České země po třicetileté válce

Prezentace na téma: "České země po třicetileté válce"— Transkript prezentace:

1 České země po třicetileté válce
uč

2 Ferdinand III. Habsburský 1637 - 1657
měl vojenské nadání (jeden z mála Habsburků) přispěl k úspěšným mírovým jednáním, která ukončila třicetiletou válku

3 Rekatolizace po válce neexistovala česká katolická šlechta (konverze nebo emigrace) do českých zemí rakouská, německá a italská šlechta obrovské přesuny majetku –zkonfiskovaný císař dával jako odměnu svým věrným – české katolické rody, ale i mnoho cizí šlechty část vzdělaného měšťanstva - emigrace jezuité – řád specializovaný na misijní činnost a školství – přesvědčování k rekatolizaci šlechta – spíše násilné prostředky o průběhu rekatolizace rozhodoval majitel panství, někdy se používala metoda dragonády – ve vesnici se ubytovali vojáci a opustili ji, až se obyvatelé zřekli kacířství

4 Klementinum bylo jezuitskou kolejí v Praze, která byla založena poté, co roku 1556 jezuité přijali pozvání Ferdinanda I. Habsburského a přišli do Prahy. Raně barokní Klementinum bylo upravováno, modernizováno a rozšiřováno – přes vrcholné baroko až po klasicismus – a nepotřebovalo žádných větších úprav po většinu 18. a 19. století, až do počátku 20. století. Klementinum je sídlem dnešní Národní knihovny. Hvězdárna se stala v roce 1953 základem Astronomického ústavu Československé akademie věd.

5 Za stavovského povstání direktorium, které se ujalo vlády, vypovědělo Tovaryšstvo Ježíšovo ze země dekretem z 1. června 1618. A tak museli jezuité odejít nejen z Prahy, ale z celých Čech. Po bitvě na Bílé hoře ( ) se vracejí jezuité do Čech. Snaží se o rychlou obnovu svých domů a rozvíjejí apoštolskou činnost. S podporou katolické šlechty nastává tzv. rekatolizace. Léta po Bílé hoře znamenala rozmach jezuitského řádu pod ochranou státní moci. Roku 1654 byla Karlova univerzita spojena s jezuitskou kolejí Klementinem do Karlo - Ferdinandovy univerzity.

6 Východní vstup do Klementina z Mariánského náměstí

7 http://www. ceskenoviny

8 Klimatologická stanice Praha - Klementinum
datum zřízení: 1752 nepřetržitá řada měření od: teploty vzduchu – 1775 Pro tradiční měření teploty se používají dvě meteorologické budky (žaluziová a plechová) umístěné na budově, a není ve standardní výšce - 4 m vysoko nad černým asfaltem - jinak se dnes všude měří standardně ve dvou metrech nad zemí. Na základě letitých údajů z Klementina lze posuzovat dlouhodobé teplotní a srážkové trendy ve střední Evropě. V nepřetržité délce měření drží Klementinum světový primát.

9 astronomická věž nádvoří při záp. vchodu

10 Klementinum je sídlem dnešní Národní knihovny

11 http://aktualne. centrum

12 knihovna a studovna

13 Zrcadlová kaple http://www. lidovky

14 jedno z nádvoří Klementina se slunečními hodinami

15 Pohled z astronomické věže Klementina na Staré Město

16 více církevních svátků (katolická víra jich má více než nekatolické víry) – poutě, procesí, kapličky, kostelíky, nádherné barokní chrámy kult Jana Nepomuckého spory krále Václava IV. S pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna, v jejichž důsledku nechal Václav IV. roku 1393 umučit kněze Jana z Pomuku jeho tělo dal pak svrhnout z Karlova mostu do Vltavy už roku 1683 byla na jeho památku vztyčena mučedníkova socha na Karlově mostě po jeho svatořečení 1729 se jeho sochy začaly objevovat hlavně na mostech

17 sv. Jan Nepomucký má díky jezuitským misiím velký věhlas po celém světě, především Bavorsku a zemích Latinské Ameriky je uctíván jako mučedník zpovědního tajemství a patron při přírodních pohromách a povodních (díky způsobu jeho smrti)

18 Jan Brokof 1683. místo, odkud Karlův most. byl Jan z Pomuka
Jan Brokof místo, odkud Karlův most byl Jan z Pomuka svržen do Vltavy

19 Roku 1736 bylo instalováno stříbrné mauzoleum Jana Nepomuckého ve svatovítské katedrále.

20 V 70. letech je proveden antropologický průzkum ostatků Jana z Pomuka, který potvrzuje jejich autenticitu. Tentýž výzkum zároveň potvrzuje, že domnělý světcův jazyk je ve skutečnosti pozůstatkem mozkové tkáně. Tento pozůstatek Janova těla hrál svou roli při kanonizačním procesu, neboť byl mylně považován za zázračný a měl potvrzovat, že důvodem Janovy smrti bylo nevyzrazení zpovědního tajemství.

21 Robota a nevolnictví po válce zhoršená situace obyvatelstva – ubyla 1/3 obyv., rekatolizace robota před válkou – několik dní v roce robota po válce – několik dní – tři dny týdně! různá robotní povinnost podle panství, sedlák mohl poslat za sebe čeledína … v neděli a ve svátek se nerobotovalo - to podporovalo přestup ke katolictví bouře proti robotě namířené proti vrchnosti

22 peněžní a naturální dávky, desátek církvi
utužení závislosti na vrchnosti = nevolnictví – nesměli se bez povolení stěhovat, ženit, vdávat, dávat děti na studie nebo řemesla vrchnostenská soudní pravomoc – i nejvyšší tresty

23 Mapa: Kartografie Praha: Novověk I
Mapa: Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 33

24 Mapa: Kartografie Praha: Novověk I
Mapa: Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 33

25 Leopold I. (1657 – 1705) 1680 selské bouře proti robotě
robotní patent – upravoval robotu – na 3 dny v týdnu – to se nedodržovalo neustálé války s Turky (1683 vítězná bitva o Vídeň), s uherskými povstalci a s Francií Ludvíka XIV. české země dodávaly finance, jejich politický význam ale upadal – důležité úřady ve Vídni

26 Leopold I. Habsburský Císař byl kultivovaný vladař, miloval umění, skládal hudbu, účastnil se baletu a divadla. Vídeňský dvůr se stal centrem kultury. Zemřel po 48 letech vlády - délkou vlády na českém trůnu ho předčil pouze František Josef l.

27 Proč byly české země rekatolizovány?
Jak rekatolizace probíhala (úloha řádu, šlechty, svátky, světec)? Kteří nekatolíci mohli zemi opustit, kteří nikoli? Proč se po třicetileté válce zvyšovala robota? Kdy se nerobotovalo? Jaký to mělo vliv na rekatolizaci? Proč se poddaní bouřili? Kdy, jak a kým byla robota upravena? Urči všechny povinnosti poddaných, rozděl je podle toho, komu byli povinní?