Obchodování s emisemi skleníkových plynů jako nástroj redukce emisí Samostatné oddělení změny klimatu Tomáš Chmelík Samostatné oddělení změny klimatu Ministerstvo.

Prezentace na téma: "Obchodování s emisemi skleníkových plynů jako nástroj redukce emisí Samostatné oddělení změny klimatu Tomáš Chmelík Samostatné oddělení změny klimatu Ministerstvo."— Transkript prezentace:

1 Obchodování s emisemi skleníkových plynů jako nástroj redukce emisí Samostatné oddělení změny klimatu Tomáš Chmelík Samostatné oddělení změny klimatu Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 Praha 10, 100 10 Tel: +420 267 122 328 Fax: +420 267 126 328 E-mail: Tomas_Chmelik@env.cz

2 Joint Implementation v ČR  Fáze JI zahájena v lednu 2002  Indikován zájem investorských zemí (Holandsko, Rakousko, Japonsko, SRN, Dánsko)  Spolupráce se Světovou bankou - PCF  Připravena rámcová metodika, kapacitní uchopení  Posuzování projektů dle metodiky zahájena – identifikovány problémy  Jedná se o následující klíčové oblasti:

3 Kde a jak najít vhodné projekty JI?  Zkušenost v ČR – nedostatek nabídky (převis poptávky)  Vysoké transakční náklady (identifikace projektu, příprava projektu jako JI)  Potenciál dodatečných opatření omezen u zemí s vysokými environmentálními standardy  Evropský systém obchodování s povolenkami – velké zdroje s potenciálem redukce pokryty systémem, jiné nepřímo propojeny  Portfoliový přístup možný, nicméně komplikovaný

4 Metodický přístup  Jasný a jednoduchý, jasně dané požadavky a termíny, požadovaná dokumentace dána  Standardizovaný a transparentní přístup  Koordinace s ostatními zeměmi (investor – hostitel)  Při přípravě a posuzování projektů využít maximálně domácích kapacit – levnější a často lepší varianta  Rutinní přístup s možností řešení specifických (nestandardních) projektů

5 Definice odpovědnosti  Kdo je vlastníkem emisních redukcí (jednotek ERU) generovaných projektem?  Odpovědnost hostitelské vlády  Odpovědnost investorské vlády  Odpovědnost realizátora projektu  Odpovědnost zprostředkovatelů, poradců, kupců atd.

6 Kontraktační rizika, management rizika  Kontraktační záležitosti jednou z nejdůležitějších a nejdražších částí projektu  Komplikováno odlišnými právními systémy hostitelské a investorské země (odpovědnost)  Rovnováha v rozložení rizik  Riziko absence Kjótského protokolu  Právní poradci zvyšují administrativní náklady projektu  Standardizované kontrakty možným řešením?

7 Problémy financování  Kofinancování zásadní – prodej redukcí netvoří významnou část financování projektu  Nízké ceny v současnosti (Kjóto)  Pouze kvalitní projekt lze připravit jako úspěšný JI !  Politické souvislosti – na co jsou prostředky použity  Co když je projekt současně financován ze státních zdrojů?  Nedostatek prostředků v investiční fázi

8 Zelené investiční systémy I.  Obchodování s emisním přebytkem (jednotky AAU) dle článku 17 Protokolu možným řešením  Zhodnocení přebytku formou jeho recyklace do projektů vedoucích k emisním redukcím (zelené investice) – relativní svoboda při nastavení systému  Fondový přístup (propojení různých zdrojů na jednom místě) možným řešením

9 Zelené investiční systémy II.  ČR – snaha o vedoucí pozici – aktivní přístup  Otevřena zůstává role privátního sektoru  Projektová kancelář ?  Tendrový přístup ?  Jednoduchá, ale pevně daná pravidla  Jednotky AAU – vládní riziko (lepší cena?)

10 Zelené investiční systémy III.  Jak zkombinovat vládní a soukromé finanční zdroje (banky atp.)  Jak nalézt / spojit dobré projekty ?  Konkurence z jiných zdrojů financování (strukturální fondy)  Dopady propojovací směrnice ?  Fungování evropského systému