Seminář ke zpracování dopravních plánů podle zákona č. 194/2010 Sb.

Prezentace na téma: "Seminář ke zpracování dopravních plánů podle zákona č. 194/2010 Sb."— Transkript prezentace:

1 Seminář ke zpracování dopravních plánů podle zákona č. 194/2010 Sb.
Ondřej MICHALČÍK František VICHTA Jakub CHMELÍK Odbor veřejné dopravy Ministerstvo dopravy

2 Předpokládaný program
9:00 – 10:00 Přivítání účastníků (JUDr. Michalčík) Požadavky na dopravní plánování podle zákona 194/2010 Sb. (Ing. Vichta) Příprava dopravního plánu pro vlaky objednávané MD (Mgr. Chmelík) 10:00 – 10:20 Plánování dopravní obsluhy území  IDS JMK – současná praxe a předpoklad pro další období (Ing. Holec) 10:20 – 10:40 Plánování dopravní obsluhy území PID – současná praxe a předpoklad pro další období (Ing. Prokel) 10:40 – 11:00 Plánování dopravní obsluhy území ODIS –  předpoklad pro další období (Ing. Stejskal) 11:00 – 11:20 Přestávka na kávu 11:20 – 11:40 Plánování dopravní obsluhy území IREDO – současná praxe a předpoklad pro další období (Ing. Záleský) 11:40 – 12:00 Výstupy projektu VaV MD – Metodická a legislativní harmonizace tvorby střednědobých plánů dopravní obsluhy území (Ing. Strádal – CzechConsult,s.r.o.) 12:00 – 12:40 Společná diskuze 12:40 Shrnutí semináře (JUDr. Michalčík, Ing. Vichta, Ing. Stejskal ...)

3 Požadavky na dopravní plánování podle zákona č. 194/2010 Sb.
František VICHTA Odbor veřejné dopravy Ministerstvo dopravy

4 Příprava (celostátního) dopravního plánu pro vlaky objednávané MD
Jakub CHMELÍK Odbor veřejné dopravy Ministerstvo dopravy

5 Úvod Cílem je prezentace představ a vizí MD o podobě celostátního plánu dopravní obsluhy území (dále jen CDP), o jeho formálním a věcném obsahu; upozornit na možná rizika, úskalí; uvést pozici MD k jednotlivým okruhům Vzhledem k rozdílné řádovostní úrovni (stát vs. kraj) plánování (a zajišťování dopravní obsluhy) nelze obecně přebírat pro potřeby krajských DP (regionální specifika, rozdílná frekvence cestujících atd.), ale brát spíše jako inspiraci, materiál pro další diskuzi atd. Základní představy o podobě CDP již ve STRAPODOU – strategie podpory dopravní obsluhy území

6 Východiska pro CDP CDP omezen pouze na drážní dopravu – vlaky dálkové dopravy objednávané MD Délka trvání, případná „klouzavost“ DP? MD preferuje zpracování DP na dané období (5 let), plán zahrnuje zásadní koncepční otázky rozvoje dopravní obsluhy ČR Rozhodnutí ovlivněno mimo jiné tím, že MD každoročně zpracovává dílčí projekty dopravní obslužnosti (konkrétní technické řešení), do jejichž textové části je možné zahrnout případné změny koncepce a tím revidovat DP (každoroční změna DP = každoroční změna koncepce, možná nestabilita)

7 Projekty dopravní obsluhy MD
Hlavním cílem projektu je: Každoroční stanovení počtu a časového vedení vlaků na zabezpečení dopravních potřeb státu dálkovou drážní osobní dopravou pro období platnosti GVD potřebné pro uzavření smlouvy o závazku veřejné služby (ZVS) s drážním dopravcem Vytvoření linkového vedení vlaků dálkové osobní dopravy objednávaných státem v rámci ZVS v období platnosti GVD, včetně časových poloh vlaků, jejich provázanosti a cestovních dob Návrh jízdního řádu spojů v objednávce státu pro období GVD, provozní varianta pro každou linku

8 Projekty dopravní obsluhy MD
Obecná část – seznam linek, východiska, nové projekty/provozní koncepty, vymezení společných produktů s regionálními objednateli, omezující podmínky, kritické body, problémy

9 Projekty dopravní obsluhy MD III.
Konkrétní provozní koncepty jednotlivých linek část – např. linka R 11 Brno – Jihlava – České Budějovice

10 Obecné zásady DP Formální hlediska: Věcná hlediska:
Důležitá je vyváženost jednotlivých částí; pozor na přílišný důraz na analytickou část (pouze popis), bez návrhu rozvoje (ale např. i stabilizace) koncepce dopravní obsluhy Rozsah?? – nelze specifikovat Věcná hlediska: Reálnost, přecenění/podcenění (latentní) poptávky Provázanost s DP ostatních dotčených objednatelů Provázanost s výhledovým finančním rámcem pro VD pro plánovací období

11 Základní struktura CDP
Část 1: Vymezení přepravních potřeb Část 2: Stávající způsob zajištění přepravních potřeb a jeho výhled v plánovacím období Část 3: Koncepční otázky rozvoje dálkové a nadregionální dopravy v České republice Část 4: Reakce na připomínky dotčených subjektů Část 5: Monitoring, měření úspěšnosti a získávání podkladů pro další plánovací období

12 Část 1: Vymezení přepravních potřeb Struktura
Co potřebuji znát před plánovacím obdobím? Dostupná data a metody Základní charakteristika osídlení, vymezení hlavních urbanizačních oblastí v ČR a blízkém zahraničí, jejichž vzájemné spojení by měla zajišťovat doprava v objednávce státu Směrová analýza přepravních proudů v ČR Vývojové tendence dělby přepravní práce Priority ve veřejné dopravě, doporučená pravidla pro objednávku MD vyplývající z analýzy přepravních potřeb

13 Část 1: Vymezení přepravních potřeb Dostupná data a metody
Velikostně-významové údaje Nutné pro rozlišení významu jednotlivých center a oblastí ve vztahu k dálkové dopravě – nejen prostý počet obyvatel, ale např. počet pracovních míst, počet dojíždějících studentů VŠ Potřeba aktuálních údajů o obyvatelstvu především v rámci metropolitních regionů – suburbanizační procesy vyvolávají nároky na dopravu (v zázemí Prahy např. Milovice r ,3 tis., ,2 tis., ,1 tis. obyvatel) Údaje o přepravních proudech Využití dat o dojížďkových proudech z cenzu SLDB (ČSÚ) Využití dat dopravců, tj. v případě MD, ČD, a.s. Využití dat intenzit silniční dopravy (bez znalosti zdroj-cíl) Ročenky dopravy, specializované přepravní průzkumy, data o JŘ atd.

14 Část 1: Vymezení přepravních potřeb Dostupná data a metody
Dojížďkové proudy SLDB (Sčítání lidu, domů a bytů) Výhody: cenná matice zdroj-cíl pro celé území (všechny obce) ČR, rozlišení dle druhu dopravy (pouze z prac.dojížďky, tj. bez školáků) Nevýhody: „pouze“ pravidelné pohyby (práce, škola), frekvence (denní x nedenní), neúplnost dat a hlavně neaktuálnost (rok 2001) Další sčítání v březnu 2011, předběžné výsledky nejdříve na podzim 2011 2001 2011

15 Část 1: Vymezení přepravních potřeb Dostupná data a metody
Údaje ČD, a.s. frekvenční průzkumy ve vlacích (PARIS) – čtvrtletně, týdenní sčítání realizované vlakovými četami Z-C matice prodaných jízdních dokladů (dříve NATURAL, od roku 2010 DTOP – datové tržiště osobní přepravy) Dopravní model, přepravní prognóza Nejvhodnější řešení pro multimodální analýzu stávajících přepravních vazeb v rámci ČR a evaluaci stávají nabídky; při změně vstupních proměnných – možnosti posouzení vlivu nových dopravních řešení, podmínky pro „získání“ latentní poptávky atd. MD v současné době dopravní model nemá (ale připravuje se); v minulosti se předpokládalo, že pro Část 1 bude vytvořen dopravní model Nejčastěji SW prostředí PTV VISION (modul VISEM, VISUM)

16 Část 1: Vymezení přepravních potřeb Vymezení hlavních UO
Nejvýznamnější prvek systému osídlení = metropolitní/urbanizační oblasti (vysoká koncentrace obyvatel, pracovní a obslužné funkce), jejich spojení je primárním cílem objednávky MD Na vymezení a klasifikaci není jednotný názor; pro potřeby CDP převzata a upravena klasifikace sloužící jako podklad pro tvorbu PÚR (Politiky územního rozvoje) – UUR podle AURS 2004 4 skupiny urbanizačních oblastí: Mezinárodního významu (min. 500 tis.obyv. = metropolitní regiony) Národního významu (min. 100 tis. obyv. a krajský statut hlavního jádra) Nadregionálního významu (min. 100 tis. obyv.) Regionálního významu (min. 25 tis. obyv.) Z pohledu dálkové dopravy je nutné zahrnout také zdroje a cíle v zahraničí

17 Část 1: Vymezení přepravních potřeb Vymezení hlavních UO
Pro vymezení hlavních jader regionu je vhodné použít metodu např. pomocí analýzy převládajících směrů dojížďky, tj.„od spoda“ – vymezení středisek a jejich spádových oblastí; reg. doprava – charakteristická denní frekvence dojížďky vs. dálková doprava – nedenní – stochastické pohyby V CDP jsou jednotlivé UO stručně charakterizovány; zejména je uveden: Počet obyvatel hlavního a vedlejších jader (součet za UO) Převládající směry dojížďky Další významné charakteristiky ovlivňující přepravní poptávku (cestovní ruch – památky atd.) Obecně budou pro ilustraci použity grafické výstupy

18 Část 1: Vymezení přepravních potřeb Vymezení hlavních UO
Sídla v ČR nad 10 tis. obyvatel a urbanizační oblasti Zdroj: klasifikace UO převzata a upravena podle podkladového materiálu pro tvorbu PÚR – UUR podle AURS 2004; počet obyvatel k (ČSÚ)

19 Část 1: Vymezení přepravních potřeb Vymezení hlavních přepravních proudů
Identifikace hlavních přepravních proudů na základě dat o dojížďce – segmentace systému VD mezi hlavními UO Nejvýzn. spojení Praha – Ostravsko, Praha – Brno, zahraničí Radiální spojení do Prahy, Ostrava – Olomouc – Brno Významné spojnice tangenciálního charakteru (např. HK-Liberec) Stručné hodnocení dělby přepravní práce v hlavních relacích Konkurenceschopnost dopravní infrastruktury v hlavních relacích v ČR Vymezení kde je drážní doprava konkurenceschopná IAD – důležité ve vztahu k objednávce MD

20 Část 1: Vymezení přepravních potřeb Vymezení hlavních přepravních proudů
Hlavní přepravní proudy v ČR – intenzita dojížďkových vztahů s Prahou Poznámky: zahrnuty jsou pouze relace, u kterých celková dojížďka v jednom směru přesahuje hodnotu 200 osob Zdroj: SLDB 2001

21 Část 1: Vymezení přepravních potřeb Konkurenceschopnost železnice
Hlavní silniční a železniční síť mezi UO v České republice

22 Část 1: Vymezení přepravních potřeb Doporučená pravidla pro objednávku
Vymezení relací kde lze efektivně objednávat železniční dopravu – časová konkurenceschopnost Nástroj k uplatnění cílů – model integrovaného taktového jízdního řádu Vymezení relací, kde by měla být na základě hlavních přepravních proudů objednána: Dvousegmentová obsluha: 1h takt Ex + 1h takt R Jednosegmentová obsluha v 1h taktu Jednosegmentová obsluha v 2h taktu Ostatní – jednotlivé vlaky

23 Část 2: Zajištění přepravních potřeb Stávající koncepce objednávky MD
Zhodnocení stávajícího systému dálkové dopravy v ČR – akceptuje objednávka MD reálné potřeby cestujících? Zjištění základních nedostatků Hlavní návrhy na změny provozních konceptů, optimalizace systému s uvedením předpokládané realizace (GVD) Plán sítě linek a jeho implementace na síť Segmentace linek dle účelu (priority), kvality, frekvence cestujících Každá linka je detailně popsána Stávající stav Výhledový stav v plánovacím období, tj. změny proti současnosti

24 Část 2: Zajištění přepravních potřeb Stávající koncepce objednávky MD
Vymezení linek dálkové dopravy v objednávce MD (k JŘ 2009/10)

25 Část 2: Zajištění přepravních potřeb Struktura informací k linkám (variantně)
Číslo a směrování linky Doba taktu, počet párů vlaků linky Hlavní účel linky, hlavní sídla a urbanizační oblasti, které jsou linkou obsluhovány (v návaznosti na uvedenou segmentaci) Zastavovací koncepce vycházející z účelu linky (rychlíkový vs. expresní segment); případné návrhy na rozšíření/redukci zastavení podle stanovených ukazatelů Údaje o frekvenci cestujících na lince, vývojová řada a predikce vývoje na základě dělby přepravní práce v relaci, stavu infrastruktury, vstupu komerční dopravy atd.

26 Část 2: Zajištění přepravních potřeb Struktura informací k linkám (variantně)
Konstrukční poloha linky (čím je determinována; dosahování uzlů; hrubé minutové polohy) Hlavní vazby v oblasti dálkové dopravy Hlavní vazby v oblasti regionální dopravy Případné požadavky na systémové jízdní doby (SJD) Délka provozního dne (nepravidelnosti v okrajových částech dne) Dílčí odůvodněné požadavky na infrastrukturu pro dosažení SJD, taktových uzlů – např. zvýšení traťové rychlosti, přejezdy Základní požadavky na vozidla Střednědobý výhled (stabilizace, navýšení rozsahu, útlum, změna provozního konceptu – variantně)

27 Část 3: Koncepční otázky rozvoje Obsah (variantně)
Předpokládaný rozsah poskytované kompenzace Stávající a výhledová kompenzace Přehled uzavřených smluv a z nich plynoucí závazky Předpokládaný vývoj tržeb, vývoj inflace atd. Harmonogram otevírání trhu v dálkové dopravě Vychází z připravovaného materiálu pro schůzi vlády Obsahuje hlavní kritéria výběru provozních celků, tj. jak byly vymezeny balíčky Obsahuje harmonogram otevírání trhu (tj. balíček, rok vypsání, doba zahájení plnění, délka trvání) Zásady integrace vlaků v objednávce MD do IDS

28 Část 3: Koncepční otázky rozvoje Obsah (variantně)
Kvalita poskytovaných služeb Systém měření kvality (obecně, co se měří) Plnění jízdního řádu, návazností mezi spoji atd. Kvalita poskytovaných služeb – vlakové kontroly Požadavky na rozvoj infrastruktury Zásadní návrhy na úpravy infrastruktury z pohledu dálkové dopravy Výhled i po skončení plánovacího období Očekávané pozitivní přínosy do změny koncepce Probíhá částečně i nyní (pouze dílčí stanoviska k PD) Možnost přidání dalších okruhů…

29 Část 4: Reakce na připomínky dotčených subjektů
Před schválením bude CDP umístěn na internetu Možnost připomínkování, identifikace kolizních okruhů – snaha o dosažení komplementarity V textu budou uvedeny připomínky a jejich vypořádání

30 Část 5: Monitoring, měření úspěšnosti
Monitoring – nastavení metodiky v jakém časovém řezu se bude hodnotit: Vývoj počtu cestujících u jednotlivých linek Vývoj kvalitativních ukazatelů (včetně stability jízdního řádu a dosahování systémových vazeb) Vývoj nákladů a tržeb, kompenzací Získávání podkladů pro další plánovací období Návrhy na zdokonalení datové základny potřebné pro CDP

31 Závěr Aktuální postup prací na CDP:
Část 1 – dokončena, nutná revize Část 2 – z části hotova, nutná aktualizace a rozšíření Část 3 – probíhají práce na dílčích dokumentech – harmonogram otevírání trhu, dohoda o integraci Část 4 a 5 bude dopracována po projednání Předpokládané zveřejnění CDP (část 1-3) srpen-září 2011

32 Děkujeme za pozornost Odbor veřejné dopravy Ministerstvo dopravy