na kvalitu teplé vody definovány v zákoně o ochraně veřejného zdraví a vyhlášce 252/2004 Sb. Povinnost monitorovat kvalitu (také na legionely) v ZZ Nutno činit preventivní opatření (vyhnout se podmínkám rozvoje legionel – a tím i dalším mikroorganismům žijícím v podobném prostředí)

40 Rehabilitační a léčebné bazény

41 Rehabilitační a léčebné bazény
Požadavky na kvalitu vody v bazénech ZZ jsou nově definovány ve vyhlášce MZ č. 238/2011 Sb. Nejen požadavky na kvalitu vody, ale i způsob úpravy a recirkulace vody (kontinuální riziko), pokud nejde o tzv. vanové koupele Rizika mikrobiologická i chemická

42 Požadavky na „superčistou“ vodu ve ZZ
Voda pro hemodialýzu (ČL) Voda na oplachy nástrojů (endoskopy) a pro výrobu léčiv (ČL) Voda pro pacienty s vážnou poruchou imunity

43 Rizikové faktory vnitřního prostředí

44 Rizikové faktory vnitřního prostředí
Fyzikální (tepelně-vlhkostní mikroklima, elektroiontové mikroklima, ionizující a neionizující záření, hluk, vibrace, prach) Chemické (anorganické a organické plynné látky, cigaretový kouř…) Biologické (mikroorganismy, plísně, roztoči, hmyz, hlodavci) Zdroje znečištění: vnitřní i vnější

45 Tepelně-vlhkostní mikroklima (1)
T-V mikroklima působí přímo na organismus Ovlivňuje uvolňování některých chemických látek z použitých materiálů a stavebnin Může vytvářet vhodné podmínky pro některé biologické faktory (plísně) Teplota (suchá t., doporučení: 21,5  2,5 °C) Vlhkost vzduchu (relativní VZ = poměr absolutní a maximální vlhkosti pro danou teplotu a tlak), doporučené hodnoty RVZ: % Proudění vzduchu (dop. 0,15-0,2 m.s-1)

46 Tepelně-vlhkostní mikroklima (2)
Nízká relativní vlhkost  subjektivně pociťována jako suchost, pálení, dráždění sliznic; ohroženi zejména pacienti s chronickým onemocněním dých. cest a alergičtí pacienti; dlouhodobá expozice nízké vlhkosti vede ke ztrátám tekutin (staří lidé, kojenci) Vysoká relativní vlhkost  snižuje se odpařování potu (narušení základního ochlazovacího mechanismu), tepelný diskomfort či přehřátí; v prostředí s RVZ > % vhodné podmínky pro rozvoj plísní, hub, roztočů i některých bakterií

47 Elektroiontové mikroklima (1)
= elektrický stav ovzduší (obsah volných atmosférických iontů v ovzduší) Ionty mohou nést (+) nebo (-) náboj, podle velikosti je dělíme na lehké (malé), střední a těžké (velké); LZI = lehké záporné ionty Vznikají ozářením molekul radioaktivním či UV zářením, při el. výboji nebo při rozstřikování vody (vodopád) Čisté vysokohorské prostředí: cca 1000 LZI/cm3 Pražské prostředí: LZI/cm3, v zimě i méně

48 Elektroiontové mikroklima (2)
Na organismus mají pozitivní vliv LZI, zvl. na dýchací cesty (činnost řasinkového epitelu), ale i na EEG, krevní tlak a na subjektivní pocit svěžesti. Alergici – klimatoterapie, speleoterapie (v jeskyni až LZI/cm3) Ve vnitřním prostředí je počet LZI redukován pouhou přítomností člověka, ale hlavně jeho aktivitami (kouření!) V elektricky neutrálním prostředí pociťují někteří lidé nespecifické obtíže: podrážděnost, zvýšená únava, obtížné soustředění, pokles pracovní výkonnosti; poruchy spánku

49 Elektromagnetické záření
Pro vnitřní prostředí mohou být relevantní především:  ionizující záření  neionizující záření  viditelné světlo

50 Viditelné světlo Intenzita a kvalita světla v interiéru hraje důležitou úlohu v psychickém ladění člověka a špatná kvalita osvětlení vede ke zrakové únavě, která přispívá k celkové únavě a nesoustředivosti Nehodnotí se pouze intenzita, ale i oslnění, které je častou chybou interiérů. Dlouhodobé působení i menšího stupně oslnění  časně nastupující zraková únava, bolesti hlavy, celková únava Vyskytují-li se v zorném poli oka příliš velké jasy, jejich rozdíly nebo prostorové či časové kontrasty jasů, které překračují adaptabilitu zraku, vzniká oslnění. Oslnění můžeme rozdělit na oslnění přímé či odrazem.

51 Hluk Zdroje hluku: vnější a vnitřní (výtahy, provozní činnosti, aktivity nájemníků) Relativně nízké intenzity hluku ve vnitřním prostředí nepůsobí na sluchový orgán, ale při opakování mohou přes CNS (dráždivý impuls, stres) vyvolávat únavu, podrážděnost, deprese… Nespecifické účinky hluku: Systémové – vegetativní reakce s převahou sympatiku, zvýšení TK, změny metabolismu, zvýšení lipidů a cholesterolu, zvýšená exkrece stresových hormonů. Snížení kvality spánku (rušení spánku hlukem) – fyziologické i psychologické následky: zhoršená nálada, snížená výkonnost, bolesti hlavy a únavnost; zvýšené užívání léků na spaní (nežádoucí účinky), zvýšené riziko hypertenze…

52 Chemické faktory Zdroje znečištění: zevní (výměna vzduchu i přes zavřená okna až 1 x za hodinu), ale především vnitřní Problematická stránka nových materiálů a energetických úspor Anorganické plynné látky Organické plynné látky Organické látky Cigaretový kouř (Prach)

53 Oxidy uhlíku Oxid uhličitý (zdroj: pobyt osob, spalování, kouření): únava,… Oxid uhelnatý (zdroj: nedokonalé hoření): karboxyhemoglobin (COHb), akutní i chronická otrava podle velikosti a délky expozice COHb nad 10 % - otrava COHb okolo 2,5 % - může zhoršit obtíže pacientů s anginou pectoris (KVO) a nemocemi dýchacích cest

54 Oxidy dusíku NO a NO2 (zdroj: spalování plynu): při koncentraci NO2 nad 4 mg/m3 alterace plicních funkcí, ale u astmatiků změny plicních funkcí již při koncentraci okolo 0,2 mg/m3 U dětí z rodin, které používaly plynové spotřebiče, nalezena vyšší frekvence respiračních symptomů a onemocnění než u ostatních dětí Při intenzivní expozici až pálení a suchost sliznic, dráždění ke kašli, dušnost Syndrom nemocných budov? Oxidy síry – nejsou zásadní pro vnitřní prostředí

55 Těkavé organické látky
Uvolňují se ze stavebních materiálů, nábytku, těsnění, koberců, podlah (např. formaldehyd, styren, xylen, etylbenzen, tertachlorethylen, aceton…), z různých barev, čistících prostředků, kosmetických přípravků (chloroform, benzen, styren), z insekticidů a pesticidů, ale i z elektrických přístrojů Formaldehyd – nespecifický vliv: pálení očí a sliznic, pocit suchosti, dráždění ke kašli, svědění kůže, zhoršuje obtíže alergiků, bolesti hlavy, únava, nespavost až deprese; účinný kontaktní i inhalační alergen, potenciální karcinogen

56 Prach (1) Důležitá složka vnitřního prostředí; zdroje vnější a vnitřní (spalování…) Negativní vnímání ze strany uživatel, zejména při nízké relativní vlhkosti vzduchu Důležité složky z hlediska vnitřního prostředí: specifický prach (zejména vláknitý prach) a respirabilní frakce prachu Částice vláknité povahy (azbest a jiná minerální a skleněná vlákna) = karcinogeny: podíl na vzniku karcinomu plic nebo mezoteliomu pleury. Riziko prudce roste při souběžné expozici jiným rizikovým faktorům 

57 Ochrana před nepříznivými účinky hluku ve ZZ

58 Ochrana před nepříznivými účinky hluku ve ZZ
Zákon o ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb. v platném znění) + Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací NV upravuje hygienické limity hluku pro pracoviště a chráněné prostory a to pro denní a noční dobu, způsob měření hluku a hodnocení Zvuk = mechanické vlnění, vyvolávající sluchový vjem Hluk = každý rušivý zvuk Den ze zákona rozdělen na denní dobu (6:00 – 22:00) a noční dobu (22:00 – 6:00)

59 Ochrana před hlukem ve ZZ
Pro hodnocení hluku se použije 8 pro den nejhlučnějších hodin po sobě jdoucích, pro noc 1 (nejhlučnější) hodina = ekvivalentní hladina akustického tlaku. Pokud se jedná o dopravní hluk, je hodnocen pro celý den a celou noc. Výjimečně se použije hladina maximálního akustického tlaku. Hlukový limit je stanoven jako součet základní hladiny a korekcí Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo… staveb pro zdravotní a sociální účely…

60 Ochrana před hlukem ve ZZ
Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti Pobytová místnost je místnost nebo prostor, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky k tomu, aby se v ní zdržovaly osoby (například kanceláře, dílny, ordinace, výukové prostory, pokoje ve zdravotnických zařízeních, hotelích a ubytovnách, halové prostory různého účelu, sály kin, divadel a kulturních zařízení, místnosti ve stavbách pro individuální rekreaci apod.) – definice podle Vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášek č. 491/2006 Sb. a 502/2006 Sb.

61 Hlukové limity pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb
Hygienický limit = základní hladina akustického tlaku A LAeq,T (50 dB) + korekce: 1) Hluk z veřejné produkce hudby a provozoven služeb; 3) Hluk z dopravy; 4) Stará hluková zátěž (vzniklá do )

62 Hlukové limity pro chráněný vnitřní prostor staveb
Hygienický limit /pro hluk pronikající vzduchem zvenčí/ = základní hladina akustického tlaku A LAeq,T (40 dB) + korekce: Hygienický limit /pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu/ = základní hladina maximálního akustického tlaku A LAmax (40 dB) + korekce:

63 Hlukové limity pro chráněný vnitřní prostor staveb

64 Větrání pracovišť ve ZZ

65 Větrání pracovišť ve ZZ
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví práci; § 41-43 Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být a) 50 m3/h na zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd I nebo IIa… Nucené větrání musí být použito vždy, když pokud přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany zdraví zaměstnanců…

66 Mikroklimatické podmínky

67 Požadavky na mikroklimatické podmínky pobytových místností ve ZZ
Vyhláška MZ č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb Provoz v pobytových místnostech se zajišťuje tak, aby byly dodrženy přípustné mikroklimatické podmínky…. s výjimkou mimořádně chladných (< - 16 °C) nebo mimořádně teplých dnů (> 30 °C)

68 Požadavky na mikroklimatické podmínky pobytových místností ústavů SP a ZZ
Teplota (kulového teploměru):  24,0  2,0 /teplé období roku/  22,0  2,0 /chladné období roku/ Rychlost prouděné vzduchu:  0,16 – 0,25 m.s-1 /teplé období roku/  0,13 – 0,20 m.s-1 /chladné období roku/ Relativní vlhkost vzduchu:  nejvýše 64 % /teplé období roku/  nejméně 30 % /chladné období roku/ Relativní vlhkost v pokojích nemocných nemá být nižší než 55 %

69 Požadavky na mikroklimatické podmínky
V případě, že lůžkové pokoje nemocničního oddělení jsou orientovány na JZ nebo J (slunnou stranu), nestačí pokoj opatřit zvlhčovačem vzduchu nebo zajistit okna závěsy, ale je třeba zajistit klimatizaci (regulaci vnitřní teploty) pokoje.

70 Požadavky na mikrobiologickou kvalitu pobytových místností ústavů SP a ZZ
Nepřípustný je viditelný nárůst plísní na zdech a povrchu pobytových místností Koncentrace bakterií nesmí překročit 500 KTJ na 1 m3 vzduchu, stejný limit platí pro koncentraci plísní  tyto limity se nevztahují na prostory vyžadující zvýšené nároky na čistotu vnitřního prostředí ! Horní limitní hodnotou pro jeden gram prachu vysátého z lůžek, čalouněného nábytku a koberců ve vnitřním prostředí staveb jsou 2 μg alergenů roztočů nebo 0,6 mg guaninu.

71 Osvětlení

72 Osvětlení pracovišť ve ZZ
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci; § 45 K osvětlení pracoviště (včetně spojovacích cest) se užívá denní, umělé nebo sdružené osvětlení. Osvětlení musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky. Osvětlení nesmí být příčinou oslňování Pracoviště osvětlované denním osvětlením, kde může docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění, musí mít osvětlovací otvory vybaveny clonícími zařízeními umožňujícími regulaci přímého slunečního záření.

73 Osvětlení pracovišť ve ZZ
Normovou hodnotou se rozumí konkrétní hodnota denního, umělého nebo sdruženého osvětlení obsažená v příslušné české technické normě: ČSN Denní osvětlení budov ČSN Sdružené osvětlení ČSN EN Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory Sdružené osvětlení = záměrné současné osvětlení denním a doplňujícím umělým osvětlením

74 Osvětlení pracovišť ve ZZ
Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném denním osvětlením, musí být dodrženy tyto hodnoty: a) denní osvětlení vyjádřené činitelem denní osvětlenosti D, minimální Dmin = 1,5 %, při horním nebo kombinovaném denním osvětlení i průměrný Dm = 3 %, b) celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností Em = 200 lx. (§ 45, odst. 3) Činitel denní osvětlenosti (D) = E/Eh x 100 (%) E = osvětlenost (v kontrolním době); Eh = osvětlenost venkovní vodorovně nezacloněné roviny – oboje v luxech

75 Osvětlení pracovišť ve ZZ
Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném sdruženým osvětlením, musí být dodrženy tyto hodnoty: a) denní složka sdruženého osvětlení vyjádřená činitelem denní osvětlenosti D, minimální Dmin = 0,5 % a při horním a kombinovaném denním osvětlení i průměrný Dm = 1 %, b) celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností Em = 200 lx. (§ 45, odst. 4)

76 Osvětlení pracovišť ve ZZ

77 Osvětlení pracovišť ve ZZ
Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce a na kterém nemohou být splněny hodnoty pro denní ani pro sdružené osvětlení se může zřizovat a provozovat jen v případě, že jde o pracoviště: a) pouze s nočním provozem, b) které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu, c) jehož účel nebo konstrukční požadavky neumožňují zřídit dostatečný počet či velikost osvětlovacích otvorů. (§ 45, odst. 6)

78 Požadavky na osvětlení pracovišť ZZ
Osvětlenost a její rozložení v místě zrakového úkolu a v jeho bezprostředním okolí mají velký vliv na to, jak rychle, bezpečně a pohodlně osoba vnímá a vykonává zrakový úkol. Požadavky na osvětlení pro různé prostory a činnosti jsou uvedeny v části 5 normy ČSN EN Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory

79 Požadavky na osvětlení pracovišť ZZ
Všechny hodnoty uvedené v této normě jsou udržované osvětlenosti a zajišťují potřebnou zrakovou pohodu a zrakový výkon Udržovaná osvětlenost (Em) je hodnota průměrné osvětlenosti na daném povrchu, pod kterou nesmí osvětlenost poklesnout Osvětlení musí být rovnoměrné, nesmí se míhat a nesmí působit rušivě oslněním (sledováno pomocí indexu oslnění, resp. jednotným omezením oslnění UGRL)

80 Požadavky na osvětlení pracovišť ZZ
Pro zrakový výkon, pocit celkové a duševní pohody je důležité, aby barvy předmětů a lidské pokožky v prostředí byly podány přirozeně, věrně a tak, aby lidé vypadali přitažlivě a zdravě. Bezpečnostní barvy musejí být vždy rozlišitelné jako takové. Pro objektivní charakteristiku vlastností světelných zdrojů z hlediska podání barev byl zaveden index podání barev Ra. Maximální hodnota Ra je 100. Tato hodnota se zmenšuje se zhoršováním jakosti podání barev Světlené zdroje s Ra menším než 80 nesmějí být použity ve vnitřních prostorech, v nichž osoby pracují nebo pobývají dlouhodobě

81 Osvětlení: místnosti pro všeobecné použití (7
Osvětlení: místnosti pro všeobecné použití (7.1) a místnosti pro personál (7.2) Udržovaná osvětlenost (Em), index oslnění (UGRL), index podání barev (Ra)

82 Osvětlení: lůžkové pokoje (7.3)

83 Osvětlení: vyšetřovny obecně (7.4)

84 Osvětlení: oční vyšetřovny (7.5) a ORL vyšetřovny (7.6)

85 Osvětlení: místnosti zobrazovacích metod (7.7) a porodní sály (7.8)

86 Osvětlení: ošetřovny (všeobecně) (7.9)

87 Osvětlení: operační prostory (7.10)

88 Osvětlení: jednotky intenzivní péče (7.11)

89 Osvětlení: zubní ordinace (7.12)

90 Syndrom nemocných budov (Sick Building Syndrome)
SBS popisuje zdravotní obtíže lidí pracujících nebo žijících v budově, kteří se necítí dobře a pociťují příznaky nemoci, která nemá zjevné příčiny. Příznaky se zhoršují tehdy, pobývají-li lidé v budově, a zlepšují se či úplně vymizí, pobývají-li mimo ni. SBS má za následek podstatný pokles pracovní výkonnosti, zhoršení osobních vztahů a v závěru pak i ztrátu pracovní produktivity nebo dokonce pracovní neschopnost. SBS se vyskytuje v úřadech, obytných domech, školkách, školách. Příčina není známá.

91 Syndrom nemocných budov
Syndrom nemocných budov je soubor nespecifických obtíží, které zpravidla nejsou tak závažné, aby způsobily pracovní neschopnost pro nemoc, ale zhoršují pohodu lidí a negativně ovlivňují pracovní výkonnost. Obtíže postihují současně větší počet osob v budově.

92 Syndrom nemocných budov
Potíže SBS lze rozdělit do čtyř skupin: Postižení očí a horních cest dýchacích; pocity dráždění a pálení očí, nosu, nosohltanu, slzení a rýma. Postižení dolních cest dýchacích; tlak na prsou, dušnost, někdy až astmatického rázu. Kožní dráždění, svědění, zčervenání pokožky, vyrážka. Potíže centrálně nervové , jako bolesti hlavy, letargie, někdy naopak vznětlivost, snížení pracovní kapacity a paměti, poruchy nočního spánku s denní ospalostí, nesoustředěnost, únava.

93 Syndrom nemocných budov
Do syndromu SBS nepatří: infekce (rýma, nozokomiální infekce), chronická onemocnění z kouření, otravy (např. olovem z nátěrů a maleb), infekce legionelou (z vody), následky průmyslového znečištění, nádorová onemocnění způsobená radonem, azbestóza, důsledky tepelných změn, ztráta sluchu z hluku

94 Syndrom nemocných budov
Odhad výskytu: zdrojem je 30 % nových či renovovaných budov, zejména s pracovišti typu open–space (velkoprostorové kanceláře) Odhad ztrát: pokles pracovní výkonnosti a vyšší absence vedou k poklesu hrubého domácího produktu o 0,5 až 1,0 %. Odhad příčin: nedostatečné větrání, vysoký obsah škodlivin v ovzduší (VOC, NOx, prach, plísně, pachy, vlhkost, obsah a druh iontů ! aj.)

95 Charakteristiky „nemocných“ budov (1)
Budova je postavená v 60. letech či později Klimatizace s možností chlazení Blikající a ostré, oslňující osvětlení Nízká úroveň ovládání větrání, vytápění, osvětlení Nový nábytek, koberce, nové malby a nátěry Mnoho kancelářského zařízení (v provozu PC, kopírky) Špatná celková údržba budovy

96 Charakteristiky „nemocných“ budov (2)
Nedostatečný úklid Vysoká teplota Nízká či příliš vysoká vlhkost vzduchu Chemické znečištění (tabákový kouř, ozón, těkavé látky) Prach a vlákna v ovzduší (manipulace s papírem) Velkoprostorové kanceláře s neoddělitelnými pracovními místy Rutinní úřednická práce (netvůrčí)

97 Příčiny stavebních chyb a nedostatků v užívání objektu:
Projekt – 45 % / 50 % Technické provedení stavby – 22 % / 25 % Použité materiály – 14 % / 21 % Obsluha objektu – 8 % Příliš rychlé obydlení stavby – 4 % Chování uživatelů objektu – 5 % Jiné příčiny – 2 %/ 3 % (zdroj: švédská studie / celoevropská studie)

98 Čisté prostory ve zdravotnictví

99 Čisté prostory ve zdravotnictví
Ve ZZ je řada prostorů, kde se požaduje vyšší kvalita vnitřního prostředí ve smyslu definovaných tříd čistoty (např. operační sály, JIP, ARO, sterilní stany apod.) Čisté prostory jsou specifické prostory, definované jako prostory, ve kterých je koncentrace znečišťujících látek (počet částic pevného aerosolu) limitována a kontrolována a které jsou navrhovány a užívány způsobem zabraňujícím vzniku, šíření a hromadění znečišťujících částic uvnitř prostoru při současné kontrole dalších fyzikálních parametrů prostředí

100 Čisté prostory (ve zdravotnictví)
Čisté prostory se dělí do 9 tříd čistoty podle ČSN EN ISO (Čisté prostory a příslušné řízené prostředí) na základě počtu částic pevného aerosolu větších nebo rovných určité velikosti obsažené v 1 m3 vzduchu Uvedené požadavky jsou zajištěny klimatizací, kdy je do prostoru přiváděno velké množství vysoce filtrovaného vzduchu, který zředí případnou koncentraci znečišťujících částic produkovaných pacientem Skutečné počty částic se ověřují měřením Ve ZZ se nejčastěji používá počet částic o velikosti 0,5 μm a 5 μm (= nejzávažnější z hlediska zdraví, protože částice o tomto rozmezí se dostávají do plicních sklípků)

101 Třídy čistoty podle ČSN EN ISO

102 Doporučené třídy čistoty pro typické zdravotnické prostory
Druh prostoru Třída čistoty Superaseptický operační sál 5-6 Zázemí superaseptického sálu 7 Aseptický a septický operační sál Zázemí aseptického a sept. sálu 8 Zákrokový sál JIP – popáleniny, transplantace JP – pooperační ARO

103 Doporučené třídy čistoty ve ZZ

104 Čisté prostory ve zdravotnictví
Počty částic se měří fotoelektrickými přístroji, kdy je určitý objem vzorku nasáván do komory přístroje, která je osvětlena přes optickou soustavu laserovou diodou Světlo rozptýlené částicemi je zachycováno fotobuňkou, převedeno na elektrický signál a vyhodnoceno mikroprocesorem, který je převede na počet částic v 1 m3 Nutno přesně měřit objem vzduchu procházejícího komorou

105 Čisté prostory ve zdravotnictví
Zatím co pro ČP pro přípravu léčiv jsou jednoznačně dané požadavky pro kvalitu prostředí, způsob jejich dosažení i kontroly, pro ČP ve zdravotnictví takové požadavky nejsou nikde legislativně stanoveny. Vychází z ČSN EN ISO jako odborného standardu a všechny požadavky kladené na ČP ve zdravotnictví jsou zatím stanoveny pouze dohodou mezi pracovníky orgánů ochrany veřejného zdraví, výrobci ČP (projektant ČP) a jejich uživateli – zdravotníky.

106 Čisté prostory ve zdravotnictví

107 Čisté prostory ve zdravotnictví
Sebedokonalejší klimatizace ale nebude nic platná, jestliže se na těchto pracovištích nebude dodržovat hygienická kázeň, všechny dveře v době výkonu na operačním sále budou otevřeny (porušení tlakových poměrů a možnost nasávání znečištění z okolní budovy) a klimatizace se nebude správně provozovat a pravidelně čistit.

108 Úkoly nemocniční hygieny
V oblasti  infekčního hospitalismu (problematika nozokomiálních nákaz)  neinfekčního hospitalismu

109 Problematika nozokomiálních nákaz
Nozokomiální infekce /nemocniční nákaza/ je nákaza endogenního nebo exogenního původu, která vznikla v příčinné souvislosti s pobytem nebo výkony prováděnými ve zdravotnickém zařízení nebo ústavu sociální péče v příslušné inkubační době, včetně nákaz (takto způsobených), které se projeví až po přeložení/propuštění pacienta. Pojem nozokomiální pochází z řeckého slova nosokomeion, což znamená „nemocnice“ (nosos = nemoc, komeo = starat se o…).

110 Epidemiologie nozokomiálních nákaz
USA: cca 2 miliony pacientů za rok; příčina úmrtí u osob/rok (1995), náklady 4,5 – 11 miliard USD. Francie: prevalence 6,87% v 2001 a 7,5% v r (ale až 30% na JIP); asi 9000 úmrtí za rok. Itálie: prevalence okolo 6,7% (2000) čili mezi 450 a 700 tisíci pacienty za rok; způsobilo mezi 4500 a 7000 úmrtí.

111 Epidemiologie nozokomiálních nákaz
Z informačního materiálu MZČR ( Podle zahraničních odhadů je na světě každý den cca 1,4 milionu lidí léčeno pro infekci, kterou získali během pobytu v nemocnici. V rozvinutých zemích je výskyt tzv. nosokomiálních (nemocničních) infekcí u 5 až 10 % všech hospitalizovaných, u pacientů přijímaných na jednotky intenzivní péče je to 15 až 40 %. Nosokomiální infekce mohou výrazně zkomplikovat pobyt pacientů v nemocnici a není vzácné, že vedou i k jejich úmrtí.

112 Epidemiologie nozokomiálních nákaz
Zdroj nákazy (pacient, personál, návštěvník) Cesta přenosu (kontaktní přenos, inokulace, inhalace, implantace, ingesce…) Vnímavý jedinec (= pacient oslabený základním onemocněním) Riziko vzniku n.n. stoupá úměrně s počtem provedených invazivních výkonů, s délkou hospitalizace (kolonizace multirezistentními nozokomiálními kmeny), se spektrem podávaných léků.

113 Spektrum původců nozokomiálních nákaz
Spektrum původců se mění – v 50.letech převládal Staphylococcus aureus, v 70.letech gramnegativní bakterie (např. Pseudomonas aeruginosa) , od 80.let dominují grampozitivní bakterie s mnohočetnou resistencí – vancomycin resistentní enterokoky (VRE) a meticilin-resistentní stafylokoky (MRSA). Mikroorganismy s nízkou virulencí, viry, houby, paraziti atakují imunokompromitované nemocné. Cílem všech hygienických a protiepidemických opatření je minimalizovat vznik a šíření n.n.

114 Epidemiologická opatření proti n.n.
Hygienický režim pacientů (osobní hygieny, ústavní prádlo, umístění a pohyb nemocných atd.) Režim ošetřování nemocných (ochranné pracovní prostředky zaměstnanců, mytí a dezinfekce rukou, individuální pomůcky pro jednoho pacienta, dezinfekce, sterilizace…) Režim návštěv (především přenos nákaz vzdušnou cestou…) Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče

115 Hygienická opatření proti n.n.
Režim nemocničního stravování (dietní stránka, hygienická stránka) Úklid (estetická stránka a hygienická stránka – snaha o mikrobiálně bezpečné prostředí); mechanická očista, čistící a dezinfekční přípravky; dle provozního řádu Dezinfekce a sterilizace Režim odpadů (specifický zdravotnický odpad, nespecifický zdravotnický odpad, radioaktivní odpad) Technické a věcné požadavky na vybavení zdravotnických zařízení (vyhláška č. 49/1993 Sb.)

116 Pracovní skupina pro nozokomiální infekce
Od roku 2001 existuje mezioborová Pracovní skupina pro nozokomiální infekce, kterou tvoří experti těchto odborných společností: Společnost pro lékařskou mikrobiologii Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii Společnost infekčního lékařství Společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Společnost pro nemocniční hygienu

117 Dezinfekce a sterilizace

118 Dezinfekce a sterilizace
Požadavky viz vyhláška 306/2012 Sb. Stupně dezinfekce: mechanická očista  dezinfekce  vyšší stupeň dezinfekce  sterilizace Standardní operační postupy Fyzikální metody dezinfekce (var, var pod tlakem, dezinfekce v mycích, pracích a parních přístrojích při T> 90°C, UV záření) Chemické metody dezinfekce (přípravky registrované podle zákona o biocidech), především přípravky chlorové, fenolové, jodové, kvarterní amoniové sloučeniny ad.

119 Dezinfekce Vyšší stupeň dezinfekce (usmrcení všech růstových stádií mikroorganismů, ale ne cyst prvoků či vajíček helmintů  „chemická sterilizace v roztocích“ (starý název), např. roztok 2% glutaraldehydu po dobu 2-3 hodin, Persteril 0,5% po dobu 10 minut atd. Pomůcky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují 8 hodin kryté sterilní rouškou v uzavřených kazetách nebo skříních. Úspěšnost vyššího stupně dezinfekce se dokládá deníkem vyššího stupně dezinfekce pro každý zdravotnický prostředek, který nemůže být klasickou metodou sterilizován. V deníku je uvedeno: datum přípravy dezinfekčního roztoku, jméno pacienta, název použitého dezinfekčního přípravku, koncentrace, expozice, podpis provádějícího zdravotnického pracovníka.

120 Sterilizace Konečná etapa, včetně osušení a opatření vhodným obalem na skladování Schválené fyzikální a chemické sterilizační postupy (podle technických norem, např. ČSN EN 550) Fyzikální: nasycená vodní pára pod tlakem, horká voda pod tlakem (např. chirurgické nástroje k okamžitému použití), horký vzduch, radiační sterilizace Chemická: formaldehyd, etylenoxid Definované expirační doby obalového materiálu

121 Hygienické požadavky na provoz ZZ
Zákon o ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb. v platném znění) + Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče 121

122 Vyhláška 306/2012 Sb. (obsah): Způsob a rozsah hlášení infekčních onemocnění s výjimkou nemocničních nákaz Způsob hlášení nemocničních nákaz Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče,a nemocí, jejichž léčení je povinné Lékařské prohlídky u fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné Zásady pro odběr a vyšetření biologického materiálu a náležitosti žádanky Požadavky na umístění a přístrojové a materiálové vybavení laboratoře provádějící laboratorní vyšetření na virus HIV 122

123 Vyhláška 306/2012 Sb. (obsah): Příjem a ošetřování fyzických osob ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, dezinfekce Manipulace s prádlem Hygienické požadavky na úklid 123

124 Dozor nad dodržováním požadavků stanovených pro vybavení a provoz ZZ
Požadavky stanovené vyhláškou č. 92/2012 Sb. (o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení): odbor zdravotnictví krajského úřadu Mikroklimatické požadavky, hluk, osvětlení, pracovní prostředí, dezinfekce a sterilizace, provoz ZZ (úklid…): odbor epidemiologie krajské hygienické stanice

125 Děkuji za pozornost